Co je to ego, co je to pravé já?

[Návštěvník]

Máš s ní zkušenost, třeba jen krátkou?

[Návštěvník]

Tohle je zajímavý čtení
http://www.cestypsychotroniky.cz/index. ... e&Itemid=3

zdá se, že i vědci přicházejí na to, že existuje jen vědomí

[Jarda Malej]

v tý TND se to dá asi docela dobře dohnat i bez čtení.....

V případě že se už začalo s vlastní praxí, může někdy to setrvalé čtení působit jako spolehlivý retardér.
To když jeden z lenosti něco dělat, začne raději obracet stránky v představě, že se k Tomu lze pročíst.
Když takto konečně narazí na informaci že je třeba nedělat nic, může se i na nicnedělání specializovat
a jít ho učit na internet.

[Jarda Malej]

Niels Bohr tedy ve sporu zvítězil, avšak ani on, ani Einstein nežili dost dlouho, aby se to dozvěděli.

Autor ví ve skutečnosti prd, co že se Bohr či Einstein před smrtí dozvěděli či ne.
Zrovna tak jako každý z nás.

Viz citovaný odkaz:

http://www.cestypsychotroniky.cz/index. ... e&Itemid=3
:-)

[Návštěvník]

Niels Bohr tedy ve sporu zvítězil, avšak ani on, ani Einstein nežili dost dlouho, aby se to dozvěděli.

Autor ví ve skutečnosti prd, co že se Bohr či Einstein před smrtí dozvěděli či ne.
Zrovna tak jako každý z nás.

Viz citovaný odkaz:

http://www.cestypsychotroniky.cz/index. ... e&Itemid=3
:-)

asi proto Terezie z Avily doporučuje:


"Starejme se o své chyby a ne o chyby druhých. Avšak právě tyto obezřetné osoby se všemu diví, zatímco v důležitějších věcech by se snad mohly mnoho naučit od těch, nad nimiž žasnou. Snad se dovedou lépe chovat navenek a vystupují skromně, ale to není rozhodující, i když je to dobré. Není rozumné vyžadovat, aby všichni šli naší cestou: tím méně pak učit cestě dokonalosti, když se ani neví, co to je. I když tato touha prokazovat druhému dobro je Božím vnuknutím, je možné dopustit se tam mnoha chyb. Proto je lepší držet se toho, co předpisuje naše řehole, totiž: „žít stále v mlčení a naději“. O duše druhých bude pečovat Bůh, a my jim budeme mnohem prospěšnější, když je budeme odporoučet Pánu. – Jemu buď vždycky chvála!“"

[Jarda Malej]

..prozkoumat co je to to nic,

..Každej si to pak vyloží podle svého

Po důkladnějším prozkoumání onoho "nic" není výklad "podle svého" možný.
Jeví-li se přesto někomu že ano, pak platí:
"Každej si to pak vyloží podle svého."

[Návštěvník]

Když takto konečně narazí na informaci že je třeba nedělat nic,

tak se hlavně vcelku vyplatí prozkoumat co je to to nic,
a o tom můžeme být třeba to Budhovo pojednání o čtyřech vnorech
když už tedy potřebuješ to mít povrzený od někoho s certifikátem

Každej si to pak vyloží podle svého,
třeba tak, že když nemyslí, nemluví a je v klidu tak že je to už nic,
nebo když jede na kole nebo trhá kytky či čůrá na strom
tedy to satori

a začne to kázat na internetu....


A nebo to zkusí v praxi,
a uvidí
a nebo neuvidí,
co já vím....?

Ono v těch knihách není popsán ten důležitý akt, a to ten, jak udělat uvnitř sebe onen vnitřní kotrmelec (jak tomu někde hezky říkají), nebo jak říkám já - rozhrnout šedivou matnou clonu, kterou je JÁ zahaleno před dotěrným já, proniknout svým vnitřním zrakem do dimenze, ve které je jen ona zářivá prázdnota....je k tomu zapotřebí úsilí zaroveň s bezúsilím, takové balancování na velmi úzké hraně, dokud se to nepodaří uskutečnit...

[Návštěvník]

když si to tady čtu, tak si tak říkám ... takový starosti bych docela uvítal (ironie)

[Návštěvník]

když si to tady čtu, tak si tak říkám ... takový starosti bych docela uvítal (ironie)

Proč tedy raději nejdeš někam k vodě, zaplavat si, opalovat se, koukat po holkách v bikinách...?

[Návštěvník]

když si to tady čtu, tak si tak říkám ... takový starosti bych docela uvítal (ironie)

Proč tedy raději nejdeš někam k vodě, zaplavat si, opalovat se, koukat po holkách v bikinách...?

šel bych, kdyby moh

[Linda]

tak já říkám že jo,
že si můžeš vybrat,
jestli pozornost,
nebo uvolnění

Bůhvíproč, ale jakmile se pozornost se zaujetím zakouká na mezeru mezi myšlenkama, tělo se uvolní samo od sebe, je to docela nápadný.

Dobře to jde s tázavým pohledem "Jaká bude další myšlenka"? Ony se pak styděj nebo co, prostě jak se na nějakou myšlenku čeká, ona ne a ne se objevit. Mezera se tím protáhne - a první myšlenka pak je údiv nad tím, jak tělo mezitím dočista zhadrovatělo. Jako u kočky, když leží spokojeně v pelíšku.

Asi jsou to spojitý nádoby - buď vědomý relax, nebo zmizet v mezeře bez času a myšlenek. Začne se jedním a to druhý se objeví samo.
Když se jde do vědomí bytí přes relax, má to jednu příjemnou slepou uličku - do šlofíku

[Návštěvník]

I když Lucky říká že ne,
tak já říkám že jo,
že si můžeš vybrat,
jestli pozornost,
nebo uvolnění,

Bez pozornosti a uvolnění, cha, cha, cha.

[Jarda Malej]

Začne se jedním a to druhý se objeví samo.

To by bylo tak asi v kostce.
(Bez vymejšlení co že se má objevit, kdy, po čem, jak zařídit aby se to objevilo, jak by to mělo vypadat ..a jak že to vlastně popsat.)
Říká se tomu taky "duchovní praxe."

[Linda]

Když se to druhý neobjeví samo, je možné se podívat na příčiny.

Buď relax není úplný relax, případně se sune směrem k příjemné slepé uličce,
anebo je přítomné úsilí, snaha.

I malá stopa úsilí dokáže spolehlivě vnášet osobní já jak do zaměřování pozornosti, tak do pokusu o relaxaci.

[Linda]

I malá stopa úsilí dokáže spolehlivě vnášet osobní já jak do zaměřování pozornosti, tak do pokusu o relaxaci.

Potom je vcelku výhodnější ta relaxace

Pro Tebe zřejmě ano. U mě je to naopak, asi to souvisí i se stavem opotřebovaný fyzický skořápky.
Pobolívání všeho možného vyvolává reziduální napětí v těle a při relaxování to přitahuje pozornost, kdežto v mezeře se to přestane vnímat.

[Návštěvník]

Tohle je zajímavý čtení
http://www.cestypsychotroniky.cz/index. ... e&Itemid=3

zdá se, že i vědci přicházejí na to, že existuje jen vědomí

A
http://www.gamepark.cz/exisuje_realita_ ... pr3138.htm

[Návštěvník]

takže Luckyho"popisovat se nemá, neb tím tu věc omezíme" vlastně znamená, že už jsme to popsali

Tohle velmi často platí na předpovědi počasí.
Počasí se totiž občas koukne na internet, co že mu to zase vyvěštili, že má udělat, a když má zrovna hravou náladu, tak udělá pravý opak...
Pršet mělo totiž v Čechách včera, dnes už ne..a přitom venku právě leje a leje, včera nechalo sluníčko hřát ...

[Jarda Malej]

nerozumím ani konceptu KDYŽ JÍM TAK JÍM, KDYŽ JDU TAK JDU ...(jak tady psal Lucky)

ale vcelku rozumím konceptu JE ZDE JEZENÍ, CHOZENÍ, ALE JÁ NEJSEM KONATEL

No to je škoda, že jednomu rozumíš a tomu druhýmu ne.
Dá se to vysvětlit takříkajíc uvězněním ve slovech,
což bývá příznačné pro čistě intelektuální přístup k tématům jako je zrovna tohle.

[Linda]

že tu pozornost utopím ve sledování nějaký činnosti

A musí být utopená?

Moje zkušenost je, že při takové činnosti, která je skutečně plně teď... teď...teď..., se pozornost nejen neutápí, ale naopak se sama od sebe vyostřuje. Bůhvíproč. Vnímá se dění, včetně pohybů těla, bez vznikání impulzů, aby něco bylo, nebo nebylo.

Zní to asi dost svatokrádežně, ale možná je jedno, jestli Vědomí vnímá v Sobě Svoje pohyby v podobě "dění", nebo Se vnímá v nepohybu (= pozornost na pozornost).

Rozhoduje jen, jestli je přítomný pocit jednajícího "já". Ten mizí v obou případech - ať je pozornost obrácená k sobě samé, anebo vnímá dění způsobem "být plně přítomný". Je to jedna Podstata, liší se jen Pozornost pozorující Sebe samu buď v nepohybu, nebo v pohybu tady a teď.

Tím nechci říct, že se to daří takhle vnímat furt, ale stačí i jen občas, aby to vyvolalo pochybnost o "utopenosti" pozornosti, když "já" zmizí v tvořivé činnosti.
Ostatně když je tu jen Pámbu, tak by se dalo čekat, že Se bude vnímat, i když Se hejbe

[Návštěvník]

nerozumím ani konceptu KDYŽ JÍM TAK JÍM, KDYŽ JDU TAK JDU

To je stejné jako koncept: jsem, vím, konám. ..

ale vcelku rozumím konceptu JE ZDE JEZENÍ, CHOZENÍ, ALE JÁ NEJSEM KONATEL

To je druhá strana té konceptuální mince: nejsem, nevím, nekonám. ..

Tahle měna každopádně přišla do oběhu až s rozmachem duchovního intelektualizmu. Předtím si nikdo nelámal hlavu tím, že když zrovna spí, tak momentálně není, nic neví a nekoná. .. A že když zrovna bdí, tak momentálně je, něco ví a dle toho koná. ..
: )