R.Balsekar: Jakékoliv jednání, k němuž prostřednictvím této psychosomatické soustavy dojde, považuje Hans za "své" jednání. Je to tak?
Hans: Ano.R.B: Právě proto, že jakékoliv jednání, k němuž prostřednictvím dané psychosomatické soustavy dojde, považuje Hans za "své" jednání, existuje "Hans". Proč je tu Hansova existence? Protože se Hans domnívá, že dělá věci, které se prostřednictvím dané psychosomatické soustavy dějí. Hans je tedy ve skutečnosti ztotožněním s psychosomatickou soustavou. Hans může zmizet jedině tak, že dojde k pochopení, že Hans není ten, kdo něco dělá. A jak můžete pochopit, že Hans není tím, kdo jedná? Jenom skrze pochopení, že jednání, které probíhá prostřednictvím psychosomatické soustavy zvané Hans, způsobuje nějaká jiná síla. Co je ve skutečnosti to, co Hans považuje za "svoje" jednání? Víte Hansi, co to vlastně je? Je to pouhá reakce mozku na vnější událost. Přijde myšlenka a mozek zareaguje. A tuto reakci nazvete "svým" jednáním! Je tady pouze reakce mozku na vnější událost, nad kterou "vy" nemáte žádnou moc. Ve "vaší" moci není, jaká přijde myšlenka, ve "vaší" moci není, co uslyšíte nebo uvidíte. Mozek reaguje a tuto reakci "vy" nazvete "svým" jednáním.
Jim: U osvícené bytosti je tomu také tak? Také nemá moc nad přicházejícími myšlenkami?R.B: Říkáte, že i osvícená bytost, tedy psychosomatická soustava, u níž došlo k osvícení, nemá moc nad tím, jaké přicházejí myšlenky? To máte pravdu. Je to přesně tak, jak říkáte.
Jim: Myšlenka neznamená ego?R.B: Myšlenka neznamená ego! Přijdou myšlenky, mozek na ně reaguje, a to vede k horizontálnímu myšlení. Ani mudrc nemá moc nad tím, jaké myšlenky se objeví.
Jim: Myšlení ale vytváří nové myšlenky?R.B: Rozlišuji mezi pojmy myšlenka, který znamená původní myšlenku, nezávislou na psychosomatické soustavě, a následné horizontální myšlení. Přijde myšlenka, anebo něco uvidíte, a v tu chvíli vyvstane zlost. Reakcí mozku na to, co viděl nebo slyšel, bude zlost. Ale zlost je přirozená reakce mozku. Zlost může vzniknout v každé psychosomatické soustavě, ať jde o mudrce, nebo o obyčejného člověka. Mudrc si neřekne: "´Já´ mám zlost, měl bych kontrolovat svoje chování." Není tu ´já´, které by se zaplétalo do myšlení! Zlost vznikne, Mudrc zlost pouze pozoruje a ona proběhne. U obyčejného člověka se do toho zaplete ego, a to pak vede k myšlení, k horizontálnímu uvažování: "´Já´ mám zlost. Neměl bych být zlostný. Musím se snažit mít ´své´ chování pod kontrolou. Jak se to chovám? Musím se přece ovládat!"
Jim: U mudrce není ´já´, které pociťuje zlost jako svou?R.B: Správně. Přijde zlost a člověk buďto ten balík zlosti převezme a řekne: "´Já´ mám zlost", nebo to neudělá. A v tom je právě rozdíl mezi mudrcem a obyčejným člověkem. Přijde zlost, a rozdíl mezi obyčejným člověkem a mudrcem je teď v tom, jestli dojde k převzetí balíku zlosti egem, "já", nebo ne. Mudrc neřekne: "´Já´ se zlobím." Mudrc nezúčastněně pozoruje, jak zlost vzniká, jak nějakým způsobem probíhá, a jak potom odchází.
Jim: A v čem nebo v kom vzniká zlost?R.B: V psychosomatické soustavě. Mozek zareaguje a reakcí je zlost. Ve skutečnosti tu "nikdo" není. Mozek reaguje na vnější událost, jakou může být myšlenka nebo smyslový podnět, ale daná reakce mozku není reakcí "někoho", není reakcí ega. Teprve když "někdo" na tuto reakci mozku zareaguje, jde o zapletenost: objeví se "já", které do toho vstoupilo s horizontálním myšlením. Když tedy mozek zareaguje na myšlenku a vznikne nějaký pocit, pak v případě mudrce tu není "nikdo", u "koho" myšlenka či pocit vznikají. Reakcí mozku může být zlost, soucítění, strach...
Jim: Ale nezmění se myšlenky a pocity, když se jedná o osvícenou bytost? Nejsou pak ty myšlenky a pocity jiné?R.B: Ne. Myšlenka je stejná, pocit je stejný, jen reakce je odlišná.
Normální člověk si řekne: "´Já´ se zlobím." U mudrce je reakce jiná: zlost je jen nezúčastněně pozorována. Není tu žádné "já", které by se do toho zaplétalo.
Jim: Ztotožňování tedy vytváří další myšlenky...R.B: Ano! Ztotožňování je příčinou myšlení.
Allen: Je příčinou toho, že se nám zdá, že myšlenky jsou něco jiného než Vědomí. Když vznikne myšlenka, není to nic jiného než Vědomí.R.B: Odkud vlastně myšlenka pochází? Můžete říci, že ji pošle Bůh, nebo že přijde z Vědomí. Mozek je netečná hmota. Nemůže myšlenky vytvářet. Je to jen reagující mechanismus. Mozek pouze reaguje na myšlenku, která přichází z Vědomí nebo od Boha, jak řekl Allen. Je mi jedno, jestli říkáte, že myšlenku pošle Bůh, nebo že myšlenka přijde z Vědomí. A rozdíl mezi mudrcem a obyčejným člověkem spočívá právě v tom, co následuje potom.
Jock: Takže mudrc zůstává nezúčastněným pozorovatelem i tehdy, když má velkou zlost?R.B: Ano.
http://www.samhita.cz/books/hlavavtygritlame_08.html