Poradna zdarma

rafael píše:žárlivost je připoutanost k partnerovi, já chci tebe, ty patříš mě, já jsem jen tvůj a ty moje..všude je já já já já já.. ego, nic než ego..mysl.. vztahy jsou složité a vždy se oba učí jeden od druhého..

není to připoutanost - tak maximálně k tomu, že mi druhý patří - takže bych to nazval spíš sobectvím, které je směřováno jen k sebelásce, nikoliv k lásce

Návštěvník píše:To jsi tak poznal u sebe? Že když žárlíš, tak méně miluješ?

Odborníci tvrdí, že žárlí ve vztahu ten, kdo je momentálně v submisivním, podřízeném postavení. Nejde o to, že by miloval méně než ten druhý, ale je na existenci svazku vysoce citově závislý - výrazně závislější než ten druhý. Časem se do submisivního postavení může dostat zase partner. To je obvyklá dynamika vztahu.
Rada odborníků: Začne-li můj partner žárlit a jsem-li dost rozumný, začnu s ním hned spolupracovat, aby žárlit přestal.

Tak urcite jsem to poznal u sebe,lepe receno byl jsem si techto pocitu zarlivosti vedom.Nak silny to nikdy nebylo,spise zridka a tyto pocity nasledne s vedomim toho,ze tyto pocity zarlivosti vzdy vychazeji z tendence vlastnit toho druheho a jsou opakem prave(tj.bezpodminecne)lasky,ktera dava max.prostor a svobodu tomu druhehu proste ztracely svou dulezitost a nenarusovaly "vztah".To co pises nasledne je spise standartni psychologie zavisleho vztahu,takova spise hra na lasku.

roman píše:

Tak urcite jsem to poznal u sebe,lepe receno byl jsem si techto pocitu zarlivosti vedom.Nak silny to nikdy nebylo,spise zridka a tyto pocity nasledne s vedomim toho,ze tyto pocity zarlivosti vzdy vychazeji z tendence vlastnit toho druheho a jsou opakem prave(tj.bezpodminecne)lasky,ktera dava max.prostor a svobodu tomu druhehu proste ztracely svou dulezitost a nenarusovaly "vztah".

Takže žiješ svou představu lásky v nějakém perfektním vztahu?

roman píše:To co pises nasledne je spise standartni psychologie zavisleho vztahu,takova spise hra na lasku.

Je to psychologie normálních - obvyklých vztahů. Každý v nich má rád tak, jak umí.

Díky, Jani.

Takže žiješ svou představu lásky v nějakém perfektním vztahu?

Ne,neziju svou predstavu lasky v perfektnim ani v jakymkoliv jinym partnerskym vztahu.

Já žárlím jen chvilku. Pak si uvědomím, že tedy toho druhého nemiluju a jdu od toho. Lásce se nedá poroučet. Není možné se rozhodnout někoho milovat či nemilovat.

Jana píše:Za co ?

A on to byl Rafael. Díky.

Trosku se mi vrátilo toto téma, tak jsem si zapremyslela, jaka je snad původní příčina žárlivosti.
A to všeobecně, nejen v milostných vztazích.
Kdyz něčemu věnuji svou pozornost, svou energii, očekávám nějakou odezvu.
Zpětnou pozornost.
Kdyz nepřichází v míře, jakou očekávám, a vidím, že ta pozornost je dokonce směřována jinam,
vznikne pocit nenaplnění nároku, ktery si dělám.
Protože "si to přece zaslouzim, ne? Mam na to nárok..."
Kain kvůli tomuhle zabil Abela.

Chci-li dát, ať dávám.....
...... ale nemam nárok na nic....

Kdyz něčemu věnuji svou pozornost, svou energii, očekávám nějakou odezvu.

To je přece normální lidská vlastnost. Když chodíš do práce, očekáváš, že za ni dostaneš zaplaceno. A když ne, rozhodí tě to a začneš se domáhat spravedlnosti, proč jiní dostali a ty ne...
Když jsem po namáhavém dni fyzicky utahanej, věřím, že se dobře vyspím, ale když se mi místo spánku spravedlivých celou noc pořád něco zdá a ráno jsem stejně utahanej jako večer, moje očekávání vzalo za své a závidím těm co si v noci krásně orazí.
Kdo z lidí si např. zasadí květinu s tím, že neočekává, že vyroste a bude svými květy lidem dělat radost? Snad jen dobrej Bůh.
Člověk věří, že bez práce(myšlenky) nejsou koláče, to Bůh nejspíš neví a požehnání nerozdává podle snahy a očekávání

Kain kvůli tomuhle zabil Abela.

Tak tohle mi vysvětlete.. Bůh přijal Abelovu zvířecí oběť a oběť z plodin země Kainovi odmítl s tím, že ji přijme, pokud bude konat dobro. Že by Abel neočekával a Kain ano?

Kdyz něčemu věnuji svou pozornost, svou energii, očekávám nějakou odezvu.

Asi tu bylo míněno: "Když někomu ...atd"

Petr.m píše:Člověk věří, že bez práce(myšlenky) nejsou koláče, to Bůh nejspíš neví a požehnání nerozdává podle snahy a očekávání

Je fakt ten bůh divnej...
A jaktoze on je zdravej, chytrej a krásnej a ja ne? Budu si stěžovat....!

Petr.m píše:

Kain kvůli tomuhle zabil Abela.

Tak tohle mi vysvětlete.. Bůh přijal Abelovu zvířecí oběť a oběť z plodin země Kainovi odmítl s tím, že ji přijme, pokud bude konat dobro. Že by Abel neočekával a Kain ano?

Nejspíš onen Bůh neměřil Abela a Kaina stejným metrem, jednomu z nich nadržoval a druhému dal jasně najevo, že koná podřadnou práci, nehodnou jeho přízně....

Bůh tedy není vegetarián, ani všežravec, je pouze masožravec,
obilí a ostatní plodiny jsou tedy určeny pouze na krmení zvěře,
a tudíž jen masem se má živit člověk, protože je přece vytvořen k obrazu božímu,
a jen ten, kdo podřeže krk beránka, je vhodný k tomu, aby na něm se zalíbením spočinul Boží zrak...

Petr.m píše:
Tak tohle mi vysvětlete.. Bůh přijal Abelovu zvířecí oběť a oběť z plodin země Kainovi odmítl s tím, že ji přijme, pokud bude konat dobro. Že by Abel neočekával a Kain ano?

Ono je to asi jedno, na koho si ten bůh zasedl, asi by to dopadlo podobne. A vubec, musím říct, ze se mi ten starozákonní Hospodin vubec nezamlouvá. Uz to, ze sam o sobe tvrdí, ze je bůh zarlivy....a pak se diví, ze člověk stvořený k jeho obrazu stojí za starou backoru...

Jarda Malej píše:

Kdyz něčemu věnuji svou pozornost, svou energii, očekávám nějakou odezvu.

Asi tu bylo míněno: "Když někomu ...atd"

Asi ano, i kdyz jsem to mínila záměrně i na "Boha" (kdo nebo co?).., umělec obecenstvu.., učím se a makám a někdo si jen tak prijde a strčí me do kapsy....

Alaja. píše:
Nejspíš onen Bůh .......

Koukám, ze to taky neni tveho srdce šampion..

irulan píše:

Alaja. píše:
Nejspíš onen Bůh .......

Koukám, ze to taky neni tveho srdce šampion..

Tohohle ufounského šíleného genetika opravdu nemusím.

Tohohle ufounského šíleného genetika opravdu nemusím.

Jo jo, nejdřív na člověka nastraží pokoušení, pak ho vyžene ven z ráje a když si to tam ten ubožák zamiluje, Bůh si řekne "vždyť ten člověk je jen tělo, spláchnu ho z povrchu země," žárlivec jeden .

Nejdřív člověku stvoří prostor a čas a pak žárlí, když si to člověk zamiluje tak, že na svého Tvůrce v tom světě zapomene. S tím přece měl počítat, Důvěřivec!
To je jako kdyby jste své drahé polovičce svěřili svůj milión a poslali ji v doprovodu svého věrného přítele na nákup a pak se divili, že na vás v té nákupní horečce úplně zapomene.
Úplně ne, vrátí se, až jí dojdou prachy.... Mzdou hříchu je smrt a ta každého bezpečně přivede zpátky domů, když se ve světě poztrácí. Otázkou zůstává, jestli tam nebude muset znovu pro to, co měla přinést .

Myslím, že smrt je krásná, neboť v jejím doprovodu se vracíme domů a ten, kdo získal To, proč zde je, i v ní nachází zalíbení.

Kdyz něčemu věnuji svou pozornost, svou energii, očekávám nějakou odezvu.

Odezva k nám přijde vždycky, ať jí čekáme nebo nečekáme, lhostejno v jaké časové prodlevě.
Příjemná, nepříjemná, neutrální, neuvědomovaná ....

Záleží na tom, čemu tu pozornost věnujeme a jak hodně jí zabarvíme přáním, očekáváním, citovým zabarvením..
Když zjistíme že vlastně nemusí být zabarvena ničím, /když nevěnuji já něčemu svojí energii/,
..tak končí řeči jako je třeba tahle, a začíná /duchovní/ praxe.

Jarda Malej píše:

Kdyz něčemu věnuji svou pozornost, svou energii, očekávám nějakou odezvu.

Odezva k nám přijde vždycky, ať jí čekáme nebo nečekáme, lhostejno v jaké časové prodlevě.
Příjemná, nepříjemná, neutrální, neuvědomovaná ....

Záleží na tom, čemu tu pozornost věnujeme a jak hodně jí zabarvíme přáním, očekáváním, citovým zabarvením..
Když zjistíme že vlastně nemusí být zabarvena ničím, /když nevěnuji já něčemu svojí energii/,
..tak končí řeči jako je třeba tahle, a začíná /duchovní/ praxe.

Já zkusil teď fungovat tím stylem, že jsem si z ničeho nedělal hlavu.... a zase to prostě funguje úplně normálně,
asi by to tak šlo i kdybych si tu hlavu z toho dělal, jen ten rozdíl je v tom, že máš místo hlavy volnej prostor.
Na což by asi šlo i žárlit. Prostě: vztahy vztahů mezi vztahy a bacha na ně!