Temná noc sv. Jana od Kříže

[ros]

TND nastává vždy, když v nás nevítězí nepodmíněná láska.

Proto tou nejlepší ochranou před TND je Ježíšovo největší přikázání.

Proto pravá bhakti cesta TND nezná.

Podle mě je TND i vítězství nepodníněné lásky - myšlenkové koncepty, jen každý na jiné straně spektra. Dost na hraně na to, aby ukazovaly k Pravdě.

[Jana]

Podle mě je TND i vítězství nepodníněné lásky - myšlenkové koncepty, jen každý na jiné straně spektra. Dost na hraně na to, aby ukazovaly k Pravdě.

Ano, vítězství lásky je jen rozpuštěním myšlenkového konceptu, ze kterého se rodí TND zatemňující Pravdu.

Láska ve skutečnosti nemá nad čím vítězit, vždyť je podstatou existence, tedy podstatou toho všeho, co existuje.

Jak by mohla vítězit sama nad sebou?

[Jana]

PS: Ti, kteří následují Moojiho, to mají nesmírně jednoduché.

[ros]

Ještě napíšu něco o TND. Otázka byla, jestli je něco jako TND popisováno i v jiných duchovních směrech. TND je doménou křesťanství hlavně proto, že v křsťanství se buduje hluboký vztah já - Bůh. A ten je potřeba v jisté pokročilé fázi, překonat, aby došlo k úplnému sjednocení. A toto překonávání je temné a bolestivé. Něco podobného se IMHO děje i v jiných učeních, ale asi ne tak dramaticky, protože jsou postaveny trochu jinak. V Buddhismu se o Bohu nemluví, djana hned od začátku melduje, jak je to s tím sjednocením, v bhakti je tan vztah k Bohu taky, ale způsob uctívání je takový, že průběžně umenšuje vtom vztahu "já".

Ale, v každém případě je TND individuální záležitostí. Někdo ji prožije jiný ne ať už jsou oba křesťané nebo něco jiného.
Někomu se třeba může zdát, je prožívá TND a jiný mu to vymluví nebo si to vymluví sám. Jiný tím může projít nepozorovaně. Ať tak či tak, je to jen nálepka, individuální prožívání je vždy barvitější.

[nop]

Ještě napíšu něco o TND. Otázka byla, jestli je něco jako TND popisováno i v jiných duchovních směrech. TND je doménou křesťanství hlavně proto, že v křsťanství se buduje hluboký vztah já - Bůh. A ten je potřeba v jisté pokročilé fázi, překonat, aby došlo k úplnému sjednocení.

V rozličnosti jednotlivých církví se také vyskytuje jistý postoj, který jim je u některých v té rozmanitosti společný, a to je idea boží obce - polis dei. Když se začleníš, jsi správný / -ná. Vyniká u kalvínů, ale i u Českých Bratří či u Jehovistů. .....

Ale, v každém případě je TND individuální záležitostí. Někdo ji prožije jiný ne ať už jsou oba křesťané nebo něco jiného.
Někomu se třeba může zdát, je prožívá TND a jiný mu to vymluví nebo si to vymluví sám. Jiný tím může projít nepozorovaně.
Ať tak či tak, (ten název) je jen nálepka, individuální prožívání je vždy barvitější.

Chválím tvou jasnozřivost. Ono je snadné říci si :
"našel jsem, co se v duši děje", což je paušalisace, místo říci:
"zjistil jsem, co se v mé duši dělo", což je sdělení o mně jako jednotlivém případu.

Paušalisaci nepodléhali vědci, kteří na stole stokrát opakovali tentýž pokus s rozmanitými okolnostmi,
až našli obecně platné vyjádření, platíci pro všechny případy,
ale ještě v XIX. století tomu podléhali badatelé v oborech, kde neuplatňovali exaktní přístup, ale jen pozorování sebe,
a tak na př. psychologové dělali obecné závěry z toho, co pocítili u jednoho člověka, totiž u sebe.

[nop]

TND aneb potíže na cestě v růstu.

Vyskytují se potíže také na jiných cestách než v duchovnu?
Jsou odbočky a nepohodlí také jinde?

Posuďte tento e-mail, zvoucí také k pohledu "na sebe".
=
Počuli ste o podnikateľskom paradoxe? Áno, paradox, ktorý sa bytostne dotýka snáď každého z nás, čo podnikáme - či už dlho a úspešne alebo krátko a nadšene.

Podnikateľský paradox hovorí: “Čím viac úspechu máme, tým viac máme príležitostí … ako stratiť smer a zlyhať.”

Všimli ste si ako to prebieha? Začneme s niečím novým. Venujeme sa tomu. Tvrdo pracujeme. A dosiahneme zaslúžený úspech. Uznanie. Ale potom sa začne niečo zaujímavé diať. S úspechom prichádzajú príležitosti. Niekedy veľa príležitostí. Zo všetkých strán. Nie všetky nám slúžia. Niektoré nás vábia. Iné rozptylujú. Ďalšie nás držia na ceste, ktorú sme si vytýčili. Len ich v spleti toho všetkého nevieme buď rozoznať, alebo nás zahlcujú. Niekedy povzbudení úspechom máme pocit, že zvládneme čokoľvek. Tak ideme za všetkými. Nakoniec možeme stratiť nielen smer, ale ich chuť a energiu ísť ďalej. Alebo trpíme. Zabudneme alebo spochybňujeme prečo sme vôbec vykročili. To čo začalo ako úspech, sa dokonca obracia na vyhorenie a pocit zlyhania. Alebo na otupujúcu zotrvačnosť. Poznáte to?

O tomto podnikateľskom paradoxe sme sa bavili na poslednom webinári a bolo fascinujúce sledovať ako sa mnohí s vás v ňom našli.

Niektorí si všimli, že s nadšením vykročili na cestu, ktorá im nesedela a nevyhovovala. Úspech sa premenil na väzenie v zlatej klietke, kde odmenou bolo viac toho, čo nechceli byť, robiť a mať. Iní sa autenicky a odvážne vydali na cestu, ktorá skôr či neskôr priniesla zaslúžený úspech, ale nedokázali na nej zotrvať. Nedokázali na nej udržatelne hrať a rásť (nepoznali pravidlá hry) alebo podľahli rozptýleniam a vábeniam rôznych “príležitostí” a zišli s nej.

Zamyslite sa kde sa vidíte Vy?
Vybrali ste sa v podnikaní správnou cestou pre Vás? Alebo je pre Vás výzvou na tejto ceste zmysluplne a efektívne pokračovať? (Prípadne oboje.)

Uvedomenie je prvý krok zmeny. Druhým krokom je urobiť niečo nové (alebo prestať robiť niečo staré). Čo to bude pre Vás?

S priateľským pozdravom,

Ján Polák

P.S. Ak sa chcete ponoriť do prostredia, atmosféry a know how, ktoré Vás povedie, podporí a bude inšpirovať urobiť pozitívne zmeny alebo "upgrade" v podnikaní pridajte sa na transformačný workshop Dynamika bohatstva a talentu pre prosperujúce podnikanie, ktorý bude v Brne 27.4. 2017 Kliknite tu a zistíte viac. http://dynamikabohatstvi.cz/workshop-dy ... brno-2017/

[Jana]

Podnikateľský paradox hovorí: “Čím viac úspechu máme, tým viac máme príležitostí … ako stratiť smer a zlyhať.”

Všimli ste si ako to prebieha? Začneme s niečím novým. Venujeme sa tomu. Tvrdo pracujeme. A dosiahneme zaslúžený úspech. Uznanie. Ale potom sa začne niečo zaujímavé diať. S úspechom prichádzajú príležitosti. Niekedy veľa príležitostí. Zo všetkých strán. Nie všetky nám slúžia. Niektoré nás vábia. Iné rozptylujú. Ďalšie nás držia na ceste, ktorú sme si vytýčili. Len ich v spleti toho všetkého nevieme buď rozoznať, alebo nás zahlcujú. Niekedy povzbudení úspechom máme pocit, že zvládneme čokoľvek. Tak ideme za všetkými. Nakoniec možeme stratiť nielen smer, ale ich chuť a energiu ísť ďalej. Alebo trpíme. Zabudneme alebo spochybňujeme prečo sme vôbec vykročili. To čo začalo ako úspech, sa dokonca obracia na vyhorenie a pocit zlyhania. Alebo na otupujúcu zotrvačnosť. Poznáte to?

O tomto podnikateľskom paradoxe sme sa bavili na poslednom webinári a bolo fascinujúce sledovať ako sa mnohí s vás v ňom našli.

Niektorí si všimli, že s nadšením vykročili na cestu, ktorá im nesedela a nevyhovovala. Úspech sa premenil na väzenie v zlatej klietke, kde odmenou bolo viac toho, čo nechceli byť, robiť a mať. Iní sa autenicky a odvážne vydali na cestu, ktorá skôr či neskôr priniesla zaslúžený úspech, ale nedokázali na nej zotrvať. Nedokázali na nej udržatelne hrať a rásť (nepoznali pravidlá hry) alebo podľahli rozptýleniam a vábeniam rôznych “príležitostí” a zišli s nej....

Služba egu (něco mít, něčím být, něco dokázat) vede vždycky do pekel, ale služba Bohu (životu), vede do Božího království.

[nop]

Podnikateľský paradox hovorí: “Čím viac úspechu máme, tým viac máme príležitostí … ako stratiť smer a zlyhať.”
.....
O tomto podnikateľskom paradoxe sme sa bavili na poslednom webinári a bolo fascinujúce sledovať ako sa mnohí s vás v ňom našli.
....

Služba egu (něco mít, něčím být, něco dokázat) vede vždycky do pekel, ale služba Bohu (životu), vede do Božího království.

Ten článek jsem sem nedával pro posuzování podnikání, ale pro průzračnou podobnost stavu lidí:
producentů a spotřebitelů,
duchovňáků i všedňáků,
mystiků i bonvivánů,
namáhajících se i spokojených.

Každému se mohou stát těžkosti,
mystik praktikuje v duši, nastává mu rozcestí v duši,
producent a zprostředkující v službách působí ve sféře činnosti, rozcestí může mít v psychice, ale je dobře být znalý.

Podnikání je potřebné a díky za úsilí.
Bez něho by tu nebyly židle, rohlíky ani jiné věci, byl by tu jen jeden stát s plánovaným hospodářstvím.

[Jana]

Podnikateľský paradox hovorí: “Čím viac úspechu máme, tým viac máme príležitostí … ako stratiť smer a zlyhať.”
.....
O tomto podnikateľskom paradoxe sme sa bavili na poslednom webinári a bolo fascinujúce sledovať ako sa mnohí s vás v ňom našli.
....

Služba egu (něco mít, něčím být, něco dokázat) vede vždycky do pekel, ale služba Bohu (životu), vede do Božího království.

Ten článek jsem sem nedával pro posuzování podnikání, ale pro průzračnou podobnost stavu lidí:
producentů a spotřebitelů,
duchovňáků i všedňáků,
mystiků i bonvivánů,
namáhajících se i spokojených.

Každému se mohou stát těžkosti,
mystik praktikuje v duši, nastává mu rozcestí v duši,
producent a zprostředkující v službách působí ve sféře činnosti, rozcestí může mít v psychice, ale je dobře být znalý.

Podnikání je potřebné a díky za úsilí.
Bez něho by tu nebyly židle, rohlíky ani jiné věci, byl by tu jen jeden stát s plánovaným hospodářstvím.

Princip je pořád stejný.

TND nastává také v okamžiku, kdy se té duchovní cesty chopí ego a namísto otevírání se pravdě, Bohu, životu, se objeví služba egu - něco mít, něčím být, něco dokázat... Tedy aby naše osoba měla stále ten šťastný a bezproblémový stav jednoty, dosáhla osvícení a byla osvícená.

TND nastává v okamžiku, kdy se duchovní cesty, kterou dalo poznat otevřené duchovní srdce, chopí hlava. Kdy vládu nad srdcem přebírá mysl.

Osvobození od TND nastává v okamžiku, kdy na své místo postavíme Boha. Když si uvědomíme, že Bůh je v tom dokonalém stavu jednoty stále, bez ohledu na to, co prožívá naše osoba.

První největší Ježíšovo přikázání způsobuje, že Bůh, který je milovaný celou myslí, duší a srdcem je takovou láskou, takovou prioritou, že vedle něj je naše osoba zcela bezpředmětná, tudíž klidně může zmizet - tak jak to učí třeba Mooji.

Ale není možné první přikázání realizovat, dokud Boží dílo soudíme. Dokud věříme, že víme, co je z našeho pohledu zlé. Dokud věříme, že existuje nějaký jiný stvořitel, než Bůh.

Proto jednou z nejdůležitějších vět, které PM řekla, je:

NAUČ SE NESOUDIT

[nop]

Ten článek jsem sem nedával pro posuzování podnikání, ale pro průzračnou podobnost stavu lidí:
producentů a spotřebitelů,
duchovňáků i všedňáků,
mystiků i bonvivánů,
namáhajících se i spokojených.

....
mystik praktikuje v duši, nastává mu rozcestí v duši,
....Podnikání je potřebné a díky za úsilí.....

Princip je pořád stejný.
TND nastává také v okamžiku, kdy se té duchovní cesty chopí ego ...
Proto jednou z nejdůležitějších vět, které PM řekla, je:

NAUČ SE NESOUDIT

Jano, také se uč nesoudit podnikatele.
Bez prodeje jablek v minulosti by nechutnala tak ta ranní káva připravená s pozorností v přítomnosti.

Všichni pomáháme. Jak děl Werich, pekař: "a všichni uděláme moc".

Mne zaujalo to, že kromě u mystiků se těžkosti mohou vyskytnout i u dalších sort lidí a u těch se tomu trublu neříká TND, ale paradox.
A na druhé straně - nemůže mít mystik potíže z toho, že se mu nejprv dařilo, byl duchovní hýčkané dítě, a pak přijal rozšíření boží nabídky jako inflaci a tu rozsáhlost nezvládl? Rozsypalo se mu to, když se neomezil.

[Jana]

Jano, také se uč nesoudit podnikatele.

A ono je nezbytné je soudit?

Při genetické výbavě a zkušenostech kohokoliv není v našich možnostech žít lépe, než on, dělat něco lépe nebo hůře, než on.
Proč bychom se měli soudit za něco, za co vůbec nemůžeme?

Bez prodeje jablek v minulosti by nechutnala tak ta ranní káva připravená s pozorností v přítomnosti.

Je potřeba soudit prodej jablek? Je potřeba soudit službu těm, kteří jablka vypěstují a službu těm, kterým jablka chutnají? Je třeba soudit službu, která mezi pěstiteli a odběrateli vytváří spojení?

Kdy je něco takového službou životu?
A kdy je něco takového službou egu?

Všichni pomáháme. Jak děl Werich, pekař: "a všichni uděláme moc".

Ano, je potřeba něco takového soudit?

Mne zaujalo to, že kromě u mystiků se těžkosti mohou vyskytnout i u dalších sort lidí a u těch se tomu trublu neříká TND, ale paradox.

Trable zůstávají trably, ať se jim říká jakkoliv a jejich zdroj nalezneme jen ve své vlastní mysli, která soudí a "zná" zlé.
Ale paradox sám o sobě, pokud se vyjasní, o co jde, trable nepůsobí.

A na druhé straně - nemůže mít mystik potíže z toho, že se mu nejprv dařilo, byl duchovní hýčkané dítě, a pak přijal rozšíření boží nabídky jako inflaci a tu rozsáhlost nezvládl? Rozsypalo se mu to, když se neomezil.

Rozsypalo se mu to, když se omezil na to osobní.
Jinak by to rozsypání bylo osvobozující, protože tím rozsypáním toho omezujícího, osobního, tady už není nikdo, komu by se to mohlo rozsypat.

[nop]

Janičko, kytičko,
nikdo tady nesoudí pěstitele jablek, ale popudilo tě, že mystici mohou mít TND a jiní ne.
Dnes nemá význam psát, je slunečný svit. ale fouká vítr.

[Jana]

Janičko, kytičko,
nikdo tady nesoudí pěstitele jablek,

Tak proč píšeš:

Jano, také se uč nesoudit podnikatele.

???

ale popudilo tě, že mystici mohou mít TND a jiní ne.

Na tohle jsi přišel jak? Jak Tě napadlo, že mě něco takového popudilo?

[nop]

Janičko, kytičko,
nikdo tady nesoudí pěstitele jablek,

Tak proč píšeš:

Jano, také se uč nesoudit podnikatele.

???

ale popudilo tě, že mystici mohou mít TND a jiní ne.

Na tohle jsi přišel jak? Jak Tě napadlo, že mě něco takového popudilo?

Možná pro ta slova o hamižnosti a že chtít víc žene člověka ego.
A nerad bych se přel, to pak nemá konce.

[Ouje]

Temná duše ve své noci nepříjme toužebný pocit, nastavuje záda, není to paráda. A kdybys tisíckrat chtěl, dostaneš jen naprdel. Což ti vlastně prospěje, protože ta naděje, ve kterou už nevěříš, je ti každým šlehem blíž