Poznali jste demokratického učitele zenu?

[ryunin]

Mělo by to být extra vlákno.

Lidi mi tu dnes vyčítají, že jsem málo demokratický, nepřipouštím diskuzi, názor jiného...

Opravdu, opravdu by mě moc zajímalo, kdo z lidí tady na foru, poznal učitele zenu, který by se s ním bavil jako rovný s rovným, nemyslím o věcech jako je nájem, kalhoty, vaření, ale o buddhismu.

Já osobně nikdy takového učitel nepoznal a mluvil jsem asi s dvaceti učiteli zenu. Ani jeden z nich nebyl ochoten bavit se se mnou o zenu jako že my dva tomu oba rozumíme stejně. Taková představa je zvláštní, zajímalo by mě, kde se to tu vzalo.

Mazání off topic příspěvků je praktická věc, snažím se pomoct někomu, kdo chce číst, co píšu, aby se nemusel probírat off topic nesmysly, ásm to nemám rád a zabírá to moc času. Brad Warner měl blog, kde ke každému jeho novému článku lidé psali třeba 200 komentářů. Z toho 150 byly komentáře typu Brad Warner ho má malýho. Asi tak 30 komentářů bylo uplně mimo téma a jen asi dvacet jich bylo k věci a upřímně.

Brad se proto rozhodl po několika letech takového zoufalého off topic komentování, kde mu většinou lidé jen sprostě nadávali a vysvětlovali mu, řže není žádný učitel buddhismu, že toho nechá a udělal si nový web a tam,

věřte tomu nebo ne

smějí jen ti, co se přihlásili a ukázalo se, že to nejsou ti, co ho nenávidí nebo píšou off topic blbost

tudíž Brad mi tím osobně udělal VELKOU Službu. Svým nedemokratickým přístupem a odhodláním nepustit na nový web neplody a off topicy a hejtery, mi ušetřil čas, nemusím už se probírat off topic nesmysly a můžu si číst komentáře lidí, tkeří mají upřímný zájem o učení brada.

Hle, výhody diktatury tu jsou!!! V buddhismu je diktatura tohoto typu nutná.

Takže, ruku na srdce, kdo z vás tu poznal zenového učitele, který svůj názor na zen považoval za stejně zajímavý jako názor někoho jiného? Když nepočítám slavné mistry samozřejmě a učitele, které zenoví mistři často citují a dávají za příklad.

[ryunin]

zjednodušeně vzato, z absolutního hlediska, není tu žádná nerovnost ani oddělenost

ale to pak ani není třeba nic říkat, vše už je řečeno

ale z relativního hlediska je tu oddělenost, různá míra moudrosti různé cesty někam a proto je tam tolik opravování ze strany toho, kdo vysvětluje - je to opravování jako si můžeme všimnout u Nágárdžuny v jeho verších o prázdnotě

kdyby tu například návštěvník Nágárdžunovi představil to, jak chápe práznodnotu návštěvník, jsem si jist, že tak jako všichni buddhističtí učitelé v té situaci , by Nágárdžuna návštěvníkovi řekl - nikoliv, to není prázdnota, kterou máme na mysli


Ale představ si, že k Nágárdžunovi přijde návštěvník a bude mu říkat, hele, to je tvůj názor mistře, a já mám svůj, takže jsme si kvit. Samozřejmě takový návštěvník se nemůže naučit, co to je buddhismus. Kdyby to bylo tak jak ty říkáš, Buddha by nikdy nikoho nepoučil, neopravil, Nágárdžuna by místo precizní filozofické analýzy pravdy, prázdnoty a nirvány naspal - polibte mi prdel, je to všechno jedno, jestli vás zajímá buddhismus, najděte si mistra advaity, protože ten učí totéž co já.

Ale to se nestalo ani ve snu. To se neděje ani v theravádových klášterech, aby tam učitelé žákům říkali, že jsme si všichni rovni a všichni máme zajímavé názory. Všude, kde je učšitel, je i opravování, zamítání, nasměrování, jinak nikdo nikam nedojde. Pokud už jsi dosáhla pravdy, pak tě nemusí zajímat, jakými prostředky, jakými slovy mistr Nagardžuna nebo Dogen vede lidi k poznání reality. Protože je to stejné, jako kdybys brala aspirin, ačkoliv tě nebolí hlava.

Dostal jsem se k jádru věci. Kdo hledá pravdu, potřebuje učitele, který je jako lékař a předepisuje léky a postup léčby. Tyto léky není radno míchat s jinými a nebo jít k deseti doktorům najednou - takhle jednou léčilo několik lékařů mého otce, každý jinak a otec z toho málem umřel a bral kila léků a to prostě nejde. Ale vy, kdo už jste poznali pravdu, nebudete radit lékaři, jaké způsoby léčby má použít, když jeden je chirurg a druhý léčí pomocí bylinek.

Je obohacující, abychom si sdělovali zkušenosti v rámci jedné praxe, jedné tradice a navzájem se povzbuzovali. Jak se ti cvičí zazen? Máš bolesti? Máš problém se soustředit? Chápeš Dogenovo vysvětlení mytí obličeje? Takhle to má smysl.

Ale říkat, že advaita a zen je totéž, je asi stejně užitečné jako říkat, že ibuprofen a aspirin je totéž. Mají podobné účinky, totéž to není a je lepší nemíchat víc léků najednou, takže ta informace je velmi povrchní a v praxi k ničemu.



Ale plést tady vědomí, advaitu, osvícení jak ho chápe milion různých škol, to nedává smysl. Pokud máme uplně jiného lékaře a jiné choroby, nemůžeme se obohatit mícháním všech možných cest.

Mistr Dogen řekl - život je velmi krátký - i když budete studovat a cvičit pouze jednu věc, bude to stát spoustu úsilí a námahy dojít na konec cesty, natož když svůj život rozmělníte a budete studovat a cvičit mnoho věcí najednou. Držte se jedné cesty a dojděte po ní až k pravdě.

Takže opravdu tu nikdo demokratického učitele zenu nepotkal, ale nikdo si tu tuhle základní věc nechce přiznat.

[ryunin]

Ai už vím, kde je problém. Pořád mi nešlo do hlavy, proč se tu pořád tak zdůrazňuje, že zen a křesťanství a buddhismus a advaita je jedno. Pořád jsem nechápal, proč je potřeba to pořád zdůrazňovat..


Ten Dayananda Saraswati je ten, s kým jsem četl rozhovor o advaitě.

Zajímalo mě, když tu pořád někdo říká, ež rozumí advaitě a že zen a a dvaita je totéž, co o tom soudí skutečný mistr Advaity, tak jsem si přečetl rozhovor s Dayanandou Saraswatim, swamím.

A překvapilo mě několik věci. Ten člověk mluví velmi racionálně a logicky. Zpochybňuje velikost Maháršího - což sorry, je mi sympatické. A tvrdí, že osvícení je možné dosáhnout ne meditací, ale studiem filozofie vedanty. Velmi zvláštní a poměrně nepopulární názory.

A dnes jsem s ním našel video, kde mluví o soucitu a jsou tam české titulky.

A musím říct, že tomuhle člověku teda věřím. Je upřímný, na nic si nehraje, nedělá ze sebe svatého. Jestli tohle je advaita, tak to beru, vážím si toho, ale proboha, to není filozofie buddhismu, co říká. Je to velmi lidské, ten člověk možná poznal konečnou pravdu, to nevím, ale ta filozofie je jiná. Jeho cesta k pravdě je jiná. Ale je krásná, to ano.

To neznamená, že filozofie buddhismu je lepší, ale například soucit je v buddhismu něco jiného. Dobro, snaha druhým pomáhat, je to uplně jinak pojato. Podobně můj kamarád Tomáš, katolický farář - vážím si ho a neznám upřímnějšího člověka, takže kdybych měl dceru a musel zemřít a kdyby mě ta dcera požádala, abych jí doporučil někoho, kdo jejímu životu dá smysl a nebude to žádný buddhista, tak jí pošlu za Tomášem. Bude mít uplně jinou filozofii života než já, ale možná bude šťastná, nesobecká a její život nebude pouze o malém človíčku, který se snaží zuby nehty přežít, ale její víra v Boha ji přesáhne. Ale Tomášovi bych řekl - prosím, pokus se zajistit, aby mou dceru její víra v Boha a snaha být dobrým člověkem ji nezničila. To bych ho požádal. Protože jsou lidé, které jejich snaha být lepší zničila.

[ryunin]

odkaz na video se swamím


http://www.ted.com/talks/lang/cs/swami_ ... swati.html