Smysl buddhismu

[ryunin]

Smysl buddhismu nespočívá v nějakém intelektuálním porozumění nebo v nějakém osobním pocitu nebo šíření klidu mezi lidi, nebo pomáhání druhým nebo omezení vlastního života na nejnutnější záležitosti.

Smysl buddhismu spočívá v objevení a v praktikování původního významu života, což je něco, co přesahuje jedince, jeho chápání a jeho osobní, omezený život. Takže když chceme porozumět buddhismu, musíme překonat sebe sama, své vlastní osobní chápání a svůj osobní život a vstoupit do světa, který přesahuje moje, vlastní, já. Když cvičíme zazen, abychom dosáhli vlastního osobního pochopení nebo vlastního klidu nebo odosobnění, pak nechápeme smysl buddhismu. Když prostě cvičíme zazen a nečekáme na nějaké osobní výsledky, cvičíme už v těle a mysli Gautamy Buddhy.

Ale když říkáme, že zazen je něco, co cvičíme a ostatní to necvičí, není to přesně zazen. I když v buddhismu musíme cvičit zazen, neznamená to, že to je něco ,co se liší od života rostlin, hvězd nebo planet. Cvičit zazen znamená vrátit se k původu věcí a bytostí, ne staát se nějakým zvláštním buddhistou nebo člověkem.

Když někdo říká, že už vše má buddhovskou, probuzenou podstatu, a proto není třeba cvičit zazen, nepochopil buddhismus. Buddhismus znamená, že v konečném důsledku už nehodnotíme, nerozhodujeme, co má a nemá smysl a pouze to děláme.
Takže zazen cvičíme ne proto, že to má nebo nemá smysl, ale protože ho cvičíme. Buddha se probudil do skutečnosti teprve tehdy, když viděl, že nebyl od skutečnosti nikdy oddělen, takže zazen cvičíme opravdu teprve tehdy, když přestaneme o něco usilovat, získat něco pro sebe, nebo hledat smysl zazenu, který by vyhovoval našemu osobnímu chápání. Zazen nedává smysl a nemá smysl, proto je to základní cvičení buddhismu. Jeho prostota, pouze sedět tady a te%d. vyjadřuje charakter a osvícení všech věcí a bytostí, nikoliv pouze buddhistů. Buddhisté cvičí zazen proto, protože chtějí vyjádřit tuto základní kvalitu všech věcí a bytostí a když cvičí zazen, vyjadřují tuto základní osvícenou kvalitu všech vědcí a bytostí, takže to je čínnost samotného BUddhy Gautamy.

Když se poprvé dozvídáme o buddhismu, chápeme ho většinou jako snahu dosáhnout dokonalosti, kterou si představujeme jako naprosto klidnou mysl, čisté tělo bez touhy, dokonalý život bez chyb. A někteří lidé si tak buddhismus představují celý život. Někdo si buddhismus představuje jako uctívání Buddhy Gautamy. V obou případech jde o oddělení vlastního já od něčeho mimo já, subjekt a objekt tu jsou jako dvě mrtvé veličiny, ani jedna není živoucí. Není tu ani Buddha, ani osvícený člověk, jen velká iluze. Skutečný smysl buddhismu spočívá v odhození takového omezeného, velmi povrchního chápání sebe a druhých a osvícených a neosvícených, je to návrat k původnímu smyslu věcí a života, nikoliv práce na zkokonalení sebe jako osoby oddělené od vesmíru. Skutečně osvícený člověk proto nemůže vyzdvihovat své osvícení - skutečně osvícení lidé neříkají, že jsou osvícení. Protože vědí, že osvícení jsou všichni. Na druhou stranu učitelé buddhismu také upozorňují na naše představy o něčem, které jsou mimo realitu. Takže v buddhismu se někdy mluví o dosažení pravdy, někdy se to nazývá úplná realizace. To je opuštění dosavadních přesdtav o sobě a druhých a skutečnosti a vstup do skutečnosti tělem a myslí, které současně není omezeným tělem a myslí, není tu oddělenost těla a mysli, ani oddělenost světa a já. Taková kompletní realizace, uskutečnění pravého já je něco, co je v jistém smyslu dosaženo v tomto okamžiku, kdy něco děláme, na druhou stranu trvá většinou mnoho let, než student buddhismu dojde k realizaci toho, že v životě je nejdůležitější něco dělat v tomto okamžiku a nehledat něco mimo sebe, mimo tuto skutečnost. Teprve když cvičíme zazen a nehledáme v tom prospěch, ani zvyk, ale prostě cvičíme tuto aktivitu jako vyjádření Buddhovy moudrosti, která neodmítá skutečnost takovou, jaká je právě teď, pak takový zazen prostupuje celým vesmírem a celý vesmír takový zazen vyjadřuje zpátky.

Tohle je pro většinu lidí příliš těžké pochopit, protože se zajímají o sebe, ne o skutečnost, takže jejich zájem o sebe sama je vede k hledání něčeho, co by mělo hmatatelné, citelné výsledky - nějaké stavy meditace, nějakou moudrost, nějaký klid nebo ušlechtilost, ale nezajímá je něco, co by nemělo žádný efekt nebo něco, co by nedělalo na druhé dojem. PRoto vyhledáváají učitele, kteří především oslňují svým osobním šarmem nebo charismatem a nezajímají se o původní smysl Buddhova učení, které ukazuje především na osvícený charakter přírody samotné, které je člověk pouze skromnou, ne příliš zajímavou součástí. Teprve člověk, který se přestane snažit vyniknout nad ostatními a upřímně studuje a cvičí učení Buddhy, má šanci poznat, co poznal Buddha, poznat původní hodnotu života a věcí v něm.

[Návštěvník]

"Smysl buddhismu spočívá v objevení a v praktikování původního významu života, což je něco, co přesahuje jedince, jeho chápání a jeho osobní, omezený život."
co se myslí původním významem života? má připomínat zenový sed polohu nenarozeného dítěte?

"Zazen nedává smysl a nemá smysl, proto je to základní cvičení buddhismu. Jeho prostota, pouze sedět tady a ted. vyjadřuje charakter a osvícení všech věcí a bytostí, nikoliv pouze buddhistů. Buddhisté cvičí zazen proto, protože chtějí vyjádřit tuto základní kvalitu všech věcí a bytostí a když cvičí zazen, vyjadřují tuto základní osvícenou kvalitu všech vědcí a bytostí, takže to je čínnost samotného BUddhy Gautamy."
sedět tady a ted vyjadřuje charakter a osvícení všech věcí a bytostí-pak nedává smysl, že všechny věci a bytosti také nesedí v zenovém sedu

"Tohle je pro většinu lidí příliš těžké pochopit, protože se zajímají o sebe, ne o skutečnost, takže jejich zájem o sebe sama je vede k hledání něčeho, co by mělo hmatatelné, citelné výsledky - nějaké stavy meditace, nějakou moudrost, nějaký klid nebo ušlechtilost, ale nezajímá je něco, co by nemělo žádný efekt nebo něco, co by nedělalo na druhé dojem."
co vede jedince k tomu, aby začal cvičit Zen, když to není snaha něco ve svém životě vylepšit?

[ryunin]

pozice lotosového květu není něco, co by vymyslel Buddha, ale naučil se to od jogínů

jak na tu pozici přišli jogíni dávno před Buddhou? museli si všimnout, že v různých pozicích těla se cítíme různě a v lotosovém
sedu cítili nebývalou rovnováhu, proto je tato pozice pro jogíny velmi cenná a důležitá

Buddha ji nejdřív považoval za prostředek k dosažení pravdy, ale nakonec zjistil, že ta pozice sama je pravda sama


I když zazen vyjadřuje pravdivou povahu celého vesmíru, neznamená to, že všichni lidé mají potřebu cvičit zazen a vyjadřovat pravdivou povahu vesmíru v této pozici - je to něco, s čím přišel Buddha - pak po něm všichni, co poznali podstatu zazenu - že zazen je Buddha sám, cvičili zazen, aby vyjádřili Buddhu, aktualizovali Buddhu, což je něco, co přesahuje jednoho člověka a jeho pozici

I když v buddhismu nejde o to "vylepšit sebe", prvotní motivace začít studovat Buddhismus je samozřejmě u různých lidí různá, ale může to být někdy touha stát se lepším než ostatní - mistr Dogen před takovým důvodem studia buddhismu rázně varoval - pokud chceme studovat a cvičit buddhismus, mělo by to být kvůli poznání Pravdy, která přesahuje jedince a výhody pro jednoho člověka, neměl by tedy cvičit a studovat pro vlastní zisk a úspěch, místo toho by měl v sobě otevřít mysl probuzení, která si všímá pomíjivosti a nestálosti všeho - náš život je průšvih, když se spoléháme na věci, které nemůžou trvat věčně a je tu revoluce člověka, když přestane spoléhat na věci nestálé a začne spoléhat na něco univerzálního a podstatného