od ryu.nin » pon 08. dub 2013 18:16:18
Co se týká reinkarnace, tak mistr Dogen na to má dost jiný názor než tibetští učitelé,
tady je jeho názor na reinkarnaci a vysvětluje celou problematiku dost podrobně, takže když to srovnáte s tím, co výše píše tibetský učitel, můžete si vybrat, kdo z nich dává smysl a kdo ne, tady nelze nikoho přesvědčit, spíš jde o cit a intuici pro věc.
Někdo se ptá:
Lidé říkají, že bychom neměli litovat skutečnosti, že se
rodíme a potom cestujeme směrem k smrti, ale existuje velmi rychlý
způsob, jak z tohoto cyklu uniknout. Prostě si potřebujeme uvědomit, že
máme věčnou duši a že ačkoli fyzické tělo se rodí a směřuje ke smrti, duše
neumírá. Jakmile se dozvídáme, že máme tuto původní podstatu, která
přežívá i cyklus života a smrti, můžeme vidět, že tělo je jenom dočasná
schránka, která umírá tady a rodí se tamhle, ale nepřetrvává. Ale naše
duše, naše mysl, je věčná a neměnná po minulost, přítomnost a
budoucnost. Jakmile se toto dovídáme, můžeme se osvobodit z cyklu
života a smrti a uniknout z něho navždy, takže když naše fyzické tělo
umírá, můžeme vstoupit do nirvány a stát se dokonalými buddhy.
Ale i když tohle víme, naše tělo, které teď máme, je tvarováno našimi činy
v minulých životech, a tak ještě nejsme dokonalí. Ti, co tohle nevědí, jsou
navždy uvěznění v cyklu zrození a smrti. Tak bychom se měli snažit
porozumět povaze věčné duše co nejdříve. Nic nemůžeme získat tím, že
budeme život trávit sezením před zdí! Tohle je pravda, kterou buddhové a
předchůdci učili, nebo snad ne?
Já (mistr Dogen) říkám:
Tohle učení je naprosto odlišné od toho, co učil Buddha.
To není buddhismus, to je brahmanismus. V tom náboženství se
učí, že existuje duchovní inteligence v našem těle, která řídí naše
libosti a nelibosti a rozlišuje mezi dobrým a špatným. Cítí bolest a
zlost, utrpení a rozkoš. Když tělo umírá, tato duchovní inteligence
žije dál v nebi jako nesmrtelná bytost. To je jejich víra. Ale pokud
si myslíme, že to je pravda buddhismu, jsme stejně hloupí, jako
někdo, kdo vezme obyčejný kámen a myslí si, že je to drahokam.
Je to tak hloupé, že nemohu najít příklad, který by popsal míru
tohoto klamu.
Mistr Nanzo Echo nás přísně varoval před takovouto vírou. Pokud
si myslíme, že fyzické věci přetrvávají, ale duše je věčná, že tělo a
mysl jsou dvě oddělené veličiny a že tohle je Buddhova pravda a
způsob, jak uniknout z koloběhu života a smrti, když takto
podporujeme samotnou příčinu utrpení, pak jsme velmi hloupí. To
by byla velká škoda. Měli bychom si ujasnit, že tohle není
buddhismus a neměli bychom něco takového poslouchat.
Ale nemůžu si pomoct – chtěl bych vás přesvědčit, proč je takový
názor špatný.
Pravda, kterou učil Buddha, je to, že mysl a tělo,
duše a hmota, nejsou oddělené. Toto učení bylo jasně pochopeno
jak v Indii, tak v Číně. Neměli bychom ho popírat. Dokonce i školy
idealistické filozofie v Indii si myslely, že tělo a mysl nejsou
rozděleny. A dokonce i školy materialistické filozofie v Indii
potvrdily, že podstata a forma nejsou odděleny. Tak jak můžeme
naopak říct, že tělo je smrtelné, ale mysl nebo duše jsou věčné? To
nedává smysl.
Navíc bychom si měli uvědomit, že nirvána existuje tady na tomto
místě uprostřed našeho života - umírání. Žádný buddhista nikdy
netvrdil, že je nějaká nirvána mimo tento život samotný. Navíc i
když budeme věřit, že buddhistická pravda je to, že věčná duše se
osvobozuje od těla a že právě takto se osvobodíme od koloběhu
života a smrti, mysl, která si myslí a věří v toto, se projevuje jako
něco, co vzniká a zaniká v každém okamžiku, takže nemůže být
věčná. Všimněte si, jak nespolehlivé je takové chápání.
Buddhistická učení neustále potvrzují, že tělo – mysl je něco
nerozděleného. Tak jak se může tělo objevit a zmizet, zatímco mysl
odchází z těla, aniž by podléhala vzniku a zániku?
Pokud můžeme říkat, že někdy je tělo-mysl jedna skutečnost a
jindy ne, pak co Buddha učil, nemůže být považováno za pravdivé.
Navíc náš každodenní život považujeme za něco, z čeho se dá
uniknout, pak nakonec jistě nepřijmeme pravdu, kterou Buddha
učil. Na to si musíme dávat pozor. Pamatujte si, že pravda, která
byla předávána z člověka na člověka v jedné linii říká, že čisté
původní vědomí zahrnuje všechno v nerozdělené celistvosti. To
zahrnuje celý vesmír, aniž by něco bylo děleno na podstatu a
formu, a aniž by něco mělo mizet a objevovat se. Žádný z těch
stavů, které jsou slovy popsány jako bodhi nebo nirvána, se neliší
od tohoto původního vědomí. Všechno ve vesmíru je zahrnuto v
této celistvosti. Nic není vynecháno. Všechny linie učení, která učí
pravdu, potvrzují, že všechny věci a fenomény jsou v jednotě s
vyváženým a nerozděleným vědomím. To je vše. Takhle
buddhista rozumí tomu základnímu stavu. Tak jak můžeme
rozdělit skutečnost na tělo na jedné straně a mysl na druhé, nebo
na život a smrt na jedné straně a nirvánu na druhé? Protože už
následujeme učení Buddhů, neměli bychom poslouchat takové
bláznivé teorie.