Co je to ego, co je to pravé já?

[rosada]

Ale lidé, kteří věší prádlo nemají často potuchy, co dělají, jak jsou probuzení a dokonalí.

Lidé, kteří cvičí zazen, se můžou dozvědět, že jsou buddhy a že dosáhli toho, o čem se druhým ani nesnilo.

Ale i jiní lidé se to mohou dozvědět (ani to nemusí takto pojmenovat).

Např. Mooji říká: "vy všichni jste budhové (v sále bylo 200-300 lidí), jen se divím, že to sami nevidíte". A tak pomáhá to lidem spatřit. V podstatPro mě to je to celá advaita v kostce.
No Budha Gautama, mistr Dogen a teď ty děláte totéž, ne?

[rosada]

Dá se říci, že pravé já je budha nature?

[ryunin]

Dá se říci, že pravé já je budha nature?

všichni jsou ve své přirozenosti, ve svém pravém já, když jsou plně aktivní a nerozlišují tělo, mysl a prostředí

pravé já, true self je jiné pojmenování pro buddha nature

ale to není potenciál, ale to, co jsme každý den tisíckrát za den, když nejsme uvězněni v myšlenkách nebo v těle, když jedno nepřevažuje nad druhým

i když mluvíme, můžeme být v rovnováze a projevovat buddha nature, nebo pravé já - to je tehdy, když mluvíme z ticha, když nejsme připoutáni k tomu, co říkáme - cítím ten rozdíl, když mluvím v rovnováze a když někomu něco vnucuju, to se pak cítím divně, není to moje pravé já

[ryunin]

Ale lidé, kteří věší prádlo nemají často potuchy, co dělají, jak jsou probuzení a dokonalí.

Lidé, kteří cvičí zazen, se můžou dozvědět, že jsou buddhy a že dosáhli toho, o čem se druhým ani nesnilo.

Ale i jiní lidé se to mohou dozvědět (ani to nemusí takto pojmenovat).

Např. Mooji říká: "vy všichni jste budhové (v sále bylo 200-300 lidí), jen se divím, že to sami nevidíte". A tak pomáhá to lidem spatřit. V podstatPro mě to je to celá advaita v kostce.
No Budha Gautama, mistr Dogen a teď ty děláte totéž, ne?

děláme totéž, když jsme sami sebou a to dělá každý, když je sám sebou

[roman]

Neco k tomu clanku,samo pisu pouze ze sveho pohledu a pochopeni.Cely ten clanek,ac dobre koncipovan a tvarici se konzistentne,tak stoji na velice chatrnem zakladu a to:ze vychazi z premisy ze:

Ale Buddha je obyčejný člověk, který dýchá, jí, pije, vyměšuje. Má tedy svou fyzickou i mentální stránku.

Rekl bych,ze to je ten zakladni krok od ktereho se odviji cele nasledne pochopeni.Kdyz je prvni a zakladni krok chybnej,bude chybna i nasledujici konceptualni nadstavba vcetne interpretace slov "probuzenych".Tak predne ten co pil,dychal,jedl a vymesoval byl Siddhartha Gautama a to byl ten obycejny clovek o kterem si psal.Buddha neni jmeno zadneho cloveka,je to oznaceni pro bezejmenou podstatu vseho,ktera je bezpricinna,nikdy nevznikla a tudiz nikdy nemuze zaniknout,je to absolutni Vedomi mimo cas a prostor.To co se stalo pod stromem Bodhi nebylo zadne osobni uvedomeni neceho,zadne dosazeni ci ziskani cehokoli,naopak vse osobni bylo ztraceno.Gautama musel jako osobni vedomi zemrit,aby se objevil Buddha.Iluze ega musi zmizet,aby byla zita pravda.Pravda nemuze byt poznana a poznavana objektivne,ego ji nemuze poznat.Bud ego nebo pravda,dohromady to nejde.Ego je iluzorni pohled na to co je skutecne,ego vznika s casem a prostorem a vytvari oddelenost.Vytvari tu prvotni iluzi kterou vsichni zname a tou je:JA JSEM TADY A NECO JINEHO JE TAMHLE,jinak receno:to co pozoruji nejsem ja,cili je tu stale subjekt a objekt a muzes cvicit zazen X let a mit momentalne mysl v souladu s telem a stale se bude jednat o prekryti buddhovske podstaty,protoze tu bude pozorovatel a pozorovane.Jinak nic samo proti zazenu,je to dobre cviceni,ale zavisi to vzdy na stavu mysli toho konkretniho cloveka.Pro to zklidnovani a zjemnovani mysli je jedinou sadhanou stejne zivot sam a to nikdo nevochcije.Proto nekdo cvici zazen x let a stejne ma problemy s udrzenim pozornosti a klidnou mysli a nekdo jde treba poprve a problemy s tim nema.A ikdyz je mysl klidna a osoba je v pritomnym okamziku a jen proste pije ten caj neznamena to samo o sobe stav Buddha,pro nej neni totiz dulezity co delas,ale kde je centum uvedomovani(tedy spis jestli tu to centrum jeste vubec je ).

[ryunin]

Neco k tomu clanku,samo pisu pouze ze sveho pohledu a pochopeni.Cely ten clanek,ac dobre koncipovan a tvarici se konzistentne,tak stoji na velice chatrnem zakladu a to:ze vychazi z premisy ze:

Ale Buddha je obyčejný člověk, který dýchá, jí, pije, vyměšuje. Má tedy svou fyzickou i mentální stránku.

Rekl bych,ze to je ten zakladni krok od ktereho se odviji cele nasledne pochopeni.Kdyz je prvni a zakladni krok chybnej,bude chybna i nasledujici konceptualni nadstavba vcetne interpretace slov "probuzenych".Tak predne ten co pil,dychal,jedl a vymesoval byl Siddhartha Gautama a to byl ten obycejny clovek o kterem si psal.Buddha neni jmeno zadneho cloveka,je to oznaceni pro bezejmenou podstatu vseho,ktera je bezpricinna,nikdy nevznikla a tudiz nikdy nemuze zaniknout,je to absolutni Vedomi mimo cas a prostor.To co se stalo pod stromem Bodhi nebylo zadne osobni uvedomeni neceho,zadne dosazeni ci ziskani cehokoli,naopak vse osobni bylo ztraceno.Gautama musel jako osobni vedomi zemrit,aby se objevil Buddha.Iluze ega musi zmizet,aby byla zita pravda.Pravda nemuze byt poznana a poznavana objektivne,ego ji nemuze poznat.Bud ego nebo pravda,dohromady to nejde.Ego je iluzorni pohled na to co je skutecne,ego vznika s casem a prostorem a vytvari oddelenost.Vytvari tu prvotni iluzi kterou vsichni zname a tou je:JA JSEM TADY A NECO JINEHO JE TAMHLE,jinak receno:to co pozoruji nejsem ja,cili je tu stale subjekt a objekt a muzes cvicit zazen X let a mit momentalne mysl v souladu s telem a stale se bude jednat o prekryti buddhovske podstaty,protoze tu bude pozorovatel a pozorovane.Jinak nic samo proti zazenu,je to dobre cviceni,ale zavisi to vzdy na stavu mysli toho konkretniho cloveka.Pro to zklidnovani a zjemnovani mysli je jedinou sadhanou stejne zivot sam a to nikdo nevochcije.Proto nekdo cvici zazen x let a stejne ma problemy s udrzenim pozornosti a klidnou mysli a nekdo jde treba poprve a problemy s tim nema.A ikdyz je mysl klidna a osoba je v pritomnym okamziku a jen proste pije ten caj neznamena to samo o sobe stav Buddha,pro nej neni totiz dulezity co delas,ale kde je centum uvedomovani(tedy spis jestli tu to centrum jeste vubec je ).

Ten termín Buddha se v buddhismu vždycky používal jak pro osoby, tak pro věci - mistr Dogen říkal svému učiteli Buddha, ale když narazil na to pověstné utírátko na WC, taky to byl Buddha - takže tvé pojetí je trochu mimo to, co učí mistr Dogen. Gautama byl prnví, o kom se mluvilo jako o Buddhovi. Proč mu tak lidé říkali a říkají dodnes? Protože se probudil. Buddha není vědomí, ale znamená to ten, kdo se probudil. Kdo se probudil, má pořád svou materiální a mentální stránku.

Tvrdíš, že stav buddha je výlučný stav, ale když něco prostě děláš, není tu žádný pozorovatel a pozorované, když jedeš na kole, jsi rozdělen na pozorovatele a pozorované? myslím, že bys daleko nedojel... nejsi rozdělen na osobu, kolo a akci a prostředí, je to jedna věc v tomto okamžiku a to je stav buddha. Čili ty chceš nebo nechceš, jsi v tom okamžiku probuzený. A proto že to tak je, Buddha, když se probudil, zjistil, že v tom stavu byl velmi často odmalička a že v tom stavu jsou rostliny, kameny, řeky, venkované, šlechtici atd. Proto po svém probuzení řekl, že s ním dosáhli pravdy všechny bytosti.

Buddha je obyčejný člověk. Dualistická učení, která jsou připoutána k rozlišení nirvány a samsáry, buddhy a obyčejného člověka, taková učení, která nevidí skutečnost tady a teď za protiklady, nemohou lidem ukázat cestu k pravdě, protože pravda je bez duality, která pouze vzniká v myslích lidí.

[roman]

Tvrdíš, že stav buddha je výlučný stav, ale když něco prostě děláš, není tu žádný pozorovatel a pozorované, když jedeš na kole, jsi rozdělen na pozorovatele a pozorované?

cus,nic takovyho ze je to vylucny stav netvrdim,je to proste podklad projevu,esence zivota,prvotni stav.Vse se toci kolem ruznych urovni sebeuvedomeni,mas 3 zakladni:

beznej egoickej stav(osobni uroven)

savikalpa samadhi(nadosobni)

nirvikalpa samadhi(neosobni)

Budu psat o te osobni urovni uvedomeni,protoze pises pouze o ni.Tu lze vnimat jako 3 stale se stridajici stavy:bdelej stav, hluboky spanek beze snu a spanek se sny.My tady mluvime o tom beznym bdelym stavu.Jeho charakteristikou je pozornost.Vse se toci kolem ni,kolem smerovani pozornosti.Ta pozornost muze bejt v klidu,takova ta staticka uroven osobni mysli,nebo tu pozornost muzes utopit,bud v myslenkovym procesu,emoci,nebo v cinnosti.Pak se jedna o tu dynamickou fazi.A to je to o cem ty hovoris,kdy jedes na tom kole a ta pozornost je pohlcena,nebo ta uklizecka s hadrem,ktra se ztrati v te sve cinnosti a v tu chvili si samozrejme zadnej rozpor neuvedomuje.Ani cas zde neni uvedomovan,kdyz je to pohlceni uplne.Ty to nazyvas stavem buddha,ja to vidim jako normalni utopeni pozornosti v cinnosti.Neni to sebeuvedomeni(buddha jako vrcholny uvedomeni),ale spis sebezapomenuti.Zrovna tak kdyz sedis zazen a nic nedelas,ta pozornost je relativne v klidu,tak tu taky neni nakej rozpor a mysl a telo jsou relativne v souladu.Ale staci kdyz te nekdo vyrusi a rekne ti ze zrovna hori tvuj barak,nebo te vyrazili z prace a tvuj stav buddha je razem v prdeli.Stale tu totiz zustava mysl a jeji vasany,ale to uz je na jinou debatu.

[roman]

S tím zazenem,
já tomu moc nerozumím,
ale myslím,
že prostě musíš tak dlouho sedět (podobně jako v otázce Kdo jsem já?)
dokud se pozornost neuvolní a nespočine sama v sobě,
tedy v Přítomnosti Ted a Tady

no s tim zazenem bych rekl jak pises proste je to obraceni pozornosti na pozornost a vlastne dochazi k prohlubovani ty staticky faze a muze to vest az k tomu samadhi,ale to samo nejde ovlivnit,zalezi na vasanach,energeticky kvalite mysli,milosti,atd.Vlastne ani neni potreba nazyvat to zazen a sedet na specialni podlozce a drzet nakou pozici,klidne bych to nazval meditaci,relaxaci,sklidnenim mysli.

[Návštěvník]

„čtyři vnory“:
Prvním vnorem byl stav (shodný se stavem v mládí) bez žádosti. Myšlenky se spojily s bezprostředním vnímáním.

Při druhém vnoru se jeho myšlení uklidnilo, zároveň prožíval pocit štěstí a radosti.

Za třetího vnoru Buddha bděl, vnímal bytí, ale nebyl rušen myšlením či chtěním. Zůstával pocit štěstí, radostné emoce vymizely.

Při čtvrtém vnoru jen vnímal bytí v přítomnosti, aniž by o to nějak usiloval myšlenkami, žádostmi.

Když padla noc, soustředil se na výchozí bod všech nauk o osvobození, na sebe v cyklu reinkarnací a tímto vyvolal probuzení. Nyní si byl vědom všech svých předešlých životů, viděl až do počátku tohoto světa, i za něj, do jiných světů, protože prý nekonečně vznikají a zanikají, stejně jako živé bytosti.

Poté se Buddha obrátil k znovuzrozování, pozoroval vznikání a zanikání bytostí, následně jejich lepší či horší život, dle jejich skutků. Odhalil cestu vedoucí z neustálého znovuzrozování, překonal ho poznáním pravdy. Buddhistické texty je označují jako „čtyři ušlechtilé pravdy“: Toto je strast, toto je vznik strasti, toto je zánik strasti, toto je stezka, vedoucí k zániku strasti.

[ryuninmobil]

Zazen bych necharakteriz. jako relaxaci. Je to uvolňená pozornost. Nebo pozorná uvolněnost. Pozice lotosu vyžaduje určitou snahu držet páteř rovně. Relaxace je spíš to co dělám v horké vaně
Bedlivě dáv pozor při jízdě po dálnici. Zazen je přesně uprostřed. Co se týká vnorů tak čtvrtý vnor je zazen. Bytí bez subjektu a objektu.

[ryuninmobil]

Vlastně zazen je až pátý vnor
to už nic nevnímám. Zazen cvičí zazen. Subjekt a objekt odpadly.

[Návštěvník]

Myslím, že čtyři vnory je "málo"

Je tu pátý vnor.

I to, i to.

I toto tělo...

Přijmutí....

[praktik]

Podle mé zkušenosti je přijmutí předpoklad, aby vůbec mohlo ke vnoru dojít, už k tomu prvnímu

[ryuninmobil]

Vostalpetře. Ty jsi poznal samotnou skutečnost?

[Návštěvník]

Takovu zkratkou je i to, že všechno je láska.

[Návštěvník]

Takovu zkratkou je i to, že všechno je láska.

Nebo že všechno je na hovno.

[Návštěvník]

Názory se samozřejmě mohou lišit,
ale podle mě budhismus není nic jiného než relaxace,
prostě jen uvolnění
(a je vcelku jedno jestli u toho sedím, ležím, nebo stojím,
i když samozřejmě páteř by měla být rovná,
protože rovná páteř je uvolněná páteř,
a tím pádem pak může kundalini volně proudit)

A když se uvolním,
tak se otvírám té své budhovské podstatě,
aniž bych o to nějak usiloval nebo to měl v plánu
v podstatě se nemohu otevřít něčemu jinému než budhovské podstatě, nebot tu nic jiného není
a vždycky mě to povznese "výš"
takže už ani tak nevidím nějaký detaily,
ale vidím celek - Jednootu,
ale i to nakonec pustím,
nebot mě to povznese až nad celý projevený svět - celou mysl

Zdá se, že mnohý touží po" buddhovské podstatě", ale v podstatě netuší co to vlastně je, a tak onou nálepkou polepí kde co jiného, o čem si myslí, že by to mohlo být a přestane dál hledat.

[Návštěvník]

Pro mě je teď úžas nad tím, že prázdnota je forma a přitom tohle už bylo jasné jako první, ale poznání, že forma je prázdnota se tak nějak nad tím povýšilo, takže se všechno tavilo do jednoty, do prázdna a teď je to, co je.

Ta prázdnota není vůbec prázdná, je plná velmi čiré průzračné všepronikající substance .

[rosada]

Moojiho se někdo ptal, jestli si vždycky pamatuje, že je vědomím.
Odpověděl: Já jím jsem, kdyby se to muselo pamatovat, byl bych první, kdo by zapomněl

[ryuninmobil]

Skrz starou švestku
Pozoruju měsíc
Cvrčci večer - milostná píseň

Jak dlouhý je okamžik?
Jabloň
Se sklání nad spadanými plody

Zatímco lidé hledali
Moudrost
Slunce usušilo mé prádlo