Až...

[rosada]

Až posbírám všechny střípky
a přeměřím průměr zeměkoule
(to abych věděla, kam až jít)
Sednu si ti do klína
a budeme hrát kutululů
ukážu ti prošlapané střevíce
zamotané nitky
od pravdy a od osudů
z vlasů si je cuchám
aby čas pospíchal

Pak ukážu ti svoje ruce
vidíš, jsou prázdné
(tolik to stálo dřiny)
a ty mi šáhneš za ucho
a vytáhneš žvýkačku
zázrak? ještě nesežvýkanou

A pak mě pošleš zpátky
pěkně posbírat
co jsem nadrobila
koho opustila

a co nepustila