Pocit nesmyslnosti všeho

[Návštěvník]

Několik lidí mi řeklo, že se jim v poslední době objevuje pocit, že nic nemá smysl. Přitom to nemá žádnou souvislost s tím, co se v jejich životě děje, nemají žádný problém, žádný konkrétní důvod, objeví se to úplně bezdůvodně. Taky se mi to stává. Najednou nejde dělat nic, co není opravdu nezbytné. Máte někdo podobnou zkušenost?

[rafael]

Řekla bych, že se tohle většinou děje lidem, kteří začnou na sobě duchovně pracovat a daří se jim čistit mysl. Nechytají se klamných nadějí, nenechávají se strhávat krysími závody. Nepřitahuje je sláva, moc, bohatství, svět jim nemá co nabídnout.

Pokud se objeví uvědomění v tichu duchovního srdce, kde všechny myšlenky umlkají, nejsme ničím. Proto existence beze smyslu nevadí.

A v tom "nevadí" se probouzí krása existence - Boží přítomnost. Nesmírná, nekonečná, věčná.

ano taky si to myslím

[Návštěvník]

Příčinu?

... nemají žádný problém, žádný konkrétní důvod, objeví se to úplně bezdůvodně.

[Návštěvník]

co tak najednou?

[Návštěvník]

Taky se mi to objevuje. Nevzniklá to najednou, spíš plíživě, občas to zmizí a zase se to vrátí, o něco silnější než předtím, a možná to souvisí s tím, o čem mluví tady Adya viewtopic.php?f=102&t=2014&p=38005#p38005

- že voda ve vlně si hraní na NĚKOHO odděleného zkoušela už dost dlouho, a že aniž o to usiluje (kdo by o něco tak nepříjemného stál?!), začíná postupně prožívat nesmyslnost jakýchkoliv preferencí... samo od sebe přestává fungovat vyčleňování se přístupem "tohle jóóó a tam to néééé, protože tohle je lepší a tam to horší..." - třeba je to jakási nedobrovolná cesta k neosobnosti, k jednání bez emocionálního přiklánění se nebo odklonů...

[Návštěvník]

"nedobrovolná cesta k neosobnosti,"¨
jaké to je ta neosobnost?

[Návštěvník]

jaké to je ta neosobnost?

"Opravdové já je neměnné pozadí, podkládající měnící se svět jevů. Je to jen neosobní Vědomí, neměnné a blažené. V zakusitelném stavu září jako čistý, subjektivní, vědomý pocit "já jsem". Tato "já jsem-nost" je neosobní a je totožná s vědomím – polem uvědomování. Je to přímé vyjádření čisté subjektivity. Šri Nisargadatta Maharadž, velký mudrc, to popisuje jako dveře, které se houpají jedním směrem do projevu a druhým směrem do nekonečnosti. Toto to krásně vyjadřuje. Všechny události se zjevují jako pohyby ve vědomí a jsou v něm rozeznávány touto vědomou přítomností "já jsem", toto je "svědek" neboli uvědomovací princip, kterým jsme, zatímco zde je tělo."

Mooji

http://www.advaita.cz/article/4139.vy-s ... dit-mooji/

[Návštěvník]

viewtopic.php?f=83&t=132&start=90#p37994

[Laera]

Několik lidí mi řeklo, že se jim v poslední době objevuje pocit, že nic nemá smysl. Přitom to nemá žádnou souvislost s tím, co se v jejich životě děje, nemají žádný problém, žádný konkrétní důvod, objeví se to úplně bezdůvodně. Taky se mi to stává. Najednou nejde dělat nic, co není opravdu nezbytné. Máte někdo podobnou zkušenost?

Bohužel i já jsem se dostala do stavu, kdy mi přijde vše zbytečné a nechce se mi nic dělat. Před sedmi lety, kdy jsem hledala pomoc, jsem si zvolila cestu sebepoznání. Tenkráte jsem tomu říkala jinak. Byla jsem nadšená, jaký svět se mi otevřel a hltala informace. Bůh, Budha, zen, kineze, SRT mi dávali odpovědi na mé otázky. Nyní již rok mám pocit, že vše je manipulace. Politici, zaměstnavatelé, léčitelé..... i já. Rozum versus vědomí. Vidím v jakém sebeklamu jsem žila. Občas čtu články jaký člověk by měl být a co by měl cítit , kdyby chtěl dosáhnout toho či onoho (Nechci říci, že to nemůže být pravda) a tyto články ve mě vzbuzují vlastní neschopnost, protože taková nejsem. ...........Velmi se mi líbí příspěvek od "riunin" nazvaný "Nezájem o sebe v tom duchovním smyslu." Dostala jsem se do stavu nic nedělání, ale ne do stavu nic nemyslení. Chybí mi ta soustředěnost na přítomný okamžit a říkám si, zda se jen aspoň trochu přiblížím tomuto učení či poznání? Tím jsem se dostala trochu jinak, a tak vás prosím o schovívavost k mým létacím myšlenkám. Díky.

[Návštěvník]

Bohužel i já jsem se dostala do stavu, kdy mi přijde vše zbytečné a nechce se mi nic dělat. ...

vede tě to dobře

pomáhá uvědomovat si co nejvíce to jde, ten prostý vjem toho, že jsi a dovolit si do něj hlouběji a hlouběji nořit, prociťovat v sobě svoje tělo, pocity, myšlenky bez toho, aby nastávala snaha to nějak měnit, jen s tím vědomě být

[rafael]

Několik lidí mi řeklo, že se jim v poslední době objevuje pocit, že nic nemá smysl. Přitom to nemá žádnou souvislost s tím, co se v jejich životě děje, nemají žádný problém, žádný konkrétní důvod, objeví se to úplně bezdůvodně. Taky se mi to stává. Najednou nejde dělat nic, co není opravdu nezbytné. Máte někdo podobnou zkušenost?

Bohužel i já jsem se dostala do stavu, kdy mi přijde vše zbytečné a nechce se mi nic dělat. Před sedmi lety, kdy jsem hledala pomoc, jsem si zvolila cestu sebepoznání. Tenkráte jsem tomu říkala jinak. Byla jsem nadšená, jaký svět se mi otevřel a hltala informace. Bůh, Budha, zen, kineze, SRT mi dávali odpovědi na mé otázky. Nyní již rok mám pocit, že vše je manipulace. Politici, zaměstnavatelé, léčitelé..... i já. Rozum versus vědomí. Vidím v jakém sebeklamu jsem žila. Občas čtu články jaký člověk by měl být a co by měl cítit , kdyby chtěl dosáhnout toho či onoho (Nechci říci, že to nemůže být pravda) a tyto články ve mě vzbuzují vlastní neschopnost, protože taková nejsem. ...........Velmi se mi líbí příspěvek od "riunin" nazvaný "Nezájem o sebe v tom duchovním smyslu." Dostala jsem se do stavu nic nedělání, ale ne do stavu nic nemyslení. Chybí mi ta soustředěnost na přítomný okamžit a říkám si, zda se jen aspoň trochu přiblížím tomuto učení či poznání? Tím jsem se dostala trochu jinak, a tak vás prosím o schovívavost k mým létacím myšlenkám. Díky.

právě ted je čas najít pro sebe meditační metodu, která ti bude nejvíc vyhovovat..už víš že vše je zbytečné..ted musí nastat odstranění toho kdo si to myslí.. odstranění myšlenek, můžeš si vybrat z mnoha metod atmavičára dotazování po já, nebo zen, zazen, cesta lásky a spousta dalšího.. přečti si o každém co jsem napsal něco zde na foru nebo na netu, a hledej v sobě uvnitř metodu jakou se dáš.. tvůj směr již je daný tvou karmou, jen si ho musíš uvědomit a jít za ním..jakmile se rozhodneš bude to správně a jdi do toho celým svým srdcem..