teonik píše:neznáš mě,mé přemýšlení,neznáš mého boha,máš jen svou představu a svých pár zkušeností,které zevšeobecnuješ nadmíru ...
neporozuměl jsi, co jsem psal - nejde o tebe jako jedince. Pokud se mysl něčím zabývá, pak zase pouze myšlenkama. Je zcela fuk, jestli toto přisuzuješ sobě nebo mě. Je to proces, který je nám všem vlastní. To, že to má člověk jinak, to může to fungovat jenom dokud jedinec nepřijde na to, že je to jinak.
Jako dítě jsme si taky mysleli, že umíme počítat, když už jsme sčítali, odčítali a násobili. Pak přišly mocniny a odmocniny a opět jsme si mohli myslet, že už umíme počítat. Pak přišly variace, kombinace, faktoriály, integrály....a znovu jsme přehodnotili svou pošetilost. Umíš počítat jen tak, jak to umíš. To neznamená, že počítat skutečně umíš - vždy můžeš dostat příklad, se kterým si nebudeš vědět rady.
Teprve, když dokážeš pustit svou představu, pak můžeš poznat, jaký je stav věcí
pochopitelně si můžeš myslet co chceš - to ti nikdo vzít nemůže. Ani já ti nic nechci brát. Pokud si chceš trvat na nějaké vyjímečnosti, je to tvá věc.
teonik píše:kdybys napsal že tobě to nejde,bylo by to férové
ano, taky jsem si dřív myslel, že to mám jinak... Dnes už to vnímám jinak - jsme na tom všichni stejně s tím, že každý si dokáže uvědomovat jen určitou část z nekonečnosti vědomí, kterého jsme součástí... To, jak je kdo otevřený, vnímavý - to je odrazem jeho přístupu k životu. Nejde jen o meditace, ale i o všední život (opět platí to: jak nahoře, tak dole)
P.S. to tělo, které tu buší do kláves není holka
jj, vždyť jsou to jen různé projevy téže jednoty. Jen hloubka vhledu bývá různá