rafael píše:irulan píše:Jestli jsi temi "lidmi" myslel moji osobu, tak je to jedno, žádným guruem se neridim a pokroky jsem neudělala. Zádný "božský slovo", zádný "božský clověk", zadna "dokonalost". Leda tak dokonalost nedokonalosti, originality, přírody. Kazdy a vsechno me muze inspirovat, nehledam uz "dokonalé". I "srdce" muze šálit, kdyz neni v harmonii s myslí. Zbozstenim jakékoliv časti (tela, mysli, citů-srdce, gurua, modly..) se rovnováha vychyluje a zpusobi pohyb, což je v pořádku. Můžeš zkoušet různe pohyby, myslím ze nakonec součtem vsech vektoru je nulový vektor.
Zaměřením pozornosti čekas odezvu. Neco ocekavas
![What? :what:](./images/smilies/bn.gif)
určitě nemyslel tvou osobu.. je to všeobecná vlastnost mnoha lidí..je to prostě povaha mysli.. píšeš že pokroky neděláš ale vnímám v tobě úplny opak.. kus duchovní práce.. jen mysl každého člověk hodnotí pokroky..a mysl máme všichni dokud ego neumře.. ale srdce vnímá energii ze vnitř a přestože si často myslíme že sme pokrok neudělali, opak je pravdou.. a u tebe to tak přece je, jdeš pořád dál a dál a ikdyž si to neuvědomuješ v mysli, tvé duchovní srdce tě stejně prozdradilo víš
![Razz :P](./images/smilies/icon_razz.gif)
zaměřením pozornosti zpočátku vždy očekáváš odezvu.. je to přece normální protože ego kontroluje jak jsi daleko, ego pochybuje proč nejsi daleko a ego říká proč jít daleko.. protože je tam pořád mysl.. chodíš okolo hrníčku nektaru božského nápoje ale bojíš se ho napít, bez toho , aby sis to nepromyslela.. aby sis nepohrála s myslí a aby ti mysl řekla ano udělej to protože a proto.. ne neudělej to protože a proto.. skoč tam..vždyt to máš přeci vše v sobě..nezoufej si že něco nejde ihned, duchovno je práce na mysli samotné.. všichni tu práci musíme udělat, i já.. někomu to jde líp někomu hůř.. jdi ke kořenům mysli.. ty osekáváš konečky stromu ega a rostou další zelené větvičky a říkají ti my sme zelené a sme správně.. jdi dovnitř.. jediná metoda na pořádnou mysl je atmavičára.. jen ta dokáže mysl zastavit nejrychleji.. a postupně ji odstranit..
osobně jsem to dělal takto.. nechci nikomu na foru tohle vnucovat, ale u mě to zabralo.. po milosti brahmana asi po týdnu vše vymizelo, ego se vrátilo úplně zpět.. ale mě to nedalo, začal jsem svou pozornost nutit zpět, hledal jsem ten "pocit" lásky a ticha uvnitř.. ne myslí, ale nitrem.. do toho jsem pracoval atmavičarou dokola a dokola a dokola.. hledal jsem v nitru a dotazoval se.. výsledky byly zpočátku jen malinké.. enegie uvnitř se objevila a zase ji ego ukrylo.. pokaždé ale když se objevila byla o kousínek silnější,vytrval sem naprosto neomezeně v této činnosti, pak sem jel znova do prahy pro radu od brahmana, a znova dělal bezmezně co mi řekl.. bez jakékoliv pochyby, jako dítě kterému matka něco nařidí a ono nevím proč ale udělá to.. a funguje to..
V pohodě, mas cíl, jdeš si za nim, mas gurua, kterýmu veris a chces nasledovat jeho vedeni. Myslíš, ze jdeš někam dal, děláš pokroky a mas výsledky.
Ze nedělám pokroky, neni zadnej stesk, jen proste poznani, ze pocity pokroku jsou leda tak bezva udržovačky v nejaky cinnosti (treba "duchovni" cvičeni, růst apod.). Nejúčinnější sebeoblbovacka je pozitivní snaha s vědomím pozitivního výsledku, rozuměj tim dělám dobré a vím to, ze dělám dobré.
Píšeš, ze mysl hodnotí pokroky (jasné, kdo jiný) a zaroven hodnotis, ze je tady pokrok. To sis trosku utrousil do vlastního hnízda, ne? Možna je to dobře.
Vis tvé přirovnání s hrnickem božského nektaru je originální, jen to muze byt tak, ze božský nektar je sebeklamem, sladouckym snem. A to je zase poznani z jiného pohledu. Takhle se dívám.
"Smích je afekt z náhlé proměny napjatého očekávání v nic." (I. Kant)