miroslav píše:Proti šíření covidu - nákaze účinkuje jedině omezení kontaktů a osobní ochrana sebe a druhých, pokud jsem infekční a nevím o tom.
Ahoj Miroslave
Pokud "nevíš o tom", tak jsi bez příznaků a tím pádem také nejsi infekční!!!
"...Z uvedených informací a vědeckých prací vyplývá, že neexistuje jediný důkaz toho, že byl SARS- CoV-2 prokazatelně přenesen z tzv. asymptomatického nebo presymptomatického případu na další osobu, u které by vyvolal onemocnění COVID-19..."
(viz příloha)
Zdravím
PS
https://www.resetheus.org/2021/02/16/ro ... nictvi-cr/
"Rozklad proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR
16.2.2021 | žádosti | 1 komentář
autor | Eva Mertlíková
Dne 19. ledna 2021 podala žadatelka žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodnem přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Žadatelka požadovala po Ministerstvu zdravotnictví poskytnutí relevantní vědecké informace, která by ověřitelným způsobem dokládala, že:
1) tzv. asymptomatické případy COVID-19 (lidé bez příznaků COVID-19, jejichž „pozitivita“ byla stanovena jen na základě pozitivního výsledku testu) mohou údajným původcem tohoto onemocnění, virem SARS-CoV-2, infikovat ostatní jedince.
2) člověk může být virem SARS-CoV-2 infikován natolik, že je infekční pro své okolí, aniž by vykazoval jakékoli příznaky COVID-19, které virus SARS-CoV-2 údajně způsobuje.
3) přítomnost cílových sekvencí RNA, detekovaných testy RT-PCR, lze interpretovat jako důkaz přítomnosti celého neporušeného genomu infekceschopného SARS-CoV-2.
4) přítomnost antigenu, detekovaného antigenními testy, lze interpretovat jako důkaz přítomnosti celého infekceschopného SARS-CoV-2.
Ministerstvo zdravotnictví tuto žádost rozhodnutím ze dne 2. února 2021 odmítlo s tímto odůvodněním:
„Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) žádost o informace posoudilo a obrátilo na svoje věcně příslušné útvary za účelem ověření, zda poptávané informace k dispozici má či nikoli, dospělo však k závěru, že objektivně zaznamenanou informací v podobě vědecké publikace, článku, dokumentu či jiného podkladu, který by ověřitelným způsobem dokládal, že: 1) tzv. asymptomatické případy COVID-19 (lidé bez příznaků COVID-19, jejichž „pozitivita“ byla stanovena jen na základě pozitivního výsledku testu) mohou údajným původcem tohoto onemocnění, virem SARS- CoV-2, infikovat ostatní jedince. 2) člověk může být virem SARS-CoV-2 infikován natolik, že je infekční pro své okolí, aniž by vykazoval jakékoli příznaky COVID-19, které virus SARS-CoV-2 údajně způsobuje. 3) přítomnost cílových sekvencí RNA, detekovaných testy RT-PCR, lze interpretovat jako důkaz přítomnosti celého neporušeného genomu infekceschopného SARS-CoV-2. 4) přítomnost antigenu, detekovaného antigenními testy, lze interpretovat jako důkaz přítomnosti celého infekceschopného SARS-CoV-2, nedisponuje.
Ministerstvo je totiž, jak známo, toliko orgánem státní správy pro zdravotní služby, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, poskytovatele zdravotních služeb v přímé řídící působnosti, zacházení s návykovými látkami, přípravky, apod., pročež shora popsaná činnost vědeckých a badatelských institucí, ani vzdáleně nenáleží ani náležet nemůže do jeho kompetence.
Výše uvedené je tedy důvodem, proč ministerstvo nedisponuje požadovanými detailními informacemi ryze vědeckého charakteru z odvětví přírodních věd.
Ministerstvu za této situace nezbývá, než vydat toto rozhodnutí o odmítnutí žádosti.“
Odůvodnění rozkladu proti rozhodnutí MZ ČR
Podle § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů je Ministerstvo zdravotnictví ústředním orgánem státní správy pro zdravotní služby, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, poskytovatele zdravotních služeb v přímé řídící působnosti, zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém, pro používání biocidních přípravků a uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh.
Ministerstvo zdravotnictví je zřizovatelem pracovních a poradních skupin, jako je Rada pro řízení epidemie onemocnění COVID-19, Centrální řídící tým – laboratorní skupina (LS COVID) a Centrální řídící tým – klinická skupina (KS COVID). Mezi členy těchto skupin patří zástupci odborných institucí jako např. Státní zdravotní ústav (MZ ČR je zřizovatelem SZÚ), SÚKL, Ústav zdravotnických informací a statistiky, Hygienická stanice hl. m. Prahy, Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, Česká lékařská komora, zástupci Akademie věd ČR, lékařských fakult, nemocnic a další.
MZ ČR jako ústřední orgán státní správy pro zdravotní služby, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost a další činnosti podle § 10 zákona č. 2/1969 Sb. je tedy hlavní autoritou v této oblasti, která se na základě odborných poznatků podílí i na zavádění opatření v souvislosti s COVID-19. MZ ČR má pravomoc nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku.
V odůvodnění mimořádného opatření k nošení ochranných prostředků dýchacích cest MZDR 15757/2020-43/MIN/KAN ze 7. 12.2020 MZ ČR uvádí:
„Je důležité nosit roušku, i když nevykazujeme příznaky onemocnění COVID-19. Několik studií zjistilo, že osoby s onemocněním COVID-19, které jsou asymptomatické a ty, u nichž se příznaky dosud nevyskytují (předsymptomatické období), mohou virus šířit na další osoby (nejčastěji prostřednictvím kapének, které vznikají při mluvení, kýchání a kašlání).“
„U pacientů s COVID-19 je podle publikovaných prací průběh nemoci v 80 % asymptomatický, pouze 15 % má příznaky onemocnění a u 5 % případů může mít onemocnění závažný průběh. Na celém světě existují jasné důkazy o přenosu SARS-CoV-2 z asymptomatických nosičů.“
Dále je uvedeno 5 odkazů na studie, údajně obsahující důkazy o přenosu SARS-CoV-2 z asymptomatických a presymptomatických osob.
Tyto studie však nic takového neprokazují – viz žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ze dne 19. 1. 2021. Důkazy o přenosu SARS- CoV-2 z asymptomatických nebo presymptomatických jedinců neposkytují např. ani studie, uvedené na webových stránkách ECDC.
Z uvedených informací a vědeckých prací vyplývá, že neexistuje jediný důkaz toho, že byl SARS- CoV-2 prokazatelně přenesen z tzv. asymptomatického nebo presymptomatického případu na další osobu, u které by vyvolal onemocnění COVID-19. Všechny uvedené studie pouze popisují případy zdravých lidí, jejichž pozitivita byla určena na základě testu RT-PCR (případně jiného testu) – tzv. asymptomatických případů. Pokud se u některých z nich později objevily příznaky tzv. COVID-19, byly označeny jako případy presymptomatické.
Problémem je to, že příznaky tzv. COVID-19 jsou velmi nespecifické a jsou jen souborem různých běžně se vyskytujících symptomů. Nejčastějšími klinickými příznaky tzv. případů COVID-19 v uvedených studiích jsou jen zvýšená teplota, kašel, malátnost apod., které jsou neodlišitelné od příznaků dalších běžných onemocnění. Zjištění skutečné diagnózy těchto lidí nikdo neprovedl. Místo toho byli nemocní i zdraví lidé testováni pomocí RT-PCR a pozitivní výsledek automaticky znamenal diagnózu COVID-19.
Toto se bohužel děje dennodenně po celém světě, přestože se na tento problém již dlouhodobě upozorňuje. Dříve bylo samozřejmostí provést nejdříve klinické vyšetření, přihlédnout k anamnéze pacienta a poté diagnózu případně potvrdit laboratorním vyšetřením. V případě COVID-19 se z nepochopitelného důvodu děje pravý opak. Tzv. „potvrzené případy“ COVID-19 jsou osoby s pozitivním výsledkem testu, bez ohledu na to, zda se u nich nějaké příznaky COVID-19 vůbec objevily – viz Vysvětlení základních pojmů na stránkách MZ ČR.
„Zlatým standardem“ testování COVID-19 je metoda RT-PCR, která ale k testování infekčních onemocnění nebyla nikdy určena. Slouží pouze k amplifikaci vybraných úseků nukleových kyselin. V případě testování SARS-CoV-2 metoda RT-PCR detekuje pouze necelé 1% genomu údajného viru. Pozitivní výsledek RT-PCR, tedy detekce krátkých úseků RNA, se automaticky považuje za potvrzený případ COVID-19 a na „pozitivního“ člověka se pohlíží jako na nebezpečného pro okolí, protože takový člověk je údajně schopen nakazit ostatní, přestože je asymptomatický. Tato teorie však nebyla nikdy prokázána.
Sami výrobci testů RT-PCR v návodech na použití testů uvádějí, že detekce virové RNA nemusí znamenat přítomnost infekčního viru nebo skutečnost, že SARS-CoV-2 je původcem klinických příznaků. Dále že RNA může přetrvávat i poté, co virus již není životaschopný. Uvádějí i to, že ke stanovení stavu infekce pacienta je nutná klinická korelace s anamnézou pacienta a dalšími diagnostickými informacemi. Na to konečně upozorňuje i Světová zdravotnická organizace ve svém oznámení č. 2020/05. SZÚ k tomu uvádí:
„…detekce RNA ve vzorcích horních cest dýchacích byla prokázána až 104 dnů po nástupu příznaků…“ a „Je důležité si uvědomit, že identifikace SARS- CoV-2 RNA pomocí PCR (tj. vylučování virové RNA) se nerovná přítomnosti životaschopného infekčního viru u pacienta.“
Aby metoda RT-PCR amplifikovala dané úseky nukleové kyseliny relativně spolehlivě, lze podle odborníků provést maximálně okolo 25 cyklů. Většina testů, používaných pro „diagnostiku“ COVID-19 v ČR a v zahraničí, má však hranici mezi negativním a pozitivním výsledkem nastavenou na hodnotu Ct 40. To má za následek produkci velkého množství falešně pozitivních výsledků, testy tedy nesprávně označují zdravé osoby jako „pozitivní“. Místo toho, aby odborníci na problém falešné pozitivity testů poukázali a počítali s ním, tak děsí občany ničím nepodloženou teorií o asymptomatickém a presymptomatickém přenosu. Jak uvedlo MZ ČR:
„Míru falešné pozitivity neodečítáme, metoda PCR je celosvětově považována za zlatý standard.“
Falešně pozitivní výsledky testů zdravých lidí mají za následek naprosto zbytečnou povinnou karanténu, dohledávání kontaktů, jejich testování, možnost nesprávné léčby, případně hospitalizace, navyšování statistik pozitivních případů COVID-19, případně počtů zemřelých s/na COVID-19 atd.
Podobná situace je i v případě antigenních testů, u kterých je detekce antigenu údajného viru SARS- CoV-2 splněním kritéria pro tzv. potvrzený případ COVID-19. Pokud vyjde antigenní test pozitivně u osoby s příznaky, odpovídajícími onemocnění COVID-19, je taková osoba automaticky označena jako COVID-19 pozitivní, bez nutnosti konfirmačního testu RT-PCR. Příznaky COVID-19 (jako zvýšená teplota, kašel, dušnost atd.) však vůbec nejsou specifické, a proto mohou být vyvolány mnoha dalšími faktory.
Respirační onemocnění s těmito příznaky jsou, zvláště v zimním období, každý rok zcela běžná. Dosud to bylo považováno za samozřejmost. Ale v současnosti jsou takoví lidé s respiračním onemocněním označeni jako COVID-19 pozitivní, a to na základě antigenního testu, u kterého je, zvláště při nízké prevalenci onemocnění, vysoké riziko vzniku falešně pozitivních výsledků.
V případě, že antigenní test vyjde pozitivně u osoby bez příznaků COVID-19, je třeba podle algoritmu MZ ČR ihned provést konfirmační test RT-PCR. Problémem testů RT-PCR je jejich extrémní citlivost a opět tedy hrozí riziko, že zdravá osoba bude testem označena jako COVID-19 pozitivní.
Největším problémem údajné pandemie COVID-19 je však to, že její údajný původce, virus SARS- CoV-2, nebyl dosud izolován a purifikován. Bez tohoto naprosto nezbytného kroku nelze vytvořit žádný test (test RT-PCR, antigenní ani test na protilátky). Neexistuje tedy ani jeden test, který by ve skutečnosti SARS-CoV-2 detekoval, a proto jsou všechny výsledky testů na SARS-CoV-2 falešně pozitivní.
Do dnešního dne nebylo prokázáno ani to, že SARS-CoV-2 způsobuje údajně nové onemocnění COVID-19. MZ ČR v rozhodnutí ze dne 22. 1. 2021 přiznalo, že nedisponuje vědeckými informacemi o řádné izolaci SARS-CoV-2 ani informacemi, prokazujícími příčinnou souvislost mezi SARS-CoV-2 a COVID-19.
Na neprokázanou teorii o asymptomatickém a presymptomatickém přenosu se MZ ČR odvolává i v mimořádném opatření k antigennímu testování obyvatel:
„Opatření směřuje především v maximální prevenci přenosu nákazy virem SARS-CoV-2, a to zejména včasnou detekcí bezpříznakových infikovaných osob a oddělením osob zdravých od osob nemocných.“
MZ ČR na svých stránkách v části „Dobrovolné antigenní testování“ uvádí:
„Upozorňujeme, že preventivní antigenní testování není primárně určeno pro symptomatické pacienty (tj. osoby s příznaky onemocnění covid-19) nebo pro osoby v karanténě.“
Podle MZ ČR je tedy antigenní testování určeno primárně pro lidi bez příznaků, navzdory doporučením výrobců testů a odborníků:
Web ECDC: Options for the use of rapid antigen tests for COVID-19 in the EU/EEA and the UK (Možnosti použití antigenních rychlotestů na COVID-19 v EU/EHP a Velké Británii):
Jedním ze závěrů metaanalýzy klinické výkonnosti antigenních testů na SARS-CoV-2, provedené ECDC je:
„Výsledkem je, že většina antigenních rychlotestů, dostupných na trhu, je vyvinuta pro testování u symptomatických osob a jejich použití u asymptomatických osob se v současnosti nedoporučuje.“
Web Evropské komise: COMMISSION RECOMMENDATION of 18.11.2020 on the use of rapid antigen tests for the diagnosis of SARS-CoV-2 infection (Doporučení Komise ze dne 18.11.2020 k použití antigenních rychlotestů pro diagnostiku infekce SARS-CoV-2):
„Pokud jde o možnost použití antigenních testů u asymptomatických osob, je třeba poznamenat, že v této souvislosti jsou dosud k dispozici velmi omezené údaje, týkající se výkonnosti antigenních rychlotestů. U aktuálně dostupných antigenních rychlotestů navíc pokyny výrobců nezmiňují asymptomatické osoby jako cílovou populaci.“
Web MZ ČR: Přímá detekce SARS-CoV-2: detekce antigenu (odborné stanovisko Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Laboratorní skupiny COVID MZ, ve spolupráci s Národní referenční laboratoří SZÚ pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění):
„Antigenní test nelze chápat jako rovnocenný ekvivalent PCR diagnostiky. Vůbec by neměl být používán jako skríninkový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce (tj. například u asymptomatického jedince bez kontaktu s onemocněním či pro skrínink na letištích či hraničních vstupech). Výsledky je nutné interpretovat obezřetně a v kontextu epidemiologické situace, zvláště pak pamatovat na riziko falešné negativity v oblastech s vyšší prevalencí onemocnění a na riziko falešné pozitivity v oblastech s nižší prevalencí onemocnění.“
Podmínkou používání antigenních testů je splnění těchto minimálních požadavků:
Web MZ ČR: Denní souhrn testů na COVID-19 a hodnocení indexu rizika pro Protiepiedemický systém (PES) k 6. 1. 2021:
„Testy pro průkaz antigenu musí pro použití v ČR splňovat požadavky na kvalitu–senzitivitu >90% a specificitu >97% (cca u 3 % může jít o falešně pozitivní nález).“
Web MZ ČR: Přímá detekce SARS-CoV-2: detekce antigenu (odborné stanovisko Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Laboratorní skupiny COVID MZ, ve spolupráci s Národní referenční laboratoří SZÚ pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění):
„Soupravy pro detekci antigenu SARS-CoV-2 musí mít CE IVD certifikaci a současně deklarovanou citlivost nejméně 90 % a specificitu nejméně 97 %.“
Web ECDC, 19.11.2020: Options for the use of rapid antigen tests for COVID-19 in the EU/EEA and the UK (Možnosti použití antigenních rychlotestů na COVID-19 v EU/EHP a Velké Británii):
„WHO doporučuje antigenní rychlotesty, které splňují minimální výkonnostní požadavky ≥ 80% citlivosti a ≥ 97% specificity, zatímco ECDC navrhuje zaměřit se na použití testů s výkonností blíže RT-PCR, tj. ≥ 90% citlivost a ≥ 97% specificity.“
USNESENÍ VLÁDY ČR k zajištění antigenních testů pro zjištění přítomnosti onemocnění COVID- 19 v zařízeních sociálních služeb a v zdravotnických zařízeních:
Vláda pověřila VZP a zdravotní pojišťovny zajištěním nákupu a distribuce antigenních testů, které splňují kvalitativní kritéria: sensitivita více než 90 %, specificita více než 97 % a to až 10 milionů testů průběžně nakupovaných a distribuovaných.
V ČR proběhlo několik studií, ověřujících kvalitu antigenních testů v praxi, s těmito výsledky:
1) Studie Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol, ve spolupráci s odběrovým místem FN Motol:
Test 1 – Panbio Covid-19 Ag Rapid Test, Abbott: Senzitivita 66,4% (senzitivita u lidí s příznaky 73,8%, senzitivita u lidí bez příznaků 43,6%), specificita 100%
Test 2 – Standard F Covid-19 Ag FIA, SD Biosensor: Senzitivita 62,3% (senzitivita u lidí s příznaky 68,5%, senzitivita u lidí bez příznaků 43,6%), specificita 99,5%
2) Studie Společnosti Podané ruce:
Senzitivita 77,78 %, specificita 97,70 % (při prostém srovnání antigenního testu iChroma II s PCR) Senzitivita 81,82 %, specificita 100,00 % (po zohlednění klinických a anamnestických údajů u případů s diskordantními výsledky a zohlednění pravděpodobné falešné negativity PCR testu)
3) Studie Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj společně se Zdravotním ústavem v Ostravě na zadání Ministerstva zdravotnictví:
Hodnoty senzitivity v 1. fázi testu (srovnání antigenních testů s metodou PCR):
test 1: 61,9%, test 2: 76,2%, test 3: 58,4%, test 4: 41,1%, test 5: 70,1%
Výsledné hodnoty senzitivity, po zahrnutí výsledků testu viability:
test 1: 86,7%, test 2: 97,7%, test 3: 92,9%, test 4: 80,9%, test 5: 87,9%
Hodnoty specificity v 1. fázi testu (srovnání antigenních testů s metodou PCR):
test 1: 99,0%, test 2: 97,3%, test 3: 98,5%, test 4: 95,5%, test 5: 56,1%
Výsledné hodnoty specificity, po zahrnutí výsledků testu viability:
test 1: 99,1%, test 2: 97,5%, test 3: 98,8%, test 4: 96,8%, test 5: 61,2%
4) Studie Nemocnice Hořovice a Rehabilitační nemocnice Beroun: Test Wantai SARS-CoV-2 Rapid Antigen Test (FIA):
Senzitivita u obecné populace 91,04 % (senzitivita 95,45 % u osob s virovou náloží odpovídající Ct≤35 u RT-PCR), specificita 93,92 %
Z výsledků výše uvedených studií vyplývá, že minimálních požadavků na antigenní testy (senzitivita více než 90% a specificita více než 97%) z 9 zkoumaných antigenních testů nedosáhl ani jeden test. Testy č. 2 a č. 3 ve studii v Karviné daných minimálních hodnot dosáhly až po zahrnutí výsledků velmi problematické metody viability viru (vzhledem k tomu, že virus SARS- CoV-2 dosud nebyl purifikován a izolován).
Ke dni 13. 2.2021 byly v ČR provedeny téměř 2 miliony antigenních testů a další použití antigenních testů v masovém měřítku v nejbližší době je v plánu. V ČR jsou tedy používány testy, které nesplňují ani minimální požadované parametry. To je samo o sobě pochybením. Mnohem závažnější skutečností je však to, že virus SARS-CoV-2, nezbytně nutný pro vytvoření testů, dosud nebyl izolován a purifikován.
MZ ČR, jakožto ústřední orgán státní správy pro zdravotní služby, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost a další činnosti podle § 10 zákona č. 2/1969 Sb., které se aktivně podílí na zavádění opatření v souvislosti s COVID-19, nebylo schopno, ani poté, co se obrátilo na svoje věcně příslušné útvary za účelem ověření, zda poptávané informace k dispozici má či nikoli, zodpovědět základní otázky ohledně existence viru SARS-CoV-2, jeho příčinné souvislosti ke COVID-19, předložit důkazy o teorii asymptomatického a presymptomatického přenosu SARS-CoV-2 na další osoby a otázky spolehlivosti používaných testů RT-PCR a testů antigenních.
Žadatelka po MZ ČR požaduje poskytnutí odpovědí na výše uvedené 4 otázky ze žádosti o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ze dne 19. ledna 2021.
S ohledem na výše uvedené žadatelka žádá, aby ministr zdravotnictví zrušil rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 2. února 2021, kterým se žádost o poskytnutí informace odmítá, řízení v tomto rozsahu zastavil a současně rozhodnutím přikázal povinnému subjektu požadovanou informaci žadatelce poskytnout."