Svobodná vůle

[Jana]

Nejmoudřejší odpověď na téma svobodné vůle, kterou jsem, kdy slyšel je: "Pokud si myslíš, že máš svobodnou vůli, tak ji dobře použij, pokud ji nemáš, tak je taky všechno v pořádku.

S probuzením tady není prožívání žádné snové reality, je tady "prožívání ničeho". Všechno je ve své podstatě stejnou existencí, se kterou se vůbec nic neděje. Dokonalý klid a mír, SČA. Tudíž je nesmysl k něčemu takovému používat "svobodnou vůli", když se nic neděje. Mysl je prázdná.

Otázkou je tedy, zda je možné používat svobodnou vůli ve snu, v projekci, kterou nám připraví mysl. Prožívání projevené reality by se dalo uspořádat do úrovní tak, jak popisuje Guru rinpočhe v Tibetské knize mrtvých nebo ve své mapě vědomí Hawkins.




Ashin Ottama přirovnává možnost prožívání určité relativní reality jako ladění rádia. Na kterou frekvenci jsme vyladěni, tu prožíváme jako skutečnou.

Pokud je v nás možnost ovládat svou mysl, pak je možné vyladit se na úroveň prožívání, která nás zajímá, přitahuje. A možnost ovládnout svou mysl pramení z víry.

„Amen, říkám vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete téhle hoře: ‚Přejdi odsud tam,‘ a ona přejde a nic pro vás nebude nemožné.“
„Amen, říkám vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete téhle hoře: ‚Přejdi odsud tam,‘ a ona přejde a nic pro vás nebude nemožné.“
Matouš 17:20

Je mnoho učení, která něco takového učí. Ale zpravidla, když se něco takového dokonale zvládne, tak to vynese na nejvyšší frekvenci, na "prožívání ničeho", kde mluvit o nějaké svobodné vůli je nesmysl.

[miroslav]

Je mnoho učení, která něco takového učí. Ale zpravidla, když se něco takového dokonale zvládne, tak to vynese na nejvyšší frekvenci, na "prožívání ničeho"

"Prožívání ničeho" je jeden z mnoha způsobů prožívání existence (jedna z "frekvencí". Mnozí to považují za Poznání. Ale to je velký omyl. To je jen milník na cestě k poznání. Mnozí, kteří to zažívají, na tom ulpěli a stali se z nich učitelé tohoto, pořádají satsangy atd.
Satsangy jsou pro začátečníky jistě užitečné, ale není to o Poznání.

[dodo]

Je mnoho učení, která něco takového učí. Ale zpravidla, když se něco takového dokonale zvládne, tak to vynese na nejvyšší frekvenci, na "prožívání ničeho"

"Prožívání ničeho" je jeden z mnoha způsobů prožívání existence (jedna z "frekvencí". Mnozí to považují za Poznání. Ale to je velký omyl. To je jen milník na cestě k poznání. Mnozí, kteří to zažívají, na tom ulpěli a stali se z nich učitelé tohoto, pořádají satsangy atd.
Satsangy jsou pro začátečníky jistě užitečné, ale není to o Poznání.

Mi tvoje reakcie Miroslav, pripadajú niekedy akési ... zmatočné. Nevidím tu, ani nikde, že by sa Jana zmieňovala o tom, že satsangy sú Poznaním.

A ešte, ak je niečo podľa teba veľký omyl, bolo by na mieste vysvetliť, (ak už nie to, prečo je to omyl, tak aspoň to,) čo tým omylom nie je.

[Jana]

Dodo, díky.

"Prožívání ničeho" je jeden z mnoha způsobů prožívání existence (jedna z "frekvencí".

Nikoliv, pokud by se mělo mluvit o frekvenci, tak to je frekvence absolutní, tedy zároveň nulová, prázdná, žádná. V tichu srdce je k tomuhle přístup pořád a je to tady stále, o čem mluví třeba Veil nebo Maharadž v knížce
.

Ty různé frekvence vytváří mysl, mimo mysl nic takového není.

Netuším, co máš na mysli tím svým "Poznáním", které je podle Tvých slov nějaké jiné, než to, o čem mluví třeba zrovna Maharadž ve zmiňované knize.

Docela by mě zajímalo, o čem jiném mluvíš tedy Ty. Tedy, jestli bys nám mohl prozradit, co není pro začátečníky, ale už pro pokročilé, mezi které se zřejmě řadíš, jinak bys o tom nemluvil, to dá rozum.

[Návštěvník]

Je mnoho učení, která něco takového učí. Ale zpravidla, když se něco takového dokonale zvládne, tak to vynese na nejvyšší frekvenci, na "prožívání ničeho"

"Prožívání ničeho" je jeden z mnoha způsobů prožívání existence (jedna z "frekvencí". Mnozí to považují za Poznání. Ale to je velký omyl. To je jen milník na cestě k poznání. Mnozí, kteří to zažívají, na tom ulpěli a stali se z nich učitelé tohoto, pořádají satsangy atd.
Satsangy jsou pro začátečníky jistě užitečné, ale není to o Poznání.

S tím taky souhlas.
Prožívání ničeho" je jeden z mnoha způsobů prožívání existence (jedna z "frekvencí"

Mnozí to považují za Poznání.
Ano v tom snu se děje leccos. Já jsem takových potkat dost.

S těmi satsangy, to už beru jajo takový dovětek. Z těch, co jsem poznal, nikdo nepořádal satsangy.
Ttedy kdysi mi říkal kamarád o jedné společné známé, že kdysi dělala nějaké sešlosti, kterým, říkala satsang, ale to nebyl satsang, že.

[Návštěvník]

S probuzením tady není prožívání žádné snové reality, je tady "prožívání ničeho". Všechno je ve své podstatě stejnou existencí, se kterou se vůbec nic neděje. Dokonalý klid a mír, SČA. Tudíž je nesmysl k něčemu takovému používat "svobodnou vůli", když se nic neděje. Mysl je prázdná.

Nejsem odborník na to, co tady s probuzením je, či není.

Zrovna včera jsem slyšel z úst mistra, slova, která jsem slyšel poprvé.
Mluvil o stavu, kdy je tu klid, Mysl je prázdná, žádné myšlenky, žádné problémy, ale zůstává tu ego. Po skončení tohoto stavu se zase myšlenky objeví, všechny problémy se opět na to ego nalepí. Promítlo se mi to to z dávným vyprávěním jednoho známého, který se právě uměl ponořit kdykoliv do tohoto stavu "prázdna" - kde nebyla žádná myšlenka, ani představa sebe sama. A po skončení meditace měl náhled na svět stejný jáký byl.
Tohle obojí se mi připomnělo větou.

V tichu srdce je k tomuhle přístup pořád a je to tady stále

Je k tomu přístup a pak následuje výstup.
Úplně jiné vyjádření je:
" je to tu stále." tečka. konec.

stejný rozdíl je:

když se něco takového dokonale zvládne, tak to vynese na nejvyšší frekvenci, na "prožívání ničeho", kde mluvit o nějaké svobodné vůli je nesmysl.

kontra:
" Mluvit o nějaké svobodné vůli je nesmysl."

[Návštěvník]

když se něco takového dokonale zvládne, tak to vynese na nejvyšší frekvenci, na "prožívání ničeho", kde mluvit o nějaké svobodné vůli je nesmysl.

Taková to prohlášení vzbuzují otázku, co je, když se to dokonale nezvládne.
Co je? Co tu ve skutěnosti je? Co je skutečné, když se to nezvládne?

[Jana]

Nejsem odborník na to, co tady s probuzením je, či není.

Zrovna včera jsem slyšel z úst mistra, slova, která jsem slyšel poprvé.
Mluvil o stavu, kdy je tu klid, Mysl je prázdná, žádné myšlenky, žádné problémy, ale zůstává tu ego. Po skončení tohoto stavu se zase myšlenky objeví, všechny problémy se opět na to ego nalepí. Promítlo se mi to to z dávným vyprávěním jednoho známého, který se právě uměl ponořit kdykoliv do tohoto stavu "prázdna" - kde nebyla žádná myšlenka, ani představa sebe sama. A po skončení meditace měl náhled na svět stejný jáký byl.

Dá se na tohle dívat i obráceně. Je tady přirozený stav bez ega, který je tady pořád a sem tam se může objevit sen, ve kterém mysl stvoří oddělenou individualitu, se kterou se ztotožníme a uvažujeme o sobě jako o osobě.

Z pohledu, že my jsme tou individualitou, které se může občas zadařit dostat do přirozeného stavu bez iluze oddělenosti, se může jevit ego jako překážka, jako problém.

Z obráceného pohledu, že tady je stálá přirozenost existence bez ohledu na to, jestli tu je nebo není sen mysli s individualitou, tady žádný problém není. Je to jen zábavná podívaná.

Tohle obojí se mi připomnělo větou.

V tichu srdce je k tomuhle přístup pořád a je to tady stále

Je k tomu přístup a pak následuje výstup.
Úplně jiné vyjádření je:
" je to tu stále." tečka. konec.

Je to tu pořád, ano. Nicméně je tu možnost žít svůj život nikoliv v tichu srdce, ale v hlavě plné myšlenek a pak se jeví, že skutečnost je to, co si myslíme a SČA je něco, co se přihodí jen několika jedincům na nejvyšší duchovní úrovni.

stejný rozdíl je:

když se něco takového dokonale zvládne, tak to vynese na nejvyšší frekvenci, na "prožívání ničeho", kde mluvit o nějaké svobodné vůli je nesmysl.

kontra:
" Mluvit o nějaké svobodné vůli je nesmysl."

V probuzení je nesmysl uvažovat o svobodné vůli ve snu, který s probuzením zmizel.

[Jana]

když se něco takového dokonale zvládne, tak to vynese na nejvyšší frekvenci, na "prožívání ničeho", kde mluvit o nějaké svobodné vůli je nesmysl.

Taková to prohlášení vzbuzují otázku, co je, když se to dokonale nezvládne.
Co je? Co tu ve skutečnosti je? Co je skutečné, když se to nezvládne?

Je pak možné prožívat něco, o co vůbec nestojíš.

[Návštěvník]

když se něco takového dokonale zvládne, tak to vynese na nejvyšší frekvenci, na "prožívání ničeho", kde mluvit o nějaké svobodné vůli je nesmysl.

Taková to prohlášení vzbuzují otázku, co je, když se to dokonale nezvládne.
Co je? Co tu ve skutečnosti je? Co je skutečné, když se to nezvládne?

Je pak možné prožívat něco, o co vůbec nestojíš.

Díky, tato odpověď vnáší jasno.
Stále to vidíš, tak že buď neco zažíváš s myslí nebo bez mysli.
Dá se na něco dívat, tak či tak.
Po probuzení je to tak (čili předprobuzením) je to jinak.

To vše vypovídá o tom, odkud ty odpovědi plynou.
Mnozí to tu cítí.
A z každým rozhovoren je to jasnější.
Není to něco, co by tak nemohlo být,
Je to takto, je to přesně tak, jak to je a tak se to ukazuje, stále stejně a stále dokola.

[Jana]

Díky, tato odpověď vnáší jasno.
Stále to vidíš, tak že buď neco zažíváš s myslí nebo bez mysli.
Dá se na něco dívat, tak či tak.
Po probuzení je to tak (čili předprobuzením) je to jinak.

To vše vypovídá o tom, odkud ty odpovědi plynou.
Mnozí to tu cítí.
A z každým rozhovoren je to jasnější.
Není to něco, co by tak nemohlo být,
Je to takto, je to přesně tak, jak to je a tak se to ukazuje, stále stejně a stále dokola.

Důležitá není představa, jak to druzí cítí. Důležité ani není, jestli Ti Tvé pocity odkývá většina, že Tvé pocity poukazují na něco, co je skutečné.

Důležité je prohlédnout iluzi oddělenosti, pak je to jasné a vůbec nevadí, jestli popisuješ iluzi nebo skutečnost, když je jasné, co je co.

[Jana]

A nebo ještě jinak, důležité, nebo ještě líp řečeno, podstatné není ani tak to, co si o tom myslíme, jaké nás ovládají pocity, ale že je to, co skutečně je.

[Návštěvník]

A nebo ještě jinak, důležité, nebo ještě líp řečeno, podstatné není ani tak to, co si o tom myslíme, jaké nás ovládají pocity, ale že je to, co skutečně je.

Když je jasné... Když není jasné...
Až se to prohlédne, pak...
Jak dlouho tě to ještě bude bavit psát o těchto proměnách: "před tím, potom", "co by, kdyby" jako o něčem trvalém a neměnném?
Kdyby to, o čem píšeš bylo skutečně neměnné, nemůže se k tomu vztahovat rozdělení před tím, potom nebo to podmiňovat jakýmkoli když.
Až už popisuješ cokoliv neměnné to není.
A protože tady na duchovním fóru, je asi každý zpraven o existenci Neměnného, tak prostě čeká víc.
To je vše, víc za těmi nedorozuměními není. To jak to prezentuješ, tak budíš zdání, že píšeš o Neměnném. Ale sama tu kvalitu neměnnosti každou druhou svou větou neuznáváš. Logicky je to nevěrohodné.

[Jana]

A nebo ještě jinak, důležité, nebo ještě líp řečeno, podstatné není ani tak to, co si o tom myslíme, jaké nás ovládají pocity, ale že je to, co skutečně je.

Když je jasné... Když není jasné...
Až se to prohlédne, pak...
Jak dlouho tě to ještě bude bavit psát o těchto proměnách: "před tím, potom", "co by, kdyby" jako o něčem trvalém a neměnném?
Kdyby to, o čem píšeš bylo skutečně neměnné, nemůže se k tomu vztahovat rozdělení před tím, potom nebo to podmiňovat jakýmkoli když.
Až už popisuješ cokoliv neměnné to není.
A protože tady na duchovním fóru, je asi každý zpraven o existenci Neměnného, tak prostě čeká víc.
To je vše, víc za těmi nedorozuměními není. To jak to prezentuješ, tak budíš zdání, že píšeš o Neměnném. Ale sama tu kvalitu neměnnosti každou druhou svou větou neuznáváš. Logicky je to nevěrohodné.

No právě, že v tom nemůžeš hledat logiku, když je to neměnné mimo mysl a když mysl je projekcí iluze.

Nicméně, když to připodobníš snu, tak ve snu můžeš někam jít, ale s probuzením je jasné, že jsi nikam neodešla.

[miroslav]

Mi tvoje reakcie Miroslav, pripadajú niekedy akési ... zmatočné. Nevidím tu, ani nikde, že by sa Jana zmieňovala o tom, že satsangy sú Poznaním.

Psal jsem o ulpění na nejvyšších vibracích, na prožívání ničeho, o satsanzích a ne o Janě.

V symfonii života nejsou důležité jen ty nejvyšší tóny, naopak. Je zde celé spektrum různých frekvencí i bubny, které tvoří dohromady dynamickou harmonii a ta symfonie něco vyjadřuje a to, co vyjadřuje se nedá pochopit, porozumět pokud žijeme jen ty nejvyšší tóny (frekvence).

[miroslav]

Docela by mě zajímalo, o čem jiném mluvíš tedy Ty. Tedy, jestli bys nám mohl prozradit, co není pro začátečníky, ale už pro pokročilé

Nemohl. Protože to není pro začátečníky, které by to zmátlo a svedlo ze správné cesty. Viz přirovnání Ježíšovo o perlách.
Dokonce to ani není nikde napsáno, aby nezasvěcený se nedopátral.

Všimni si jak například úplně zblbnul veil. Z toho si příklad neber, pokud ti mohu něco radit.

[Jana]

Docela by mě zajímalo, o čem jiném mluvíš tedy Ty. Tedy, jestli bys nám mohl prozradit, co není pro začátečníky, ale už pro pokročilé

Nemohl. Protože to není pro začátečníky, které by to zmátlo a svedlo ze správné cesty. Viz přirovnání Ježíšovo o perlách.
Dokonce to ani není nikde napsáno, aby nezasvěcený se nedopátral.

Všimni si jak například úplně zblbnul veil. Z toho si příklad neber, pokud ti mohu něco radit.

Miroslave, je zajímavé, že například od Nisargadatty jsou o tom, o čem se zdráháš mluvit, celé knihy a youtube je plné videí promluv Probuzených, kteří se rádi o své poznání dělí a nevadí jim, že se dostane i k někomu, kdo podle Tebe na to nemá, kdo je podle Tebe začátečník.

Na druhé straně si troufáš posuzovat Veila, jako zblblého, který ve skutečnosti nemluví o ničem jiném, než ti Probuzení, jen to říká trošku ostře bez zaobalení v příměsi iluze.

[Návštěvník]

A nebo ještě jinak, důležité, nebo ještě líp řečeno, podstatné není ani tak to, co si o tom myslíme, jaké nás ovládají pocity, ale že je to, co skutečně je.

Když je jasné... Když není jasné...
Až se to prohlédne, pak...
Jak dlouho tě to ještě bude bavit psát o těchto proměnách: "před tím, potom", "co by, kdyby" jako o něčem trvalém a neměnném?
Kdyby to, o čem píšeš bylo skutečně neměnné, nemůže se k tomu vztahovat rozdělení před tím, potom nebo to podmiňovat jakýmkoli když.
Až už popisuješ cokoliv neměnné to není.
A protože tady na duchovním fóru, je asi každý zpraven o existenci Neměnného, tak prostě čeká víc.
To je vše, víc za těmi nedorozuměními není. To jak to prezentuješ, tak budíš zdání, že píšeš o Neměnném. Ale sama tu kvalitu neměnnosti každou druhou svou větou neuznáváš. Logicky je to nevěrohodné.

No právě, že v tom nemůžeš hledat logiku, když je to neměnné mimo mysl a když mysl je projekcí iluze.

Nicméně, když to připodobníš snu, tak ve snu můžeš někam jít, ale s probuzením je jasné, že jsi nikam neodešla.

Já v tom logiku nehledám.
Ale když to připodobníš snu. Kde jsi když sníš? Jsi v tom snu a někam jdeš, nebo ležíš v posleli? Po probuzení zjistíš, že ležíš v posteli. Je správné říct: "před probuzním jsem šla a po probuzení jsem byla v posteli." Nebo je správnější (pravdě bližší) říct: po probuzení jsem ležela v posteli a před probuzením jsem taky ležela v posteli." ?

[miroslav]

Miroslave, je zajímavé, že například od Nisargadatty jsou o tom, o čem se zdráháš mluvit, celé knihy a youtube je plné videí promluv Probuzených, kteří se rádi o své poznání dělí a nevadí jim, že se dostane i k někomu, kdo podle Tebe na to nemá, kdo je podle Tebe začátečník.

Na druhé straně si troufáš posuzovat Veila, jako zblblého, který ve skutečnosti nemluví o ničem jiném, než ti Probuzení, jen to říká trošku ostře bez zaobalení v příměsi iluze.

To všechno je pro začátečníky a i tak to je pro některé trochu nebezpečné - jako pro toho Veila. Ale to ho brzo přejde, jen se mu to musí obehrát, vyčichnout - přestane to naplňovat jeho duchovní ego a milostivý osud - dobrá karma ho posune dál.

[Jana]

Já v tom logiku nehledám.
Ale když to připodobníš snu. Kde jsi když sníš? Jsi v tom snu a někam jdeš, nebo ležíš v posleli? Po probuzení zjistíš, že ležíš v posteli. Je správné říct: "před probuzním jsem šla a po probuzení jsem byla v posteli." Nebo je správnější (pravdě bližší) říct: po probuzení jsem ležela v posteli a před probuzením jsem taky ležela v posteli." ?

Kde jsem, když sním? A kde jsem, když nesním? Jasně, že pořád TADY, stejně jako Ty.

To všechno je pro začátečníky a i tak to je pro některé trochu nebezpečné - jako pro toho Veila. Ale to ho brzo přejde, jen se mu to musí obehrát, vyčichnout - přestane to naplňovat jeho duchovní ego a milostivý osud - dobrá karma ho posune dál.

Nisargadatta Maharadž tomu, čemu říká Veil: "tohle", v márátštině říká "Tē", což je v angličtině "that", což je v češtině totéž, co říká o všem, co je, Veil.

Neřekla bych, že se jedná ani v jednom případě o začátečníka a že by jim hrozilo jakékoliv nebezpečí. Naopak, řekla bych, že Veilovi je jasné, stejně jako Maharadžovi, že vůbec žádné nebezpečí ve skutečnosti neexistuje.

Nebezpečí se jeví jako realita jen při ztotožnění s tělem a myslí. Je to snová záležitost. Proto s Probuzením přichází takový klid, pohoda, radost, bezstarostnost, uvolněnost....