Kde se nachází já?

[Honzam]

Asi mě budeš muset nějak navigovat abych poznala to, co teď vidí Tvoje oči.

Jen moje tělo.

Vnímáš Ty nějak tělesno?

[Honzam]

Vnímáš Ty nějak tělesno?

Fyzické tělesno je u mě stejné jako u Tebe, uvědomění fyzického těla taky nemám. Jemnohmotné tělesno taky nevnímám. Vědomí je ničím neomezené.

V jakém vztahu je neomezenost vědomí se srdcem?
V jakém vztahu je blaženost s neomezeností vědomí a se srdcem?

Díky.

[Honzam]

V jakém vztahu je neomezenost vědomí se srdcem?
V jakém vztahu je blaženost s neomezeností vědomí a se srdcem?

S tím srdcem je to stejné, jako u Tebe. V srdci je Já a skrz ně vstup do uvědomění prázdna. Srdce je také tělem neomezené, ale zároveň spojuje ne-bytí s bytím. Spojuje Vědomí s energií těla a mysli. V něm se stává vše jedním, tudíž uvědomění v Srdci je Vědomí.
Dokud tady bylo ztotožnění s tělem, tak Srdce bylo uvědomované v těle, v hrudníku, v místě uvědomění lásky, duše, Boha. Tělo bylo kolem srdce. A to Srdce by se dalo nazvat Sluncem vyzařujícím lásku a blaho.

Teď tu je prázdno, svět i tělo je v Srdci. Nejsem v těle. Tudíž pokud u Tebe zmizí ztotožnění s tělem a objeví se osvobození z časoprostoru, je jedno, jestli původně bylo Slunce uvědomované nad hlavou nebo v hrudníku, nemůže to být jiné.

Napadá mě, mohl by sis to Slunce uvědomit Srdcem ? Pak by to bylo stejné.

V srdci teď není žádné žádné Já. Je to jako bych srdce neměl. Blaženost je nejintenzivnější v křídlech trčících vzadu. Dalo by se říci, že ta bezforemná blaženost, jež byla dřív v srdci, je teď v těch křídlech.

Já jsem vědomí a to vědomí je tělo z křídel, které ale nemá srdce.

Kdo je tím Vědomím u Tebe? Kdo jsi Ty? Srdce? Všechno? Kde jsi? Všude?

Stejné to nikdy nebude. To by bylo moc jednoduché. Osvobození z časoprostoru se objevit nemůže. To je protimluv. Všechno se objevuje v čase.

Já jako tělo jsem ta nejúžasnější věc, co existuje. Doslova pohádková bytost, která je ještě lepší, než to samotné bezforemné Slunce.

[Honzam]

Podle mne jsou plátnem ta křídla. To je moje zkušenost. Jsem to plátno. Je celé zlaté a má tvar.

Srdce je vědomí, v Srdci si uvědomuji, že jsem a nejsem tady ničím, ale skrz Srdce si uvědomuji, že jsem vším.

Jsem co? To vědomí?

Kde tady ničím? Kde vším? Čím vším? Všechno je prázdno? Jsi prázdno? Jsou dvě reality oddělené Srdcem?

Když se obrátí pozornost do sebe, je tady jen prázdno, nejsem nic, ani Vědomí a ani Srdce.

Je to jiné, když je pozornost v Srdci nebo v "sobě"? Co myslíš tím "do sebe"?

Chceš mne osvobodit od časoprostoru?

Díky za odpovědi. Snažím se porozumět.

[Honzam]

Ta cesta uvědomění skutečnosti skrz uvědomění si sebe je kratší, nejsem nic. Uvědomění si skutečnosti skrz existenci vede k poznání, že jsem vším a vede zase k uvědomění si sebe a zase k prázdnu.

Ale tohle uvědomění je v Srdci. Nejde to, pokud je mysl od Srdce oddělená.

Tohle mi vyhází tak, že horní maskulinní had si uvědomuje, že není tělem (Světlo shora do něj nepřichází.) a spodní feminní, že je veškerou existencí (Do něj přichází světlo shora ze Slunce.), a tak pořád dokola. Vycentruje se to v jejich spojení v Srdci.

U mě si horní feminní uvědomuje, že je Zdroj (Slunce) a spodní maskulinní, že je tělo zářící jako Zdroj (Do něj přichází světlo shora.), a tak pořád dokola. Asi se to nevycentruje, protože poloha hlav hadů je asymetrická.

Ty nejsi tělo a jsi všechno zároveň. Já jsem přímo Zdroj a tělo zároveň.

Díky za opravy.

Nechci, protože ani nemohu, i když samozřejmě mám obrovskou radost ze Tvého osvobozování se. Ono se to v Tobě osvobozuje samo.

Je to pořád jednodušší, jasnější...

Osvobozuju se já nebo něco ve mně?

Co se stane, když se někdo osvobodí od osvobozování se tak, že se vzdá osvobození? Zůstane ve formě (v časoprostoru) jako Zdroj (jakoby uvězněný)?

[Honzam]

Teď mi to docvaklo, proč je to tak úžasné.

To moje tělo a vědomí září jako nekonečno nekonečně malých Sluníček, proto to není to bezbarvé Světlo. Jsem sestaven ze zkopírovaných Zdrojů. Proto je ta blaženost tak obrovská.
Každý kousíček těla září jako samo Slunce.

[Honzam]

Všechny formy, tvary, které vznikly, musí zaniknout, ale Ty jsi nikdy nevznikl, tudíž ani nikdy nezmizíš.

Tohle je "Buddhova" teorie. Egypťani by mu to asi vysvětlili jinak.

Mají andělé tělo? Podle všeho ano. Možná, když se sám Zdroj zkopíruje do formy, stane se forma věčnou.

[Honzam]

Všechny formy, tvary, které vznikly, musí zaniknout, ale Ty jsi nikdy nevznikl, tudíž ani nikdy nezmizíš.

Tohle je "Buddhova" teorie. Egypťani by mu to asi vysvětlili jinak.

Mají andělé tělo? Podle všeho ano. Možná, když se sám Zdroj zkopíruje do formy, stane se forma věčnou.

Věčná forma nekonečně se měnící, Zdroj kopírující se do forem, ale jistě. Paradoxně jsou tady úplně všechny možnosti, právě teď je tady celý časoprostor, který mysl rozkládá do fragmentů času a prostoru.

V tomto šest stop vysokém těle s jeho vnímáním a vědomím je obsažen svět, vznik světa, konec světa a stezka, vedoucí ke konci světa.
- Buddha

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nirv%C3%A1na

Konec světa ne konec těla.

[Honzam]

Tím, že člověk v pohroužení pozná tělo, dýchání, cítění a myšlení jako samy o sobě neexistující jevy nebo produkty takových jevů, uskuteční vysvobození.

-Buddha

Tohle Buddha neřekl. To tam napsal na vysvětlenou buddhista! -> http://cs.wikipedia.org/wiki/Nirv%C3%A1na

Problém buddhistů je většinou v tom, že nevědí, že se Buddha nerozplynul.
Buddha se stal nágou.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mu%C4%8Dalinda
http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1ga

[Honzam]

Může někdo potvrdit tohle:

http://citaty.net/autori/buddha/

Jen milovat je málo. Člověk musí milovat svého bližního více než sebe. Teprve pak se cítí být božsky milován.
- Buddha

X

36 „Mistře, které přikázání je v zákoně největší?“
37 On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘
38 To je největší a první přikázání.
39 Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
- Mt 22

Že jsem dopadl, jak jsem dopadl, je způsobeno porušením bodu 39, protože jsem bližního postavil nad sebe místo Boha.
Své zatracení jsem dokonal tím, že jsem bod 37 úplně opomenul.
Naštěstí mě v tom Bůh nenechal a i jako zatraceného mě miluje v každém kousíčku mého tělesného uvěznění .

[Honzam]

... že se Buddha nerozplynul.
Buddha se stal nágou.

Rozumím. Budha a ani Kristus nezemřeli, jsou.

Při realizaci největšího přikázání se Kristus rozzářil a pak se zjevil v podobě slepohluché cikánské holčičky s vrozenou srdeční vadou, která by podle mnohých, těch nejrozumnějších, neměla snad právo ani žít.

Kristus je, jsi to Ty, jsem to já.

Nezáleží na těle, nezáleží na mysli, je v Srdci.

Já jsem sluneční had bez srdce.

[Honzam]

Jano, přemýšlel jsem.

Rozumím tomu dobře tak, že jsi vším, ale ničím konkrétním z toho všeho. Vlastně jsi tím Světlem, ze kterého všechno je a to Světlo samo je láskou. Když se pak stává vším, tak je blažeností, ale pořád je to to samé - Ty.
Z toho Světla nemůžeš nic vyjmout, protože pak to zmizí, tak je všechno stále je tím stejným Světlem. Žádná jednotlivost nemůže být z celku oddělena, jinak se úplně vyprázdní, a tak jsi i ty zároveň prázdnotou, když bys měla hledat sebe v tom všem.

[Honzam]

Nága je jen polobožská bytost a Ty jsi Božský.

Srdce je Slunce.

Nemusíš ho mít,

Důležité je, že JE.

Nejsem Bůh. Jako Slunce (Bůh) se uvědomuje jen jedna hlava. Druhá se uvědomuje jako tělo (Ďábel).

[Honzam]

Aha. Takže ta prázdnota a láska se překrývají. To je ta skutečnost. Ty tvary jsou prázdné, ale společně jsou láskou.

[Honzam]

Takhle je to naruby, když jsou hadi obráceně:

Místo prázdných tvarů jsou zářící Sluníčka a všechna dohromady jsou místo Světlem tělem. Jsem to tělo. Sluníčko je Bůh.

[Návštěvník]

z pohledu mysli by šlo teoreticky tomu porozumět tak, že Boží Vědomí obsahuje všechny duše jako zářící sluníčka, ale něco takového nevidím a ani se ve mně neobjevuje uvědomění něčeho takového.

Ano, Boží Vědomí obsahuje všechny duše jako zářící sluníčka.
Ty jsi si toho ještě nevšimla?
Oněm sluníčkám se říká, v křesťanské terminologii, Boží Jiskry.

[teonik]

já to mám asi takhle:
duše obsahuje lidi,jako sluníčka
nadduše obsahuje duše,jako sluníčka
božstva obsahují nadduše,jako sluníčka
a Zdroj obsahuje božstva,jako sluníčka a zároven ho jako sluníčko,obsahuje každá bytost ve svém srdci

fraktál..dynamický cyklický fraktál

[Dan]

[Návštěvník]

Ale při skutečném setkání s bližním mizí všechny představy, mizí i představa oddělených sluníček, je tu jediná existence, jediné blažené bytí, které nemá žádný tvar, formu, oddělenost.

Nejsou tady žádné duchovní vrstvy, žádné duše, nadduše, žádná božstva, žádní svatí a nesvatí, ale o té existenci se dá říct, že je svatá.

Ignoruješ to, co dělá člověka člověkem? Když se ti to líbí, proč ne.
Co s tím ale v obyčejném lidském životě?
To nedokážeš spojit uvědomování Boží Podstaty s vnímáním obyčejných lidských radostí a strastí, dělá ti to problémy?

[Návštěvník]

Tam, kde láska pláče, nepomůže ani vagón řečí o Lásce, ale láskyplné činy. Nebo-li propojení vnímání Boží Postaty s vnímáním obyčejných liských radostí i strastí a případné vybrání vhodné láskyplné pomoci. Plané řeči o Lásce nebývají plačící láskou vždy radostně přijímány.