Perdo, áno rozumiem tomu čo píšeš o prvotnej túžbe a jej potrebe.
Keď sa teda bavíme o túžbe ako prvotnom impulze, ktorá neskôr za splnenia istých podmienok opadáva, je to tak ako píšeš: „Což neznamená, že neodvedla svou práci.“
Možno si nadobudol z niečoho čo som sem napísal dojem, že zavrhujem túžbu ako gýč alebo niečo podobné. Nie, len som naznačoval, že bolestínska túžba v nerozumnom sebatrýznení duševnom či telesnom je nesprávna. Viď fakír na klincoch o ktorom som písal, ale príkladov toho by sa dalo napísať oveľa viac.
V tom čo som sem dal od Patandžaliho:
"Když je mysl ovládnuta, Já nepohnutě spočine ve svém původním neproměnlivém stavu."
A Ty: "...sjednocení. Inu sebe sama dosud nevědomého, se sebou samým vědomým. Čili individuality s univerzalitou."
Nevidím rozpor. :-)