Interview s Luckem

[2012]

Fakt to nechápu...

To přijde
času dost.
*

[Pavel]

Fakt to nechápu...

To přijde
času dost.
*

Času je dost, ale ne pro tohle vlákno, myslím, že ryunin už chystá zámek.

[2012]

Mapuji svoji mysl
tím mapuji i tvojí.
Jóga.

To je skvělý, takže jsi objevil nejdříve u sebe...

Jinak to nefunguje,
vždy a cokoliv, nejdříve u sebe.

Stačí tedy lépe číst to, co je psáno.
*

[přihlížející]

Mapuji svoji mysl
tím mapuji i tvojí.
Jóga.

To je skvělý, takže jsi objevil nejdříve u sebe...

Jinak to nefunguje,
vždy a cokoliv, nejdříve u sebe.

...

No já taky doufám,
že ti to jednou dojde,
a nelámu nad tebou hůl a nepíšu ti že jsi žvanil....

Není žvanil.

Ono se totiž pozná, když někdo mluví z vlastní zkušenosti, na rozdíl od toho, kdo se zabývá duchovňáckým teoretizováním pro ukrácení dlouhé chvíle.

[2012]

Času je dost, ale ne pro tohle vlákno, myslím, že ryunin už chystá zámek.

Vláken je víc než dost.

Ať děláš do děláš
cokoli komukoli dojde
stejně to vždy bude
tady a teď.
*

[přihlížející]

jsou to stejní žvanilové jako ty...

k tomu ani nepotřebuju rozpoznávat kdo žvaní a kdo ne,
můj názor je jasný,
nikdo není žvanil....

Kdybys jednou dostal chuť trochu se v tom zorientovat, dobrý začátek by mohl být zkusit rozpoznat rozdíl mezi planým žvaněním a věcným postřehem vyplývajícím z pochopení.

[2012]

takže ted už jsi přešel k mapování mysli druhých

Není třeba nikam přecházet.
Jak dobře si všímáš u sebe,
pak stejně jasně uvidíš kdekoliv.
*

[přihlížející]

takže ted už jsi přešel k mapování mysli druhých

Není třeba nikam přecházet.
Jak dobře si všímáš u sebe,
pak stejně jasně uvidíš kdekoliv.
*

A do té míry, ve které to nevidíš u sebe, tě to dráždí u druhých.

[ryunin]

když to čoudí a jde se spát, dá se na to vyčůrat, aby se dalo klidně spát a něco nechytlo...

takže pojdme na to vyčůrat

[2012]

To už by byl na mě ten život moc složitej,
pokud ti to vyhovuje, tak to klidně dělej,

ale já dávám přednost jednoduchosti....

Pávě toto všímání je vsuktku jedno-duché,
ale není snadné, chce to notnou dávku odvahy,
uvidět sám sebe.

Někdy je ta nejjednodušší věc také tou nejtěžší.
A chceš-li si cestu zkrátit, velmi často si zajdeš.
*

[Návštěvník]

když to čoudí a jde se spát, dá se na to vyčůrat, aby se dalo klidně spát a něco nechytlo...

takže pojdme na to vyčůrat

No to já to klidně rozfoukám,
znáš mě

Žvanivost je postižení, takový rozfouká cokoliv, jen aby bylo o čem žvanit.
Téma je pro něj vedlejší, používá ho jen jako dmychadlo.


Jediná pomoc: nereagovat, nechat tu samomluvu dobublat

[Luck]

Co mě tu zarazilo je, že Luck doznal, že zná ty co poznali pravdu,
ale sám se od poznání pravdy distancuje.

Pokud jde o tu „dyštanc,“ tak jsi Rosado asi zrovna nedávala moc pozor,
ale s tím: „Luck doznal,“.. jsi jednička.

Proč odmítá Luck mluvit konkrétně o své praxi a svých učitelích nechápu.

Kvalita těch novinářsky laděných rozhovorů se Ryunine většinou odvíjí od kvality otázek.
A dost záleží na pohotovosti toho, kdo klade otázky.
Protože není-li tázající omezen předem vytvořenou šablonou do které chce to povídání mocímermo nacpat,
může se stát každá odpověď námětem pro další otázku.
Takové rozhovory se pak čtou či poslouchají skoro jako detektivka.
Poslouchám Vltavu, kde jsou ke slyšení zajímavé debaty každý den.

[2012]

Není třeba nikam přecházet.
Jak dobře si všímáš u sebe,
pak stejně jasně uvidíš kdekoliv.

Ještě se k tomu vrátím,
no pak jaksi jakýmsi logickým posunem či vývojem by mohlo být to kdekoli,
Univerzílní Myslí,
vždyt to má nakonec ona na triku, ty různý indi vindi mysli....

Zamýšlení se nad tím, co by „mohlo být“ odvádí pozornost od toho, co fakticky je,
oproti tomu, koukat na to, jak to zrovna v tuhle chvíli je, skýtá jistou šanci zjistit,
jako je to doopravdy.

A co se toho „mohlo by…“ týká, připouštím existenci nekonečného množství možností.
*

[ryunin]

Dobrá, takže to by stačilo. Cink Cink.