Buddha neměl učitele

[ryunin]

Argument, že Buddha neměl učitele, tudíž já nemusím mít učitele, v buddhismu neobstojí, protože celá historie buddhismu je o předávání Buddhova učení z učitele na žáka. Takový argument by snad obstál, kdyby sám Buddha řekl: Neposlouchejte mě, neboť ani já jsem neměl učitele a od nikoho jsem se nic nenaučil. Nic vás učit nebudu, protože jsem se to sám musel naučit bez učitele. Tímto rozpouštím dnešní shromáždění.

Místo toho Buddha učil druhé, tudíž tu už byl vztah učitel a žák, a Máhákášjapa jeho učení obdržel zcela, což Buddha potvrdil. Tak začala tradice předávání učení z učitele na žáka, z buddhy na buddhu.

Takže lidé, kteří tvrdí, že Buddha neměl učitele, a proto oni sami nemusí mít učitele buddhismu, nemají upřímný zájem o Buddhovo učení, které by tu nebylo, kdyby ho Buddha nepředávál svým žákům a kdyby tato tradice nepokračovala až dodnes, protože předávání z učitele na žáka musí být živé, ne pouze akademické, na základě čtení textů a diskuze o nich.

Neměli bychom ponětí, co Buddha učil a kdo to byl, nebýt tradice oživování a realizace Buddhovy pravdy skrze skutečné buddhy, kteří nezůstali zakletí v knihách, ale byli zcela živí a aktivní v tomto životě. Tím chci říct, že bez živého, skutečného buddhy, který udrží v ruce hůl, nemáme ponětí, co vlastně Buddha učil a kdo to byl, tím méně můžeme posuzovat, jak a proč je třeba studovat a cvičit buddhismus.