Osvícený a nepochopil nic...

[ryunin]

Z atmosféry na poradně mám dojem, že tu převládá názor, že člověk, tkerý dosáhl realizace nebo osvícení nebo satori, což jsou různé termíny pro totéž, pochopil všechno na světě a může do všeho kecat.

Už jsem tu dřív psal, že znám dívku, která dosáhla realizace. O buddhismu neví prakticky vůbec nic. Buddhismus totiž není podmínkou realizace. To je samozřejmě populární názor tady na poradně, ale je to tak, že to, co Buddha realizoval, realizovaly všechny bytosti a všechny věci na celém světě, v celém vesmíru.

Jenže Buddha a jeho pokračovatelé přišli na geniální, překvapivou věc - že totiž s realizací nekončí svět a ten, kdo dosáhl osvícení - může udělat v podstatě dvě věci - spokojit se se svou zkušeností a chodit s nosem nahoru, nebo prostě vůbec tuto zkušenost filozficky nezpracovávat, nebo může zkusit to, co z buddhismu dělá teprve buddhismus - překonat osvícení. To je něco, co málokoho napadne - není snad osvícení konečný stav, konečné poznání? Vzhledem k tomu, jak chytře a hloupě funguje naše mysl, tak to není konečný stav. Proto v linii mistra Dogena jsou žáci velmi velmi povzbuzováni, aby realizovali pravdu, ale dále povzbuzováni, aby cvičili samadhi zazenu a překonali vlastní osvícení, totiž osvícení jednoho odděleného člověka. Když cvičíme zazen, ačkoliv jsme dosáhli osvícení, stáváme se těmi, kdo překonali omezený stav osobního osvícení a začali jednat opravdu nesobecky. Protože vycházet z toho , že já jsem měl satori, já jsem osvícený a ostatní si sedněte na zadek a já se nemásím snažit, budu si užívat své poznání do smrti, opravdu není aktivita buddhů a patriarchů.

Na druhou stranu pratjekabuddhové, to je ti, co dosáhli realizace i bez studia a cvičení buddhismu, mají plné právo žít svůj život jak uznají za vhodné, pokud neškodí druhým. Nemusí se stát buddhisty. Ale nemůžou pochopitelně lidem říkat , co je a co není buddhismus.

Navíc, prootže jsme všichni v podstatě osvícení, pratyekabuddha, pokud není nafoukané povahy, je skromný a nevyvyšuje se nad ostatní. Ví, že oni jsou v tomtéž stavu, jen o tom nevědí. A pokud je skromný, chápe, že buddhismus je praxe a filozofie bohatá na nejrůznější aspekty a má k této praxi a filozofii úctu. Když potká učitele buddhismu, neříká mu, co má dělat a co má učit. Ví, že ne každý dosáhne osvícení pouhou náhodou, jako on, takže ctí snahu buddhů a patriarchů probudit ty, co o to stojí a nespoléhají na náhodu.

pak jsou ovšem taky osoby, které nedosáhly osvícení ani pod vlivem náhody, ale myslí si, že dosáhli. Jsou většinou uvízlí na úrovni chápání, že všechno je absolutno. Před tím mistři buddhismu varují - poznání absolutna ještě není realizace, to je až o krok dál.

Jakmile zažijete blaženou jednotu, budete si myslet, že jste dosáhli osvícení. Rovnováha stavu samadhi je podmínka vstupu do pravdy, ale ještě to není poznání pravdy samotné, která je nezávislá dokonce i na stavu jednoty a klidu. Být na úrovni absolutna je jako stát na prahu osvícení, ale nepohnout se kupředu. K tomu je třeba odhodit i poznání absolutna. Takže místo chápání, že vše je Bůh, nebo vše je láska, se vrátíte paradoxně na začátek. Strom bude strom a křeček bude křeček. Láska, Bůh, osvícení, vše budou jen dočasné pojmy, které ztratí svůj původní smysl.

[rafael]

já jsem měl satori, já jsem osvícený a ostatní si sedněte na zadek

pokud někdo nějaký člověk řekne tyto slova, a tvrdí o sobě že je osvícený, tak si vymýšlí..osvícený člověk toto os sobě neříká.. je to jednoduché, já jsem měl, já mám.. to je ego..jsou zážitky vnorů do JÁ, ale jsou pro většinu dočasné, a pokud se obtisknou do mysli člověk řekne já jsem měl..mysl to řekne..

Už jsem tu dřív psal, že znám dívku, která dosáhla realizace.

rád bych ji poznal..

[ryunin]

já jsem měl satori, já jsem osvícený a ostatní si sedněte na zadek

pokud někdo nějaký člověk řekne tyto slova, a tvrdí o sobě že je osvícený, tak si vymýšlí..osvícený člověk toto os sobě neříká.. je to jednoduché, já jsem měl, já mám.. to je ego..jsou zážitky vnorů do JÁ, ale jsou pro většinu dočasné, a pokud se obtisknou do mysli člověk řekne já jsem měl..mysl to řekne..

Už jsem tu dřív psal, že znám dívku, která dosáhla realizace.

rád bych ji poznal..

Mistr Sawaki kritizoval lidi, co se vytahujou se svým osvícením. Brad Warner není náfuka, ale svoje osvícení jasně ve své knize popsal. Jenže on o tom mluví tak upřímně a skromně, že mu to člověk odpustí. Nicméně velmi nepřímo to o sobě řekl. A jen tupec by nepochopil, že v tý knize popisuje svoje osvícení.

Navíc Kodo Sawaki řekl, že satori je jako když přijde zloděj do prázdného domu. Není tam co ukrást, nikdo vás nehoní.

Neříkal to proto, že si to někde přečetl, ale protože satori zažil. A tak daál a tak dál. OSvícený člověk si je věcom svého zážitku a umí ho popsat. Ale současně ví, že to není NIC, a je absurdní se s tím vytahovat. Jakmile ale osvícenému naběhne tendence se vyčlenit vůči ostatním, pak může někdo i mávat s osvícením.

V zenu totiž osvícení není vymazání ega. Je to "pouze" uplně revoluční změna pohledu na celý svět, na myšlení, na hodnoty. Všechno je jakoby znovuzrotené, bez nálepek. Ale pak člověka napadne, že má chuť na pivo, že se mu líbí nějaká holka... a tak má zase svoje vlastní osobní preference a přání. Takže na něm žáídné osvícení není naprosto vidět. Jen on uvnitř ví, že slova jsou pro něho něco naprosto jiného než byly dřív. Nemá problém s pojmy jako buddha, Bůh, pravda, láska... protože už jsou to jen stavební kostky ve světě komunikace s lidmi. Kdežto před saotri to pro něho byly nějaké definitivní hodnoty, kterým nerozuměl , ale věřil, že existujou samy o sobě, že hodnoty, myšlenky, jsou nějaké fixní věci, které lze pochopit a definovat fixně v hlavě. A tak dál, a tak dál, už mě to nebaví.

[teonik]

každé já je ego?
myslím,že je to složitější

před nedávnem sem psal,že chyba obvykle není v zážitku,ale v jeho interpretaci....

.............................................