Beztvaré nekonečné NIC,
Jak obrovský kus plastelíny,
Pod dotekem myšlenky,
Bere na sebe podobu ,
Emoce v ní obsažené.
Myšlenky neustále tančí,
NIC neustále mění tvar,
Střídají se v rychlém tempu,
Smutek, veselost, zlost,
Něha, nenávist, přítulnost,
Zášť, oddanost, závist,
Přátelství, pomsta,
Láska……
Jak objevit to živoucí NIC,
V neustálé přeměně tvarů,
Jenž v něm vyvolávají
Naše myšlenky?
Na chvíli přestat
Myšlenkami modelovat
Nové a nové tvary.
A v náhlém zastavení
Zahlédnou a ochutnat
Beztvaré nekonečné NIC….
Hledané, milované NIC.