Kdo může učit druhé?

[ryu.nin]

Od té doby, co se zabývám buddhismem, což je už asi 22 let, mě vždycky zajímala otázka - kdo může učit buddhismus? Neboli co to je, co dává lidem právo nebo autorizaci učit buddhismus? Protože od začátku jsem byl přesvědčen, že lidé, kteří pochopili tajemství Buddhy, můžou klidně zastupovat BUddhu, protože se dostali na jeho úroveň, vědí, co Buddha pochopil, můžou sami lidem vysvětlovat, o co běží, vlastně co teda Buddha učil.

Někteřčí lidé věří tomu, že jediný důvěryhodný zdroj Buddhismu jsou nějaké staré posvátné texty nebo sútry, víceméně záznamy Buddhových učení, jeho rozprav. Tihle lidé věří , že co je psáno, to je dáno. Když Buddha řekl, že A rovná se B, pak je to pravda a basta. Když Buddha řekl, že život je utrpení, pak je to pravda a basta. pak tedy podle logiky těchto lidí, kdo se naučí, co v těchto knihách je psáno, porozumí Buddhismu, porozumí tajemství Buddhy. Ale to je přece nesmysl.

Jak by mohlo být tajemství života a smrti vyjádřeno omezeným významem slov? A jak by mohlo být probuzení omezeno na pár nervových spojů v mozku? To by pak nebylo probuzení ale spíš pochopení nějakého jedenoduchého logického principu. Pak porozumět Buddhovi by bylo podobné jako pochopit matematiku nebo historii. Ale to, co BUddha objevil, přesahuje možnosti myšlení a chápání. A přece je to něco, co je přístupné lidské zkušenosti. Každopádně to nelze omezit na slova, i kdyby to byly tisíce nejmoudřejších slov. Ani nejmoudřejší výroky nejmoudřejších lidí v kosmu nemohou dosáhnout na skutečné probuzení, skutečné osvícení lidské bytosti. Tak slova mohou pouze naznačovat.

Někdo může říct, ó jaký moudrý človek, poslouchejte jeho slova, jeho učení, co slovo, to perla. Opravdu? Samozřejmě vidíme rozdíl mezi bláboly nějakého pitomce, který na náměstí vykřikuje nějaký směšný politický manifest a slovy takového dalai lamy. Jeden plácá blbosti, druhý vysvětluje, velmi inteligentně a vzdělaně velmi hlubokou filozofii. Ale i když tu je nebetyčný rozdíl mezi intelektem jednoho a druhého, ani jeden z nich není blíže nebo dále od osvícení. Samozřejmě, ten naivní křikloun vás asi neosvítí, dalai lama možná ano. Ale co chci říct, nejde tu tak o slova, jak si často myslíme. Skutečná moudrost musí překonat to, co běžně považujeme za moudrost. Tak tedy když v zenu někdo udělá rukou kruh ve vzduchu, je to moudré? Je to primitivní? Je to směšné? Je to nicneříkající? Je to příliš těžké pochopit? Co to je udělat kruh ve vzduchu? Co to vyjadřuje?

Kdo tedy může učit druhé, co to je skutečnost? Někdo, kdo umí udělat kruh ve vzduchu? Bylo by to velmi jednoduché. Kruh ve vzduchu nestačí. Ten, kdo ho dělá, musí být v jednotě se svým činem. Tak tedy není to herecký výkon, není to napodobování, není to kopie nějakého zenového mistra. Když nemůžete udělat kruh ve vzduchu, snad se nějak můžete sami vyjádřit. Můžete zavřít nebo otevřít okno?

Proč je na světě tak málo povolaných? Protože tak málo lidí překonalo stádium "obdiv ke krásným slovům a učením moudrých lidí". Dokud obdivujeme krásná slova a učení, nemůžeme se zcela svobodně vyjádřit. Samozřejmě že jsme schopni ráno odejít do práce, nastoupit do autobusu, obléknout si nebo svléknout kabát, udělat čaj. Ale když se vás zeptám, jak vyjádříte svou buddhovskou podstatu, většina z vás bude buď na rozpacdích, nebo budou něco předstíirat. Viděl jsem mnoho lidí na zenových akcích, jak si dávají botu na hlavu nebo tleskají nebo bouchají do podlahy. Ale když to děláte jen proto, že jste top viděli dělat druhé, nejste to vy.

Takže kdo může učit druhé, co poznal Buddha? Někdo, kdo zná sútry? Sútry nám mohou pomoct chápat BUddhovu filozofii, ale to nestačí. Dokážeme sami sebe vyjádřit? Vidíme spojitost mezi svou lastní zkušeností a tajemstvím BUddhy? Pokud ano, nevidím důvod, proč bychom nemohli učit druhé. Pokud si ale představujeme, že tajemství Buddhy je něco zvláštního, co znají jen vyvolení, pak nevidíme přirozenost buddhů v druhých lidech a když ji nevidíme u druhých, nemůžeme ji vidět ani u sebe.

Myslím, že učit druhé, co je tajemství Buddhy může jen někdo, kdo nedává přednost svým myšlenkám před vlastní zkušeností.

Mnoho lidí tu kritizuje Janu. Ale po internetu je těžké rozpoznat někoho, kdo předstírá od někoho, kdo vyjadřuje pravdu. Když se s tím člověkem setkáte, možná to není jednoduché rozpoznat, ale je tu intuice. Máte z někoho dobrý pocit a z někoho ne. A nebo máte své vlastní názory, omezené názory na to, jak se chová a jak mluví skutečný učitel Pravdy. Pak se může stát, že i když se setkáte s pravdivým člověkem, nestačí vám to. Připadá vám banální nebo obyčejný, jeho slova vám připadají otřepané fráze nebo nic nového. Podle toho se nedá poznat učitel. Může to být někdo banální a obyčejný, ale musí mluvit z centra srdce, ne z mozku. I když můj učitel je velmi logický a racionální, stejně mluví ze svého srdce primárně a terpve ze své hlavy. Když je to naopak, pak se to srdce už ani neobtěžuje ozvat....

Ale nestačí být jen rozechvělým, nadšeným nebo citlivým člověkem, abychom mohli učit Buddhovo tajemství. Musí tu být pevné spojení s realitou. Bez toho to nejde.
¨
Kdo by chtěl zkusit poznat svou pravou podstatu, může to zkusit každý pátek v 6 v Lotus Centru s naší malou, možná sotva patrnou skupinkou. Můžu zkusit pomoct vám pochopit sebe sama a smysl vašeho života. Nemůžu se za vás probudit do skutečnosti, ale můžu vám pomoct, abyste se sami probudili.

[Návštěvník]

taky se na to můžeme podívat tak, že se všichni učíme vzájemně

ale tobě nejspíš jde o to, kdo může oficiálně učit, jako Mistr ?

[malpan]

- kdo může učit buddhismus?

v podstatě každý, kdo si přičichnul,... ale ten kdo "ví", ten nikoho neučí

[Jarda Malej]

- kdo může učit buddhismus?

v podstatě každý, kdo si přičichnul,... ale ten kdo "ví", ten nikoho neučí

Tak mě napadá, co třeba "cesta bonmotů?" Ta taky docela frčí.
I pan prezident si jí oblíbil.

[malpan]

- kdo může učit buddhismus?

v podstatě každý, kdo si přičichnul,... ale ten kdo "ví", ten nikoho neučí

Tak mě napadá, co třeba "cesta bonmotů?" Ta taky docela frčí.
I pan prezident si jí oblíbil.

jo, ten poučuje, koho může

[Jarda Malej]

jo, ten poučuje, koho může

Jo.
A je v tom poučování dost aktivní.

Doplníš Malpane ještě tu odpověď na otázku, kdo že může učit Buddhizmus?
Nebo už to necháš tak?

[malpan]

pochopení naučit nejde, takže ten, kdo jej prohlédl taky rovnou chápe, že může být jen "ukazatelem", který sice ukazuje směr, ale současně chápe, že ne pro všechny je ta jeho cedule pochopitelná, čitelná, směrodatná....
V každém náboženském směru je hluboká pravda, ale jakmile začneš kázat jen ten jeden směr, už jsou tvé odpovědi současně zavádějící... Proto moudří odpovídají jen na konkrétní otázky - učit nemohou, protože kdyby měli celou pravdu skutečně popsat, pak už by nikdy pusu nezavřeli - vždyť obsahuje vše, které souvisí se vším a současně prázdné, nepopsatelné, živé nic... Jak bys to někoho naučil? Ty nápovědy jsou podle mého dobré spíš k tomu jak nebloudit než k tomu, jak prozřít

A přidám paradoxně i zdánlivě protichůdnou odpověď - učitelé jsou potřeba, aby se dosud slepý naučil používat vlastní oči a... pak už zevního učitele nepotřebuje, pak už se učí sám, pak už je učen sám sebou ... až i toto (už rovnocenné "partnerství") skončí, je tu jen projev (Život)

[malpan]

možná jsem se nejprve mohl zeptat, kde buddhismus začíná a kde končí, pak by se i snáze formulovala odpověď... Tedy pokud je buddhismus obsažen v nějaké knize, pak se naučit dá - třeba nazpaměť jako sůtry, ale to neznamená, že jej "žák" pochopí.... tak jaké učení? jaké hranice? jak naučit?..jako papoušek, který odrecituje řadu tónů, o jejichž významu nic neví... Je tak nesnadné překročit vlastní stín ...a tak jednoduché vše pustit.... Ale je to už pravdou, nebo zatím ne?

[Jarda Malej]

odpovídají jen na konkrétní otázky - učit nemohou, protože kdyby měli celou pravdu skutečně popsat, pak už by nikdy pusu nezavřeli -

Shodneme se na tom, že člověk svým životem cosi..hledá?
Pokud ano, pak je tu také cesta. Cesta, která hledajícího kamsi vede.

A učitel je tím, kdo nám osvětluje cestu, o kterou se zajímáme.
Jeho úloha nespočívá v tom, aby nám popisoval její cíl,
tak jako není úkolem učitele klavíru,
aby nám popsal Smetanovu "Mou vlast" v klavírním provedení.
Ten nás učí nás hře na klavír, vede nás po cestě, vedoucí ke Smetanovi.

A také nelze učitelovu úlohu redukovat na pouhé zodpovídání otázek.
Čím méně slovy postižitelné je to o co se zajímáme,
tím spíše se jedná záležitost důvěry a vztahu, který z té důvěry vyrůstá.

Skutečnou míru toho co nám může učitel předat určujeme my,
svým zájmem, důvěrou, opravdovostí. A je skoro jedno čeho je to učitel.
Protože samotná slova bývají většinou jen odrazem skutečnosti která je za nimi,
a to třeba i v "pouhém" učení se řemeslu.

[Alaja.]

Kdo by chtěl zkusit poznat svou pravou podstatu, může to zkusit každý pátek v 6 v Lotus Centru s naší malou, možná sotva patrnou skupinkou. Můžu zkusit pomoct vám pochopit sebe sama a smysl vašeho života. Nemůžu se za vás probudit do skutečnosti, ale můžu vám pomoct, abyste se sami probudili.

Sháníš žáky?

[ryu.nin]

Učení má dvě roviny, myslím učení a učení se, nebo studium. Učíme se samozřejmě od všech - pokud ale víme, jak se od nich učit, co se od nich učit. V moderní společnosti se učíme ve škole, učíme se vařit, učíme se mluvit... to nemusí být věc buddhismus, samozřejmě. Občas je někdo učitel - učí třeba pěstovat brambory - a občas je někdo žák, učí se od učitele pěstovat brambory.... tam rovnost není. A podobně v buddhismu, je tu učitel - učí žáka něco - a žák - učí se od učitele něco. Ale samozřejmě, když žák není natvrdlý, tak si uvědomuje, že se vlastně učí od všeho a od všech - například se učí od hor, řek, mraků a větru a podobně. Pokud začne chápat buddhismus, chápe, že neživé "neživé" věci jako hory, řeky, stromy, vyjadřují pravdu Buddhy. Zdánlivě nepotřebuje tedy učitele - osobu - ale já osobně jsem potřeboval učitele osobu - která by mi ukázala cestu k pravdě. A protože jsem mnohokrát zabloudil nebo protože někteří učitelé mě zaváděli kamsi do slepých uliček, jsem rád, že jsem našel někoho, kdo mě vyvedl ven z bludiště. Ale samozřejmě, žít musíme sami. Učitel nás paradoxně učí nezávislosti na něm. Jako mistr kovář učí učně nezávislosti a schopnosti vykonávat kovářské řemeslo už bez pomocí mistra, tak i v buddhismu mistr ukazuje toto řemeslo žákovi, dokud žák sám není schopen se osamostatnit. To má svůj čas, samozřejmě, jako všechno.

Jinak žáky nesháním. Ale taky nikoho neodmítám.

[nop]

Kdo by chtěl zkusit poznat svou pravou podstatu, může to zkusit každý pátek v 6 v Lotus Centru s naší malou, možná sotva patrnou skupinkou.....

Sháníš žáky?

Nikdo nechce zůstat bez činnosti.

[ryu.nin]

Je pravda, že jsem pár let učil buddhismus v Lotus centru, ale netroufal jsem se považovat za učitele buddhismu. Toho slova učitel jsem se jaksi divně bál... jakási falešná skromnost že by? Z mých minulých příspěvků tady na poradně asi bylo cítit, že v tom jaksi jasno nemám, co vlastně jsem - učitel nebo co... to jsem si už ujasnil tedy. Ale fakt bez svého učitele bych měl problém si tohle ujasnit....

Duchovní směry jsou plné nabádání ke skromnosti a pokoře. No jo, ale když někdo opravduje kola, a už to dělá nějaký ten pátek, tak i když je opravuje blbě, nemůžeme popřít, že jde o opraváře kol. Můžeme říct, že to je blbej opravář kol. Tak možná já jsem blbej učitel buddhismu nebo nezralej učitel buddhismu. To je jedno, to by se muselo zjistit na vlastní oči... a i tak - můžeme snadno podlehnout pozérům a nemusíme si všimnout někoho, kdo je autentickej. Já hledal svého učitele asi 16 let....


A taky - v naší tradici, v tradici mistra Dogena, učitel se stává spíš někdo, kdo něco opravdu dělá, tedy kdo organizuje meditační víkendy, zajišťuje tyhle věci a není tak důležitý, jestli zrovna vykládá filozofii buddhismu. Spíš jsou to lidi, co opravdu lidem ukazujou základy meditace a základy filozofie buddsismu - nejsou to teda nějací svatí lidé nebo polobozi, ale opravdoví lidé - prostě ti, co jsou rovni buddhům, takže uplně obyčejní lidé, od kterých se můžeme něco naučit. Protože nežijí v abstraktním světě, ale skutečném světě. Třeba jsem taky skutečný člověk.

[ryu.nin]

Kdo by chtěl zkusit poznat svou pravou podstatu, může to zkusit každý pátek v 6 v Lotus Centru s naší malou, možná sotva patrnou skupinkou.....

Sháníš žáky?

Nikdo nechce zůstat bez činnosti.

otázka je, co to je zůstat bez činnosti

třeba já mám život rušný v práci a ve volném čase, přesto jdu rád v pátek večer na zazen do Lotusu... je to fajn

[Alaja.]

Třeba se tu někdo najde, kdo bude mít zájem začít studovat u vás buddhismus.

[ryu.nin]

Třeba se tu někdo najde, kdo bude mít zájem začít studovat u vás buddhismus.

U nás doma? V lotus centru naše skupina funguje už asi pět let, zájem tam je.

[Alaja.]

Třeba se tu někdo najde, kdo bude mít zájem začít studovat u vás buddhismus.

U nás doma? V lotus centru naše skupina funguje už asi pět let, zájem tam je.

Jasně že u vás, tj. u vás v Lotus centru.

[ryu.nin]

Jo, fungujeme tam pátek co pátek už pár let. Zájem je, sám bych tam asi nechodil a hlavně Lotus centrum by asi nenechalo jednoho člověka zabrat celou místnost na dvě hodiny každý týden.

[lklknml]

Hlavně ať nedělá učitele ryu.nin, rád mluví a rád se poslouchá.

[Jarda Malej]

Hlavně ať nedělá učitele ryu.nin, rád mluví a rád se poslouchá.

Zaplaťpánbůh za lidi, projevující se na internetových fórech aspoň tak jako ten Ryunin.
Mluví dobře a jestli to co říká také poslouchá, pak je sám sobě učitelem,
..čímž trefuje do černého.