praktik píše:vostalpetr píše:mě dneska bolí koleno jak čert...a je mi úplně putna, že to jsou pohyby v prázdným vědomí
Hm, najdi si, jak souvisí psychika s jednotlivýma částma těla a jednotlivýma orgánama. Protože u těch co se zabývají duchovničinou se často tělesný poruchy a bolesti spouštějí jejich navyklýma pocitama a postojema, když dozál čas, kdy se to má dostat do vědomí a změnit, a když to ignorujem, dokáže to přivolat třeba i úraz. Prostě taková "pomoc" těm, co vyznávají bhogu. Nebo nevyznávají, ale žijou tak.
Kurýruju tak už dost dlouho všechny tělesný poruchy a nemoci včetně chřipky, někdy to zafunguje až zázračně rychle.
Koleno mě taky občas zabolí, souvisí s nafoukaností čili nepokorou. Jednou mě začalo ostře bolet při chůzi, úplně bezdůvodně. Chvíli se belhám a pak se upomenu, prolítnu poslední myšlenky a pocity - nojo, jako obvykle, vzpomínka na diskusi a na jednoho blba... No tak se na to podívám jinak, jako že ten blb je tvar nekonečna, Ono se hejbalo způsobem, který v jiným tvaru nekonečna vyvolal další emocionální tvar "pcháááááááááááááá", a ten je vlastně taky prázdnej
V tu chvíli koleno přestalo bolet. Fakt, nevymejšlím si.
Mně to funguje přes tělo poměrně hodně, je to učitel přísnější než ten se zenovou holí , ale během několika let se mi tak uzdravily artritický bolesti v kolenou, dokonce už nepotřebuju při chůzi hůl. Jen občas se to ozve, když si nevšimnu. Učitel je to sice nemilosrdnej, ale i uznalej - všimne si, když si všimnu a nechám rozpustit
Jo a u dlouhodobých poruch jako je artroza to mizení bolestí nejde hned, na chvíli sice zmizí, ale pak se vrátí, akorát že je slabší. Zřejmě nějakou dobu trvá, než se ty tkáně postupně uvedou zas do pořádku. Nakonec ale porucha zmizí natrvalo a ani doktoři nic nenajdou. Uzdravily se mi tak i bolesti žlučníku, trvaly několik let, a teď už nejmíň patnáct let o něm nevím, ani dieta není nutná
Mou biblí je proto kniha od Rüdigera Dahlke Nemoc jako symbol
jsou tam jako v naučným slovníku jednotlivý tělesný části a orgány a jak souvisejí s konkrétníma nevědomýma postojema a pocitama, který /když se vytrvale opakujou/ spouštějí poruchy v těle. Třeba koleno souvisí s postojem "někoho potupit" - je to obvyklá reakce, kdy není rozvinutá úcta a ochota se sklonit, upřímná potřeba vyjádřit někomu/něčemu uznání, ...úkol/téma: vkleče se projevuje náležitá úcta vyššímu, vyjadřuje uznání hierarchie se zřetelem k Bohu"
No, anarchistovi to musí znít šíleně, odhaduju že radši skončí o berlích
reseek píše:To je zajímavé téma. Současná medicina zjistila, a už to také otevřeně říkají, že psychosomatická složka je součástí každého onemocnění. Zjistilo se na příklad, že u různých osob, které jsou vystavené stejné zátěži, vznikají nestejné fyzické poruchy, v různých částech těla. Kde porucha nebo onemocnění vznikne nebo nevznikne, závisí právě na psychické nevědomé oblasti. My bychom asi řekli na energetické oblasti, která se neustále harmonizuje a disharmonizuje v závislosti na činnosti psychiky. Na Východě se to popisuje jako ucpávání průchodů prány v jednotlivých tělesných oblastech a orgánech. Ajurvédská medicina je zaměřená právě na léčení jemné energie. Jeden známý se při své návštěvě v Indii několik týdnů léčil u ajurvédského lékaře (po fyzické stránce to bylo provázené půstem a pitím vody studené nebo teplé, v různých časových intervalech a v poměrně velkém množství) a uzdravil se z dlouhodobého chronického onemocnění, u kterého západní medicina dokáže jen zpomalovat průběh.
Informativní psychickou rovinu léčí na Západě například homeopatie, která je ve Velké Britanii oficiálně uznávanou léčebnou metodou. Oficiální medicína v postkomunistických zemích její účinnost neuznává, i když homeopatika účinkují i na kojence a na psy, kde se nemůže uplatnit placebo efekt.
Mám knihu "Nemoc jako cesta", jejími autory jsou Dahlke a Dethlefsen. Názvy některých kapitol v první obecnější části jsou např. Polarita a jednota, Stín (pojem z jungovské hlubinné psychologie), Dobré a zlé, Hledání příčin, Metoda zkoumání. Podrobně se tam vysvětlují souvislosti psychických postojů se vznikem disharmonie a poruch fyzického těla. Možná, že budoucí generace se jednou budou učit už ve škole, jak souvisí naše zdraví s našimi pocity a bezděčným jednáním.
Kousek z úvodní kapitoly:
"Tělo nikdy není nemocné či zdravé, pouze se v něm projevují informace vědomí... Porušení harmonie probíhá ve vědomí, v rovině informace, v těle se jen ukazuje. Tělo je tak rovinou zobrazení všech procesů a změn, které ve vědomí probíhají... Projeví-li se v těle člověka nějaký příznak, připoutá k sobě (více či méně) pozornost a často tím přeruší dosavadní kontinuitu životní cesty... Příznak si vynucuje naši pozornost, ať se nám to líbí, či nelíbí... Máme zpravidla jen jeden cíl: aby to rušivé (porucha) opět zmizelo. Takže příznak dosáhne vždy toho, abychom se jím zabývali."
Přirovnává pak příznak poruchy ke kontrolce, která začne blikat. Je možné ji sice vyšroubovat, aby neblikala, to ovšem poruchu neodstraní. Stejně nesmyslné je znemožňovat příznakům, aby se projevily (symptomatická léčba).
"Všechno, co se v našem těle projevuje jako příznak, je viditelným výrazem neviditelných procesů. Jeho signální funkce nás nutí k tomu, abychom naši dosavadní cestu přerušili a zkoumali příčiny, proč něco není v pořádku. Bylo by hloupé zlobit se na příznak a dokonce absurdní chtít jej vyřadit, znemožnit mu, aby se projevil."