Návštěvník píše:Snil jsem o Kráse
Uvězněn v Její moci,
Jak mučivé, kruté je
Probdít celé noci
Bez Ní
A přece s Ní.
Jak osamělý námořník
Brázdím vody oceánu
Ve skrytu duše vím,
Že Ji nikdy nedostanu,
Tu mámivou Krásku z mého snu…
Jsem sám
A přece s Ní.
Dva nebo jeden?
Dva je kruté,
A jeden?
Nechť zhyne ten, kdo po Ní touží,
Pro Ni, Ona musí žít!
Tak to je od věků…
Jen věčný hřích člověku byl dán osudem,
Že je zde lapen a bez Ní ochuzen
Ve zdánlivé oddělenosti od Ní.
Ach osude,
Už ne, už ne…