konec vztahu?

[Anonymka321]

jh

[Anonymka321]

Jak vypadá Tvůj život, pokud nejsi zrovna s tím klukem ? Máš nějaké zájmy ? Nějaké koníčky ? Děláš něco, co Tě baví ?
Má on nějaké zájmy, koníčky ?

mám kroužky, ale mám spíš volný čas, který bych chtěla trávit pořád s ním, vídáme se dvakrát tejdně i po škole...
moc věcí co mě baví není...chci být pořád s ním...
on je na tom s kroužkama stejně jako já

[Anonymka321]

No už máte společný kroužek,
a to je pevný základ na kterém můžete svůj kroužek rozšířit i o jiné společné aktivity

O tom si pak můžete popovídat....


Většinou lidem dojde takto dech až po delší době,
což pak vyřešej tím,
že se budto rozejdou nebo si udělaj dítě,
takže potom mají opět společnou aktivitu o který si pak mohou klidně povídat dalších 25 let a často i déle...

Děkuji, ale ten jsem probrali už tisíckrát... nenapadá vás ještě něco, o čem si můžeme povídat? O čem si povídáte vy třeba?

[Honzam]

Děkuji, ale ten jsem probrali už tisíckrát... nenapadá vás ještě něco, o čem si můžeme povídat? O čem si povídáte vy třeba?

O pohádkách.

[Návštěvník]

Děkuji, ale ten jsem probrali už tisíckrát... nenapadá vás ještě něco, o čem si můžeme povídat? O čem si povídáte vy třeba?

No já nevím, o čem si pubertální mládež mezi sebou povídá, když nejsem poblíž nebo když tzv. randí, to opravdu nevím.
Ale hodně často se stává, že mi moji dva puberťáci zaberou celou kuchyň nebo obývák, někdy oboje najednou, když jim přijdou na návštěvu kamarádky a kamarádi, a normálně si povídají o všem - o škole, o jiných kamarádech, o učení, o politice, o internetu, o školních akcích, o domácích zvířátkách, o filmech, o hrách, dneska třeba i o esperantu, hraje jim u toho hudba, pijí čaj nebo bílý kafe a přikusují sušenky. Bývá u toho i velký rámus, protože mluví nahlas a všichni najednou....celé odpoledne.....
Občas si říkám, že bych si měla konečně koupit pár ucpávek do uší.

[nop]

Vzpomeň si na dětská léta a zeptej se ho na jeho dojmy z dětství, bude ho to bavit.

[nop]

Tak se spolu začněte hádat, a hnedka máte o čem konverzovat...
Začal bych třeba tím, že bych ho obvinil z toho, že furt mlčí....

Neber doslova co tu Petr Vostál píše, on je satirik a humorista, potřebuješ čas, abys ho nebrala vážně doslova, ale jako estrádu slov. Srovnej třeba co napsal zde a zůstaň vyvážená:
Re: Podpora na Zivotni Ceste
od vostalpetr » čtv 27. úno 2014 18:36:00
Kdo umí ten umí,
kdo neumí, ten čumí...

já umím i to co neumím, to mně jde ostatně nejlíp,
nebot mé kroky vede bůh, intuice a děda Mráz

Navíc, mně se líhnou myšlenky v hlavě zcela bez úsilí,
takže nemusím ani přemýšlet
a ani tomu věnovat moc pozornosti,
stačí to jen stihnout zapsat, než to zapomenu

Je to smutný ? No já nevím, mě to vcelku baví...

[lklknml]

Tak velmi pěkně se k danému tématu vyjadřuje Tolle:
http://www.youtube.com/watch?v=Gni-0IFuYT8
Protože je duše celou svou mohutností pohlcena vnějším světem, fascinací jeho forem, začne si – skrze tyto formy - vytvářet ve své mysli příběh o svém já, kterému bezezbytku věří. A protože každá forma je jen dočasná, vzniká trýznivá frustrace (jejíž předzvěstí je ono popisované ticho mezi dvěma intimnostmi), kterou lze (dočasně) přebít fascinací jinou formou (sex má největší fascinační potenciál).
Tolle doporučuje uniknout z tohoto vězení skrze pozorování přítomného okamžiku:
http://www.youtube.com/watch?v=iJo2OCRzBX0
Z mé zkušenosti (a jistě nejen mé) je zdaleka nejúčinnější cesta právě skrze utrpení, je-li ovšem dostatečně silné (nikoli příliš silné, to končívá sebevraždou). Protože umožňuje se, byť třeba jen na chvíli, probudit. Z tohoto úhlu pohledu bys pak mohla, Anonymko321, považovat svůj trýznivý rozchod s chlapcem za to nejlepší, co tě v životě potkalo. To píšu, abys nebyla smutná .