Proč se osvícení lidé neshodnou? Otevřené forum

[Návštěvník]

Mimo dohled tvého vědomí, ve kterém si uvědomuješ jen cca 10% toho, co v něm vyvstává. Zbývajících 90% tvoří obsah podvědomí (nevědomí). To obsahuje všechny tvoje neuvědomované sklony, které tě ovládají bez tvého vědomí.

furt to není odpověd na co jsem se ptal.

Je to přesná odpověď Nevím ale, proč se na to ptáš, když jak všude říkáš nemáš sám zájem všímat si jeho působení u sebe.
Pokud bys měl zájem vědět o tom něco víc, zkus Junga. Zdá se, že sis z něho zatím vybral jen popis čtyř psychických funkcí.

[ryunin]

Proč se osvícení lidé neshodnou?
Protože tady není obecně platná definice osvícení, kterou by uznávali všichni lidé všech tradic.

Kdysi se konalo na nebi shromáždění nejvyšších mudrců a Bohů. Byl tam i Šri Krišna, Šri Vašista, Gautama Budha, Vasvamitra a mnoho jiných mudrců, zakladatelé náboženství a Bohů bez počtu. Každý hájil svůj vlastní duchovní systém a prohlašoval jej za lepší než ostatní duchovní cesty. Kdo je měl rozsoudit? Podle jejich chování nedalo se dílo rozlišit. Někteří byli v samadhi, někteří filosofovali, jiní zas byli zabráni nejrůznějšími pracemi, jiní byli plni lásky k Absolutnu a opět jiní se chovali tak prostě jako obyčejní lidé. Všichni byli však stejného, tj. nejvyššího řádu svatosti a moudrosti. I obrátili se na samotného Brahmu, aby rozhodl, který duchovní sytém a jaké pojetí Absolutna je nejlepší. „To bych také rád věděl“, pravil Brahma-tvořitel, ale je tu přece Riši Parasvara, ten je vševědoucí, ten to bude vědět. Ale tu jeden z Bohů Šiva vytušil, že by Rišiové neměli ani k vševědoucímu důvěru a řekl: „Já sám nevidím, která z metod by byla ta pravá, ale meditujme na Bohyni, na Její Veličenstvo, Nejvyšší inteligence, ženskou tvář Absolutna, Nepodmíněné Vědomí všeho, a pak budeme schopni porozumět z Její Milosti i nejjemnějším Pravdám.“

I počali všichni Bohové a mudrci meditovat o jejím Božském Majestátu, Transcedentálním Vědomím, Královně Nebes pronikající všemi třemi stavy života, bděním, snem i hlubokým spánkem…

Takto invokována zjevila se ve svoji slávě jakožto Transcedentální Hlas v prostoru čirého Vědomí. A oni Ho slyšeli hovořit jako Hlas hromu a nebes:

„Vyjádřete se rychle, Rišiové! Přání těch, kteří se mě oddali, budou splněna okamžitě!“

Slyšíce svatý Hlas, Rišiové i Bohové padli u vytržení na tvář a pozdravivše Bohyni, zjevili ji svou pokornou prosbu:
„Řekni nám, ó laskavá, ty nikdy nezrozená, jež jsi stále mladá a nikdy nezestárneš, kteráž jsi esencí všeho, a přece bez jádra individuality, Královno světů, řekni nám, který z prostředků je nejpřiměřenější k dosažení Tebe a jaké pojetí Absolutna je nejlepší?“

Takto vyzvána pravila Bohyně všeho vědění:

„Jsem abstraktní inteligence, ze které vesmír počíná a do níž se rozpouští jako obraz v zrcadle. Nevědomý zná mě jako hrubý svět, moudrý však mne zná jako své vlastní čiré Bytí. Má konkrétní forma je věčný pár, tj. svrchovaný Pán všeho plus energie, vždy v nerozděleném spojení, přebývající jako věčné vědomí v bdění, snění i spánku. Bozi, lidé, hadi i nadlidské bytosti, všichni jsou projevem mne. Projevují se nejrůznějšími způsoby, a přece zůstávám neposkvrněna, neboť Absolutno je mé bytí. Jsem neomezena. Ač nejsem začleněna v nic a nižádným způsobem a jsem stále svobodna, skrývám svou moc zvanou Maya a kryji se nevědomostí, která se projevuje jako přání a touhy. Rodím se a zrozuji jako Individuum, až zmoudřevši, hledám Učitele a Mudrce, zvídám Pravdu od nich, provádím ji v praxi a konečně se stávám vyproštěnou.
Nejpřiměřenější z prostředků mého dosažení je mentální obrazotvornost, vztahující se k Bohu, čili savikalpa samadhi.
Očišťuje, posiluje, činí mysl schopnou pozbýti své Já. Je to vzývání Abstraktní Inteligence v konkrétní formě. Je nejen nejvýš užitečná, ale i nesmírně složitá. Jak by se jinak mohl člověk stát připraveným k neduální realizaci bez jejího požehnání? Nevědomost přeci nelze odstranit přímo, ale je možno ji postupně odklidit přechodem ze savikalpa do nirvikalpa při vzkříšení člověka z nevědomosti do vědomosti. Jen tak se může úplně ponořit do Já, kde není již vědomí odděleného od prostého vědomí blažené existence Bytí.
To je nirvikalpa samadhi. Vybrav si i z něho vidí člověk svět právě tak jako každý jiný člověk, ale jeho stanovisko je nyní docela změněno. On je nyní schopen znát své činné Já a nadále je již nezaměňuje za své ego. Toto je sahaža nirvikalpa samadhi, vyvrcholení realizace.
Ten, kdo mě takto poznává a zná, je dokonalý mezi moudrými a není rozdílu mezi mnou a jím. A co jsem nyní řekla, je odpověď na vaše otázky“, pravila Bohyně. „Nadále není potřeba, abyste byli zmateni pochybnostmi“, dohovoříc Transcedentální Inteligence utichla.

Pak všichni Rišiové pozdravili Šivu i ostatní Bohy a odebrali se ke svým příbytkům.

To je výtah z citované knihy „Tripura Rahasya“. Její pojetí Pravdy i cesty k ní, odpovídá v mnohém tajné Nauce „Tumo“.

(Eduard Tomáš - Tajné nauky Tibetu)

to je teda pěkná blbost...

[ryunin]

vědět nevědět, o to tu nejde, jde o to to zažít

jinak cesta za poznáním něco stojí, já letěl z prahy do New Yorku, pak z New Yorku vlakem do PRovidence a z nádraží v Providence mě vezl kamarád autem do buddhistického centra - tam jsem výměnou za učitele a samadhi zazenu a jídlo zdarma musel každý den pracovat, dva měsíce

nelituju toho

Dogen riskoval smrt cestou na kocábce přes moře z Japonska do Číny

Bodhidharma cestoval z Indie do číny, atd atd

Cesta za poznáním? Někde daleko v zámoří najdeš něco jiného, než já na kanapi?
Já jen chtěla vědět, jak se jeho poznání (ruynina) liší od mého poznání..a od poznání dalších, co jsou tady...

Ale když je to tak tajné, a je nutná účast na sezení, tak si tu svou odpověď strčte za klobouk...nebo čepici..

ty bys chtěla poznat pravdu?

[ryunin]

to je teda pěkná blbost...

To je sat-čit-ánanda, vědomé blažené Bytí.

pěkná blbost je vědomé blažené bytí

a vědomé blažené bytí je pěkná blbost

[Návštěvník]

Proč se osvícení lidé neshodnou?
Protože tady není obecně platná definice osvícení, kterou by uznávali všichni lidé všech tradic.

Kdysi se konalo na nebi shromáždění nejvyšších mudrců a Bohů. Byl tam i Šri Krišna, Šri Vašista, Gautama Budha, Vasvamitra a mnoho jiných mudrců, zakladatelé náboženství a Bohů bez počtu. Každý hájil svůj vlastní duchovní systém a prohlašoval jej za lepší než ostatní duchovní cesty. Kdo je měl rozsoudit? Podle jejich chování nedalo se dílo rozlišit. Někteří byli v samadhi, někteří filosofovali, jiní zas byli zabráni nejrůznějšími pracemi, jiní byli plni lásky k Absolutnu a opět jiní se chovali tak prostě jako obyčejní lidé. Všichni byli však stejného, tj. nejvyššího řádu svatosti a moudrosti. I obrátili se na samotného Brahmu, aby rozhodl, který duchovní sytém a jaké pojetí Absolutna je nejlepší. „To bych také rád věděl“, pravil Brahma-tvořitel, ale je tu přece Riši Parasvara, ten je vševědoucí, ten to bude vědět. Ale tu jeden z Bohů Šiva vytušil, že by Rišiové neměli ani k vševědoucímu důvěru a řekl: „Já sám nevidím, která z metod by byla ta pravá, ale meditujme na Bohyni, na Její Veličenstvo, Nejvyšší inteligence, ženskou tvář Absolutna, Nepodmíněné Vědomí všeho, a pak budeme schopni porozumět z Její Milosti i nejjemnějším Pravdám.“

I počali všichni Bohové a mudrci meditovat o jejím Božském Majestátu, Transcedentálním Vědomím, Královně Nebes pronikající všemi třemi stavy života, bděním, snem i hlubokým spánkem…

Takto invokována zjevila se ve svoji slávě jakožto Transcedentální Hlas v prostoru čirého Vědomí. A oni Ho slyšeli hovořit jako Hlas hromu a nebes:

„Vyjádřete se rychle, Rišiové! Přání těch, kteří se mě oddali, budou splněna okamžitě!“

Slyšíce svatý Hlas, Rišiové i Bohové padli u vytržení na tvář a pozdravivše Bohyni, zjevili ji svou pokornou prosbu:
„Řekni nám, ó laskavá, ty nikdy nezrozená, jež jsi stále mladá a nikdy nezestárneš, kteráž jsi esencí všeho, a přece bez jádra individuality, Královno světů, řekni nám, který z prostředků je nejpřiměřenější k dosažení Tebe a jaké pojetí Absolutna je nejlepší?“

Takto vyzvána pravila Bohyně všeho vědění:

„Jsem abstraktní inteligence, ze které vesmír počíná a do níž se rozpouští jako obraz v zrcadle. Nevědomý zná mě jako hrubý svět, moudrý však mne zná jako své vlastní čiré Bytí. Má konkrétní forma je věčný pár, tj. svrchovaný Pán všeho plus energie, vždy v nerozděleném spojení, přebývající jako věčné vědomí v bdění, snění i spánku. Bozi, lidé, hadi i nadlidské bytosti, všichni jsou projevem mne. Projevují se nejrůznějšími způsoby, a přece zůstávám neposkvrněna, neboť Absolutno je mé bytí. Jsem neomezena. Ač nejsem začleněna v nic a nižádným způsobem a jsem stále svobodna, skrývám svou moc zvanou Maya a kryji se nevědomostí, která se projevuje jako přání a touhy. Rodím se a zrozuji jako Individuum, až zmoudřevši, hledám Učitele a Mudrce, zvídám Pravdu od nich, provádím ji v praxi a konečně se stávám vyproštěnou.
Nejpřiměřenější z prostředků mého dosažení je mentální obrazotvornost, vztahující se k Bohu, čili savikalpa samadhi.
Očišťuje, posiluje, činí mysl schopnou pozbýti své Já. Je to vzývání Abstraktní Inteligence v konkrétní formě. Je nejen nejvýš užitečná, ale i nesmírně složitá. Jak by se jinak mohl člověk stát připraveným k neduální realizaci bez jejího požehnání? Nevědomost přeci nelze odstranit přímo, ale je možno ji postupně odklidit přechodem ze savikalpa do nirvikalpa při vzkříšení člověka z nevědomosti do vědomosti. Jen tak se může úplně ponořit do Já, kde není již vědomí odděleného od prostého vědomí blažené existence Bytí.
To je nirvikalpa samadhi. Vybrav si i z něho vidí člověk svět právě tak jako každý jiný člověk, ale jeho stanovisko je nyní docela změněno. On je nyní schopen znát své činné Já a nadále je již nezaměňuje za své ego. Toto je sahaža nirvikalpa samadhi, vyvrcholení realizace.
Ten, kdo mě takto poznává a zná, je dokonalý mezi moudrými a není rozdílu mezi mnou a jím. A co jsem nyní řekla, je odpověď na vaše otázky“, pravila Bohyně. „Nadále není potřeba, abyste byli zmateni pochybnostmi“, dohovoříc Transcedentální Inteligence utichla.

Pak všichni Rišiové pozdravili Šivu i ostatní Bohy a odebrali se ke svým příbytkům.

To je výtah z citované knihy „Tripura Rahasya“. Její pojetí Pravdy i cesty k ní, odpovídá v mnohém tajné Nauce „Tumo“.

(Eduard Tomáš - Tajné nauky Tibetu)

to je teda pěkná blbost...

Obávám se, ryunine, že nepatříš k těm, kdo chápou metafory delší než dva řádky, takže dokážou tohle pochopit a poznat, o čem vlastně autor mluví.

[Alaja]

ty bys chtěla poznat pravdu?

Dosud nevím, co ty považuješ za pravdu.

[ryunin]

ty bys chtěla poznat pravdu?

Dosud nevím, co ty považuješ za pravdu.

považovat něco za pravdu je totéž jako nevidět pravdu, neslyšet pravdu

jak můžeš poznat pravdu, aniž bys o tom uvažovala? odpověz, odpověz!!!

[ryunin]

Obávám se, ryunine, že nepatříš k těm, kdo chápou metafory delší než dva řádky, takže dokážou tohle pochopit a poznat, o čem vlastně autor mluví.

Buddha je sporák v kuchyni a nezajímá se o názory nějakých bohyní. Je sám sebou tak jak je a nesrovnává své poznání s druhými.

[Alaja]

ty bys chtěla poznat pravdu?

Dosud nevím, co ty považuješ za pravdu.

považovat něco za pravdu je totéž jako nevidět pravdu, neslyšet pravdu

jak můžeš poznat pravdu, aniž bys o tom uvažovala? odpověz, odpověz!!!

Pravda je přece i vidět....

[Alaja]

odpověz, odpověz!!!

Hmm, vypadá to u tebe na profesní deformaci...to si nedokážeš toho kantora po příchodu ze školy odložit ?

[ryunin]

jak můžeš poznat pravdu, aniž bys o tom uvažovala? odpověz, odpověz!!!

Pravda je přece i vidět....

uffffff to je teda hodně chabá odpověď...

[ryunin]

Buddha je sporák v kuchyni a nezajímá se o názory nějakých bohyní. Je sám sebou tak jak je a nesrovnává své poznání s druhými.

Tak si na něj postav tu svoji zenovou misku a uvař si v ní prázdno....

zatím spíše vaříš nějaký zenový kejkle a kopírky a mistry a pocity a .......

zenový? cože? co to je? jaktěživ jsem o tom neslyšel...

[Pavel]

Proč se osvícení lidé neshodnou?
Protože tady není obecně platná definice osvícení, kterou by uznávali všichni lidé všech tradic.

Kdysi se konalo na nebi shromáždění nejvyšších mudrců a Bohů. Byl tam i Šri Krišna, Šri Vašista, Gautama Budha, Vasvamitra a mnoho jiných mudrců, zakladatelé náboženství a Bohů bez počtu. Každý hájil svůj vlastní duchovní systém a prohlašoval jej za lepší než ostatní duchovní cesty. Kdo je měl rozsoudit? Podle jejich chování nedalo se dílo rozlišit. Někteří byli v samadhi, někteří filosofovali, jiní zas byli zabráni nejrůznějšími pracemi, jiní byli plni lásky k Absolutnu a opět jiní se chovali tak prostě jako obyčejní lidé. Všichni byli však stejného, tj. nejvyššího řádu svatosti a moudrosti. I obrátili se na samotného Brahmu, aby rozhodl, který duchovní sytém a jaké pojetí Absolutna je nejlepší. „To bych také rád věděl“, pravil Brahma-tvořitel, ale je tu přece Riši Parasvara, ten je vševědoucí, ten to bude vědět. Ale tu jeden z Bohů Šiva vytušil, že by Rišiové neměli ani k vševědoucímu důvěru a řekl: „Já sám nevidím, která z metod by byla ta pravá, ale meditujme na Bohyni, na Její Veličenstvo, Nejvyšší inteligence, ženskou tvář Absolutna, Nepodmíněné Vědomí všeho, a pak budeme schopni porozumět z Její Milosti i nejjemnějším Pravdám.“

I počali všichni Bohové a mudrci meditovat o jejím Božském Majestátu, Transcedentálním Vědomím, Královně Nebes pronikající všemi třemi stavy života, bděním, snem i hlubokým spánkem…

Takto invokována zjevila se ve svoji slávě jakožto Transcedentální Hlas v prostoru čirého Vědomí. A oni Ho slyšeli hovořit jako Hlas hromu a nebes:

„Vyjádřete se rychle, Rišiové! Přání těch, kteří se mě oddali, budou splněna okamžitě!“

Slyšíce svatý Hlas, Rišiové i Bohové padli u vytržení na tvář a pozdravivše Bohyni, zjevili ji svou pokornou prosbu:
„Řekni nám, ó laskavá, ty nikdy nezrozená, jež jsi stále mladá a nikdy nezestárneš, kteráž jsi esencí všeho, a přece bez jádra individuality, Královno světů, řekni nám, který z prostředků je nejpřiměřenější k dosažení Tebe a jaké pojetí Absolutna je nejlepší?“

Takto vyzvána pravila Bohyně všeho vědění:

„Jsem abstraktní inteligence, ze které vesmír počíná a do níž se rozpouští jako obraz v zrcadle. Nevědomý zná mě jako hrubý svět, moudrý však mne zná jako své vlastní čiré Bytí. Má konkrétní forma je věčný pár, tj. svrchovaný Pán všeho plus energie, vždy v nerozděleném spojení, přebývající jako věčné vědomí v bdění, snění i spánku. Bozi, lidé, hadi i nadlidské bytosti, všichni jsou projevem mne. Projevují se nejrůznějšími způsoby, a přece zůstávám neposkvrněna, neboť Absolutno je mé bytí. Jsem neomezena. Ač nejsem začleněna v nic a nižádným způsobem a jsem stále svobodna, skrývám svou moc zvanou Maya a kryji se nevědomostí, která se projevuje jako přání a touhy. Rodím se a zrozuji jako Individuum, až zmoudřevši, hledám Učitele a Mudrce, zvídám Pravdu od nich, provádím ji v praxi a konečně se stávám vyproštěnou.
Nejpřiměřenější z prostředků mého dosažení je mentální obrazotvornost, vztahující se k Bohu, čili savikalpa samadhi.
Očišťuje, posiluje, činí mysl schopnou pozbýti své Já. Je to vzývání Abstraktní Inteligence v konkrétní formě. Je nejen nejvýš užitečná, ale i nesmírně složitá. Jak by se jinak mohl člověk stát připraveným k neduální realizaci bez jejího požehnání? Nevědomost přeci nelze odstranit přímo, ale je možno ji postupně odklidit přechodem ze savikalpa do nirvikalpa při vzkříšení člověka z nevědomosti do vědomosti. Jen tak se může úplně ponořit do Já, kde není již vědomí odděleného od prostého vědomí blažené existence Bytí.
To je nirvikalpa samadhi. Vybrav si i z něho vidí člověk svět právě tak jako každý jiný člověk, ale jeho stanovisko je nyní docela změněno. On je nyní schopen znát své činné Já a nadále je již nezaměňuje za své ego. Toto je sahaža nirvikalpa samadhi, vyvrcholení realizace.
Ten, kdo mě takto poznává a zná, je dokonalý mezi moudrými a není rozdílu mezi mnou a jím. A co jsem nyní řekla, je odpověď na vaše otázky“, pravila Bohyně. „Nadále není potřeba, abyste byli zmateni pochybnostmi“, dohovoříc Transcedentální Inteligence utichla.

Pak všichni Rišiové pozdravili Šivu i ostatní Bohy a odebrali se ke svým příbytkům.

To je výtah z citované knihy „Tripura Rahasya“. Její pojetí Pravdy i cesty k ní, odpovídá v mnohém tajné Nauce „Tumo“.

(Eduard Tomáš - Tajné nauky Tibetu)

Jano,
citace z knihy pana Tomáše, kterého si velmi vážím, je jen jedním pojetím realizace.

Pokud sdíliš jeho pojetí, ať už jako věřící nebo jako Ta, která To z vlastní zkušenosti žije, je to naprosto v pořádku.

Ale protože znám rozdílnost lidských přístupů k hledání Pravdy a sklon nás lidí ulpívat na častečném pochopení, které považujeme za osvícení, je pravděpodobné, že onu definici všichni nepřijmou.

[Návštěvník]

uffffff to je teda hodně chabá odpověď...

Zato ty jsi se nezmohl ani na to.
Už víš, k čemu jsou zenové zahrádky s bílým pískem?

[Návštěvník]

Obávám se, ryunine, že nepatříš k těm, kdo chápou metafory delší než dva řádky, takže dokážou tohle pochopit a poznat, o čem vlastně autor mluví.

Buddha je sporák v kuchyni a nezajímá se o názory nějakých bohyní. Je sám sebou tak jak je a nesrovnává své poznání s druhými.

Takže metaforu sporáku ano a jiné ne?

Na břehu moře žili tři staří zenoví mniši, kteří pokročili tak daleko ve svém duchovním vývoji, že se kolem nich děly zázračné věci. Když ráno ukončili meditaci a šli se vykoupat do moře, pověsili své meditační pláště prostě do větru. A pláště zůstaly vlát ve větru, dokud se mniši nevrátili a neoblékli si je. Jednoho dne, když se ti tři právě koupali, viděli, jak se najednou do vody vrhl mořský orel, a když se opět vznesl do vzduchu držel v zobáku mrskající se rybu.
Jeden mnich řekl: "Zlý pták!" Tu jeho pláště spadl do písku.
Druhý mnich řekl: "Nebohá ryba!" Tu i jeho plášť spadl k zemi.
Třetí mnich se díval za ptákem, jak odlétá s mrskající se rybou v zobáku, je stále menší a menší, až zcela mizí za obzorem. Mlčel a jeho plášť zůstal viset ve větru.

A co tohle?

„Důstojnosti,“ tázal se Chuaj-žang, „co je cílem meditace vsedě?“

„Cílem je stát se Buddhou,“ odpověděl Ma-cu.

Nato vzal Chuaj-žang dlaždici a začal ji leštit o kámen.

„Co děláte, mistře?“ ptal se Ma-cu.

„Leštím ji, aby z ní bylo zrcadlo,“ řekl Chuaj-žang.

...„Jak by mohlo leštěním dlaždice vzniknout zrcadlo?“

„Jak by se člověk meditováním vsedě mohl stát Buddhou?“

[Návštěvník]

Buddhistické poučení:

Buddhou se může stát pouze ten, kdo sám znovu objeví "zavátou stezku buddhů".

Na světě může být současně pouze jeden buddha

[ryunin]

Buddhistické poučení:

Buddhou se může stát pouze ten, kdo sám znovu objeví "zavátou stezku buddhů".

Na světě může být současně pouze jeden buddha

Ano, je to můj sporák, to je Buddha Gautama.

Moment, cože říkáš? Volá na mě z kuchyně: Mám vám vyřídit, že nesmíte polevovat v hledání pravdy, nesmíte se zastavit, dokud nenajdete Buddhu v kuchyni.

[ryunin]

Na světě může být současně pouze jeden buddha

A je jasný, kdo to je, o tom se tady nemusíme vůbec bavit,
jsem to já,
protože já jedinej rozumím budhismu a vůbec všemu rozumím....

a já zase nerozumím ničemu

a kručí mi v břiše

dám si kafe bez kofeinu a jogurt s jahodový džemem

[Návštěvník]

Na světě může být současně pouze jeden buddha

A je jasný, kdo to je, o tom se tady nemusíme vůbec bavit,
jsem to já,
protože já jedinej rozumím budhismu a vůbec všemu rozumím....

Víš co? Budeme se střídat.
Ještě by to chtělo další dva do party a máme parádní turnusové řešení po 8 hodinách, o víkendu 12-cky. Co ty na to?

[ryunin]

ale tohle je pro předrahou, líbeznou alaju, nebo jak se to píše

ona chtěla vědět, co samadhi zazenu je, já jí na to, že to se musí cvičit, to se nedá vysvětlit

ale mistři se někdy snaží vysvětlit nevysvětlitelné, i když nemůžou říct celou věc, aspon inspirují k tomu, abychom zažili, co nám vysvětlovali

Menzan Zuiho tedy vysvětluje, co je samadhi zazenu, třeba to alaju, předrahou líbeznici, osloví, jinak to budeme muset dát oslovi

Menzan Zuiho, japonský mistr z 18. století, o samadhi zazenu napsal toto:

Teď podrobně vysvětlím cestu k objasnění samadhi a jak se na ně spolehnout. To se provádí jednoduše tak, že nezakrýváte světlo svého pravého já. Když světlo pravého já je jasné, neupadáte ani do tuposti, ani do rozptýlení. Třetí patriarcha řekl v Shinjinmei (Verše o věřící mysli), "Když světlo bez mraků osvěcuje samo sebe, není třeba vynakládat duševní úsilí."
To je základní princip cvičení a osvícení tohoto samádhi.

"Světlem bez mraku“ se rozumí světlo pravého já. "Nevynakládat duševní úsilí" neznamená přidádavat afektivní a intelektuální myšlenky a diskriminace. Když vynakládáte mentální úsilí, jas se přemění v temnotu emocionálního myšlení. Pokud nevynakládáte duševní úsilí, ta temnota se stane samoosvětlením toho jasu. To je význam slov třetího patriarchy "Světlo drahokamu osvětluje drahokam samotný ." (Koho, co osvětluje světlo drahokamu? Osvětluje drahokam samotný – pozn. překlad.).

Je to jako světlo slunce nebo měsíce, které osvětluje všechno - hory, řeky, lidské bytosti, psy, atd. - stejně, bez diferenciace nebo hodnocení. Také zrcadlo odráží všechno, aniž by se obtěžovalo rozlišovat mezi objekty.

V tomto jijuyu-zanmai, (samadhi, které člověk sám zažívá) byste prostě měli udržovat světlo pravého já nezastíněné mraky a bez rozlišování mezi objekty. To je to, co měl na mysli mistr Wanshi v jeho básni Zazenshin;
(Akupunkturní jehla zazenu):

podstatná aktivita každého buddhy a aktivní podstata každého patriarchy

poznání bez toho, že bychom se dotýkali věcí

osvětlení bez toho, že bychom stáli proti věcem

Když se v praxi učíte skutečnost zazenu důkladně, pak zatuhlé, zablokované emoce- myšlenky se přirozeně rozplynou. Pokud si myslíte, že jste odřízli iluzorní myšlenky místo vyjasnění toho, jak emoce-myšlenka taje, emoce-myšlenka přijde znovu - stejně jako když uříznete stopku nebo kmen stromu, a necháte v zemi dál kořeny.

Z tohoto důvodu, když cvičíte Buddha-dharmu, musíte studovat podstatu cvičení - osvícení Buddhy a patriarchů pod vedením pravého učitele, kterému byla dharma řádně předána, jinak budete ztrácet čas, bez ohledu na to, jak dlouho a tvrdě budete cvičit.