Poradna zdarma

mnoho duchovně hledajících lidí má pocit, že někde na duchovní cestě zaostává, popř. jde pomalu, nebo si může myslet, že nepostupuje vůbec.. ale hledající lidé si často přes svou mysl ani nemohou všimnout duchovního pokroku, který se děje uvnitř v jejich nitru.. a tento stav zná úplně každý duchovně hledající člověk

citace s jedné knihy:

V mysli normálního člověka neustále víří elektrická bouře myšlenek a impulzů, která se na přístroji projevuje v podobě žlutých a červených záblesků. Čím rozzlobenější nebo vzrušenější člověk je, tím palčivěji a intenzivněji tyto blesky planou. Mystici ze všech dob a kultur ale popisovali zklidnění mysli během meditace a říkali, že konečné splynutí s bohem je jako modré světlo, které vnímají, jak vyzařuje ze středu jejich lebky. Jogíni toto světlo nazývají „modrá perla“ a jde o cíl všech, kdo pátrají po spojení s bohem. Onen tibetský mnich, kterého snímali při meditaci, dokázal svou mysl zklidnit natolik, že vědci žádné žluté ani červené blesky neviděli. Veškerá neurologická energie tohoto gentlemana se vlastně shromáždila v centru jeho mozku – na monitoru jste viděli, jak se tam postupně koncentruje – jako malá, chladně modrá perla světla. Přesně jak jogíni vždycky tvrdili. To je cíl kundalini šaktí.

V mystické Indii, stejně jako v řadě šamanských tradicí je kundalini šaktí považována za příliš nebezpečnou sílu na to, aby si s ní člověk hrál, není-li pod dohledem. Nezkušený jogín si jí může doslova sežehnout mysl. Potřebujete učitele – guru – který by fungoval jako váš průvodce, a v ideálním případě také bezpečné místo ~ ášram – kde můžete cvičit meditace. Říká se, že právě dotek guru (buď fyzický, nebo prostřednictvím nějakého nadpřirozenějšího setkání, například ve snu) uvolňuje spoutanou energii kundalini od základny páteře a dovoluje jí, aby se vydala vzhůru v ústrety bohu. Okamžik uvolnění se nazývá šaktípat, božské zasvěcení, a jde o největší dar osvíceného mistra. Po takovém doteku žák může pracovat na konečném osvícení ještě celé roky, ale jeho pouť alespoň začala. Energie byla osvobozena.

Duchovní pokrok........EGA.....

iru píše:Duchovní pokrok........EGA.....

Ze nedělám pokroky, neni zadnej stesk, jen proste poznani

do poslední mitnuty realizace je to vždy pokrok ega a mysli, protože tam do poslední minuty mysl ego je..a pro všechny hledající je toho přímým krásným důkazem realizace mahárišiho.. , ikdyž individuelně se to může částečně u každého změnit jinak..

rafael píše:

iru píše:Duchovní pokrok........EGA.....

Ze nedělám pokroky, neni zadnej stesk, jen proste poznani

do poslední mitnuty realizace je to vždy pokrok ega a mysli, protože tam do poslední minuty mysl ego je..a pro všechny hledající je toho přímým krásným důkazem realizace mahárišiho.. , ikdyž individuelně se to může částečně u každého změnit jinak..

Vidíš, pokrok ega, tak jak by to mohlo vest k eliminaci ega? Dyt ten domnělý pokrok ega ho udržuje, ne ze by mi to nejak vadilo. Pro me jsou stavy ega a "realizace" celkem nijak ovlivnitelny, nic nemá stále trvání a ulpivanim na něčem vytvaris víc představ a dimenzí, světů, nez pri obyčejné přítomnosti.

Přímý a krásný důkaz něčí realizace je co?

Vira nebo nevira je o tom jestli chci nebo nechci věřit. Nechtenim JEN věřit, se cela vira relativizuje a pouštím k vodě ty blbosti, co tvoří sny (vidět tak jak bych chtěla). Muzu se koukat jen tak.

Jana píše:

vostalpetr píše:Zato způsob uvědomování světa (a těla i sebe sama) je vždy důkazem připoutanosti nebo nepřipoutanosti...

To ano. Pokud sen není rozpoznán jako sen, tak tady není snící, ale spící.

Neni to obráceně? Kdyz snis, nevíš nic o žádném spícím. Je jen realita snu. Pak se probudis a uvědomis si kromě bdele reality jeste moznost špici reality. Ta bdela se pak zda byt opravdictejsi......no nez zazijes nějakou "vyšší" a vždycky mas tendenci myslet si, ze je to to ono a nejvyšší a opravdicke

irulan píše:

Jana píše:

vostalpetr píše:Zato způsob uvědomování světa (a těla i sebe sama) je vždy důkazem připoutanosti nebo nepřipoutanosti...

To ano. Pokud sen není rozpoznán jako sen, tak tady není snící, ale spící.

Neni to obráceně? Kdyz snis, nevíš nic o žádném spícím. Je jen realita snu. Pak se probudis a uvědomis si kromě bdele reality jeste moznost špici reality. Ta bdela se pak zda byt opravdictejsi......no nez zazijes nějakou "vyšší" a vždycky mas tendenci myslet si, ze je to to ono a nejvyšší a opravdicke

není to pravda.. jakmile ego začne slábnout víme v bdělém stavu i ve snu že je zde spící snící.. a za tím vším je vědomí duše JÁ ..JÁ vidí jak já sní ve snu nebo v bdělém stavu ve dne, a jde to až tak dál že JÁ vidí jak já sní sen a jak já je ještě postavou ve snu, vše když spíme.. a opravdu to není žádná schizofrenie, a jde to ještě dál že JÁ rozpustí snící já když spíme.. pokud JÁ rozpustí snící já trvale je to realizace JÁ (tohle není můj výmysl)

irulan píše:

rafael píše:

iru píše:Duchovní pokrok........EGA.....

Ze nedělám pokroky, neni zadnej stesk, jen proste poznani

do poslední mitnuty realizace je to vždy pokrok ega a mysli, protože tam do poslední minuty mysl ego je..a pro všechny hledající je toho přímým krásným důkazem realizace mahárišiho.. , ikdyž individuelně se to může částečně u každého změnit jinak..

Vidíš, pokrok ega, tak jak by to mohlo vest k eliminaci ega? Dyt ten domnělý pokrok ega ho udržuje, ne ze by mi to nejak vadilo. Pro me jsou stavy ega a "realizace" celkem nijak ovlivnitelny, nic nemá stále trvání a ulpivanim na něčem vytvaris víc představ a dimenzí, světů, nez pri obyčejné přítomnosti.

Přímý a krásný důkaz něčí realizace je co?

Vira nebo nevira je o tom jestli chci nebo nechci věřit. Nechtenim JEN věřit, se cela vira relativizuje a pouštím k vodě ty blbosti, co tvoří sny (vidět tak jak bych chtěla). Muzu se koukat jen tak.

vlak jede rychlostí (ego) a naše vůle JÁ ho tlačí dopředu protože se s ním ztotožnuje (JÁ jsem vlak).... pak ale přijde chvíle kdy JÁ zjistí že není vlakem a vlak už netlačí ale vlak pořád jede setrvačností, pak JÁ vidí jak já ještě je (jedoucí vlak) a jede dál svou cestou než úplně zastaví..

v této chvíli je zde stále vnímání JÁ a ještě jedoucího já, JÁ vidí já, jak já žije ještě svůj život, dokud vlak nezastaví, ale už ho nikdo netlačí.. naopak je zde sílá JÁ ,která automaticky rozpouští jedoucí vlak jen tím, že se JÁ na vlak já dívá jak jede, ale už JÁ není tím vlakem.. a čím je silnější "dívání se" JÁ na jedoucí vlak, tím se vlak stává průhledným a neskutečným a nám nepatřícím až se rozplyne ještě než zastaví a dojede vlastní setrvačností.. pak říkají guruové karma (vlak) zde stále je (ikdyž nedojel do cíle) , ale už je mimo nás..JÁ je svobodné

rafael píše:

irulan píše:

Jana píše:
To ano. Pokud sen není rozpoznán jako sen, tak tady není snící, ale spící.

Neni to obráceně? Kdyz snis, nevíš nic o žádném spícím. Je jen realita snu. Pak se probudis a uvědomis si kromě bdele reality jeste moznost špici reality. Ta bdela se pak zda byt opravdictejsi......no nez zazijes nějakou "vyšší" a vždycky mas tendenci myslet si, ze je to to ono a nejvyšší a opravdicke

není to pravda.. jakmile ego začne slábnout víme v bdělém stavu i ve snu že je zde spící snící.. a za tím vším je vědomí duše JÁ ..JÁ vidí jak já sní ve snu nebo v bdělém stavu ve dne, a jde to až tak dál že JÁ vidí jak já sní sen a jak já je ještě postavou ve snu, vše když spíme.. a opravdu to není žádná schizofrenie, a jde to ještě dál že JÁ rozpustí snící já když spíme.. pokud JÁ rozpustí snící já trvale je to realizace JÁ (tohle není můj výmysl)

Jo, klidne, pro tebe je to pravda. Pro me jen tvrzení a muzu tomu věřit a nemusím.
"Pokud JÁ rozpustí snící já trvale je to realizace" ale asi nebude tvá zkusenost, ale víra v tohle tvrzení. Věřit se dá lecčemu.

rafael píše:
vlak jede rychlostí (ego) a naše vůle JÁ ho tlačí dopředu protože se s ním ztotožnuje (JÁ jsem vlak).... pak ale přijde chvíle kdy JÁ zjistí že není vlakem a vlak už netlačí ale vlak pořád jede setrvačností, pak JÁ vidí jak já ještě je (jedoucí vlak) a jede dál svou cestou než úplně zastaví..

v této chvíli je zde stále vnímání JÁ a ještě jedoucího já, JÁ vidí já, jak já žije ještě svůj život, dokud vlak nezastaví, ale už ho nikdo netlačí.. naopak je zde sílá JÁ ,která automaticky rozpouští jedoucí vlak jen tím, že se JÁ na vlak já dívá jak jede, ale už JÁ není tím vlakem.. a čím je silnější "dívání se" JÁ na jedoucí vlak, tím se vlak stává průhledným a neskutečným a nám nepatřícím až se rozplyne ještě než zastaví a dojede vlastní setrvačností.. pak říkají guruové karma (vlak) zde stále je (ikdyž nedojel do cíle) , ale už je mimo nás..JÁ je svobodné

A TEĎ jsi co? JÁ, ktere se diva na setrvačné dojizdejici já, ktere vypráví jinému naplno jedoucimu já, jak je to s velkým JÁ?

irulan píše:Neni to obráceně? Kdyz snis, nevíš nic o žádném spícím. Je jen realita snu. Pak se probudis a uvědomis si kromě bdele reality jeste moznost špici reality. Ta bdela se pak zda byt opravdictejsi......no nez zazijes nějakou "vyšší" a vždycky mas tendenci myslet si, ze je to to ono a nejvyšší a opravdicke

není to pravda.. jakmile ego začne slábnout víme v bdělém stavu i ve snu že je zde spící snící.. a za tím vším je vědomí duše JÁ ..JÁ vidí jak já sní ve snu nebo v bdělém stavu ve dne, a jde to až tak dál že JÁ vidí jak já sní sen a jak já je ještě postavou ve snu, vše když spíme.. a opravdu to není žádná schizofrenie, a jde to ještě dál že JÁ rozpustí snící já když spíme.. pokud JÁ rozpustí snící já trvale je to realizace JÁ (tohle není můj výmysl)
Jo, klidne, pro tebe je to pravda. Pro me jen tvrzení a muzu tomu věřit a nemusím.
"Pokud JÁ rozpustí snící já trvale je to realizace" ale asi nebude tvá zkusenost, ale víra v tohle tvrzení. Věřit se dá lecčemu.

nikdy zde na foru nepíšu nic jiného než zkušenosti.. pokud nevím napíšu že nevím, pokud je to z knihy napíšu že je to z knihy..

vostalpetr píše:Duchovní pokrok se děje egu,...

jasně, ale bez počáteční kultivace ega to asi nejde...

rafael píše:

irulan píše:Neni to obráceně? Kdyz snis, nevíš nic o žádném spícím. Je jen realita snu. Pak se probudis a uvědomis si kromě bdele reality jeste moznost špici reality. Ta bdela se pak zda byt opravdictejsi......no nez zazijes nějakou "vyšší" a vždycky mas tendenci myslet si, ze je to to ono a nejvyšší a opravdicke

není to pravda.. jakmile ego začne slábnout víme v bdělém stavu i ve snu že je zde spící snící.. a za tím vším je vědomí duše JÁ ..JÁ vidí jak já sní ve snu nebo v bdělém stavu ve dne, a jde to až tak dál že JÁ vidí jak já sní sen a jak já je ještě postavou ve snu, vše když spíme.. a opravdu to není žádná schizofrenie, a jde to ještě dál že JÁ rozpustí snící já když spíme.. pokud JÁ rozpustí snící já trvale je to realizace JÁ (tohle není můj výmysl)
Jo, klidne, pro tebe je to pravda. Pro me jen tvrzení a muzu tomu věřit a nemusím.
"Pokud JÁ rozpustí snící já trvale je to realizace" ale asi nebude tvá zkusenost, ale víra v tohle tvrzení. Věřit se dá lecčemu.

nikdy zde na foru nepíšu nic jiného než zkušenosti.. pokud nevím napíšu že nevím, pokud je to z knihy napíšu že je to z knihy..

pokud realizace neni tvá zkusenost, pak je to vira v tvrzení někoho jiného, nebo ne snad?

Iru píše:

rafael píše:

irulan píše:Neni to obráceně? Kdyz snis, nevíš nic o žádném spícím. Je jen realita snu. Pak se probudis a uvědomis si kromě bdele reality jeste moznost špici reality. Ta bdela se pak zda byt opravdictejsi......no nez zazijes nějakou "vyšší" a vždycky mas tendenci myslet si, ze je to to ono a nejvyšší a opravdicke

není to pravda.. jakmile ego začne slábnout víme v bdělém stavu i ve snu že je zde spící snící.. a za tím vším je vědomí duše JÁ ..JÁ vidí jak já sní ve snu nebo v bdělém stavu ve dne, a jde to až tak dál že JÁ vidí jak já sní sen a jak já je ještě postavou ve snu, vše když spíme.. a opravdu to není žádná schizofrenie, a jde to ještě dál že JÁ rozpustí snící já když spíme.. pokud JÁ rozpustí snící já trvale je to realizace JÁ (tohle není můj výmysl)
Jo, klidne, pro tebe je to pravda. Pro me jen tvrzení a muzu tomu věřit a nemusím.
"Pokud JÁ rozpustí snící já trvale je to realizace" ale asi nebude tvá zkusenost, ale víra v tohle tvrzení. Věřit se dá lecčemu.

nikdy zde na foru nepíšu nic jiného než zkušenosti.. pokud nevím napíšu že nevím, pokud je to z knihy napíšu že je to z knihy..

pokud realizace neni tvá zkusenost, pak je to vira v tvrzení někoho jiného, nebo ne snad?

realizace je skutečná při udělení milosti guruem.. ikdyž jen na pár skutečných minut a pak je zase vše zpět....měla jsi ji i ty..

ale nepíšu o sobě že jsem realizovaný a nikdy to tvrdit nebudu.. jen píšu jak to v těch snech je když spíme..a to že se někomu stane že na chvíli ve snu zmizí já a snící s pomocí božského JÁ ,přece ještě neznamená, že je realizovaný nebo že zítra bude.. taky když zažijeme poprvé stav ticha nemůžeme říct nemám mysl nebo tak něco.. pořád je tu ještě kus duchovní práce na sobě samém a taky milost boží která rozhodne co jak se stane dál,ta vše určuje.. tyto malé vnory ať jsou kamkoliv jestli je to první ticho nebo ve snu, nebo první minuta bez myšlenky jsou jen ukázky kam jít dál..
ale i víra v tvrzení někoho jiného kdo vše už má za sebou (mahariši, brahmam, budha, ježíš atd..) je i pro mě důležitá a určitě i pro ostatní, protože vidíme že to opravdu jde..možná mi v tom pomáhá vlasnost že nikdy o těchto věcech nepochybuji a prostě se jejich radami a čtením v textech řídím...no možná máš v tomto pravdu že se to dá nazvat vírou která člověka žene dál..asi ano..vlastně ano !

Ahoj,
Neměla jsem zadnou realizaci a nikdy me nic takovýho nenapadlo. Popisovala jsem jen stav jakéhosi pocitu proudění energie a to je vse. To vyhodnocení, co je jaky stav, dela dodatečné mysl a ta si navymysli lecos. A zda se mi o to víc, o co se mysl popírá a zavrhuje. Můžeš to klidne dělat, ale říkám ti na rovinu, ze ač se snažíš byt pokorný, odevzdany a bez mysli, výsledek vypada presne opačně.

rafael píše:
realizace je skutečná při udělení milosti guruem.. ikdyž jen na pár skutečných minut a pak je zase vše zpět....měla jsi ji i ty..

Zřejmě píšeš o samadhim.
Realizace je pro mne trvalé samadhi tak, jak to pooisuje Ramana: Savikalpa (tedy s rozlišováním) při otevřených očích a nirvikalpa při zavřených očích.

irulan píše:Ahoj,
Neměla jsem zadnou realizaci a nikdy me nic takovýho nenapadlo. Popisovala jsem jen stav jakéhosi pocitu proudění energie a to je vse.

A samadhi znáš?

Prvních pár samadhi jsem zažila, aniž jsem měla ponětí, co to je a že pro to existuje název. Vzhledem k mému tehdejšímu normálnímu stavu to bylo nádherné, blažené...Ale nezačala jsem toužit, aby to tak bylo pořád.

.Petra píše:

irulan píše:Ahoj,
Neměla jsem zadnou realizaci a nikdy me nic takovýho nenapadlo. Popisovala jsem jen stav jakéhosi pocitu proudění energie a to je vse.

A samadhi znáš?

Prvních pár samadhi jsem zažila, aniž jsem měla ponětí, co to je a že pro to existuje název. Vzhledem k mému tehdejšímu normálnímu stavu to bylo nádherné, blažené...Ale nezačala jsem toužit, aby to tak bylo pořád.

Ano, nemam ponětí, co to je a je mi to tak nejak fuk

irulan píše:

.Petra píše:

irulan píše:Ahoj,
Neměla jsem zadnou realizaci a nikdy me nic takovýho nenapadlo. Popisovala jsem jen stav jakéhosi pocitu proudění energie a to je vse.

A samadhi znáš?

Prvních pár samadhi jsem zažila, aniž jsem měla ponětí, co to je a že pro to existuje název. Vzhledem k mému tehdejšímu normálnímu stavu to bylo nádherné, blažené...Ale nezačala jsem toužit, aby to tak bylo pořád.

Ano, nemam ponětí, co to je a je mi to tak nejak fuk

Proč se tedy bavíš o duchovních tématech? A navíc s lidmi, kterým to fuk není, zatímco tobě to fuk je?

.Petra píše:

irulan píše:

.Petra píše:
A samadhi znáš?
Prvních pár samadhi jsem zažila,....

Ano, nemam ponětí, co to je a je mi to tak nejak fuk

Proč se tedy bavíš o duchovních tématech? A navíc s lidmi, kterým to fuk není, zatímco tobě to fuk je?

1/ Už Buddha mluvil o osobní zkušenosti, že je nenahraditelná. Tomu, kdo nepoznal chuť manga se může ta chuť přirovnávat a popisovat, vznikne představa, ale ta nenahradí skutečnou poznanou chuť.

2/ Logický řetěz vyjmutý z textu: Je něco, o čem nemám ponětí. Ale je mi to jedno. Tedy obcházím něco, co neznám.
Udělal jsem správně?

3/ je zahrada a v ní ježek. Už všechno prošmejdil a za plot se nedostal. Ví tedy ve svém rajónu co vše tam je.
Jen pár výjimek musí obcházet. Něco tam trčí nahoru a vylézt se na to nedá. Obchází to tedy a nevadí mu to moc. Vždyť je to pouze pár kulatých obcházek.
Jen neví, odkud přicházejí ta jablka, která občas žuchnou na záda. Nu což, i tak je nejí.

To Petra:
Proto se nebavím o samadhi.
Driv jsem chtěla vědet, co to je, ted uz nejak nemusím přímo pojmenovávat zkusenosti, ktere znam nebo neznám. Kazda zkusenost u různých lidi se zda jaksi individuální a ne plně sdelitelna, nenajdu dva naprosto shodne jedince a stejne zkusenosti. Kazdej jakoby to zkresloval svou osobností. Porovnávání vede k různým hadkam a pomerovani individualit. To je v poho, beru si z toho taky poučení, i kdyz se pravda nechávám unést potřebou ozvat se, kdyz nesouhlasím (zvlášť kdyz se neco pausalizuje).
Četla jsem o různých popisech samadhi a musím říct, ze se lišily. Nepamatuju zádný, ktery by se dal srovnat s mými zkušenostmi, tak to proste neřeším, samadhi nesamadhi, je treba si dělat nejaky čárky do zapisniku zážitku a nejaky reference, jak jsem "duchovni" clovek? Zatim se o "duchovnich" tématech bavím, ale treba me to přestane bavit úplne, kdo ví.....