Žvanění je k ničemu

[Návštěvník]

Že jde o přemítající mysl pozná se podle "podmínek"

Slovo "když" vyjadřuje podmínku. Meteorlog řekne Když studená fronta rychle přejde, čeká nás pár dní horkých dní. Znamená to, že si přeje, aby bylo vedro? To jsou opravdu zvláštní představy.

[orog]

"Když - tak potom" je stručné vyjádření zákona kauzality http://cs.wikipedia.org/wiki/Kauzalita
Nemá co dělat s něčím subjektivním přáním. Vyjadřuje vzájemnou souvislost jevů, t.j. co je čím podmíněné.
Definuje příčinnost ve všech oblastech projeveného světa.

[Návštěvník]

Ano. Např. když se budeš modlit, přijdeš do nebe. Když se zbavíš strachu, staneš se láskou. Teprve když, potom teprve tu bude skutečné soubytí.

Pouhé vyjádření souvislosti dějů. Neděláš-li to, nepřijdeš do nebe, nestaneš se láskou, žádné skutečné soubytí tu nebude.

[Návštěvník]

Ano. Např. když se budeš modlit, přijdeš do nebe. Když se zbavíš strachu, staneš se láskou. Teprve když, potom teprve tu bude skutečné soubytí.

Pouhé vyjádření souvislosti dějů. Neděláš-li to, nepřijdeš do nebe, nestaneš se láskou, žádné skutečné soubytí tu nebude.

Cokoli nastolené není skutečné.

[Návštěvník]

"Když - tak potom" je stručné vyjádření zákona kauzality http://cs.wikipedia.org/wiki/Kauzalita
Nemá co dělat s něčím subjektivním přáním. Vyjadřuje vzájemnou souvislost jevů, t.j. co je čím podmíněné.
Definuje příčinnost ve všech oblastech projeveného světa.

No samozřejmě. Bez rozpoznání příčinnosti by se nedalo vůbec zjistit, že existujou nějaké fyzikální zákony a jak fungujou. Současná civilizace by neznala žádný technický objevy, například televizi. Nejspíš by tu dneska byla příroda bez člověka, protože lidi kdysi dávno nerozpoznali, že když včas neutečou, sežere je šelma

[Návštěvník]

Ano. Např. když se budeš modlit, přijdeš do nebe. Když se zbavíš strachu, staneš se láskou. Teprve když, potom teprve tu bude skutečné soubytí.

Pouhé vyjádření souvislosti dějů. Neděláš-li to, nepřijdeš do nebe, nestaneš se láskou, žádné skutečné soubytí tu nebude.

Cokoli nastolené není skutečné.

Takže to, co přebývá, ba přímo zavazí je aktivita osoby vyvolávána za účelem zisku pro ni. A o to go.

[Návštěvník]

Odjinud: "Až přestaneš hloupě žvanit, uvidíš, jak jsi hloupě žvanila a že já jsem měl pravdu, protože já ji mám vždy."

[Návštěvník]

No vida, pak že žvanění je k ničemu

[Návštěvník]

Ano. Např. když se budeš modlit, přijdeš do nebe. Když se zbavíš strachu, staneš se láskou. Teprve když, potom teprve tu bude skutečné soubytí.

Pouhé vyjádření souvislosti dějů. Neděláš-li to, nepřijdeš do nebe, nestaneš se láskou, žádné skutečné soubytí tu nebude.

pěkná ukázka představy přemítající mysli která vytvářejí dojem, že sou-bytí je cosi podmíněného

[Návštěvník]

Soubytí - jde to, teprve když zmizí horečnatý nutkání vášnivě poučovat o co go.

Je tu podmínka nebo není?

Co na tuto větu říkáš?

[přihlížející]

Ano. Teprve když, potom teprve tu bude...
Pouhé vyjádření souvislosti dějů

pěkná ukázka představy přemítající mysli

Souvislosti zná jen přemítající mysl? To si snad děláš srandu, Návštěvníku
Newtonův zákon: "Když na těleso nepůsobí žádné vnější síly nebo výslednice sil je nulová, pak těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu."

Aha, už mi to došlo, držíš se tématu, žvanění

Super

[přihlížející]

Soubytí - jde to, teprve když zmizí horečnatý nutkání vášnivě poučovat o co go.

Je tu podmínka nebo není?

Asi ano. Když jsi vědomě s druhým, nasloucháš mu a máš zájem pochopit, jak to vidí on. V diskusích je to dost vzácný

[Návštěvník]

Soubytí - jde to, teprve když zmizí horečnatý nutkání vášnivě poučovat o co go.

Je tu podmínka nebo není?

Co na tuto větu říkáš?

Popravdě - je tu podmínka. Na druhou stranu s tímto tvrzením lze souhlasit. Soubytí bývá překryto hlučením osobního jáčka, které chce být stále viděno, slyšeno, chce mít privilegium nad vším.
Já, jen já - král z pohádky Zlatovláska :-)

Ustane-li hluk, osobní já ustoupí do pozadí, najednou je tu prostor, ve kterém má vše své místo, tiše září každičký kamínek, strom, mech, že až tají se dech a v tom zastavení je celý svět...

[orog]

Soubytí - jde to, teprve když zmizí horečnatý nutkání vášnivě poučovat o co go.

Je tu podmínka nebo není?

Co na tuto větu říkáš?

Popravdě - je tu podmínka. Na druhou stranu s tímto tvrzením lze souhlasit. Soubytí bývá překryto hlučením osobního jáčka, které chce být stále viděno, slyšeno, chce mít privilegium nad vším.
Já, jen já - král z pohádky Zlatovláska :-)

Ustane-li hluk, osobní já ustoupí do pozadí, najednou je tu prostor, ve kterém má vše své místo, tiše září každičký kamínek, strom, mech, že až tají se dech a v tom zastavení je celý svět...

Dokud mluvíme o sou-bytí, jsou tu pořád dva. Proto platí určité podmínky, za kterých k němu může dojít.
Současně tu je jediné Bytí, které je neustále oběma, ať jsou ve stavu sou-bytí, nebo sou-peření o to, kdo má pravdu

[Návštěvník]

Dokud je tu sou-bytí, jsou tu pořád dva.

soubytí stírá hranice dvou

[Návštěvník]

Operující mysl konstatuje:

"Hvězdy jak hvězdy září
Noc klidně požehná
Co mi odpírá den

Slavíci v roští
Svoje písně paří

A já tu sním
Svůj malý sen“

Přemítající mysl k tomu sní:

Ach to je pěkné
To se tak krásně řekne
Být čistý jak líh
Ctnostný být jak mladý mnich
Být jak vítr z hor
Hrdinný jak matador
Nebýt malicherný
To je páni nádherný
A přející být
V srdci mír a v duši klid
Vtipný jak Mark Twain
Duchem zářit jako cent
A zlu odpírat
Odvetou se netýrat
ach to je pěkné
to se tak krásně řekne ...

A aby toho nebylo málo, tak k tomu zpívá druhá mozková hemisféra:

Chci ti zpívat do snů, jako tichý déšť
Chci ti šumět, jako mokrý luh
Chci abys věděl, že takovou nenajdeš
To nevadí, že nemáš sluch
Hledám v loužích slova co tě potěší
Možná z lásky ztrácím vkus
Bej trochu hodnej to není to nejtěžší
Než zahřmí, no tak, usnout zkus

Chci chvíli vidět svět jen obrysech
Cítit tvý teplo, poslouchat tvůj dech
Chci ti z brejlí kapky deště utírat
Tak mne nech

Chci ti říkat slova co tě potěší
I když voníš jako mokrej pes
Jako zmoklej anděl co jde stezkou pro pěší
Tak ten blábol chvíli snes

Jsem z tý lásky nějak rozplizlá
Sentiment se vkrádá do duší
V letní bouřce po uši jsem uvízla
A říkám co se nesluší

Chci zpívat jako tichý déšť
O tom, že takovou nenajdeš …

A to všechno zní bezpodmínečnou účastí soubytí v tom TICHU

[Návštěvník]

a tak není to špatný, jenom tak být, když ten neúplatný, nenutí tě jít ... a na to "nucení" je háklivý celý Vesmír

[Návštěvník]

Thich Nhat Hanh na http://eldar.cz/kangaroo/citanka/thich_nhat_hanh.html

[Návštěvník]

Dokud je tu sou-bytí, jsou tu pořád dva.

Kdyby splynuli, zmizelo by i "sou-" a zůstalo by jen bytí
V sou-bytí je radost z naslouchání druhému, ochota ho pochopit a přijmout, i když to vidím jinak
Dejž nám to Pámbu

[Návštěvník]

Dokud je tu sou-bytí, jsou tu pořád dva.

Kdyby splynuli, zmizelo by i "sou-" a zůstalo by jen bytí
V sou-bytí je radost z naslouchání druhému, ochota ho pochopit a přijmout, i když to vidím jinak
Dejž nám to Pámbu

soubytí, tak jak to vnímám já , je mostem mezi já a ty, tedy mostem vedoucím k sjednocení a je to o ochotě otevřít se natolik, že to svoje všechno pustím, abych se mohl dívat očima toho komu "naslouchám" cítit a vnímat to co on ... kde pak je ta dvojnost ? koho je to dívání, cítění, vnímání ? moje, jeho ... je jen dívání, cítění, vnímání, nebo můžu říct, že je všechno moje, protože nejsem od dotyčného nijak oddělen, teprve pak může dojít k plnému pochopení

když si podržím to, že já sice naslouchám, ale vidím to po svém, tak skutečně zůstávám někde na tom mostě a držím se stavu, že jsme pořád dva a to se jen více či méně přibližuju, což je taky dobrý a má svou hodnotu, ale nepřekročí to hranici osobnosti

to samé je v roli na konstelaci, pokud tu není naprostá a bezpodmínečná otevřenost doslova se dát - tak sice stojím v roli, ale furt tam budu cpát ten svůj filtr ... nejsem nádobou vyprázdněnou, což průvodce konstelacemi by měl poznat a z role mne vyhodit, případně postavit konstelaci, abych se ukázalo co blokuje otevřenou uvolněnost