od nop » úte 20. kvě 2014 22:52:35
Vynechal jsem maso, když jsem jednou viděl před lety v obchodě nádrž s živými rybami a raky atd. a uvědomil jsem si, že nemají šanci přežít, i kdybych je živé odkoupil a pustil do řeky. Nevykoupím vše. Byl to mrzký pocit bezmoci, ale už jsem nedokázal jíst maso.
Přestal jsem ze dne na den. Nic se mému trávení nestalo.
Mám rád sýry odjakživa, zavedl jsem větší konzumaci sýrů, tvarohu a mléka a ovesných vloček (ty vločky kvůli vyváženému obsahu fosforu a vápníku 1 : 2).
Nedostatku bílkovin se nebojím. I obiloviny (pšenice, ječmen, žito, oves) obsahují asi 11 procent bílkovin. V každém kilogramu chleba nebo pečiva tedy sním 11 dkg bílkovin. Denní dávka je od 10 do 17 dkg u dospělého (podle váhy). Dokonce zelenina má pár procent bílkovin, nejvíce kapusta, ta obsahuje 4 dkg bílkovin v jednom kile. K pokrytí spotřeby bílkovin jen kapustou bych jedl 3 kg kapusty denně. Se sýrem a tvarohem je to jednodušší.
Nejvíce obsahuje sója - 24 procent. Rovněž ořechy, oříšky a mandle mají hodně bílkovin (v Indii jsou snadněji k mání, i kešu).
Že Indové hodně koření, to je zvyk až tradice. Koření se cenilo i u nás v Evropě, dokud nebyly zavedené konzervační prostředky jako kyselina benzoová, a před Pasteurem nebyla známá sterilizace potravin horkem a zavařování, jenom to uzení.
Mahátmá Gándí psal v životopise, jak musel na začátku v jeho domácnosti šetřit, když začal svou advokátskou praxi v Jižní Africe. Nemohli si dovolit sluhy, i praní si dělali sami včetně škrobení. Odvykl si také od koření (aby ušetřili) a učinil podivuhodný objev, že "samotné potraviny bez koření mají svoji vlastní, jemnou chuť". No podržte mne, aby zjistil, že i fazole má vlastní chuť, potřeboval ji napřed vařit bez koření. Co tedy v Indii lidé chutnají? Oni jedí jídlo, ale v něm cítí koření. Kromě pšeničných placek čapátí, jogurtu a másla.
Na to jsem si vzpomenul, když jsem v restauraci hnutí Hare Kršna jedl také jablečný kompot, který nebyl osvěžující, ale pálivý. Asi je v tom čatní (psané chutney). Napálil jsem se takto podvakrát. Potom jsem si už jablečný kompot nebral.
Osobně používám vejce, zvláště v pečení (slípka přežije) a jím placky bez vejce i palačinky s použitím vejcete.
x x x x trochu z pečení.
Z mé soukromé korespondence opisuji chutě vegetariána a dávám do placu recept.
„---Pokud jde o oblibu, pak to vyhrává
a/ smažený sýr s brambory.
Na př. Gouda, obalený, usmažený. Lze také použít sýry druhu hermelín. Eidam je tvrdší a trochu se tahá při kousání.
Recept naší tety: sýr se nastrouhá nebo pomele na strojku,
smíchá se se strouhankou (na 20 dg sýra asi dvě lžíce strouhanky) a trochou mléka, a spojí se žloutkem, aby vzniklo tužší těsto.
Do toho se dává zelenina, nebo někdo pomleté škvarky, nebo také droždí (to dodává navinulou chuť a napodobuje hovězí pro ty, kdo oblibují maso více než sýr).
Ideální je nastrouhaný uvařený kedluben a jiné tuhé druhy. I směs, hrách, mrkev, zelí, cibule, česnek, celer (i nevařené dopředu) atd.
Samotná mrkev dělá mdlejší chuť, proto ji lze míchat s kořenem petržele, stačí asi 1 díl petržele ku 3 dílům mrkve, aby to osvěžilo. Ředkvička se moc nehodí, dělá tam štiplavou dochuť.
Pokud se bude jíst teplý hned, může se použít celé vejce.
Pokud se dělají placky do zásoby, např. na cestu, pak placky obsahující bílek jsou po vychladnutí tvrdší, ale ty zadělané jen se žloutkem si uchovávají vláčnost. Lze zadělat těsto s jogurtem místo mléka nebo v kombinaci s mlékem.
Lze smažit placku jako karbanátek, nebo s obalem jako řízek.
Lze přiložit brambory vařené, nebo smažené, nebo jako bramborovou kaši, nebo jako studený bramborový salát (spojený třemi možnými variantami: majonézou, jogurtem, tatarskou omáčkou). Pro mne osobně je méně zvykem jíst hranolky a krokety, ale jde čistě jen o zvyk.
Trend při bramborách je dnes: nakrájet brambory na kousky bez loupání, i se slupkou, podélně rozříznout na 4 čtvrtky, a pak kolmo nakrájet na kostičky a vařit přímo. Dělá se to i v restauracích. Slupka zůstane jen na jedné straně každé kostičky a po uvaření se sní přímo s kouskem.
b/ jedno mňam pro mne oblíbené je:
šišky z těsta připraveného s přídavkem vařených brambor, nebo s tvarohem. Může se použít polohrubá mouka, možná i krupicová. Vyválejí se šišky na prst tlusté, a skoro jako půl prstu až prst dlouhé, uvaří se (v osolené vodě) a posypou se na talíři strouhankou upraženou vedle na pánvici na sucho do světle hnědé barvy, promíchanou s práškovým cukrem a mletým mákem, nebo s pomletými ořechy. Může se přidat marmeláda jako kopeček na talíři.
c/ jakékoliv ovocné knedlíky z hladkého těsta jsou oblíbenou potravou, podle sezóny. "
