Poradna zdarma

od **Pavla** » ned 04. kvě 2014 7:10:37

Snaha a usili vedou k ziskavani zkusenosti a praktickych dovednosti..... Jezdit na kole se uci dite tak, ze vezme do rukou skutecna riditka, posadi se na sedatko a zkusi slapnout do pedalu....Pokud neni mimoradne zdatne, jeho prvni pokusy konci nezdarem, nasleduje pad, zklamani, mozna i rozbite koleno..... Je to nove, udrzet balanc a ovladat ta dve kola..... hmmm...zrejme to ale jde, na kole jezdi i jine deti, dokaze to i tata, babicka..... no, jo, tak to zkusim znova.... dalsi pokus a dalsi.....dalsi pad, rozbita hlava..... ne, nevzdam to.....chci umet jezdit na kole.....a pak, jak se to stalo? kolo s telem se sesynchronizovalo.... rovnovaha je drzena uplne prirozene a nacvik jizdy na kole je ukoncen....usili odpada samo od sebe..... vzdat se usili predcasne by vedlo k tomu, ze kolo a telo nevstoupi do harmonie, jizda se nekona.....je tu kolo, je tu telo, ale zadna jizda...... podobne to podle me funguje ve vsech oblastech byti, pokud je tu nejaka touha, treba chci poznat, o cem je ta moudrost, ktera me inspiruje na Jezisovi, treba, jeste kdyz uvadi, ze ta zkusenost muze byt pristupna kazdemu, tak je treba usili, odvahy, nesmirne vytrvalosti, prekonani mnoha padu a odhodlani to nevzdat.........Dnesni otevrenost a popisy realizace umozni netrpelivemu, aby se vzil do realizace.... vzdat usili predcasne vede i k tomu, ze clovek navenek prohlasi, ze se ocitl v cili a s velkym usilim se o tom snazi presvedcit svoje okoli.... vymyslena realizace ale realizaci neni....stejne jako se projevi, ze ten, kdo tak zasveceni mluvi o jizde na kole, na nem jezdit neumi..... To je podle me pripad mnoha duchovnich ucitelu.....tech, co se nechavaji natacet na video, tech co mluvi do kamery, tech co pisou knihy....

od **Pavla** » ned 04. kvě 2014 8:20:09

aby ses naučila hrát na kytaru,nestačí říct, umím hrát na kytaru....
někdo ti to uvěří, ale dřív nebo později se projeví, že hrát neumíš

od **Pavla** » ned 04. kvě 2014 9:09:41

Jana píše:[mistr ve hře na kytaru se stále učí. .

ano

Jana píše:[Pravé Já nabízí radost a štěstí, které je stále tady a teď.

to je falešné Já .... musí spoustu toho, co tady a teď je přemalovat na radost a štěstí, spoustu věcí ignorovat, přehlídnout, dělat, že neexistují... chybí soucit a vcítění.... tedy láska chybí...

od **Pavla** » ned 04. kvě 2014 9:15:50

vostalpetr píše:Jasně že lze vzdát úsilí(předčastně)...

Není to totiž učení něčeho nového, jako je jízda na kole....nebo nějaké duchovní cvičení nějakého stavu...

ale pro člověka,který žije normálnímživotem bez doteku duchovna to nové je.... jiné, než všechno dosud poznané.... třeba meditace.... nikdy o ní neslyšel, pak se o tom dozví... může si v tu chvíli říct, znám meditativní stav... bude to pravda nebo představa?

když bude trénovat meditaci, zkoušet meditovat... různě mu to půjde a nepůjde... až pak, když se na to vykašle se jeho životstane meditativní...

od **Pavla** » ned 04. kvě 2014 9:37:20

Jana píše:
Pavla píše:...to je falešné Já .... musí spoustu toho, co tady a teď je přemalovat na radost a štěstí, spoustu věcí ignorovat, přehlídnout, dělat, že neexistují... chybí soucit a vcítění.... tedy láska chybí...

Můžeš to trochu víc vysvětlit ?
Pokud tedy ta láska nechybí, pokud nechybí skutečná bezpodmínečná láska, může se v životě objevit něco skutečného, co není láskou? Může se tedy objevit něco, co není radostí a štěstím ?

podle me,jo...... pikud skutecne bezpodminecne milujes, tak si dokazes uvedomit, ze treba trpici clovek, kteryho potkas se opravdu trapi, opravdu ho neco boli.... pokud skutecne bezpodminecne milujes nereknes si, ze ta bolest neni skuecna, ale naopak ji uvidis realnou.. a pkkd ma dost sily, dokonce ji muzes prevzit, z nemocneho sejmout a rozpustit ji.... tak konal Jezis treba, al vpidstate to neni zazrak... tak leci prijeti, laska.... neni treba slov,jen uvedomeni, ze kdyz ti nekdo rekne, ze je mu smutno, nezacnes ho presvedcovat, ze to, cociti neni smutek......to bybylo premalovavani....jen ho proste obejmes a zmlknes...... neradis, nevysvetlujes.jsi snim....

od **malpan** » ned 04. kvě 2014 9:55:00

Jde vzdat usili predcasne?
z pohledu lidského vědomí: vědomě ano, nevědomě ne

od **Návštěvník** » pát 16. kvě 2014 4:23:42

malpan píše:Jde vzdat usili predcasne?
z pohledu lidského vědomí: vědomě ano, nevědomě ne

Můžeš to trochu rozvést?

od **malpan** » pát 16. kvě 2014 17:46:16

Návštěvník píše:
malpan píše:Jde vzdat usili predcasne?
z pohledu lidského vědomí: vědomě ano, nevědomě ne

Můžeš to trochu rozvést?

z pohledu lidského vědomí:
ano = jako člověk se můžeš rozhodnou pro cokoliv a kdykoliv, ale
ne = protože si jako oddělené entity nebývají jedinci vědomi, že jsou součástí celku, tak si jako tato vydělenost nemůžou rozmyslet, že se nestanou součástí toho celku, kde čas nehraje žádnou roli

od **rafael** » pát 16. kvě 2014 21:33:17

vzdání se úsilí předčasně podle mě nejde.. protože bůh sám řídí jak moc postupujeme a jak dál se dostaneme a jakou cestou půjdeme, ani naše vlastní myšlenky které bychom mohli mít nejsou naší snahou, jsou také boží vůlí, není nic cobychom sami mohli udělat.. myšlenka a její následek je již dávno předurčena stejně jako náš duchovní krok a jakým směrem a výsledek duchovního kroku.. není nic co bychom mohli sami od sebe udělat, jediné co můžeme vzdát se připoutanosti k těmto činům, myšlenkám a výsledkům všeho..tozn. vnitřním srdcem se na celé bytí a příčinu následek jen dívat..at si karma vytváří a řeší vše sama co potřebuje.. bez připoutanosti nás samotných..

od **Návštěvník** » pát 16. kvě 2014 22:46:22

malpan píše:
Návštěvník píše:
malpan píše:Jde vzdat usili predcasne?
z pohledu lidského vědomí: vědomě ano

z pohledu lidského vědomí:
ano = jako člověk se můžeš rozhodnou pro cokoliv a kdykoliv

Znám konkrétní případ, kdy k tomu došlo. Jedna známá na sobě poměrně intenzivně vnitřně pracovala, ale emoce neměla zpracované a projevovaly se jako něco, co považovala za intuici, za vnitřní boží hlas, který ji - jak jsme se dozvěděli dodatečně - pořád znovu nabádal, aby dobrovolně odešla ze života. Nakonec poslechla a pokusila se podřezat si žíly.

Když ji po čase propustili z léčebny domů, na jakékoliv snahy o poznání zanevřela. Řekla, že Bůh ji zavedl na špatnou cestu a že mu už nevěří. A i když se pak dozvěděla, jaký je rozdíl mezi skutečnou intuicí a pseudointuicí, na jejím rozhodnutí to nic nezměnilo.

od **Hufnágel** » sob 17. kvě 2014 11:26:04

Re: Jde vzdat usili predcasne?

Nejde. Ale jde o to usilovat.

od **Alaja** » sob 17. kvě 2014 11:39:16

Hufnágel píše:
Re: Jde vzdat usili predcasne?

Nejde. Ale jde o to usilovat.

Jde to.
Jsou lidi, co párkrát usilovali o meditaci, ale pokaždé u toho rychle usnuli.
Tak se raději vzdali úsilí o cokoli podobného dále usilovat, jsou spokojeni s tím, že nemeditují.

od **Hufnágel** » sob 17. kvě 2014 12:05:10

Alaja píše:
Hufnágel píše:
Re: Jde vzdat usili predcasne?

Nejde. Ale jde o to usilovat.

Jde to.
Jsou lidi, co párkrát usilovali o meditaci, ale pokaždé u toho rychle usnuli.
Tak se raději vzdali úsilí o cokoli podobného dále usilovat, jsou spokojeni s tím, že nemeditují.

Nojo, proto zřejmě letí ten nápad, že lidstvo duchovně pokročilo.

od **Pavla** » ned 18. kvě 2014 4:56:01

Návštěvník píše:
Znám konkrétní případ, kdy k tomu došlo. Jedna známá na sobě poměrně intenzivně vnitřně pracovala, ale emoce neměla zpracované a projevovaly se jako něco, co považovala za intuici, za vnitřní boží hlas, který ji - jak jsme se dozvěděli dodatečně - pořád znovu nabádal, aby dobrovolně odešla ze života. Nakonec poslechla a pokusila se podřezat si žíly.

Když ji po čase propustili z léčebny domů, na jakékoliv snahy o poznání zanevřela. Řekla, že Bůh ji zavedl na špatnou cestu a že mu už nevěří. A i když se pak dozvěděla, jaký je rozdíl mezi skutečnou intuicí a pseudointuicí, na jejím rozhodnutí to nic nezměnilo.

takovych lidi zklamanych duchovnem je mnoho..... Takoveho Boha, ktery se ji snazi ublizit, tva znama nijak nepotrebuje....i bez neho se da zit a dobre zit.....

od **Návštěvník** » ned 18. kvě 2014 10:00:28

Spíš to vidím tak, že považovala vlastní pocity a představy za boží hlas.

od **rafael** » ned 18. kvě 2014 11:10:17

Alaja píše:
Hufnágel píše:
Re: Jde vzdat usili predcasne?

Nejde. Ale jde o to usilovat.

Jde to.
Jsou lidi, co párkrát usilovali o meditaci, ale pokaždé u toho rychle usnuli.
Tak se raději vzdali úsilí o cokoli podobného dále usilovat, jsou spokojeni s tím, že nemeditují.

usnutí při meditaci je zpočátku normální.. tak jako když jdeme spát mysl se vrací zpět do srdce tak při meditaci se děje to samé.. takže tělo automaticky usíná přestože nejdeme spát ale meditujeme..

od **malpan** » ned 18. kvě 2014 12:32:49

rafael píše:usnutí při meditaci je zpočátku normální.. tak jako když jdeme spát mysl se vrací zpět do srdce tak při meditaci se děje to samé.. takže tělo automaticky usíná přestože nejdeme spát ale meditujeme..

ano, jakmile člověk začne "praktikovat" meditaci (relaxaci, autogenní trenink...), pak zklidňování s sebou přináší naučenost těla - při zklidnění přicházející spánek... Časem mysl dokáže být zklidněná a neusnout. Pak může pominout i potřeba po umělém zklidňování a meditací se tak může stát celý život...

od **Návštěvník** » ned 18. kvě 2014 12:36:02

... je možné vidět, že Já je všechno.

od **rafael** » ned 18. kvě 2014 12:37:14

malpan píše:
rafael píše:usnutí při meditaci je zpočátku normální.. tak jako když jdeme spát mysl se vrací zpět do srdce tak při meditaci se děje to samé.. takže tělo automaticky usíná přestože nejdeme spát ale meditujeme..

ano, jakmile člověk začne "praktikovat" meditaci (relaxaci, autogenní trenink...), pak zklidňování s sebou přináší naučenost těla - při zklidnění přicházející spánek... Časem mysl dokáže být zklidněná a neusnout. Pak může pominout i potřeba po umělém zklidňování a meditací se tak může stát celý život...

přesně tak meditace je pak trvalá, bez úsilí, úsilí je nutné jen ke zvládnutí mysli.... a pokud je dost silná vnitřní pozornost přechází pak do spánku kdy vidíme že spíme a sníme..

od **rafael** » ned 18. kvě 2014 12:38:21

Návštěvník píše:... je možné vidět, že Já je všechno.

JÁ je všechno..

kdo to ale vidí vnímá?? tím je stále ego, které stojí a nemyslí.. důležitá otázka ale je " kdo to prožívá?" ta cílí přímo na ego které vidí JÁ