Bá-Snění

[nula]

Načúvam šumu stromov
spevu vtákov
kvapkám dažďa
hukotu vodopádu

načúvam tichu

a nevediac ešte všetky odpovede
učím sa byť sama so sebou

[teonik]

a nevediac všetky odpovede učím sa byt sam sebou
a tak to bude navždy

@
..............

[hroch]

Vítr Ti hrábl do vlasů

Aby v zápětí

Rozezvučel prsty staré lípy
Pohrál si s haldou smetí na ulici
Zaúpěl v komínu staré tovární haly
A schoval se v mém novém jutovém pytli …

[teonik]

vylez,hochu
máš tady práci
proč myslíš,že jsem na balkón pověsil
vyprané trenýrky?

To magické je znamení Živlům
do tance
do víru
do tvorby

@
...............

[nula]

Vietor šumí v korune stromu
a ten ma zve hore
poď ku mne do domu

obchádzam, o korene zakopávam,
však dvere nikde
do vetví sa zamotávam

Tak poď, počujem nad hlavou,
šumia listy a či vietor?
leziem ďalej znavená únavou.

Vojdi, stále mi v ušiach znie
ja stúpam vyššie, som skoro hore
no predsa ešte nie.

Začína pršať,
ruky sa kĺžu, padám, padám
som zasa v hline
pri koreňoch sa zrazu zbadám...
Veď je to vlastne dobre.
Tak.

[Návštěvník]

Jednoho rána
ozvěna sebe sama
do ucha zašeptala

chceš-li mne zachytit
zmizím
chceš-li mne dosáhnout
uteču
chceš-li mne vnímat
jsem tu

protože jsi tady ty
jsem tu i já

ty jsi tady
abych mohla znít
podivných snů
spřádat nit
a ty jsi mohl
o mě snít …

[rosada]

Ozvěna se vrací v rázech,
je mi smutno v zimě v mrazech.
Na ledových polích
všechno hned víc bolí.

Přesto volám, volám k sobě
ze sebe a pro sebe
když vzpomenu na se
i v mrazivé době
srdce nezebe.

[rosada]

Probudili mě k ránu
hlas slavíka a drozda
tak zajímavý sen!
Ten si nechám dozdát

[teonik]

probudil mě k ránu slavík
lehl na má prsa,srdce k srdci
olízl mi tvář
a místo trylků zafuněl

taxem vstal a šel se psem
fakt divný sen...
@
......................

[rosada]

dnes došli jsme až doprostřed vod
a pak, že zázraky se nedějí
na bílé hladině šmouhy naších kročejí
a do nebes jen schod

[rosada]

jak moc či málo stačí na to,
aby se rozlilo svato?

[reseek]

uvidění,
že zne-svěcení
je posvátná hra
Jediného

[teonik]

"jak moc či málo stačí na to,
aby se rozlilo svato?.."

nevím,
možná stačí jen otevřít srdce?
a to máme,ne?

@
...................

[Návštěvník]

já mám
ty máš
my máme

ó my se máme

[rosada]

Slovíčka došla
Vše jasné zdá se být
Však síla jara
Zruší zimy holobyt

Ruce v hlínu nořím
a ona hovoří
„Semínka mi dej
- květy vytvořím“

[teonik]

není nic krásnějšího,
než když vyrostou květy...
ta vůně!
povídá jaro

ano...květy...krása...
dělám to na oknech,
povídá mráz,
ale s tou vůní se pleteš

[rosada]

Klečím tady před stvořením
a planím a plením
ty budeš žít a růst
a tobě soudím smrt
druhý, třetí ...pátý
leží tu mrtev
Děsí vás to?
...







Jednotím mrkev :-)

[Hroch]

Ponořený v bolesti
Cítím sám sebe
Nořím se
V nekonečnou hlubinu
Temně modrého
Nebe …

Děkuji

Nebe co stírá já a ty
Co rozpouští vše
Do nekonečného
My …

Děkuji

Nekonečná Věčnosti
Prázdno plné Milosti

Děkuji

[Já jsem]

Děkuji, děkuji - otevřelo se nebe
Děkuji, děkuji, žes poznal jsi sám sebe.

děkuji,
odkud kam to slůvko zní,
Okdkud kam se láska vine?
Když první je i poslední
a neznám srdce jiné

Jen láska zůstává
Ostatní přichází a mizí
Jen já tu zůstávám
Není tu nikdo cizí

[rosada]

Jedu na tobogánu a ty vedle mě
ještě stihnem splknout o té hladině
Ještě o těch schodech na horu vysokou
my sedíme tiše a slova jdou a jdou
já jsem dávno v tobě a ty jsi dávno mnou
ještě je to jízda, už jsme pod vodou
Jedu na tobogánu a ty vedle mne
trochu je to fádní, trochu dojemné