Vztah

Soukromá subfóra
Pravidla fóra
Pozor, zde je prostor soukromých fór, kde si každý moderátor určuje svá pravidla a maže příspěvky dle vlastního uvážení. Více než rok neaktivní fóra se v přehledu portálu nezobrazují.

Re: Vztah

Nový příspěvekod dodo » čtv 03. pro 2020 16:02:28

Jana píše:... Buddhisté říkají: "Kéž jsou všechny bytosti šťastné"..., ale i v tomhle je krapet zištnosti. Nevinnost, která nemá chybu, je kapánek ušmudlaná. Přání je touha, aby bylo něco jinak, než je. Už je tady kritika stvořitele, že udělal někde něco špatně, něco si přejeme jinak, než je.

V tom místě vědomé jednoty všeho, není nic jiného, než štěstí pravého Já. Pravé Já všech bytostí je šťastné, jen tady může být ta nevědomost - nepoznání kým jsme, nepoznáváním, jakou je existence láskou.

Takže přáním:"Kéž jsou všechny bytosti šťstné" je ve skutečnosti touha zbavit se vlastní nevědomosti...



Boli mnohí buddhovia a budú ďalší. Buddha Gautama bol jedným z mnohých.

Boli takí, ktorí nevykladali náuku a nemali žiakov a potom takí, ktorí ju vykladali a mali žiakov.
Tí druhí sú považovaní za cennejších. Ktorýsi guru ich prirovnal k robotníkom v záhrade stvoriteľa a tých pasívnych, za česáčov ovocia.

Vďaka náukám tých prvých, cennejších, mnohí pochopili a tiež dosiahli prebudenie. Že týmto akosi zasahovali do toho čo možno chápať ako „vylepšovanie“ diela Božieho, ich zrejme nijako nezaťažovalo, rovnako ako buddhistov nezaťažuje prianie metta.

Zrejme to vidia tak, že sebeckou môže byť pohnútka ku konaniu, rovnako tak, ako pohnútka k nekonaniu.
:)
dodo
 
Příspěvky: 673
Registrován: stř 01. črc 2015 0:01:01

Re: Vztah

Nový příspěvekod dodo » čtv 03. pro 2020 16:07:12

Tara píše:Omluvte, Mílo, Eduarde, Dalajlámo, tuhle blekotu, neb neví, co činí a ani proč tak činí....



Rozumiem tomu, že možno byť znechutený nad niečim s čím nesúhlasíme. Nie je nutné ale preto autora rôzne posmešne nazývať.

Tým viac nie, keď sem bolo napísané už nespočetné množstvo aj sprostých a nepravdivých príspevkov proti rôznym guruom (aj tým tu menovaným, Eduardovi, Míle ...) a ich náukám.
To sa vtedy zvyčajne buď čuší, alebo sa ich autor priateľsky poťapkáva po pleciach.

To ten dvojitý meter na prispievajúcich, sa vlečie asi s nami ...
dodo
 
Příspěvky: 673
Registrován: stř 01. črc 2015 0:01:01

Re: Vztah

Nový příspěvekod P.N » čtv 03. pro 2020 16:30:37

Tohle je právě to nejzázračnější, že se vše rodí z prázdna a v prázdnu to zase mizí. Stále čerstvý nádherný život, ve kterém je každý projev sám o sobě zázračný.

A v tichu srdce je pořád ticho, blažené míruplné ticho, se kterým se nic neděje, ať se děje cokoliv. Jako to nejvzácnější, co je možné ve všech těch projevech nalézt, a přitom je to všudypřítomné.


Projevy spousty lidí jsou destruktivní, sebedestruktivní, páč ztratili spojení... Svoboda myslet holt může být destruktivní anebo konstruktivní. Vše záleží na kontaktu se svým vnitřním "já" a realizace toho navenek. Proto tolik opon mezi vztahy.


Místo ušlechtilé myšlenky dosadit nezištné přání ..... co to je - ušlechtilé přání? Lída by řekla možná neosobní přání. Buddhisté říkají: "Kéž jsou všechny bytosti šťastné"..., ale i v tomhle je krapet zištnosti. Nevinnost, která nemá chybu, je kapánek ušmudlaná. Přání je touha, aby bylo něco jinak, než je. Už je tady kritika stvořitele, že udělal někde něco špatně, něco si přejeme jinak, než je.

V tom místě vědomé jednoty všeho, není nic jiného, než štěstí pravého Já. Pravé Já všech bytostí je šťastné, jen tady může být ta nevědomost - nepoznání kým jsme, nepoznáváním, jakou je existence láskou.

Takže přáním:"Kéž jsou všechny bytosti šťstné" je ve skutečnosti touha zbavit se vlastní nevědomosti.

Není možné si přát víc, než to, co skutečně je. Všechny vzpomínky jsou mrtvé, mlhavé, bez jiskry života. A zkušenost? Život je tady jen právě teď, zcela čeerstvý, úplně nový, neopakovatelný, žitý na první dobrou. Kdyby byl jen opíraný o zkušenosti, zdřevěněl by.


Neosobní přání je Jano, že například kdyby jsi jestě nebyla osvícená a topila se v bolesti, tak bys všem přála šťěstí, ne tu svou bolest. A svou bolest bys nabídla Bohu. Ne pro svůj zisk, ale jako svou oběť.
P.N
 

Re: Vztah

Nový příspěvekod Lída » čtv 03. pro 2020 16:32:48

Lída píše:
Takže přáním: "Kéž jsou všechny bytosti šťstné" je ve skutečnosti touha zbavit se vlastní nevědomosti.


To si může myslet jen člověk, kterému úplně chybí soucit s ostatními lidmi. Netuší, že soucítění je projev skutečné lásky.


PS.
„Soucítění je tvá bolest v mém srdci."

Titus Livius


„Mír světa závisí především na vnitřních podmínkách, ne na zevních. Jaký je a bude člověk, takový je a bude i jeho svět. V hlubších úrovních duše je každý z nás už teď božský, jenomže to doposud neví. Ponořme se tedy co nejhlouběji do tajných vnitřních úrovní sebe sama a vynesme na povrch, co je v nich utajeno: lásku, soucit a mír."

Eduard Tomáš

Lída
 
Příspěvky: 18
Registrován: ned 22. bře 2020 15:55:41

Re: Vztah

Nový příspěvekod miroslav » čtv 03. pro 2020 16:39:15

P.N píše:No a co je to, co není všechno ostatní?
A kdo jsme my, komu je to všechno universem podané?

................
To je dlouhý příběh. Duch se za rozvlnil a uvolnil obrovskou sílu. Jen ON sám, "jeden bez druhého". Cykly Jeho Dnů a Nocí, tvorby a odpočinku... Které nelze rovnat s měřítkem času, jak jej známe. My duchovní bytosti zrozené za úsvitu současného z Jeho dnů. V lůnu Síly, co z Něj každé Jeho ráno povstává...... Kdo jsou děti svých rodičů? A kam rostou? V počas svých dnů a nocí, cestou životem? Jak jsou jen podobné svým otcům a matkám kteří, co jiného jim mohou předat než sebe... V nitru za oponou, která poznáním padá je Duch nás všech.

To je hezká básnická odpověď, ale nejspíš není pravdivá. Je to jen básnická představa.

Myslím, že pokud nás to opravdu zajímá, je třeba hledat odpověď bezprostřední (ne slovní) a to je možno uskutečňovat jedině praxí.

Odpověď slovní, pokud ji přijmeme do naší představy světa, zavírá cestu. Už dál nehledáme, spočineme ve spokojenosti.
Živá, naléhavá otázka cestu naopak otevírá.

Cesta je teď pro nás cílem.
Odkud a kam vede zatím nejsme schopni pochopit,
ale cítíme, že to je jediným nadčasovým smyslem tohoto našeho života.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3406
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Vztah

Nový příspěvekod P.N » čtv 03. pro 2020 16:58:18

miroslav píše:
P.N píše:No a co je to, co není všechno ostatní?
A kdo jsme my, komu je to všechno universem podané?

................
To je dlouhý příběh. Duch se za rozvlnil a uvolnil obrovskou sílu. Jen ON sám, "jeden bez druhého". Cykly Jeho Dnů a Nocí, tvorby a odpočinku... Které nelze rovnat s měřítkem času, jak jej známe. My duchovní bytosti zrozené za úsvitu současného z Jeho dnů. V lůnu Síly, co z Něj každé Jeho ráno povstává...... Kdo jsou děti svých rodičů? A kam rostou? V počas svých dnů a nocí, cestou životem? Jak jsou jen podobné svým otcům a matkám kteří, co jiného jim mohou předat než sebe... V nitru za oponou, která poznáním padá je Duch nás všech.

To je hezká básnická odpověď, ale nejspíš není pravdivá. Je to jen básnická představa.

Myslím, že pokud nás to opravdu zajímá, je třeba hledat odpověď bezprostřední (ne slovní) a to je možno uskutečňovat jedině praxí.

Odpověď slovní, pokud ji přijmeme do naší představy světa, zavírá cestu. Už dál nehledáme, spočineme ve spokojenosti.
Živá, naléhavá otázka cestu naopak otevírá.

Cesta je teď pro nás cílem.
Odkud a kam vede zatím nejsme schopni pochopit,
ale cítíme, že to je jediným nadčasovým smyslem tohoto našeho života.

Nejspíš není určitě. A ty nejsi povahou básník. Takže tvou reakci chápu. Jen nechápu že bezprostřední reakci vnímáš jako nevyjádřitelnou slovy, byť která se ti zdají příliš poetická. Ale já o hlubších věcech jinak než poeticky mluvit neumím. Ale to neznamená, že když pojmu obraz, že se od něj neodlepím. Čisté přání (Touha) otevírá cestu.
P.N
 

Re: Vztah

Nový příspěvekod Jana » čtv 03. pro 2020 17:07:30

Lída píše:
Takže přáním: "Kéž jsou všechny bytosti šťstné" je ve skutečnosti touha zbavit se vlastní nevědomosti.


To si může myslet jen člověk, kterému úplně chybí soucit s ostatními lidmi. Netuší, že soucítění je projev skutečné lásky.


Zbavit se vlastní nevědomosti, přináší poznání, že celá existence je milovanou milující Láskou. V tomhle stavu kohokoliv potkáváš, kdo je otevřen Pravdě, štěstí pravého Já ochutnává. Není možné pro nikoho udělat víc, než dosáhnout nejhlubšího poznání Pravdy.

Není pro žádnou bytost na světě větším štěstím, než poznání, čím je její existence.

Představte si, že od někoho pocítíte více lásky, než jste kdy poznali. Jste milováni ještě víc, než vás milovala vaše matka, když jste byli kojencem, víc, než kdy vás miloval váš otec, vaše dítě nebo váš nejintimnější milenec - kdokoli.

Tento milenec od vás nic nepotřebuje, nehledá osobní uspokojení a chce jen vaše úplné naplnění. Jste milovaní jen proto, že jste tím, kým jste, jen pro existenci. Abyste to získali, nemusíte dělat nic. Vaše nedostatky, nedostatek sebeúcty, fyzická dokonalost nebo sociální a ekonomický úspěch - nic z toho nevadí. Nikdo vám tuto lásku nemůže vzít a vždy tu bude.

Představte si, že být v této lásce je jako donekonečna relaxovat v teplé lázni, která obklopuje a podporuje každý váš pohyb, takže je tím pronikána každá myšlenka a pocit. Máte pocit, jako byste se rozplývali v lásce. Tato láska je ve skutečnosti vaší součástí; vždy proudí skrz. Je to jako subatomární struktura vesmíru, temná hmota, která spojuje všechno.

Když se naladíte na tento tok, pocítíte to ve svém vlastním srdci - ne ve svém fyzickém srdci nebo ve svém emocionálním srdci, ale ve svém duchovním srdci, místě, na které ukážete ve své hrudi, když řeknete: „Já jsem.“ Toto je vaše hlubší srdce, vaše intuitivní srdce. Je to místo, kde se spojuje vyšší mysl, čisté vědomí, jemnější emoce a vaši duševní identitu a vy se připojujete k vesmíru, kde je přítomnost a láska.

Bezpodmínečná láska skutečně existuje v každém z nás. Je to součást našeho hlubokého vnitřního bytí. Není to ani tak aktivní emoce, jako spíše stav bytí. Není to „miluji tě“ z toho či onoho důvodu, ne „miluji tě, pokud mě miluješ.“ Je to láska bez důvodu, láska bez předmětu.

Je to jen zamilované posezení, láska, která zahrnuje židli a místnost a prostupuje všude kolem. Myslící mysl je uhašena láskou. Pokud půjdu v sobě na místo, kterým je láska, a vy půjdete na místo v sobě, které je láskou, jsme spolu - zamilovaní. Pak jsme ty a já skutečně milující, to je stav být láskou. To je vstup do Jednoty.

~ Ram Dass, z „Be Love Now“
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Vztah

Nový příspěvekod Jana » čtv 03. pro 2020 17:20:20

Tara píše:
Takže přáním:"Kéž jsou všechny bytosti šťstné" je ve skutečnosti touha zbavit se vlastní nevědomosti.

Není možné si přát víc, než to, co skutečně je.

Omluvte, Mílo, Eduarde, Dalajlámo, tuhle blekotu, neb neví, co činí a ani proč tak činí....


"NIKDE JINDE NENAJDETE ŠTĚSTÍ NEŽ VE VLASTNÍM JÁ, PROTO JEJ HLEDEJTE JEDINĚ TAM A SETRVEJTE V NĚM."
Šri Ramana Mahariši
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Vztah

Nový příspěvekod Jana » čtv 03. pro 2020 17:27:18

dodo píše:
Jana píše:... Buddhisté říkají: "Kéž jsou všechny bytosti šťastné"..., ale i v tomhle je krapet zištnosti. Nevinnost, která nemá chybu, je kapánek ušmudlaná. Přání je touha, aby bylo něco jinak, než je. Už je tady kritika stvořitele, že udělal někde něco špatně, něco si přejeme jinak, než je.

V tom místě vědomé jednoty všeho, není nic jiného, než štěstí pravého Já. Pravé Já všech bytostí je šťastné, jen tady může být ta nevědomost - nepoznání kým jsme, nepoznáváním, jakou je existence láskou.

Takže přáním:"Kéž jsou všechny bytosti šťastné" je ve skutečnosti touha zbavit se vlastní nevědomosti...



Boli mnohí buddhovia a budú ďalší. Buddha Gautama bol jedným z mnohých.

Boli takí, ktorí nevykladali náuku a nemali žiakov a potom takí, ktorí ju vykladali a mali žiakov.
Tí druhí sú považovaní za cennejších. Ktorýsi guru ich prirovnal k robotníkom v záhrade stvoriteľa a tých pasívnych, za česáčov ovocia.

Vďaka náukám tých prvých, cennejších, mnohí pochopili a tiež dosiahli prebudenie. Že týmto akosi zasahovali do toho čo možno chápať ako „vylepšovanie“ diela Božieho, ich zrejme nijako nezaťažovalo, rovnako ako buddhistov nezaťažuje prianie metta.

Zrejme to vidia tak, že sebeckou môže byť pohnútka ku konaniu, rovnako tak, ako pohnútka k nekonaniu.
:)


Ona ta přejícnost: "Kéž jsou všehny bytosti šťastné", tady ve skutečnosti je, kdykoliv se objeví myšlenka, že je nějaká bytost něšťastná, když se objeví myšlenka, že se nějaká bytost trápí.

Nicméně neulpění na žádné a ani téhle myšlence uvolňuje vědomí do své přirozenosti, kde je jasné, že přirozenost všech bytostí je stejná, stejně šťastná, aniž by bylo třeba cokoli dělat, za čímkoliv se hnát, čemukoliv pomáhat, čemukoliv se bránit...

To, co nás činí nešťastné, to co nám neumožňuje štěstí pravého Já poznávat, je jen nešťastná myšlenka a ulpívání na ní.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Vztah

Nový příspěvekod P.N » čtv 03. pro 2020 17:33:03

P.N píše:
miroslav píše:
P.N píše:No a co je to, co není všechno ostatní?
A kdo jsme my, komu je to všechno universem podané?

................
To je dlouhý příběh. Duch se za rozvlnil a uvolnil obrovskou sílu. Jen ON sám, "jeden bez druhého". Cykly Jeho Dnů a Nocí, tvorby a odpočinku... Které nelze rovnat s měřítkem času, jak jej známe. My duchovní bytosti zrozené za úsvitu současného z Jeho dnů. V lůnu Síly, co z Něj každé Jeho ráno povstává...... Kdo jsou děti svých rodičů? A kam rostou? V počas svých dnů a nocí, cestou životem? Jak jsou jen podobné svým otcům a matkám kteří, co jiného jim mohou předat než sebe... V nitru za oponou, která poznáním padá je Duch nás všech.

To je hezká básnická odpověď, ale nejspíš není pravdivá. Je to jen básnická představa.

Myslím, že pokud nás to opravdu zajímá, je třeba hledat odpověď bezprostřední (ne slovní) a to je možno uskutečňovat jedině praxí.

Odpověď slovní, pokud ji přijmeme do naší představy světa, zavírá cestu. Už dál nehledáme, spočineme ve spokojenosti.
Živá, naléhavá otázka cestu naopak otevírá.

Cesta je teď pro nás cílem.
Odkud a kam vede zatím nejsme schopni pochopit,
ale cítíme, že to je jediným nadčasovým smyslem tohoto našeho života.

Nejspíš není určitě. A ty nejsi povahou básník. Takže tvou reakci chápu. Jen nechápu že bezprostřední reakci vnímáš jako nevyjádřitelnou slovy, byť která se ti zdají příliš poetická. Ale já o hlubších věcech jinak než poeticky mluvit neumím. Ale to neznamená, že když pojmu obraz, že se od něj neodlepím. Čisté přání (Touha) otevírá cestu.

Jsi si jist, že to nelze pochopit? Mluví se o realizaci. Kdo se realizuje, člověk nebo TO? Co když se realizuje Bůh v člověku? A ne člověk v Bohu.. Není už tu ta realizace (projevení) Boha právě takhle? Nejsme jen nástroje a smysly (oči, uši..) Jeho tvorby? Kterým dar svobody tedy individuality, dává na frak? Ale zároveň to celé posouvá do možností, jak s Ním (Tím) splynout... Co myslíš?
P.N
 

Re: Vztah

Nový příspěvekod P.N » čtv 03. pro 2020 17:43:30

Co když se chce Bůh dívat "našima" očima, slyšet "našima" ušima, cítit vůně, dotýkat se... smát se "našim" smíchem. A myslet vlastním rozumem, citem. Já být Bohem, tak bych si to přál.
P.N
 

Re: Vztah

Nový příspěvekod Jana » čtv 03. pro 2020 17:54:47

P.N píše:Co když se chce Bůh dívat "našima" očima, slyšet "našima" ušima, cítit vůně, dotýkat se... smát se "našim" smíchem. A myslet vlastním rozumem, citem. Já být Bohem, tak bych si to přál.


Ano, tohle je nádherná myšlenka. Proto se asi i v roce 2002 objevila ta Boží myšlenka: "Prožít ten nejnádhernější život, jaký se dá prožít."

Může se objevovat i nápad - prožít ten nejdobrodružnější život, nebo zkusit všechno, co se dá vydržet.

Může to být různé. Kolik bytostí, tolik variací, tolik možností.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Vztah

Nový příspěvekod miroslav » čtv 03. pro 2020 18:00:55

P.N píše:Jsi si jist, že to nelze pochopit? Mluví se o realizaci. Kdo se realizuje, člověk nebo TO? Co když se realizuje Bůh v člověku? A ne člověk v Bohu.. Není už tu ta realizace (projevení) Boha právě takhle? Nejsme jen nástroje a smysly (oči, uši..) Jeho tvorby? Kterým dar svobody tedy individuality, dává na frak? Ale zároveň to celé posouvá do možností, jak s Ním (Tím) splynout... Co myslíš?

"Co když.:". To je právě to, vytváření si představ o tom co je, jak to vzniklo a proč to je. To jsem dělal také.
Různá náboženství, snad kromě Buddhismu mají své představy jak a proč vznikl svět a člověk. (Křesťanství (Židovství), Hinduismus, Aztékové atd.)

Teď už to nedělám, protože zkrátka nevím. Tak to pozoruji a snažím se nezatížen jakýmkoliv vysvětlením to poznat. Ne že bych to chtěl poznat. Nebo se opravdu snažil. To jde samo a už se to asi ani nedá zastavit.
Zkrátka už to odložení jakýchkoliv představ v tomto směru, kterými se orientujeme ve světě a se jich přidržujeme, způsobilo úplnou ztrátu "půdy pod nohama" a začaly se dít věci.
Najednou je cítit význam, smysl, ale ty nevíš jaký a stále to pokračuje a rozšiřuje se, proměňuje, atd.

Trungpa to popsal tak, že nevíš jestli to, co přichází, čím procházíš je poznání nebo šílenství.

Když jsem kdysi - to to nebylo zdaleka tak radikální jako poslední dobou, řekl panu Tomášovi, že jaksi ztrácím půdu pod nohama, tak na to řekl: "No to je přece ono!"
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3406
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Vztah

Nový příspěvekod P.N » čtv 03. pro 2020 18:23:00

miroslav píše:
P.N píše:Jsi si jist, že to nelze pochopit? Mluví se o realizaci. Kdo se realizuje, člověk nebo TO? Co když se realizuje Bůh v člověku? A ne člověk v Bohu.. Není už tu ta realizace (projevení) Boha právě takhle? Nejsme jen nástroje a smysly (oči, uši..) Jeho tvorby? Kterým dar svobody tedy individuality, dává na frak? Ale zároveň to celé posouvá do možností, jak s Ním (Tím) splynout... Co myslíš?

"Co když.:". To je právě to, vytváření si představ o tom co je, jak to vzniklo a proč to je. To jsem dělal také.
Různá náboženství, snad kromě Buddhismu mají své představy jak a proč vznikl svět a člověk. (Křesťanství (Židovství), Hinduismus, Aztékové atd.)

Teď už to nedělám, protože zkrátka nevím. Tak to pozoruji a snažím se nezatížen jakýmkoliv vysvětlením to poznat. Ne že bych to chtěl poznat. Nebo se opravdu snažil. To jde samo a už se to asi ani nedá zastavit.
Zkrátka už to odložení jakýchkoliv představ v tomto směru, kterými se orientujeme ve světě a se jich přidržujeme, způsobilo úplnou ztrátu "půdy pod nohama" a začaly se dít věci.
Najednou je cítit význam, smysl, ale ty nevíš jaký a stále to pokračuje a rozšiřuje se, proměňuje, atd.

Trungpa to popsal tak, že nevíš jestli to, co přichází, čím procházíš je poznání nebo šílenství.

Když jsem kdysi - to to nebylo zdaleka tak radikální jako poslední dobou, řekl panu Tomášovi, že jaksi ztrácím půdu pod nohama, tak na to řekl: "No to je přece ono!"

"Co když" nemusí znamenat jen běžné "co když".. to je ta tvá otázka. Ale ono to je důležité vědět, proč vznikl člověk, proč vzniklo vše, věčnost, nekonečnost, atd.. Jak bez toho chce kdo pokračovat, když toto nevyřeší? To není možné, bude chybět právě ta půda pod nohama, vyjasnění. Co dokážeš potlačením své obrazotvornosti? Jen se zašprcneš do rozumo tvornosti, která bude perfektní. Snad se k ní nelepíš, jak já k tý poetice..
P.N
 

Re: Vztah

Nový příspěvekod Lída » čtv 03. pro 2020 18:28:30

Lída píše:
Takže přáním: "Kéž jsou všechny bytosti šťstné" je ve skutečnosti touha zbavit se vlastní nevědomosti.


To si může myslet jen člověk, kterému úplně chybí soucit s ostatními lidmi. Netuší, že soucítění je projev skutečné lásky.

Jana píše: Není pro žádnou bytost na světě větším štěstím, než poznání, čím je její existence.


Jenže člověk, který právě prožívá v životě velké utrpení, nemá v této konkrétní bolestné situaci sebemenší zájem o poznání, čím je jeho existence.
Potřebuje svou situaci vyřešit a bude vděčný tomu, kdo je soucitný, empatický, a pomůže mu nějaké řešení najít.

Celá řada Probuzených vysvětluje, co je to soucítění a jak k němu dojít;

XIV. Dalajlama o tom píše ve své knize

SÍLA SOUCÍTĚNÍ

Mnoho lidi žádalo dalajlamu, aby promluvil o současných problémech lidstva. Během těchto rozprav, které se uskutečnily v Londýně, mluví dalajlama o řadě otázek: o Bosně, rasové nenávisti, o diskriminaci pohlaví a o ochraně životního prostředí. Svou typickou prostou a srozumitelnou formou dalajlama popisuje, jak máme správně žít a umírat a jak máme vnášet moudrost do svých každodenních životů.

https://www.databazeknih.cz/knihy/sila-souciteni-32685

Lída
 
Příspěvky: 18
Registrován: ned 22. bře 2020 15:55:41

Re: Vztah

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 03. pro 2020 18:33:48

P.N píše: Ale ono to je důležité vědět, proč vznikl člověk, proč vzniklo vše, věčnost, nekonečnost, atd..


Představa, že to vzniklo, je už začátek spekulace. Přesnější by bylo se zeptat, proč to tady je. Ještě lépe: Proč se vnímá, že tady něco je?
Návštěvník
 

Re: Vztah

Nový příspěvekod P.N » čtv 03. pro 2020 18:43:56

Návštěvník píše:
P.N píše: Ale ono to je důležité vědět, proč vznikl člověk, proč vzniklo vše, věčnost, nekonečnost, atd..


Představa, že to vzniklo, je už začátek spekulace. Přesnější by bylo se zeptat, proč to tady je. Ještě lépe: Proč se vnímá, že tady něco je?

Proč představa? To je otázka.. A "Jak" a "Proč", to jsou dva sourozenci. Inu vnímá, jinak by to tu na tom světě nevypadalo, jak vypadá. Možná to v duchovědě nic neznamená, pro ty co sedí na polštářku svého osvícení, a nic jinýho nevidí. Ale pro mě ano.
P.N
 

Re: Vztah

Nový příspěvekod Petra. » čtv 03. pro 2020 18:54:24

Lída píše:
Celá řada Probuzených vysvětluje, co je to soucítění a jak k němu dojít;



...Je věru nenasytný netvor egoismu. Čím víc a víc jej sytíš, tím víc se rozrůstá a věčně hladoví. Pak by tvoje srdce opět ztratilo sluch pro výkřik bolesti, jež zranila tvé bratry. Bud' vítězem nad bolestmi i blahem, jen soucit si ponech!

Až ten tě zavolá zpět mezi zástupy, nešt'astným přines MÍR!

E. Tomáš: Pstýnek s tyrkysem


Mír nacházeli lidé např. v přitomnosti Ramany. :)
Petra.
 

Re: Vztah

Nový příspěvekod lklknml » čtv 03. pro 2020 19:12:38

Jana píše: Takže přáním:"Kéž jsou všechny bytosti šťstné" je ve skutečnosti touha zbavit se vlastní nevědomosti.

Není možné si přát víc, než to, co skutečně je.

Proč tedy Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život?

Že by se ve skutečnosti Bůh snažil zbavit své vlastní nevědomosti?

Že by nebyl osvícený jako Jana?
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Vztah

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 03. pro 2020 19:22:29

P.N píše:. Inu vnímá, jinak by to tu na tom světě nevypadalo, jak vypadá.


Právě. Proto má smysl se ptát, proč to tak je, jak to je. A ne se ztrácet ve spekulacích o vzniku. Z toho mohou vzniknout ( :D ) jen teorie, různá náboženství, filosofie, ale neobjeví se Poznání.

Proto dává smysl otázka Kdo/co jsem? - protože vychází z toho, co je. Je lepší se soustředit na přítomnost. Na to, co opravdu je.

Ale každý si samozřejmě může dělat a ptát se, co chce. Uvidí, jestli se jednou objeví odpověd', o které ví, že je 100% pravdivá - nebo jestli jen bude nacházet spoustu různých odpovědí, které může diskustovat s ostatními. :)
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Nalézání

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 11 návštevníků