Kritizuju, kritizuješ, kritizujeme

[ryunin]

Je dost běžné narazit na internetu na kritiku kritiky v buddhismu.

Lidé, kteří chodí na buddhistická fora, nemají rádi, když někdo kritizuje nějakého buddhistu. A okamžitě se dopouštějí téhož - kritizují to, co sami dělají, což je trochu zvláštní .

Cožpak není buddhismus ukazování na to pozitivní, čisté, krásně oproštěné od negativního a vší kritiky?

Cožpak Buddha nic nekritizoval, nepoučoval, neodmítal? Samozřejmě že ano. Takže lidé, kteřým se nelíbí, že nějaký buddhista kritizuje jiného buddhistu, nechápou, že může jít o zcela upřímnou snahu vysvětlovat, co je a co není buddhismus. Když někdo říká něco, co neodpovídá kritériím Gautamova učení, je třeba říct - tohle není buddhismus. A když někdo říká, co odpovídá kritéritím Gautamova učení, je dobré to potvrdit.

A tak protože naše slova jsou dualistická, používám "ano" a "ne". Učení buddhismu používá slova jako ukazatele, kudy ano, kudy ne. Pravda je samozřejmě už nedualistická. Ale bylo by falešné říkat, že protože je pravda nedualistická, měli bychom o ní mlčet. To je velmi hloupá filozofie. MLčení je samozřejmě velmi důležité, ale nemluvit by byla chyba. A protože chceme probudit buddhovství v sobě a druhých, musíme si navzájem pomáhat pozitivní i negativní cestou - to znamená říkat, co vede k pravdě a co nevede k pravdě, obojí obohacuje a inspiruje náš život buddhy. Obojí jsou metody buddhů a mistrů po celá století. Kritika i chvála, slova ANO i slova NE.

[ryunin]

No to je to, pořád váhat, nevím, nevím, nevím, kdo má pravdu...

takže tak se nikam člověk nedostane

musíš najít učitele, kterýmu věříš a ne pořád přešlapovat na místě

to neříkám jen vostalpetrovi ale každýmu, kdo chce něco dělat s buddhismem

žádný pořád možná, možná, možná se mýlíš, možná ne, protože nevíš, co je co a kdo je kdo, tak buď si najdi učitele a uč se, nebo tu přešlapuj na místě, ale tím nepomůžeš sobě ani druhejm