vyjadřování známých guruů je příliš fragmentární, nedokonalé,
než aby dokázali "vrazit" všechno do jedné knihy, nebo promluvy
Chápu, že intelekt to takhle vidí. A je to, co guruové říkají, určené jen intelektu? Nebo to v nás pokaždé osloví to, co je zralé k pochopení, k pochopení mnohem hlubšímu než jen rozumovému? Mně se občas stane, že když se po čase vrátím k některé z mých knih a začnu ji znovu číst, zůstanu překvapeně stát: tohle tam přece minule nebylo!
Bylo to tam, ale zůstalo to jen v intelektu. A tak to nic ve mně neovlivnilo, nezměnilo. Jen přibyl další koncept, který po čase vymizel z hlavy, protože to byla jen jedna z mnoha informací.
Ten údiv, že tohle v té knize minule nebylo, se mi tu a tam objeví. Je to pro mě určitý signál, jak díky zkušenostem se od minula změnilo moje prožívání a celkové pochopení. Přibylo i vnímání souvislostí. A můžu si pak všimnout, že se vlastně trochu změnily i moje reakce v tom směru. Mám opakovanou zkušenost, že slova guruů můžou prohloubit přímo moje vnímání, může vzniknout tak vzácné "AHA!", když úplně zapomenu na porovnávání, jestli a nakolik to říkají všechno a způsobem, který uznávám. Když je místo toho vnímám v určitém ztišení, když se jim vnitřně mlčky otevírám. Pak každé setkání s jejich slovy, v knize nebo ve videu, je skutečným setkáním i s oblastí, ze které ten guru mluví. Pak ten člověk se může stát mostem, zkratkou pro toho, kdo ještě tak daleko svým vnímáním nedošel, ale nesoudí, spíš pozorně vnímá hlavou i srdcem. Setkávat se s takovými třeba jen skrze knihu nebo video vnímám jako velkou milost a jsem opravdu vděčná, že tu možnost máme.