Buddhistická pravda

[ryunin]

Už sjem tu kdysi psál o buddhistické pravdě.

Obecně vzato, buddhismus, buddhistická pravda, všechny podobné termíy jsou v českých zemích někdy přijímány s nelibostí, protože asociují komunismus.

Takže buddhistická pravda může mnohým čechům znít tak trochu jako další demagogická pravda, další druh vamývání mozku.

V Británii nebo USA pojem Buddhism or Buddhist truth nemá vůbec tak špatný zvuk, protože tam s ismy nemají skoro žádné špatné zkušenosti. Například v USA se komunismu báli tak moc, že pro jistotu - pokud vím - pronásledovali i vcelku nevinné občany, kteří sympatizovali s komunistickými ideály.

Něco jiného je ovšem zažít 40 nebo 20 let komunismu na vlastní kůži. To pak se snadno na -ismus , a je jedno, jestli jde o buddhismus nebo jiný hnusismus, vytvoří alergická reakce.

A tak naspat česky Pravda buddhismu jistě většina čtenářů tady zní jako Pravda komunismu. POjdme se tedy podívat, jak to s tou Pravdou buddhismu je...

Na začátku byl Gautama Buddha, který hledal Pravdu. Nemějme mu to za zlé. Nebyl a není sám, kdo v životě došel k závěru, že by bylo asi nejlepší Pravdu najít. Nikoliv pravdu těch nebo oněch, pravdu jednoho nebo druhého nábořenství, ale Pravdu samu o sobě, která převyšuje omezené názory lidí a nábožeství . Buddha Gautama , jak víme, něco našel. A tady je poněkud kámen úrazu.

Co našel? Jen pokud máme upřímný zájem o to, co se nazývá Buddhovo učení, které vzniklo potom, co Buddha tu pravdu našel a začal ji ukazovat a cvičit s druhými a pro druhé, tedy pokud máme o jeho učení zájem, pak máme šanci zjistit, co vlastně Buddha objevil za pravdu a zda to byla pravda jen pro buddhismus, nebo pravda univerzální.

Když studujeme a cvičíme buddhismus, tedy učení a cvičení Buddhy, postupně zjišťujeme, že Gautama objevil Pravdu univerzální, něco, co převyšuje omezené názory a myšlenky lidí. Ovšem, kdo buddhismus nestudoval a necvičil správně, ve stopách samotného Gautamy, ten nemůže tušit, jaký charakter má pravda, kterou Buddha objevil. I když řekneme , že je univerzální a je tudíž všudy přítomná a pro všechny, a´t sou to buddhisté nebo komunisté nebo ateisté, tohle je prázdná fráze, pokud nestudujeme a necvičíme buddhistickou pravdu na vlastní kůži. Je to stejné, jako říkat,že lyžování je krásný sport, aniž bychom kdy stáli na lyžích.

To, co Buddha objevil, tomu říkáme pravda buddhismu, abychom tak zdůraznili, že jde o pravdu, kterou objevil Buddha Gautama. Zda je tato pravda nakonec univerzální, je druhá věc. My ji říkáme Buddhistická pravda proto, abychom ty, co ji hledají, nepletli v tom smyslu, že mohou cvičit a hledat cokoliv, co považují za univerzální pravdu. Totiž považovat něco za univerzální pravdu je na hony vzdálené tomu, co je uskutečněním univerzální pravdy.

Tak tedy pravdu, kterou Buddha objevil, můžeme nazvat buddhistickou pravdou, což je jen pomocný termín. V buddhismu je všedchno jen pomocný termín, takže nakonec nemáme problém s žádnými termíny. Prostě je používáme jako nástroje ve filozofii buddhismu. Ale buddhismus není nějaké krásné nebo ošklivé náboženství nebo abstraktní filozofie, ale skutečná, lidmi cvičená a studovaná tradice, která od dnešních buddhistů vede až ke Buddhovi Gautamovi. Buddhismus je tedy spojnice mezi zkušeností Gautamy Buddhy a toho, kdo cvičí a studuje Buddhovo cvičení a filozofii dnes. Buddhismus tedy není dogma nebo náboženství, ale tradice zazenu, tedy cvičení v lotosovém sedu, který Buddha pravidelně prováděl a sám považoval za podstatu probuzení, a filozofie, která odhaluje univerzální pravdu vesmíru. Je to něco, co se realizuje v těle a mysli, v každodenním životě, v cvičení zazenu, nikoliv názor na svět nebo životní styl.

A tak když řekneme Pravdu buddhismu, můžeme si pod tím představit Buddhovu zkušenost. Jakmile si budeme myslet, že Buddhova zkušenost je něco mimo nás, nemáme ponětí, co to je. Jakmile budeme tvrdit, že máme Buddhovu zkušenost, bude to prázdná fráze, pokud jsme nepronikli do toho, co Buddha objevil. Pokud začneme upřímně cvičit a studovat buddhismus, můžeme se směle pustit do otázky, co to je Buddhova zkušenost a nebude nám vadit ani otázka, co to je buddhistická pravda. Bude to už něco, co nás bude intimně a upřímně zajímat.



PS byly tu otázky, proč je v mé kategorii Zen upozornění Jen pro vážné zájemce o zen... Je to proto, že lidé, kteří nemají zájem pustit se opravdu cele a upřímně do cvičení a studia buddhismu, tu často v minulosti kladli otázky, na které jsme se snažil odpovídat, abych za čas zjistil, že jejich zájem byl pouze intelektuální případně konfrontační. Pokud si tedy myslíte, že buddhismu rozumíte, nemusíte se mě na nic ptát. Pokud máte opravdu zájem začít cvičit zazen a studovat filozofii buddhismu od píky, pak rád poradím co a jak.

[Návštěvník]

jsi přesvědčený, že bez cvičení Zenu není možné poznat buddhistickou pravdu?

[rafael]

jsi přesvědčený, že bez cvičení Zenu není možné poznat buddhistickou pravdu?

velmi dobrá otázka..

[ryunin]

jsi přesvědčený, že bez cvičení Zenu není možné poznat buddhistickou pravdu?

myslím, že v historii buddhismu není znám případ, kdy by buddhista necvičil zazen, takže představa, jak někdo, kdo nikdy necvičil zazen, poznává buddhistickou pravdu, je mimo realitu

druhá věc je - pravdu poznala každá bytost, každá věc, a nemusela kvůli tomu cvičit zazen

z toho logicky vyplává ,že buddhismus je zbytečnost - což současně nedává smysl

máme tu tedy paradox - o co usiluje buddhismus, když jsou všechny bytosti osvícené? k čemu je dobré cvičit zazen, když to nepřínáší žádný podstatný výsledek

Tyhle otázky musí řešit někdo, kdo se rozhodl poctivě studovat a cvičit buddhismus. Jsou mimo běžnou intelektuální debatu.

Odpovědi na otázky života a smrti mají někdy objektivní a někdy subjektivní charakter, ale konečné řešení těchto otázek je v poli, které přesahuje objektivní a subjektivní chápání světa.

[Návštěvník]

myslím, že v historii buddhismu není znám případ, kdy by buddhista necvičil zazen,

podle čeho soudíš? nebo toho, kdo necvičil zazen sezením proti zdi, nepovažuješ za buddhistu?
podle čeho poznáš skutečného buddhistu? podle čeho poznáš, kdo poznává buddhistickou pravdu?

[ryunin]

myslím, že v historii buddhismu není znám případ, kdy by buddhista necvičil zazen,

podle čeho soudíš? nebo toho, kdo necvičil zazen sezením proti zdi, nepovažuješ za buddhistu?
podle čeho poznáš skutečného buddhistu? podle čeho poznáš, kdo poznává buddhistickou pravdu?

protože Buddha sám typicky cvičil zazen ( čínsky čchan nebo v sanskrtu dhjána ) a v té pozici dosáhl pravdy, dělali to tak další buddhisté až dodnes, buddhismus bez cvičení zazenu - což nemusí být nutně sezení proti zdi, ale cvičení v sedě tady a teď - je fantazie lidí, nikoliv realita

buddhismus není názor nebo fantazie nebo spekulace, ale praxe zazenu a převedení této praxe do každodenního života, takže kdo cvičí zazen a tuto praxi převádí do každodenního života, a studuje pod vedením učitele, to je buddhista - tohle jsou tradičně předávaná kritéria buddhismu, která překonávají omezená hlediska intelektuálů

osobně jsem přečetl hodně knih o buddhismu a nejen o buddhismu v tradici mistra Dogena, ale ještě jsem neslyšel, že by nějaký buddhista necvičil nějakou formu meditace - i když někteří buddhisté věří, že meditace je prostředek k poznání pravdy a nikoliv pravda samotná, přesto cvičí aspoň pro získání vlastního osvícení, ale neslyšel jsem o žádném buddhistovi, který by tuto praxi zcela opomněl

[ryunin]

myslím, že otázku, kdo poznává buddhistickou pravdu, je lepší řešit teprve, když v sobě probudíme touhu tuto pravdu poznat, čili když vyvineme mysl probuzení, která nás vede ke studiu pravdy a cvičení pravdy

v opačném případě jde o omezenou intelektuální debatu, která je bez živého vztahu ke zkušenosti

[Návštěvník]

http://www.dogensangha.org.uk/IBPZ/IBPZ-Czech.pdf