Licence na pravdu - Buddhistická pravda

[Návštěvník]

Jednat podle záměru znamená jednat bez ulpívání

Nelpím na tom.

[Návštěvník]

Záměnou těch dvou pojmů se směšuje jednání bez ulpívání a jednání ulpívající na výsledku.Bez schopnosti tento rozdíl u sebe rozpoznat může být duchovní praxe i nebezpečná, člověk může skončit jako magik, který zná jen vlastní vůli a považuje to za cosi duchovního.

Jednat podle záměru znamená jednat bez ulpívání

Nelpím na tom.

Je tohle vůbec možný?

Používat záměr neulpívat na dosaženém pro dosažení cíle...to je protimluv, protože se tu parádně lpí na tom, že se nemá lpět, aby se něčeho dosáhlo.

Mluvíš tady o záměru jako o ulpění
Zaměňování obou významů podle libosti ukazuje na neschopnost nebo nezájem to od sebe rozpoznat.
Sorry, ale v tom případě diskuse postrádá jakýkoliv smysl.

[Návštěvník]

Jednat podle záměru znamená jednat bez ulpívání

Už jsme o tom tady párkrát hovořili,
můj názor je, že toto je možné až teprve v úrovni uvědomění nek.prostoru vědomí kterým já jsem

Jednáš tak, kdykoliv na něčem nelpíš, například když se rozhodneš jít na záchod (pokud nemáš zrovna průjem a nesnažíš se honem doběhnout).

[Návštěvník]

Mluvíš tady o záměru jako o ulpění
Zaměňování obou významů podle libosti ukazuje na neschopnost nebo nezájem to od sebe rozpoznat.
Sorry, ale v tom případě diskuse postrádá jakýkoliv smysl.

Nepostrádá to smysl,
budto to nám nechápavým vysvětlíš, v čem je ten rozdíl

Jsou tu tři příspěvky, počínaje Letgo » ned 26. srp 2012 18:24:05, kde se to vysvětluje tak srozumitelně, že by to pochopilo i malý dítě.

Když ti to nestačí, nedá se nic dělat.

[Návštěvník]

Tak jo:

Záměr s lpěním - žít tak, aby výsledek bylo osvícení.
Chtění...je pro mne ten záměr, žít tak, aby se to osvícení opravdu dostavilo, jako dar za dobré chování.

Záměr bez lpění - žít tak, jak nejlépe to dokážu,abych se musel sám před ostatními i před sebou za sebe stydět, aniž bych za to doufal v případné osvícení.

[Návštěvník]

abych se musel sám před ostatními i před sebou za sebe stydět,

oprava, vypadla přípona ne....správně má být.....abych se nemusel ...

[Linda]

Ráda Ti ponechám Tvé lpění na záchodě a všem dalším, Petře, ale po Tvém

přece jen bych viděl rozdíl když řeknu
já jdu na záchod
nebo
je zde chůze na záchod

neodolám a nabídnu malý výňatek z Balsekara, kde pobaveně ukazuje, že se nijak neostýchá používat slovo já a představit se jménem své osoby. Pěkná ukázka, jak si my hledající představujeme, že probuzený advaitin mluví, a jak je to doopravdy.

RB. "K otázce „Kdo jste vy?“ vám povím něco docela zábavného.

Jeden můj přítel v San Francisku chtěl mít stále přehled, kde právě jsem, a tak zavolal Rayovi, jestli jsem už přijel. Ray odpověděl „Ještě ne, a kdo jste vy?“, a Adrien řekl

„Tohle, milý příteli, je moc, moc těžko definovatelná věc.Ale džňáni by to nepovažoval za tak moc těžko definovatelnou věc. Pokud tomu dobře rozumím, džňáni by mohl odpovědět jedině…“

RB. Řekl by: Tady Raméš.“


Příjemný večer

[Návštěvník]

Taky jsi to v tom citátu mohl už opravit, přidat tu příponu ne....

[Návštěvník]

Tak já to opravím tady...

Záměr bez lpění - žít tak, jak nejlépe to dokážu,abych se nemusel sám před ostatními i před sebou za sebe stydět, aniž bych za to doufal v případné osvícení.

[Linda]

Záměr bez lpění - žít tak, jak nejlépe to dokážu, abych...

Vzpomínám si, že na jiném fóru se o rozdílu mezi ulpěním a jednáním bez ulpění taky čile diskutovalo.

V podstatě nakonec došlo ke shodě, že jednání bez lpění je takové jednání, kdy něco děláme v přítomnosti, protože = záměr
Účelové jednání s nějakým cílem, aby - je chtění; upíná se na něco, co může nastat až v budoucnosti.

Stejně to vysvětluje i Balsekar, Tolle a další.
Se záměrem žijeme v současném okamžiku, při chtění se vztahujeme k něčemu v budoucnosti nebo v minulosti.

Takže je mi líto, ale žít tak, jak nejlépe to dokážu, abych... je příklad chtění.

[Návštěvník]

Záměr bez lpění - žít tak, jak nejlépe to dokážu, abych...

Vzpomínám si, že na jiném fóru se o rozdílu mezi ulpěním a jednáním bez ulpění taky čile diskutovalo.

V podstatě nakonec došlo ke shodě, že jednání bez lpění je takové jednání, kdy něco děláme v přítomnosti, protože = záměr
Účelové jednání s nějakým cílem, aby - je chtění; upíná se na něco, co může nastat až v budoucnosti.

Stejně to vysvětluje i Balsekar, Tolle a další.
Se záměrem žijeme v současném okamžiku, při chtění se vztahujeme k něčemu v budoucnosti nebo v minulosti.

Takže je mi líto, ale žít tak, jak nejlépe to dokážu, abych... je příklad chtění.

Kéž by všichni kolem nás žili alespoň tak, aby se za své chování nemuseli stydět ani před ostatními, ani před sebou. Aby tak žít CHTĚLI.

[Jarda Malej]

Kéž by všichni kolem nás žili alespoň tak, aby se za své chování nemuseli stydět ani před ostatními, ani před sebou. Aby tak žít CHTĚLI.

Ano. Docela by to stačilo.
Ani by si při tom nemuseli dělat starosti, jestli náhodou nedej bože nechtějí ..aby.

[orog]

jednání bez lpění je takové jednání, kdy něco děláme v přítomnosti, protože = záměr
Účelové jednání s nějakým cílem, aby - je chtění; upíná se na něco, co může nastat až v budoucnosti.

Stejně to vysvětluje i Balsekar, Tolle a další.
Se záměrem žijeme v současném okamžiku, při chtění se vztahujeme k něčemu v budoucnosti nebo v minulosti.

Kdykoliv je v tom o čem uvažuju, "abych...", část mé pozornosti je zaměřená na výsledek.
Je tu určitá šance, že se to podaří, a pak budu potěšený (dopadlo to dobře), nebo se to nepovede a budu zklamaný (dopadlo to špatně).

To jsou reakce ega na jeho splněná nebo nesplněná podvědomá přání, chtění. Ctnostná i všechna ostatní.
Vznikají automaticky každým upnutím se na budoucnost nebo na minulost, aby...

[Návštěvník]

V podstatě nakonec došlo ke shodě, že jednání bez lpění je takové jednání, kdy něco děláme v přítomnosti, protože = záměrÚčelové jednání s nějakým cílem, aby - je chtění; upíná se na něco, co může nastat až v budoucnosti. Stejně to vysvětluje i Balsekar, Tolle a další. Se záměrem žijeme v současném okamžiku, při chtění se vztahujeme k něčemu v budoucnosti nebo v minulosti.Takže je mi líto, ale žít tak, jak nejlépe to dokážu, abych... je příklad chtění.

vůle (úmysl) – chtění, záměr, úmysl, snaha o dosažení nějakého cíle, zájem na jeho dosažení, výsledek rozhodování, svoboda rozhodování
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFle

Záměr bez lpění - žít tak, jak nejlépe to dokážu,abych se nemusel sám před ostatními i před sebou za sebe stydět, aniž bych za to doufal v případné osvícení.

V tomto případě není chtění být osvícenen - o to tu přece šlo - záměr konat něco, aniž by se doufalo v osvícení.
Ale záměr, abych neulpíval na výsledku a přitom nedočkavě čekal následující osvícení...je parádní chtění výsledku - být osvícen.

[Návštěvník]

Zbývá

abych se nemusel sám před ostatními i před sebou za sebe stydět

[Návštěvník]

Zbývá

abych se nemusel sám před ostatními i před sebou za sebe stydět

Někdy nestačí jen tohle

Záměr bez lpění - žít tak, jak nejlépe to dokážu

protože se může za sebe před sebou i před ostatními i dost stydět...

Takže to musí být pěkně dohromady :

áměr bez lpění - žít tak, jak nejlépe to dokážu,abych se nemusel sám před ostatními i před sebou za sebe stydět, aniž bych za to doufal v případné osvícení.

[Návštěvník]

protože = záměr

Takže protože jsi něco napsal, tak proto ti odpovídám,

ale možná ti taky odpovídám proto, abych tě opravil a přivedl věc na správnou míru

přičemž to ABY mně může zůstávat docela dobře skryté

Třetí možnost je: odpovídám, protože to vidím trochu /nebo úplně/ jinak než ty,
ale ani mi nenapadne, že bys to mohl přijmout /možná tě znám a tak vím, že to nepadá v úvahu./

Ale protože to tu čte i řada Návštěvníků, nebude na škodu, když se tu objeví např. na sádhanu víc pohledů, i ty, které vyplývají ze zkušenosti.

[Návštěvník]

Absolutno nikdo neoblafne, i kdyby človíček své snahy o jeho dosažení, neustále zabaloval do pozlátka "nechtěníí".
Buď opravdu o to dosažení netouží, nechce to - pak ale ani nijak nestojí o to, neustále z duchovních knih něco vypreparovávat a přehazovat v to diskusních forech vidlemi jak hnůj v Augiášově chlévě.

A jestliže opravdu touží po tom osvícení, přečetl o tom kila knih, vedl o tom řeči s těmi, co o tom něco ví - tak proč si to nepřiznat a pravdivě to nepředložit tomu Absolutnu? Proč neudělá vše, co je možné, co je v jeho silách, aby se k němu přiblížil?

Protože mu někdo omílá něco o nechtění, o neusilování? Který z nich nikdy neusiloval o to přiblížení se k Absolutnu ??

[ryunin]

Pravda, vostalpetře, není koncept, to už je právě ten cíl za koncepty.

Pokud bychom pravdu považovali za koncept,

pak by to bylo stejné jako kdyby někdo, kdo hledá klíče a ptal se, kde jsou, dostal odpově´d:

"Jsou na stole v kuchyni, ale tam je nenajdeš, protože stůl v kuchyni je jen koncept."

Samozřejmě že výraz "stůl v kuchyni" ještě není skutečným stolem v kuchyni a slovo "pravda" nebo "buddhsitická pravda"

není zážitkem, prožitkem, zkušeností pravdy samotné. Ale když nás zajímá zkušenost pravdy, když nás zajímá probuzení, máme k tomu takové slovíčko a to je probuzení, nebo pravda, nebo Buddha. Jsou to slova, to dá rozum, že nemohou nahradit skutečnost. Ale nejsou to koncepty, koncept je nějaký aspekt skutečnosti.

koncept je třeba dobro, zlo, morálka, společnost, utrpení, bolest, radost, štěstí... to jsou koncepty, výseky celistvé zkušenosti, pohledy na něco, ale v buddhismu teda, nevím jak jinde, nás zajímá konečná pravda a ta už právě konceptem není, proto je za všemi koncepty, filozofií, náboženstvím a není v ní žádná diskuze spor nebo srovnání.

[ryunin]

ale v buddhismu teda, nevím jak jinde, nás zajímá konečná pravda a ta už právě konceptem není, proto je za všemi koncepty, filozofií, náboženstvím a není v ní žádná diskuze spor nebo srovnání.

Ryunine,

prosím, můžeš napsat, co je ta konečná pravda ?

Existuje nějaká jiná konečná pravda v buddhismu, než v křesťanství ?

konečná pravda už není koncept (pokud z ní neděláme koncept) a nezávisí na filozofii nebo náboženství

je to to, co se objeví, když pojmy ztratí svou moc nás klamat

je to to, v čem všichni neustále žijeme, je to to, co vyjadřují stromy, řeky, mraky, skály

je to to, kam intelekt už nedosáhne, proto to nelze intelektuálně pochopit