ukazatele na Pravdu ...

[konec zvonec]

********
Jaroslav Kočí
V roce 1928 se přestěhoval Jaroslav Kočí do Prahy, kde jej prof. Bořík seznámil s křesťanskou mystikou. Kočí se stal i členem spolku Psyché Karla Weinfurtera.
V roce 1936 poznal Fráňu Drtikola, což jej podstatně ovlivnilo. Nastoupil vlastní duchovní cestu, doprovázenou mnoha mystickými stavy a psychickými projevy.
Jaroslav Kočí se v roce 1937 oženil a v roce 1945 se přestěhoval zpět do Ostravy ke své ovdovělé matce. Pracoval tam jako odečítač spotřeby elektřiny a jako opravátor elektroměrů. Tam v Ostravě zahájil i svou literární činnost.
Kočí byl jedním z poutníků na duchovní cestě, který dospěl k realizaci, ke splynutí svého vědomí se svým „Vyšším Já". Měl řadu stoupenců, kteří jej považovali za svého významného duchovního učitele, srovnatelného i s nejlepšími indickými učiteli.
*********

Úryvek ze samizdatové knihy "Moje cesta k vyřešení duchovního problému"

Pochopil jsem, že otázku "Kdo a co jsem Já" a i odpověď na ni, nosíme již současně v sobě. Pochopil jsem, že Pravda o nás a o Bohu je giganticky jednoduchá a že právě tato jednoduchost je tím nejtěžším problémem k pochopení.
Velikého omylu jsem se dopustil tím, že jsem se domníval, že stačí toto každému říci, a tak ho uchránit zbytečného bloudění. V tom jsem naprosto neuspěl. Nejde to nikomu dát, dokud k tomu nedozrál sám, dokud se k tomu sám nedopracoval vlastní zkušeností – ovládnutím mysli a jejím utišením, aby ji tak učinil způsobilou k pochopení Sebe sama v čistém Vědomí, které jest podstatou Boha.

[papadev]

může mi někdo říct,co není ukazatelem na Pravdu?

a odpovím si sám,všechno je ukazatelem na Pravdu,kromě toho,co jako ukazatel na Pravdu vnímat nechci...

a na závěr:samo rozdělení na "ukazatele" a "Pravdu" je iluzorní

.................................

[papadev]

jedna možnost je,že pomoct nejde...druhá,že de

kloním se k druhé možnosti s vědomím,že sme spojeni a tudíž nelze se navzájem neovlivnovat...

kouzlo oddělenosti je zatím ale velké,takže se zdá,že musíme každý sám...ale jak ono kouzlo slábne...začíná se rýsovat Celek....
............................

[Stínohra]

může mi někdo říct,co není ukazatelem na Pravdu?

Nic krom pocitů a myšlenek, jejich svazků, nedisponuje tendencí na cokoliv poukazovat (nemá k tomu potřebný arzenál vjemů, vzpomínek a tužeb).

[konec zvonec]

hmmm ... takova svesticka ve spravnou chvilku ... a milost si me nemilosrdne da k veceri.

[Stínohra]

a milost si me nemilosrdne da k veceri.

Pak tedy hoduje tvými ústy a nemilosrdně rovná se přirozeně...
něco jako výměna (darování, darování, darování, dar..... ) světla mezi dvěma zrcadly?

[papadev]

SOBĚ SAMA SEBE SAMA SÁM DÁVÁM A SEBE SAMA OD SEBE SAMA SÁM PŘIJÍMÁM...ono ani nic jiného nejde dělat...NEŽLI PŘI TOM VŠEM SI TO SÁM VYCHUTNAT
......................

[konec zvonec]

ja to vidim tak, ze laska je jako reflektor, kterym posvitim na ukazatel a pak muzu videt kam ukazuje.

ukazatelu je takova spousta, ze je jedno kam reflektor posviti.

pokud je pravda ze, Pravda ukazuje na sebe sama, tak laska je neco co je projev i prostredek uvideni Pravdy.

[konec zvonec]

Láska jako pocit je ukazatel na pravdu

Je láska opravdu pocit ?
Není láska samotnou vědomou existencí ? Není Vědomí Láska i bez jakéhokoliv pociťování ?

Vlastně ano, pocit lásky je ukazatelem na Pravdu, samotná Láska je Pravdou.

takze pocit Lasky ... je to same ... jako pocit Pravdy.

dve uzasna slova ... co nerikaji ... nic o nicem.

jen si je neplest s tim na co ukazuji ...

[konec zvonec]

zamenovani prstu za Mesic ... to je nejrozsirenejsi onemocneni na Zemi!

[konec zvonec]

Láska jako pocit je ukazatel na pravdu

Je láska opravdu pocit ?
Není láska samotnou vědomou existencí ? Není Vědomí Láska i bez jakéhokoliv pociťování ?

Vlastně ano, pocit lásky je ukazatelem na Pravdu, samotná Láska je Pravdou.

takze pocit Lasky ... je to same ... jako pocit Pravdy.

dve uzasna slova ... co nerikaji ... nic o nicem.

jen si je neplest s tim na co ukazuji ...

... a taky ... pocit Lásky a Pravdy ... je pocit který má Láska a Pravda ... který zaziva L. a P. ... to vyzniva ze smyslu slov celkem jasne.
... a presto je tady nejake ja, ktere je presvedceno o vlastnickych pravech na pocity, ktere patri nekomu jinemu.
... takze ... prohlášení ... "já mám pocit Lásky nebo Pravdy" ... muze inspirovat k rozlusteni otazky ... co je to vlastne to "ja", ktere si mysli a predstavuje, ze je vlastnikem pocitu, ktery patri L. a P.?