Pro Miroslava

[vostal petr]

Samozrejme, že pravdu nemožno mať, preto som v slove "mať", použil úvodzovky.

Tak já například pravdu tedy mám,

ale někam jsem ji před lety založil a nemůžu ji ted najít,

ale někde ji doma mám,

ale nehledám ji, páč když nemůžete něco najít,

tak to člověk najde nejlépe tak, že to nehledá a vono se to najde samo...

[dodo]

Samozrejme, že pravdu nemožno mať, preto som v slove "mať", použil úvodzovky.

Tak já například pravdu tedy mám,

ale někam jsem ji před lety založil a nemůžu ji ted najít,

ale někde ji doma mám,

ale nehledám ji, páč když nemůžete něco najít,

tak to člověk najde nejlépe tak, že to nehledá a vono se to najde samo...

Hej, hej. Všetko, si nás raz nájde samo.

Netvrdil by som ale, že najlepšie riešenie preto je, to nehľadať, lebo v takom prípade to vraj trvá trochu dlhšie, niekedy aj takých pár eonov vekov a v nich pár miliónov vtelení, občas aj celkom mizerných.

Mizerných zvlášť vtedy, keď nevieme variť s láskou a platí, že čo si kto navaril, to si musí potom aj zjesť. To vieš, zákony univerza, príčiny, následky, karma...

Podľa Buddhu Gautamu, pravdu najľahšie nachádza ten, kto je sýty a tak uprednostňuje pokoj Nirvány, pred kolotočom ustavičného, sansárického varenia a jedenia.

Keď to potom hovoril ostatným vedel, že keby sa aj pokrájal, len málokto mu uverí, lebo hladný sýtemu neverí.

[Tara]

Zavolej mi. Nemusíš hned teď, jako dnes, třeba zítra nebo pozítří. To je jedno. Moje telefonní číslo máš.
Hodně by mi to pomohlo.
Nebo našemu vztahu by to pomohlo.

[Tara]

To tel. číslo ti napíšu ještě jednou, teď, e-mailem.

[Tara]

Kdyby někoho zajímalo, jak dopadlo mé přání, nabídka, na zavolání, tak klasicky Miroslavovsky. Nač volat, nač se fyzicky setkat, jestli tě něco trápí nebo máš potřebu něco napsat, tak to mému veličenstvu napiš do e-mailu.

Na Inspiruj psala nedávno Trini, že jí armin čím dál více připomíná Janu. Ta ale svou identitu neskrývá, setkání se nebrání, ale, něco mají skutečně společného...., jak před pár dny napsal pro změnu Honzam, že z armina vnímá duchovní fanatizmus...

Je to určitá forma zamrzlosti, zatuhlosti v přesvědčení, co je Pravda. Pozná se mimo jiné i udílením nevyžádaných rad (sežral jsem veškerou moudrost světa), je to tak a tak, není třeba toto, stačí tamto, jestliže, když, až, z projevu je vnímatelné, jak takový člověk ŽIJE PŘESVĚDČENÍ O TOM, ŽE JE PUPKEM SVĚTA. V projevu chybí empatie, laskavost, která naopak je tolik vlastní skutečně prozřelým.

Nu, nezbývá Miroslave, než ti popřát pěknou další plavbu na vlně sebestřednosti, duchovní pýchy, nebudu už po tobě nic loudit, ale trochu smutno mi z toho je, no co ale už, že. :-)

[Petra]

O všem tady velmi upřímně píšeš, Taro. Mohla bys, prosím tě, rozebrat, popsat, co tě dříve na Miroslavovi zaujalo, čím se mu v tobě podařilo v tobě vyvolat city, že ho miluješ? Změnil se on nebo ses změnila ty, že ho ted' vnímáš jinak - spíš jen negativně?
Nebo máš pocit, že po dlouhém čase vzájemného virtuálního poznávání a flirtování je čas na změnu - kterou ale Miroslav bohužel nechce?

Já mám pocit, že se Miroslavovi nedaří dobře, a proto je ted' takovej obzvlášt' (z mého pohledu) problematickej. Teda ještě víc než byl předtím.

[Tara]

:)
O všem tady velmi upřímně píšeš, Taro. Mohla bys, prosím tě, rozebrat, popsat, co tě dříve na Miroslavovi zaujalo, čím se mu v tobě podařilo v tobě vyvolat city, že ho miluješ? Změnil se on nebo ses změnila ty, že ho ted' vnímáš jinak - spíš jen negativně?
Nebo máš pocit, že po dlouhém čase vzájemného virtuálního poznávání a flirtování je čas na změnu - kterou ale Miroslav bohužel nechce?

Já mám pocit, že se Miroslavovi nedaří dobře, a proto je ted' takovej obzvlášt' (z mého pohledu) problematickej. Teda ještě víc než byl předtím.

To bych neřekla, že se mu nedaří dobře, spíše prostě zamrzl v stojatých vodách duchovní pýchy... a to samo o sobě ve mě vyvolává ten pocit smutku, je to tak zřejmé, ale!!!! Kdyby z nich vyšel, nějakým zázrakem :-), bylo by tak pomoženo nejenom jemu, ale i dalším, třebas i mě :-), uskutečnilo by se Setkání všech Setkání, ach, já duše romantická a otevřená :-)

Kdysi jsem do něj byla zamilovaná, to ano, obdivovala jsem jeho přehled, zdravý úsudek, nebojácnost = sílu, to, že je to muž (ženu bych asi nedokázala akceptovat jako učitelku...), sem tam od něj zavál "stříbrný vítr" = něco, co se mnou absolutně souznělo a mělo v sobě, dokonce!!! (jako málo kdy a u koho) poetičnost, zpěvnost, díky které padají veškeré hranice, hradby a je tu setkání v Pravdě....

Nu, zamilovanost, řekla bych, opadla, časem, jak už to bývá ve většině dlouholetých vztahů a krásně jsi to zformulovala, nastal čas posunu, změny. Nevím, jestli to on také cítí, tu "potřebu" změny, já ji cítím a díky, že asi i ty také. On zřejmě ne, protože on jede na té vlně osobněduchovní pýchy. On nic nemá, nemá to tak ani jinak, neradí, rozhodně se o nic nesnaží a jestliže ty máš nějakou potřebu, tak mi ji napiš, atd.

Už to, že od počátku našeho virtuálního setkání na netu má potřebu svou identitu skrývat. Už to u mne vyvolává blikání červené kontrolky, že něco není v pořádku. Proč? Nedokážu najít žádnou odpověď než to, že chce být důležitý, hraje roli pana důležitého a vždy nad věcí. Proč??? Čeho se bojí? Nehraje hru fér plej, není upřímný, identický a já se svou povahou to nedokážu pochopit a v důsledku je to škoda pro všechny, jak jsem psala.

Zamrzlý trpaslík nedokáže zázraky a já vím, resp. cítím, že by mohl, právě on by mohl...

[Petra]

Zamrzlý trpaslík nedokáže zázraky a já vím, resp. cítím, že by mohl, právě on by mohl...

Fakt mám pocit, že se mu nedaří dobře a tím pádem opravdu zamrzá, zamrzá a zamrzá....a nemá než jediné přání, abys ho svou láskou, pzorností a účastí zase rozehřála.
Problém je, že tobě se taky nedaří dobře a že naopak očekáváš pomoc od něho. Jste oba dva dole a nemůžete si tedy navzájem pomoci. To je smutné.
Ty jsi hodně extravertní, ale Miroslav je zase dost introvertní. Takže na telefonování to nevypadá. Už ti někdy zavolal?
Zkus si ho rozehřát. Nemáš co ztratit, tak klidně experimentuj.

[Petra]

Zamrzlý trpaslík nedokáže zázraky a já vím, resp. cítím, že by mohl, právě on by mohl...

Fakt mám pocit, že se mu nedaří dobře a tím pádem opravdu zamrzá, zamrzá a zamrzá....a nemá než jediné přání, abys ho svou láskou, pzorností a účastí zase rozehřála.

P.S. A víš, proč právě ty? Protože ty jediná máš k němu drát. To jasně cítí.

[Tara.]

Nezavolal. Nikdy. A vůbec netuším, o koho jde...

Víš, zkus ho rozehřát atd., já na tohle "dělání" nějak nejsem, vš pojímám a beru, žiju doopravdy a buď se stane nebo se nestane, je to buď ano nebo ne..., podobně to mají "ruské nátury", jsou vášnivé, opravdové, někdy až na kost...

Píšu to proto, abys to třeba ucítila, o čem to je..., že nějaké "zkus ho, zkus to..." u mě nefunguje, není mi to vlastní...

[Petra]

Nezavolal. Nikdy. A vůbec netuším, o koho jde...

Velmi introvertní a opatrný. Asi neudělal v tomhle směru dobré zkušenosti.

Víš, zkus ho rozehřát atd., já na tohle "dělání" nějak nejsem, vš pojímám a beru, žiju doopravdy a buď se stane nebo se nestane, je to buď ano nebo ne..., podobně to mají "ruské nátury", jsou vášnivé, opravdové, někdy až na kost...

Píšu to proto, abys to třeba ucítila, o čem to je..., že nějaké "zkus ho, zkus to..." u mě nefunguje, není mi to vlastní...

A co bys dělala, kdybys věděla, že se mu daří špatně, že je na dně? Jestli je, tak je to přesně ten typ, který by ti to nikdy, nikdy neřekl, nepřiznal. Má takové nastavení, jinak nemůže.
Zaseklo se to. A jediný, kdo by s tím mohl něco udělat, jsi ty. Ale ty taky nemůžeš...

Takže se dá jen čekat, jestli něco změní čas....

[Petra]

je to buď ano nebo ne..., podobně to mají "ruské nátury", jsou vášnivé, opravdové, někdy až na kost...

To bude zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč ti nezavolá. Teda tvoje opravdovost mu sedí, ale ta vášnivost až na kost - nic pro opatrného introverta.

[Tara]

Tak jsou karty rozdány.

[.petra]

Tak jsou karty rozdány.

Ty byly už vždycky rozdány.

[.petra]

Víš, zajímavé je, že bys od něho chtěla empatii a laskavost, ale sama ji pro něho nemáš.

Jemu je zřejmě jasné, že se toho žádný z vás nepustí, ale tobě ještě ne. I když neustále svým projevem dokazuješ, že v tom má Miroslav pravdu.

[Tara]

Víš, zajímavé je, že bys od něho chtěla empatii a laskavost, ale sama ji pro něho nemáš.

Jemu je zřejmě jasné, že se toho žádný z vás nepustí, ale tobě ještě ne. I když neustále svým projevem dokazuješ, že v tom má Miroslav pravdu.

Čeho že se ani jeden z nás nepustí?

Dokazuji, že v čem má Miroslav pravdu?

[miroslav]

To bude zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč ti nezavolá. Teda tvoje opravdovost mu sedí, ale ta vášnivost až na kost - nic pro opatrného introverta.

Mně velmi sedí právě ta Evina vášnivost až na kost. To tady nikdo jiný nemá, bohužel.
Ale hold akorát nechci nikomu prozrazovat svoji konkrétní identitu.

Já jsem nikoho z diskutujících tady také osobně neviděl a nijak mi to nechybí.
Kdysi jsme na mém nouzovém blogu (když nás vyhodili z fóra) s některými ze zdejších diskutovali zcela anonymně, bez avatarů a přezdívek a mělo to svoje zvláštní "noční" kouzlo. Verše psané na vodu.

Jak říká klasik:
"Na počátku bylo Slovo
a to Slovo bylo u Boha
a to Slovo bylo Bůh.
To bylo na počátku u Boha.

Všechno povstalo skrze něj
bez něj nepovstalo nic, co je.
V něm byl život
ten život byl světlem lidí.
A to světlo svítí ve tmě
a tma je nepohltila."

A u toho bych zůstal

[Návštěvník]

To bude zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč ti nezavolá. Teda tvoje opravdovost mu sedí, ale ta vášnivost až na kost - nic pro opatrného introverta.

Mně velmi sedí právě ta Evina vášnivost až na kost. To tady nikdo jiný nemá, bohužel.

Takže je tedy pro tebe jediná a vyjímečná a přesto jí ani nezavoláš. Musí ti být přece jasné, že při té vášnivosti až na kost jí tohle nikdy nemůže stačit.

Ale hold akorát nechci nikomu prozrazovat svoji konkrétní identitu.

A kdybys ji zavolal, tak to nejde anonymně?

[miroslav]

A kdybys ji zavolal, tak to nejde anonymně?

A proč?
Pokud jí nestačí komunikace slovy, necítí, co je za slovy, tak telefon na tom nic nezmění.
Je to věc zrání a zrání je věcí času a trpělivosti.

[.petra]

A kdybys ji zavolal, tak to nejde anonymně?

A proč?
Pokud jí nestačí komunikace slovy, necítí, co je za slovy, tak telefon na tom nic nezmění.
Je to věc zrání a zrání je věcí času a trpělivosti.

Vy jste pro sebe opravdu přesná zrcadla.