Poznání toho, kdo zanedbává Oddanost k formě Gurua, nezůstane silné a trvalé. V jeho případě touha přijímá (miluje) objekty a ztotožňuje se s nimi a tudíž stejně jako objekty, ani poznání nepřetrvá. Denním daršanem (zhlédnutím) Boha v chrámu se oddaný stává osvobozeným od všech objektů. Spolčování se s objekty činí poznání zmateným. Abychom poznání opatřili pevnou kotvou, měla by zde být Oddanost k nějaké formě jako je Guru, podobizna Boha, provádění púdži atd. Tento druh Uctívání s kvalitami (Saguna bhakti) by neměl ustat. Je-li toto uctívání doprovázeno Nesobeckou Oddaností, nic se mu nevyrovná. Praktikování nesobecké oddanosti se nazývá „Skutečná Síla“.
Touha po ovoci je přáním vyzískat z Oddanosti nějaký výsledek. Touha je identická se svým objektem. Nesobecká Oddanost nemá za cíl dokonce ani obdržet Sebe-poznání. Oddaný, který pokračuje v každodenním uctívání i po Sebe-poznání, je vskutku vznešený. Je-li Nesobecká Oddanost provázena Poznáním Brahman, pak tento oddaný je větší než Hari (Višnu) a Hara (Šiva). Všechny touhy kromě touhy po Poznání Brahman jsou sobecké. Někteří lidé navenek provádí Oddanost, říkajíce, že je nesobecká, zatímco v jejich myslích zůstává skryta touha.
Když Bůh nabídne takovému člověku, že mu splní přání, požaduje tak mnoho věcí! Tento oddaný je dozajista sobecký. Je třeba opět zopakovat, že ten, kdo pokračuje ve svém uctívání (Oddanosti s kvalitami) i poté, co nabyl Sebe-poznání, je vskutku vznešený. Takto činí jedině opravdově silný oddaný. Někteří lidé poté, co nabydou Sebe-poznání, dojdou k závěru, že zde není nic, čeho by mělo být dosaženo, a tudíž říkají: „K čemu praktikovat Oddanost ke Guruovi?“ Ovšem, nikdo nečiní, aniž by z toho něco neměl, ale ten, kdo pokračuje v Oddanosti i po Seberealizaci, je opravdu velký. Je pravdou, že Oddanost s touhou přináší svůj výsledek, ale
Nesobeckou Oddaností se stáváte zajedno s Bohem,
což značí, že se stáváte Paramátman. Prosím rozlište, jaké je ovoce, kdo je tvůrce a kdo ovoce produkuje. Poznejte, kdo je vznešenější a kdo je skutečným vlastníkem. Říkáme, že Nesobecká Oddanost neboli sádhana je nadřazená. I kdyby nebylo možno praktikovat ji navenek, měli byste tak činit alespoň mentálně. Nesobecká Oddanost je skutečnou silou. Pokud opakujete mantru proti uštknutí škorpiónem, musí být opakována znovu a znovu, aby si uchovala sílu. Podobně ten, kdo plně realizoval Brahman, musí provádět Oddanost ke Guruovi. Nelze říci definitivně, kolik síly máte, jak tedy lze určit limity Síly Boha?
Síla Boha je za veškerou představivostí. Boží Síla je taková, že On může dělat či nedělat cokoliv, a může provádět i něco, co je v rozporu s tím, co se považuje za normální. Vše, co bylo vytvořeno, je pryč. To znamená, že co je zužitkováno, je pryč, ale přesto tu poté, co vše skončilo, nějaká Síla zůstává. Kolik jí ale zbývá, to nelze odhadnout. Všechna tato Síla, Moc je dosažena Nesobeckou Oddaností. Krišna byl svými oddanými dotázán: „Pane, jak moc velká je Tvá Síla?“ Bůh odvětil: „To nedokážu říci. Nevím. Jedině mí Oddaní to vědí. Moji Oddaní mi předali Poznání o Mé Síle. Když je postihne nějaké neštěstí, moje síla je patrná. Má Síla se projeví pouze pomocí Mého Oddaného.“
Poznání Brahman již bylo předepsáno. Nelze říci, kdo ho oživí a do jaké míry, nebo kdy tomu tak bude. Není možno to odhadnout. Není jisté, kdo ho využije, ani v jaké míře nebo do jaké šíře. Podle toho, jak ho dotyčný využije, bude mít o tom zkušenost. Nicméně jedno je jisté, Oddanost ke Guruovi, neboli Saguna, je jeho výživou (potravou). Jedině pak zde bude Síla Poznání na Zemi. Intenzita oddanosti každého oddaného je odlišná. Závisí na pevném přesvědčení a oddanosti každého. Přestože existuje mnoho právníků, každý je jinak populární a slavný. Nesobecký oddaný nepotřebuje vynakládat jakékoliv úsilí na to, aby učinil svou sílu patrnou všem. Bůh sám udělí oddanému slávu. Jedině to, co je neúplné, má potřebu vyjadřovat sebe samo. „To“, co je naprosto kompletní, má hluboký vnitřní klid a štěstí. Stav toho, kdo je dokonalý, je úplný a prostý jakékoliv touhy. Všechny jeho projevy oddanosti jsou bezžádostivé.
Existuje příběh o Světci Mahipatimu. Říkalo se, že jeho žena položila manželovo roucho na mrtvé tělo muže a ten poté znovu ožil. Díky této události se sláva světce Mahipatiho rozšířila. Měli byste denně prohlubovat Duchovní Uvědomění a činit ho nepřetržitým. Nepřijímejte púdžu (akt uctívání) od ostatních, protože moře nikdy nevyschne, ale voda v malé kádi je vyčerpána rychle. Vzdává-li vám někdo úctu, berte ji jako úctu svému Guruovi. Vaše bohatství je malé, proto jej navyšte prostřednictvím nahlížení (rozpoznávání), že vše náleží pouze vašemu Guruovi. Je-li kapitál kompletní (Plnost Gurua), není zde žádný problém. Ti, kdo dosáhli Svatosti, nemají v mysli koncept nějaké konkrétní individuality. Jejich existence je zcela přirozeně bezforemná a naprosto mimo dosah smyslů. Pro ně neexistuje rozdíl typu prospěšné a neprospěšné, užitečné či neužitečné, nebo zda se jedná o výsledek činnosti nebo nečinnosti. Ti, kdo transcendovali smysly, jsou mimo dosah karmy a všech náboženství. Jiní však mohou být uvrženi do vězení nebo být potrestáni, aniž by se zúčastnili nějakého podvodu, nebo můžou být zraněni, ať už v mysli nebo na těle.
Těm, kteří určitým vynaloženým úsilím obdrželi nějaké Duchovní Poznání jen pro to, aby ukázali svou velikost, je nutno připomenout každodenní disciplínu, pravidla chování, dobré a špatné chování, kontrolu nad smyslovými potěšeními, uvědomování si svých činů atd. Věnují pozornost pouze přesvědčení o svém mentálním a intelektuálním pochopení a věří, že jsou nyní intimně spjati s Úplností. Vytváří atmosféru, že jsou zajedno s Tím, jako by Jej poplácávali po ramenou, a přimějí vás uvěřit, že jsou Tím. Nicméně jakmile vyvstanou otázky týkající se prospěchu či ztráty, jsou vevnitř zcela vyrušeni. Toto jen poukazuje na to, že nejsou osvobozeni od zkušenosti otroctví vůči iluzi. Tudíž Světci, kteří jsou laskavého srdce, jim říkají: „Držte se pevně, nechte to jít, jděte pryč, zastavte se, sedněte si, nebojte se atd.“ Lidé z tohoto světa jsou velice zběhlí v tom, aby vás ošálili, ale vy, kteří se snadno stáváte hlupáky (necháváte se oklamat), byste měli být velmi pozorní. Jak prostí, tak chytří by o tom měli horlivě přemýšlet. Nenechávejte se unášet uznáním od druhých. Nepřestávejte ve své každodenní praxi uctívání s kvalitami. Každý nabyde pozice dle svého bohatství. Paramátman již připravilo pohodlné místo plné štěstí těm, kteří jsou Oddanými Boha a Gurua, pro ty, kdo mají Sebe-poznání. Kdyby tomu tak nebylo, tato Země by jistě byla postavena vzhůru nohama.
I v duchovnu jsou dána jistá pravidla (principy). Pouze ten, kdo je prostředkem (médiem), jímž Paramátman provádí svou práci, je schopný Ho dosáhnout, nikdo jiný. Proto byste měli vždy následovat tyto principy. Tak jako Slunce není zakryto temnotou, obdobně Oddaný Satgurua nezůstane skrytý. Nepřetržitě pokračujte v uctívání formy Gurua, Saguna Bhakti. Vaše činnost je stále s vámi. Studium „Já“ je podobné Záři Slunce. Temnota se nikdy nedokáže přiblížit k Slunci. Stejně tak ten, kdo realizoval Brahman, je ztělesněný Šiva. Do cesty mu nepřijdou žádná neštěstí. Nemá potřebu modlit se za Své Bohatství. Takové je toto Poznání Brahman. Pohromy nikdy neobrátí svou pozornost na tuto bytost. Kontrolovat, zkoumat a zjišťovat, zda máme duchovní síly či ne, je rovněž touha. Jedná se o sobecké uctívání.
Pochopte, že předtím, než cokoliv řeknete, je vaše práce hotova. Nepotřebujete říkat, že byste měli být úspěšní. Nemáte ponětí o tom, zda položí-li si někdo své čelo na zem, po které jste zrovna prošli, jsou jeho přání vyplněna. Toto vámi není zaznamenáno. Pokud tu není úplné přesvědčení o probuzení „Já“, váš koncept bude bezvýznamný. Je-li zde probuzení, proč byste měli být udiveni, když je práce hotova? V pravý čas je mangovník obsypán plody. Podobně i vy budete ve správný čas úplní (silní). Nicméně nyní nechť je ve vaší mysli zřejmé, co jste a kam směruje vaše pozornost. Poté se stanete rozlehlými jako vesmír. Budete nekoneční a nezměrní. Proč by zde měly být obavy, zda vy, jenž jste Bohem, seženete střechu nad hlavou a jídlo, nebo ne? Dostanete vše, co chcete. Jste celým světem, ale posečkejte, dokud vaše vnitřní přesvědčení nezesílí. Nebuďte příliš nedočkaví. Vydržte, dokud se vaše mysl, která je naladěna pouze na „Já“, nestane sama „Úplností (Celistvostí)“. Uctíváním Boha ve formě je získána nezměrná síla.
Tak jako matka vždy přeje svému dítěti bohatství, Guru si žádá bohatství pro svého Oddaného. Satguru, který převzal odpovědnost za váš život, má zcela jistě ve Svém Srdci vaše blaho. Satguru si přeje, abyste měli více síly. Ani smrt by se k vám neměla přiblížit, měla by se vás obávat. To je Satguruovo požehnání vám. Vaše Oddanost by proto měla být zcela bezžádostivá, bez sebemenšího sobeckého záměru. Uctíváte-li s nějakým záměrem, sám záměr se stane vaším ovocem. Přirozeností ovoce (plodu) je to, že jakmile dozraje, jeho stopka se pustí. Měli byste setrvat jako tato stopka. Ze stopky se zrodí ovoce, to je přirozený proces. Bůh byl spokojen se svým Oddaným a nabídl, že mu splní přání. Žák ale odvětil, že nic nechce. Bůh řekl: „Hle, toto je jediný Oddaný, který si ničeho nežádá. Vidím to tak, že každá jeho potřeba je splněna (zajištěna).“ Džíva o sobě v děloze neví nic, je jen zárodkem, Poznáním bez objektů, Vědomím bez jakéhokoliv objektu, jenž by měl být poznán. Vše, co je potřeba, je pro něj zajištěno. Je postaráno o jeho rozvoj, růst, výživu a vše ostatní, co je po narození v jeho světském životě potřeba. Vše spjaté s tělem, potrava, celková struktura a fungování, je zabezpečeno. Kdo to vše činí? Je to samozřejmě Bůh, kdo vše zabezpečuje v životě toho, kdo si není vědom sebe sama jako oddělené tělo. Proto Světci říkají: „Bohyně štěstí se stane služebnou těch, kteří si nic nepřejí, ale udělá žebráky z těch, kdo si činí nároky.“
Buďte Tím a přebývejte v Tom, co je nejpřirozenější. Odstraňte všechny představy. Paramátman zabezpečí naprosté pohodlí a štěstí tomu, kdo si zásluhou Poznání vůbec nic nepředstavuje. Tudíž mějte Víru. Stručně řečeno, ten kdo si něčeho žádá, nikdy nedosáhne dokonalost neboli úplnost, a ten, kdo si ničeho nežádá, nikdy necítí potřebu něčeho. Proto byste měli být nesobečtí oddaní. Tak jako strom vyroste a plodí květy a ovoce, když je dostatečně zavlažován a je mu dodáváno vhodné hnojení, stejným způsobem byste měli zúrodňovat Nesobeckou Oddanost k formě Boha. Pak je na vaší straně veškerá Sláva. Přípravy k dosažení dokonalosti nesobeckým oddaným jsou již vykonány. Buďte bezžádostiví a setrvávejte jako nezaujatý svědek. Co je na tom překvapivé? Bůh je oddaný a oddaný je Bohem. Vše, co řeknete, je již hotové. Je-li Poznání Brahman spojeno s Uctíváním Boha ve formě (Saguna), co víc byste si měli přát? Nabydete takovou kapacitu, že vy sami jste dárcem „Ovoce Poznání“ ostatním. Jste to vy, kdo osvobozuje individualitu, džívu, ze spárů smrti. Proč by se měl ten, kdo má moc odehnat smrt, strachovat o „ostatní“?
Přebývejte s pevným pochopením, že Existence je Jedna Jediná. Konatel a příjemce jsou Jedním „Já“. Jídlo, které konzumujete, je Jeho jídlem, Jeho potravou, Jeho znamenitým obřadním jídlem. Nakonec je to On, kdo si žádá, jí a vlastně koná všechny činnosti. Vy si zcela marně nárokujete roli imaginárního „já“, které se ztotožňuje s tělem, které tráví přijímanou potravu, a jež se stává pyšný na tělo. Odečtěte ho a pochopíte, že je to Bůh, jenž svou vlastní silou Máji sestoupil do těla a vykonává všechny činnosti a přijímá jejich plody. Vy jste nic, a ten, kdo něco koná, je výhradně Bůh. Ten, kdo toto realizoval, ať mluví cokoliv, je chválou Boha. Ten, kdo to pochopí, je dokonalý, a ten, kdo je zcela vděčný Satguruovi, jenž mu udělil Poznání Brahman, má obrovskou moc.
Řekl jsem nyní vše, co mělo být řečeno. Kam až sahá vaše světlo inteligence, takové bude vaše pochopení. Nenechte to být tak, že zatímco já vám říkám jedno, vy činíte něco zcela odlišného, viz následující příklad – víko žumpy je zakryto, a vám je řečeno, abyste ho neotevíral, ale vy, domnívaje se, že je tam ukryto něco vzácného, víko otevřete. Nečiňte tak prosím. Mějte víru v radu, kterou vám dal Satguru. Měli byste být velmi opatrní a zůstávat opodál od podvodníků a pseudoučitelů. Někteří se vzdají sádhany proto, že jistí členové komunity říkají něco proti duchovní praxi a přesvědčení hledajícího. Měli byste se ptát sami – zachrání mne lidé z komunity před smrtí? Jaká je vaše víra, takový je výsledek. Každému bude náležitě naděleno podle jeho předpokladů. To, co je dobré pro vás, nemusí být vhodné pro ostatní. Duchovní praxe a Oddanost přináší bdělost, slávu, úspěch a vliv na druhé.
Mějte pevné přesvědčení, že jste Nejvyšší „Já“, Paramátman.
Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej
Protože vím, že se nacházím ve všech bytostech jakožto jejich Esenciální Existence, těším se v nich stavu Nejvyššího „Já“, Paramátman. Na základě Tohoto Bohatství si užívám statutu jakožto Bůh. Na Mém Vlastním Bytí jsem vytvořil celý vesmír. Vím, že vše, co je viděno, je Mou vlastní přirozeností a Mým vlastním tělem, a tudíž jsem Paramátman. Pokud si přejete dosáhnout Mého Stavu, musíte mít toto Poznání. Jedině pak získáte Mé Postavení. Je to jedině na základě síly Paramátman, že milionkrát ničím zemi a znova ji po milionkráte vytvářím. Ti, kteří rozumí tomuto Velkému Principu, se stávají se Mnou zajedno.
Slunce není nikdy pyšné na to, že je Sluncem. Slunce vysušuje špatné pachy a svými paprsky je očišťuje, nebo může dokonce vysušit i sladké nektary. Slunce se nestará, zdali se děje něco dobrého nebo špatného. Podobně rozlehlost Existence nikdy nepřebírá pýchu za jakékoliv konání. Kvůli této Existenci zde může dojít k zisku či ztrátě milionů rupií, ale rozlehlá Existence není kvůli tomu nikdy radostná nebo nešťastná. Je to na základě rozlehlého Všeprostupujícího Paramátman, že začal existovat zdánlivý jev světa a že bude zničen.
Utrpení či štěstí je v životě osudem každé osoby; a proto Paramátman, které je příčinou, nikoliv konatelem všeho, se nestane odpovědným, a nelze ho vinit. Jedině to, co je ne-Paramátman, bere na sebe vinu. Paramátman je bez poskvrny a ničím nepohnutý. Ten, který způsobuje veškerá utrpení či radosti, a přesto zůstává stranou a nedotčen, je Paramátman. Ten, kdo Ho zná, nabývá Jeho Stavu.
Všemocný Bůh nemá nic co do činění s hříchem nebo ctností. Na základě tohoto Poznání jsem konatelem všech věcí a zároveň jím nejsem.
Ten, kdo Mne zná jako svou vlastní přirozenost, není nikým jiným, než Mnou.
Největší je taková Oddanost, díky které Mne oddaný nepovažuje za odděleného, a ani on se nepokládá za odděleného ode Mne. Takový oddaný se stane se Mnou zajedno a zná Mě takového. Před „Stvořením“ jsem prováděl tuto Oddanost Sám. Můj syn Brahmadév, zatím co tvořil svět, byl bázlivý. Při pohledu na tolik utrpení, stejně jako radosti, byl velmi dojat soucitem. Řekl: „Nikdo se neřídí zákony, které jsem stanovil.“ V tu dobu mu Višnu sdělil: „Proč se tímto vším trápíš? Tvou prací je pouze si představovat. Lidé budou nést následky svých činů, proto se tím nemusíš znepokojovat.“ Když si toto Brahma vyslechl, byl osvobozen od úzkosti. Vytvořil vesmír, ale zůstal od něho stranou.
Pán Krišna řekl: „Drahý Uddhavo, proč se obáváš?“ Jak velká je tvoje rodina? Skládá se z pěti či šesti lidí, proč si přebíráš pýchu na ně? Hleď, jak rozlehlá je má rodina celého vesmíru. Nedělám si o ni obavy. Nelamentuji nad ní. To vše je jen konceptuální. Proč s ní sebe ztotožňuješ? Bez tvého „Já“ je celý vesmír jako mrtvé tělo. Nemůže se pohybovat. Ten, kdo ví, že toto vše je hrou „Já“, je vskutku největší Realizovanou Bytostí. Nechť lidi provádějí jakékoliv vnější praktiky a studují Védy. Bez Poznání, které zde obdrželi, je vše marné. Mnoho lidí provádí jógická cvičení a vykonává různé oběti, ale to vše je bez Poznání Brahman zbytečné. Toto jsem se naučil od svého Gurua Sandipaniho. Je mnoho synů pastevců, ale jen Já jsem mohl obdržet tuto slávu díky Požehnání mého Gurua. To, že Mne všichni uctívají, nazývajíce Mne ctihodným Bohem, je květem Oddanosti ke Guruovi.
Bez setkání se s Mým Oddaným by Moje Skutečná Přirozenost nebyla pochopena.
Tudíž jedině ti mohou získat toto poznání, kteří konají službu mým Oddaným, a pouze oni se mohou stát se Mnou zajedno. Mí Oddaní jsou svatostí Gangy a nezbytnou posvátností všech poutích míst. Dovedou vás k sobě a poté vás učiní zajedno s Oceánem Božství. Proto ten, kdo dělá vše formou Oddanosti, jak ho naučil Guru, nemůže zůstat bez dosažení Realizace Brahman.
Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej
130. Vědomí Brahman (poslední přednáška z knihy Oddanost po Seberealizaci)
Snažíte-li si představit Absolutní Brahman, není to možné, protože Brahman je nekonceptuální. Pokud se pokoušíte pochopit, co je to Brahman, nedostanete nic než nulu. Koncept neboli představa je temná. Je to nevědomost. Filosofie rozeznává tři druhy radosti. To, co máte rádi, přináší jeden druh radosti. Například když krotitel hadů zkrotí hada, je šťasten, protože jeho koncept je tohoto typu. Tento druh radosti je závislý na předmětu, který způsobuje potěšení. Dalším typem radosti je radost z Poznání neboli radost z Pochopení. Třetím druhem je radost těch, kteří si libují v smyslových objektech získaných z těchto předmětů. Jsou povahy démonů. Ti, kdo se těší z Poznání, mohou mít také Brahmánandu, což značí Radost neboli „Blaženost Brahman“. Tuto zkušenost zakoušíme na základě našeho vnitřního přesvědčení, že „My jsme Brahman“, ale tato Radost je rovněž postojem. Tento postoj by měl být zajedno s Tím.
Nikdy se nemůžete stát totožní s Bohem. Písma říkají, že můžete, ale není tomu tak. Stát se totožným je nějaký postoj. Nestáváme se totožnými. Jak potom můžeme zakusit Radost? Odpovědí je, že to je Radost z Poznání. Satguru Vás svými slovy činí vědomými si Radosti. Hraniční mez této Radosti z Poznání je na úrovni stavu Nirvikalpa; stavu, kde není žádný koncept pochybnosti, avšak Brahman je za tímto stavem. Pokud se adept, který vynakládá úsilí na základě popisu daného v písmech, snaží uchopit představu Paramátman, pak to, čeho se chopí, je vymyšlený koncept; je takový, jak jsme o Něm rozhodli podle své představivosti. Je zabarven vaším intelektem. Když budeme trvat na tom, že On je, získáme zkušenost podle tohoto konceptu, a je to pouze Bůh, který je vytvořen naší představivostí. Brahman zůstává za všemi koncepty. Není viděn pomocí očí, a ani mysl ho nemůže spatřit. Tak jak ho můžeme dosáhnout? Světlo dokážeme vidět a prostor můžeme vnímat, ale Brahman je za tím. Jak může být pochopeno to, co je nespatřitelné či nevnímatelné? Jak může být To, co si nelze představit, a co se nachází za meditací, získáno pomocí meditace? Jak připoutáme sami sebe k tomu, co nemá žádnou připoutanost? Jak můžeme komentovat to, kam slova nedosáhnou? Snažíme-li se na to meditovat, je zde dualita, a ze strachu z duality opouštíme samotnou vůli meditovat, a vše je k ničemu. Tento přístup nás nikam nedovede.
Proto je nezbytné dělat to, co nás Guru naučil. Pokud není používáno velmi ostrého rozlišování, budeme zmateni. Odhoďte svět pomocí Poznání. Vše, co je „druhé“ či „další“, vymyšlená osoba, individualita, atd., to všechno je světské a vycházející z iluze. Vymyšlená osoba, která je z tohoto světa, musí umřít. Ego musí být zničeno. Udělat to je Pravá Spiritualita.Není zapotřebí rozpoznat, co je to Brahman. Pouze odstraňte „já“, které je mezi tím. Je dostačující, když toto „já“ zmizí. Samotné „já“ je smyšlenou osobou. Ve skutečnosti tu nic takového jako „já“ vůbec není, přesto začne existovat. Brahman se od tohoto „já“ zcela liší. Ti, co pouze studovali Písma, byli během toho, co se Ho snažili pochopit, zmateni. Ti, kteří Ho pochopili skrze nějaký postoj či koncept, byli oklamáni. Není užitečné používat zde nějaké příměry, protože touto cestou začne existovat trojice znalec, poznané a poznání. To, co existuje bez poznaného, poznání a meditujícího, který si to pamatuje, je Brahman. Je to přirozený stav, je to stav bez stavu neboli Nivri-Pada.
Dokud je tu touha poznat „Já“, probíhá tu právě ono „chybění“ (onoho poznání). Právě Bůh, který se nachází ve vašem vlastním městě (těle), má být uctíván během púdži Satja-Nárájana. Boha není potřeba přivést z vnějšku dovnitř. On je vaším vlastním „Původním Bohem“. Měli byste provádět uctívání pouze toho. Ve skutečnosti je vše pouze Brahman.
Tak co je pak falešné? Jedině představivost je falešná. Představivost je vnímatelná jedině ve vztahu k tomu, co je neskutečné. To, co je Skutečné, není nikdy vyrušeno. Král nemusí všude prokazovat, že je Král. Brahman Je. Neříká, že je Brahman. To, co je, zajisté je. Nemůže o tom nic říci. A aniž by to řekl, je Sebe-existující.
Tvrdí-li manžel neustále, že je manžel, lidé o tom začnou pochybovat. Pokud je opravdu manželem, proč má potřebu to neustále opakovat? On je manželem a není potřeba to vyjadřovat. Brahman je Bůh, „Já“. Měli byste to projednou pochopit a pak to nechat jít. Potom tu není nic jiného, než Brahman. Je nepřetržitě pouze Jedním, aniž by docházelo k setkání skrze dualitu. Snažíte-li se s „Ním“ potkat, tento akt přináší oddělenost. Takové je Brahman, k němuž nevede žádná cesta. Nemůže být odseknuto, nelze být odděleno, jakkoliv se můžete snažit. Ono je a Ono existuje takové, jaké je. Kdyby někdy zmizelo, pak nemůže být Jeho jméno Pravdou. Toto je bez zkušenosti nepochopitelné. Ten, kdo říká, že pochopil, ve skutečnosti do „Tohoto Města“ nedošel.
Jakmile je stav vytváření jakéhokoliv postoje či konceptu pryč, přebývá zde Úplný Stav, Stav bez Stavu. Jak lze meditovat na To, nad čím není možné v meditaci přemýšlet? Postoj je omezený. Nedokáže uchopit „To“, které nelze být obsaženo mentálním postojem. Během uctívání dochází k tomu, že sklenice nechala do sebe přivést slona, a tím ztrácí svou životnost. Stejně tak je tomu s Uctíváním, kdy se džíva tímto způsobem rozpustí. Jestliže vytvoříte slovní hříčku, a přesto řeknete, že jí nerozumíte, tak lžete. Jestliže neznáte příčinu smrti nějaké osoby, znamená to, že před smrtí nebyla naživu? Pouze ten, kdo obdržel instrukce od Gurua, skutečně ví.
Jestliže nerozumíte, držte se pevně s naprostou vírou učení, které vám dal Mistr.
Mysl má ve zvyku představovat si, Brahman však není záležitostí představivosti. Mysl je zrozena z ega, a dokud nezmizí ego, nemůžete realizovat Brahman. Jakmile ego odejde, to, co automaticky zůstává, je Parabrahman. Pochybnost typu „Co jsem já?“ je sama egem neboli pocitem „já“. Tento pocit ega nelze spálit či odstranit na základě jakéhokoliv úsilí. Tento pocit „já“ dusí osobu. Dokonce i bezžádostivost toho, kdo má ego, je zbytečná.
Pouze ten, jehož ego zmizelo, nabývá skutečné spokojenosti.
Klíčový problém leží v tom, jak ego odstranit. Existuje pro to způsob – je to prostřednictvím rozpoznání či „Rozlišování s Poznáním“, kterým to jde. Co jsme nasloucháním učení Védanty pochopili?
Poznali jsme, že je zde pět elementů a jedno „já“. Pochopili jsme, že my jsme „nikdo“. Nenacházíme se v tomto fyzickém těle, ale věříme, že jsme v těle. To se nazývá špatné pojetí neboli představivost. Jakmile je „já“ pryč, vše, co je, tak je. To, co zůstává, je „To“. Řeknete-li, že to je, tak to není. Rčením, že to není, pak „To“ je. „To“ je popsáno jako „Nic (neti)“ neexistující (neti-neti – ani toto, ani toto). Na základě pochopení ego zmizí, a jakmile se imaginární „já“ rozpustí, pak miliony myšlenek jsou výhradně částí Brahman. Nir značí „ne“ neboli „neexistující“. Nirvikalpa znamená „žádný koncept“ či „žádná představivost“.
Když vymyšlená osoba odejde, to, co zůstává, je pouze Paramátman.
On je žijící, mluvící, chodící, činný Bůh. Velký je ten, kdo uctívá bez pocitu „já“. Ten, kdo nerealizoval Boha, by Ho měl uctívat, ale koho by měl uctívat Bůh? Buďte Brahman a prožijte Brahman.
Radost ze smyslových objektů je ekvivalentem k džívovi. Radost z Poznání je Šiva a Radost z Brahman je Paramátman.
Svět odpovídá vašim konceptům, myšlenkám. Existuje příběh o farmáři a vdově, který se stal v době, kdy žil Šrí Satguru Bhausaheb Maharadž (Mistr Šrí Siddharaméšvara). Byl čas setí, a tak si farmář na základě svých znalostí zjistil příznivý den, zapřáhl vola a vydal se s pytlem semen na pole. Avšak sotva vyšel z domu, spatřil po ulici před domem kráčet vdovu. To podle něj značilo velmi špatné znamení a upadl do deprese, říkaje: „Ó Bože! Co mám nyní dělat?“ Přesně v onu dobu šel kolem Šrí Bhausaheb Maharadž a zaslechl farmářův nářek. Ihned k němu přispěchal a zeptal se, co se stalo. Farmář odvětil: „Ó pane, vyšel jsem na pole, že zaseji, ale v tu chvíli jsem spatřil vdovu.“
Maharadž odvětil: „Můj drahý, ty jsi ale hloupý! Ve skutečnosti to bylo dobré znamení. Hned jdi a zasej. Tvé zrno bude tak velké, jako hlava vdovy! Proč ses zcela zbytečně domníval, že to bylo špatné znamení?“ Farmáře konstatování Světce povzbudilo. S vírou, že to byla slova Světce, šel na pole a s velkou nadějí zasel. Uplynulo několik měsíců a nastala sklizeň. Po nějaké době Šrí Bhausaheb Maharadž opět míjel farmářův dům a náhodou farmáře potkal. Zeptal se: „Tak co sklizeň?“ Farmář odvětil: „Bylo to v pořádku, pane, ale hlava vdovy se stala tak malou, jako velikost zrna!“ Po pravdě bylo pole plné zrní tak velkých, jak Maharadž předvídal. Avšak mysl není nikdy spokojena. Bhausaheb se jen usmál a odešel.
Jaké je z této příhody ponaučení? Džíva se obával kvůli svému konceptu.
Takže pokud by se žák v životě namísto obav řídil vírou, že „vše je příznivé, vše je dobré, celý svět je Božím městem, vše je přirozeností Boha, je to Bůh, který je všude činný, není zde nic než Bůh, všechny zisky a ztráty jsou jen Boží, náležím pouze Jemu“, bude šťastný a spokojený.
Proto by nikdo neměl pěstovat zbytečné démony pochybností a být utrápený. Měli bychom pozorně naslouchat, co nám Mudrci a Světci říkají, a hluboce nad jejich radou rozjímat.
Díky pochopení Esence bychom měli učinit svůj život šťastnější. Neměli bychom vystupovat s falešnou pýchou. Prosím věřte mi, že nic není v naší moci. Vše dělá Bůh, a činí věci takové, jaké jsou. Je to Bůh, kdo je za námi i před námi. Nevyčleňujte svou oddělenou existenci z celistvosti života. Zahoďte tento nesmysl.
Vše, co se odehrává, je přesně dokonalé.
Když si vyprojektujete vymyšlenou osobu, vše se zdá být nestabilní. Ve skutečnosti zde není nic takového jako vyšší či nižší. Obě strany jsou si rovny. Vše je dokonale stabilní a nerušené.
Je-li odhozeno ego, veškerá Existence je nehybná, nic není nestabilní.
V samém jádru, stejně jako mimo něj, zkušenost, kterou máte, je taková, že je zde něco, co je naprosto stabilní a pevné. Je to stav, jenž je „Vědomím Brahman“ (Čit-Ghana Brahman). V tomto Vědomí je malé, titěrné vlnění, jenž se jeví nestabilní, ale toto nepatrné čeření, tato nestálá věc, se džívovi jeví jako takové pozdvižení, že je tím zcela vyděšen. Toto je zvláštní fenomén zdánlivého světa. Nikdo vůbec nepřemýšlí nad tím, co je zdrojem tohoto pozdvižení. Nicméně co zakoušíte, pokud i jen na chvíli ustanete ve svém běžném procesu myšlení, a prostě jen pozorujete?
Je bez pochyby dobrým přáním být vždy šťastní, mít ve své moci všechna potěšení a bohatství, avšak je to právě tato touha, která je samotným zdrojem všech útrap. Je pravda, že náš život by měl být naplněn, ale kdo jsme, koho naplnění je hledáno? Na to se nikdy neptáme. Pokud tomu věnujeme nějaké myšlenky, tak zcela jasně zjistíme, kdo a jak ve skutečnosti jsme, a co je zcela nezbytné k žití a našemu naplnění. Potom bude velký problém, který před námi stál (mít dokonalý šťastný stav) okamžitě vyřešen. Nicméně existuje schéma věcí, které samy zaručují dokonalé štěstí, my se však nikdy neobtěžujeme na něj podívat. Zcela zbytečně jsme ho naší nevědomostí a chorobnými koncepty vystavili zničení.
Popravdě abychom zajistili své skutečné štěstí, nemusíme ani zvednout prst.
Avšak ve snaze zničit své utrpení si na základě hloupého nepochopení snažíme vyrobit silný obušek. Jaký to chorobný koncept. Pokud zanecháte tento chorobný koncept a věnujete plnou pozornost „Momentu Božské Zkušenosti“, pak objevíte v tomto momentu Jemné Pochopení (Realizaci) a zakusíte z důvodu rozpuštění všeho smutku dokonalou radost a štěstí.
Ó drazí lidé, díky vaší vlastní bdělosti a vhledu byste měli rozpoznat pravdu těchto slov. Po nějaké době jméno a sláva Světců naprosto upadly v zapomnění. Někteří lidé, kteří se doslechli a naučili jejich slova poznání, a byli schopni je opakovat, si vyžádali veřejné uznání a potlesk. Pak přijali jména Světců pro svůj vlastní užitek, a stali se ve společnosti bezuzdní. Tito lidé se již ponížili tím, že Oddanost k Bohu a oslavování Světců a Mudrců překryli předměty klamného zalíbení, za účelem užít si tyto smyslové objekty dle svého přání. To dospělo do stavu, kdy lidé popravdě nevěnují pozornost tomu, co říkali dávní Světci, a ani tomu, co říkají Ti současní. A tak samotné bohatství veškerého Skutečného Štěstí, které nám Světci zanechali, zůstává neodhalené a nevyužité.
Mí drazí moudří posluchači, snažte si z tohoto učení vzít to nejlepší. V celém nekonečném vesmíru, který Bůh vytvořil, si On pro své vlastní potěšení stvořil člověka. Tato forma lidské bytosti je Jeho nejcennějším vlastnictvím, Jeho nejhodnotnějším pokladem. Lidskou formu vytvořil na základě využití Své maximální obratnosti a postaral se o to, aby byla tato forma ve své podstatě zcela znalá. Být zcela bez poznání není lidskou přirozeností. Jste si zcela jistí, že máte poznání, a tato jistota je přiměřená. Bůh to pro lidskou formu stanovil.
V tomto světě máte schopnost volit mezi tím, co je skutečné a co falešné, dobré či špatné, správné nebo nesprávné. Používejte tuto schopnost a zjistěte, kdo je pravý Světec, a kdo ten falešný. Poté, co najdete správnou bytost, učte se od Ní, co Světci říkali; jejich nejskrytější, nejsoucitnější učení. Neodhazujte všechna učení říkajíce, že všichni lidé jsou falešní a šarlatáni. Měli byste přebývat v přirozeném a uvolněném stavu Zakoušení své přirozenosti „Já“. Setrvávejte zde a nasávejte Nektar tohoto Božského Pochopení a těšte se obrovskému „Klidu Nejvyššího Poznání“.
Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej