Za absolutním a relativním je poklona

[Návštěvník]

Kolik let tohle dělal po probuzení Ramana, když žil v jeskyni na Arunačale? Mám dojem, že hodně dlouho.
Napadlo vás někdy, proč tak dlouho žil v ústraní v naprosté samotě?

Ramana Mahariši přestal žít v ústraní ne proto, že by se mu stýskalo po něčí společnosti,
nýbrž proto, že lidé kolem něho postavili ašrám. A tak jej toho ústraní zbavili.
Nicméně jeho ticho bylo stále stejně nepohnuté. A je dosud.

To je vcelku známé, že jim na to pozvání hned nekývnul, že ho dost dlouho prosili, aby se přestěhoval dolů do ašramu. O tom ale moje úvaha nebyla, že by snad byl celej říčnej, aby začal honem honem vyučovat. Spíš to navazovalo na Vostála, na jeho zmínku, co následuje po realizaci.

Trochu mě překvapilo, jak jsi to pochopil.

Holt život je plnej překvapení

[Jarda Malej]

Skutečný ašrám nemůže vzniknout jinak.
Vyrůstá kolem svého tichého středu.

[Návštěvník]

To je vcelku známé, že jim na to pozvání hned nekývnul, že ho dost dlouho prosili, aby se přestěhoval dolů do ašramu. O tom ale moje úvaha nebyla, že by snad byl celej říčnej, aby začal honem honem vyučovat. Spíš to navazovalo na Vostála, na jeho zmínku, co následuje po realizaci.

PS: kontext se týkal úvahy , že

asi ve stavu uvědomění Já rozpoznával jako tvary Vědomí ty obsahy mysli, které setrvačností vyvstávaly... Když pak žil dole v ašramu, řekl něco v tom smyslu, že je nutné se pak ve stavu bez já postupně ukotvovat

Je to trochu překvapivé, že tak dlouho, protože prozřel poměrně brzy, a tak neměl možnost se spoustu desetiletí ztotožňovat s individuálním osobním já

[Jarda Malej]

Trochu mě překvapilo, jak jsi to pochopil.

Svojí odpověď jsem napsal primárně pro kohosi, kdo položil následující otázku:

Napadlo vás někdy, proč tak dlouho žil v ústraní v naprosté samotě?

Následující způsob vyjadřování mne vedle toho inspiruje k odchodu.

To je vcelku známé, že jim na to pozvání hned nekývnul, že ho dost dlouho prosili, aby se přestěhoval dolů do ašramu.

Dobrou noc.

[Návštěvník]

Mahariši zřejmě dával přednost samotě. Ti součastní nedělají rozdíl mezi samotou a satsangem v sále plném lidí. Dokonce je možné s některými mít kontakt i po internetu (třeba s Hendrukem). Ale možná se přizpůsobili, je jiná doba a je to teď potřeba.

[Jarda Malej]

Mahariši zřejmě dával přednost samotě.
Ti součastní zřejmě nedělají rozdíl mezi samotou a satsangem v sále plném lidí.

Ani Ramana Mahariši nedělá rozdíl mezi samotou a satsangem kdekoliv.

[praktik]

Mahariši zřejmě dával přednost samotě.

A proč by neměl? Povaha se po probuzení nezmění. Změnil se jen vnitřní stav - je tu vnitřní tichost při všem, co se děje. Není důvod měnit zvyklosti a vlastní způsob života. Mahariši v ášramu denně zašel do kuchyně a pomáhal čistit zeleninu pro společné jídlo. Jiní probuzení to nedělají. Každý se projevuje trochu jinak. Někteří vysvětlují nauku, jiní mlčí a zůstávají potichu. V běžném životě dál zacházejí s věcmi různě, protože dál je tu tělo se svými zvyky, a podmínky, ve kterých se nachází.

Ramana Mahariši nedělá rozdíl mezi samotou a satsangem

Myslím, že probuzení rozpoznají rozdíl mezi samotou a satsangem, protože někteří z nich dávají přednost ústraní, jiní jsou neustále obklopení lidmi.
Bylo by s podivem, kdyby se všichni chovali stejně.

[Jarda Malej]

Ramana Mahariši nedělá rozdíl mezi samotou a satsangem

Myslím, že probuzení rozpoznají rozdíl mezi samotou a satsangem,

Tady bude asi jistý rozsíl ve vnímání významu pojmů, které používáme.

Patrné to bude například u vnímání slova "satsang", který při vyřčení slov "Ramana Mahariši"
vnímám jako nepřetržitě (právě teď, teď, teď ) probíhající.
Proto v téhle souvislosti používám přítomný čas. Nehovořím o Ramanově osobě.
Gurua vnímám jako nepřetržitě přítomného, jako vlastní bytí.
"Samota" zde znamená, že není ..druhých. Jedinost Boha řekněme.
Vycházím ze zkušenosti, že již řeč o Guruovi může být za jistých okolností inspirací - satsangem.
Koneckonců máme úsloví přísloví o "Braní jména Božího ...atd.

[praktik]

Takže, meditovat,meditovat, meditovat,
snad ještě více než před zkušeností realizace,
což nakonec asi radí i ten Budha (myslím)
a rozpouštět, rozpouštět, rozpouštět (tedy zůstávat v uvědomění Já)

Kolik let tohle dělal po probuzení Ramana, když žil v jeskyni na Arunačale? Mám dojem, že hodně dlouho. Napadlo vás někdy, proč tak dlouho žil v ústraní v naprosté samotě? Mě napadá jen, že asi ve stavu uvědomění Já rozpoznával jako tvary Vědomí ty obsahy mysli, které setrvačností vyvstávaly... Když pak žil dole v ašramu, řekl něco v tom smyslu, že je nutné se pak ve stavu bez já postupně ukotvovat

Je to trochu překvapivé, že tak dlouho, protože prozřel poměrně brzy, a tak neměl možnost se spoustu desetiletí ztotožňovat s individuálním osobním já

Ale možná, že byl jen samotář - i když ve svých klukovských létech se tak nechoval.

To je původní příspěvek, kde se jeho autor zmiňuje o Maharišim. Mluví tu o člověku, který někde žil... a na tuhle úvahu o smyslu meditování po probuzení navazovaly další komentáře. I zmínka o satsangu, ve smyslu setkání hledajících lidí s probuzeným člověkem.

Vnést do toho jiný, neduální význam slova satsang a reagovat pak na něj - proč ne Aspoň je o čem diskutovat.
i když - tenhle význam asi v každém navozuje trochu jiný stav

Může vyvolat potřebu zpochybňovat věcné úvahy, týkací se cesty, to se v diskusi stává,
v jiném navrací pozornost směrem k mlčení

Dík za připomenutí

[Jarda Malej]

V úvodu svého předchozího komentáře jsem ocitoval k čemu se konkretně vyjadřuji
a mohu to pro přehlednost zopakovat, proč ne?
Další poznámky k tématu nemám, co jsem měl na srdci, jsem už řekl.

Jarda Malej:
Ramana Mahariši nedělá rozdíl mezi samotou a satsangem

Praktik:
Myslím, že probuzení rozpoznají rozdíl mezi samotou a satsangem,

[Návštěvník]

Mahariši zřejmě dával přednost samotě.

A proč by neměl? Povaha se po probuzení nezmění. Změnil se jen vnitřní stav - je tu vnitřní tichost při všem, co se děje. Není důvod měnit zvyklosti a vlastní způsob života. Mahariši v ášramu denně zašel do kuchyně a pomáhal čistit zeleninu pro společné jídlo. Jiní probuzení to nedělají. Každý se projevuje trochu jinak. Někteří vysvětlují nauku, jiní mlčí a zůstávají potichu. V běžném životě dál zacházejí s věcmi různě, protože dál je tu tělo se svými zvyky, a podmínky, ve kterých se nachází.

Ramana Mahariši nedělá rozdíl mezi samotou a satsangem

Myslím, že probuzení rozpoznají rozdíl mezi samotou a satsangem, protože někteří z nich dávají přednost ústraní, jiní jsou neustále obklopení lidmi.
Bylo by s podivem, kdyby se všichni chovali stejně.

Ramana Mahariši nedělá rozdíl mezi samotou a satsangem

Že by Mahariši nepoznal, jestli jsou kolem něho lidi, nebo nejsou?

Inu argumenty advaiťáků jsou někdy fakt srandovní Ještě že tenhle přístup nepoužívají, když vyťuklávají písmenka a píšou je sem ve správném pořadí, aby tvořily slova - přesto, že všechna písmena jsou JEDNO

[Návštěvník]

když je o samotě, tak má nejspíš víc času na hlubokou meditaci