Poradna zdarma

Pedrito v závětří
s maskou svou
plivne si do větru
na lebku svou

Tak vytříbené názory - ach, ach, ach -
ty se budou na kříži parádně vyjímat.

Soudy jak bumerang vrátí se
vysněná baba v díži
ve snu přijde děsit tě
a s ní netopýři

V kleci, jež není
uvízl zrak
přes mříže zření
prorůstá mák.

Kolik je vteřin
k stržení vah
co osud měří
tíhou je strach.

Misky se chvějí
rozum a cit
slavíci pějí
klíč v zámku skříp.

Mříž padá k zemi
pro zrak ta past
v kleci, jež není
neskoná slast.

Zaslepenost věděním
svět ti v peklo promění
a tím soudíš sebe sám
k nekonečnu přikován.

Zdeněk píše:Pedrito v závětří
s maskou svou
plivne si do větru
na lebku svou

Pod maskou vidíš Pedrita,
pod maskou svět se ti promítá,
za každým počinem vidíš krach,
tvým pánem je mysl
a v ní strach.

Co bez masky je, nevnímáš
a poplival sis svoji tvář.

Básník promluvil,
zazpíval zvon,
andělé poklekli,
v okolí všichni zpozorněli,
bacha, je nebezpečně svobodný,
může nás nakazit,
to on může, může, může.
šeptají, křičí, připomínají
jemu? sobě?
To ne! Jen to ne!
Neznají ten hlas,
co jím projel jako máslem,
protože jednoho dne řekl ano.

Labyrint
Ráj
Výhonky
Vítr
Naklánění
V hrudi print
Dva jazyky
Jedno snění
Dějiny
Otazník
Jsem kdo
Ozvěna
Kuropění
Noc
Hvězdný den
Bláznů ctnost
Chiméra
Dotek
Rozsvícení
Deja vu
Mír snům

Mír snům
Deja vu
Rozsvícení
Prozření
Tvoření
Svědění
Rozbřesk
Obloha
Mraky
Mraky snů
Víš
Požehnání
Mír snům

Dobrý čas
Hlas v sen
Jaro v hlas
Polibek
Sen v nás
Stopni čas
Leť
Viď
Vánky líbej
Konečky prstů
Pírek
Dotýkej
Zpívej
Dýchej tóny
Vydechuj melodie
Tancuj v mracích
Kastaněty
Nebeské flamengo
Teorie strun rozechví ticho
Trik je um
Kouzlo spočívá v .....
Probuzením srší
Do všech stran
Bezejmené zní
Zázrakem žije

Krásný den

děkujem , děkujem,

..........krásný den
.......

Odchazím, neviděná,
Zvířený prach, co vykreslil mou podobu, pomalu sedá.
Na mě nevzpomenete.
Ve vzpomínkách jen ten prach, co v očích štípal
a víc než mnou je vaším zrcadlem.

Probuzen do snu
obejmul sosnu.
Kde ruce vzal
kůry se ptal.

Vítr mu vlasy
do očí vál
a mezi nimi
jiskřilo slunce.

Opodál v tůňce
vrabec si hrál.
Otevřel mošnu
chléb vysypal.

Vstoupil v les
do vůní hub a
mechů
ples broučků
světlušek
zvuků noci
plachých i
divokych očí
hlubokých i
rychlých
dechů.

Sen proměnil se v bdění.
A vše co bylo, je i není.

Na motivy znáné

Nejsem oheň, ani jiskra
ani popel, ani žár
nejsem ani v slunci jas
nejsem měsíc, nejsem ďas
nejsem probuzením jitra
nejsem kořen lesních krás
nejsem roztavený touhou
nejsem kov a nejsem žár
nejsem jiskrou
nejsem jas

Nejsem kapka roztřepená
nesem duhou v krůpěji
nejsem oceánem ticha
nejsem písní vln a dní
nejsem Višnu, nejsem Šiva
nejsem Brahma, nejsem Kálí
nejsem prapůvodní Sada
nejsem jeho první syn
nejsem Sadašivy žena
nejsem Mistr Ganéša
nejsem Krišna, nejsem Ježíš
nejsem Aláh, nejsem Džin
nejsem Lao ani Buddha
nejsem první poslední poslední...

Jsem zář ve tvých očích
Jsem něha ve tvém tichu
Jsem nádech a výdech
Jsem bez dechu

Budu zpívat o ztrcení,
ze kterého cesta není
Je jen to, to, co nezměníš,
do slov nezakleto.
Stín poloprůsvitný
větrem smýkaný
slova, která, jak vločky tají
chrlí, chrlí, chrlí
a jiní to nevítají
zima přejde, přijde léto
a stále to a stále je to,
v nových slovech, v novém šatě
zase nám to vyloží - polopotě
Kde se vzal a kam zas zmizí?
hlásá, hlásá pravdu ryzí.
Je jen tohle.

Stín poloprůsvitný

Tak zrovna včera jsem se dozvěděl, že sůl (a mořské vlny a oblaka)

jsou ve skutečnosti průhledné,

ale tím, že je těch krystalků vícero pohromadě,

dochází k několikanásobnému lomení světla a tak vzniká bílá barva soli, mořských vln a oblaků...

Barva spí se zvukem
Ve spánku hlubokém
Malíř sní s pěvkyní
Tóny barev čeří stín
Království šerosvitu
Země loží a mýtů
A přece ryby jsou v řece
Co jedním směrem teče
Je obraz řekou, je písní?
Anebo řeka odnese listy?
Notové osnovy a jejich klíče
Palety, kontury, výstavy, kýče...
Rozedněno mořská pěno
Mezi hrady skal
Roztříštěno stálá změno
O obzor a dál