Dzogchen nebo Zen

[ryunin]

Včera večer jsem se díval na různá videa učitelů tradice dzogchen, protože jsem si chtěl udělat názor na tuhle tradici a jak se liší od zenu.

Především jsem měl dojem z obou hlavních představitelů na youbube, Ponlop Rinpoche a Chögyal Namkhai Norbu, že to jsou hrozně hodný lidi, který ze sebe nedělaj bohy.... proti některým zenovým mistrům působí neuvěřitelně přirozeně a lidsky. To je ale možná spíš otázka osobního založení těch mistrů, ne vina zenu nebo zásluha jiné tradice. Nicméně nemůžeme popřít, že zen je proti tomu, co učí a jak učí dzogchen, zřejmě nesmírně disciplinovaný. Relativně vzato, když se to srovná s tím přístupem v dzogchenu. Koukněte na ta videa, tady jsou oba představitelé, jeden mladý, jeden starý, oba velmi laskaví a tolerrantně působící.

http://www.youtube.com/watch?v=fmYpHub5bfY


http://www.youtube.com/watch?v=DaJwuhs0ZPM


ALe řeknu vám něco na obranu zenu i obranu dzogchenu.

Ta strohost, disciplína v zenu, ten důraz na každodenní cvičení a nelaskavost, až krutost vůči nesprávným názorům a odlišným školám nebo učitelům má v zenu důležitou úlohu a pomáhá žákům realizovat jejich buddhovskou podstatu. V zenu nemá místo skutečná nenávist a skutečné násilí, ale je tu prostor pro křik, okřiknutí, sprosté nadávky, označení toho a toho za smradlavého psa, jen proto, že ten pes nepochopil buddhismus a píše nesmysly, atd. Není tu prostor pro výmluvy, přetvářku, faleš, neupřímnost. To je zen. A díky té disciplíéně a strohosti vám to může dát neuvěřitelnou svobodu a prostro pro vaši vlastní přirozenou laskavost a citlivost a pro lásku ke všem bytostem. Je to cestou hole a křiku, ale výsledek, když se to povede, stojí za to - mistr Dogen, ač tvrdý a přísný a nekompromisní vůči těm, co nebyli buddhisté, byl čistého srdce a nekonečné lásky a soucitu ke všem bytostem.


Tak a teď se zase zastanu tradice dzogchen. Nemyslím si, že to je jen laskavost, uvolněnost, tolerance, že ten klid a úsměv na tváři těch učitelů znamenýá, že když chcete studovat a cvičit tuhle tradici, nemusíte se o nic snažit. Naopak. Za tím úsměvem a hodným strýčkovským nebo kamarádským přístupem je nekompromisní požadavek na upřímné, poctivé, odhodlané studium a praxi pod vedením autorizovaného učitele. Takže nakonec máte stejně velký a náročný úkol jako v zenu. Dojít ke své původní podstatě buddhy tak, že budete poctivě studovat a cvičit. A učitelé této tradice neříkají vůbec, že to je "jen si tak někde v klídku sednout a jste buddha". Ponlop Rinpoche tomu přístupu říká "kavárenská dharma". Prostě si jen tak příjemně povídáte o tom, jak je buddhismus v pohodě (nebo ještě lépe ne buddhismus, ale dzogchen.. nebo bez nálepek a kategorií říká, že to je v pohodě a co vůbec řešíš... a že to je váš názor a styl - to "nemuset nic". Jenže to je tak povrchní, že už nic povrchnějšího být nemůže. Pokud chcete opravdu přijít na kloub vlastní podstatě, v zenu nebo v dzogchen musíte cvičit a studovat pod vedením autentického učitele. Samozřejmě, nemusíte nic, jen umřít, ale pak neříkejte, že víte, co to je zen, co to je dzogchen.

[ryunin]

tak tihle rinpoche se ale jasně hlásí ke své tradici

ten starej pán o tojm mluví pořád, dzogchen, dzogchen... a ten mladej - tak už jen jak je oblečenej... Dalajláma taky mluví o buddhismu celkem otevřeně, neříká, ž to je jedno, vysvětluje učení a filozofii buddhismu a různé ty aspekty - nemluví jako "to neřešte, všechno je jedno, takže je to jedno..."

[teonik]

k dzogčenu sem přičuchnul kolem 2000,vyšly nějaké knížky od Nomkaie a Wangjala...dost mě oslovila myšlenka,že dzogčen chce sjednotit červené a žluté a další odrůdy budhismu a dokonce sladit i s bonem,starým šamanismem...tomu sem fandil a jel i do prahy na Wangjalův seminář

ani nevím,jak sjednocování dopadlo

myslím,že Linda tu má moc pěkné věci o dzogčenu

"není třeba měnit relativní kondici,spíš jí porozumět---je v ní pravá přirozenost..."
to se mi líbí

[ryunin]

Jinak jediný, co o dzogčhenu já vím je tohle:

http://www.inspiruj.cz/viewtopic.php?f=37&t=1475


takže kdyby jsi nějak začal studovat dzogčhen, tak mně možná rozšíříš obzory,
ale já se v tom fakt nevrtám, vím že jsou knihy, ale nečtu to....

no asi se neshodneme, ale když chceš něco do důsledku realizovat, musíš to studovat a cvičit... nestačí si jen říct, mě se líbí dzogchen, to je tak kavárenská dharma, jak říká Ponlop Rinpoche