Moderátor: ryunin
Jana píše:ros píše:
Odkud je to viděno?
Ros, odnikud. Je to celé beze zbytku vědomé.
Zdeněk píše:dodo píše:Ježíš sa Boha nevzdal.
Ježíš a Otec byli jedno. To je mnohokrát v NZ řečeno. Kdyby nebyli jedno, tak bys měl pravdu.
Bůh prostřednictvím Ježíše křižuje sám sebe. To je završení Zákona i Proroků. Nemůže tomu být jinak.
Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství.
Čemu věří Vostalpetr?
dodo píše:Áno, nepochybne, Ježíš a Otec boli jedno. Len ani ty, ani tí na ktorých sa odvolávaš nevysvetlili, prečo ho teda vo chvíli umierania na kríži volal.
dodo píše:A ak je to pri duchovnej ceste podľa teba nutné, Boha sa vzdať ako doporučuješ, môžeš nájsť analógiu tejto nutnosti aj v inej duchovnej náuke ?
V buddhizme terbárs, ktorému ako si písal, podľa teba rozumieš.
Z toho je hádam dosť jasné, že Ježíš sa Boha nevzdal. Naopak. V smrtnom procese (mystickej smrti) sa ho mocne dovoláva otázkou, prečo ho opustil. Podľa skúsených mystikov, či guruov, v mystickej smrti dochádza k zdaniu u umierajúceho, že ho opúšťa Svetlo. Táto kríza sa rieši mocným vypätím k najvyššej skutočnosti- Bohu, čím je vytvorený predpoklad definitívne ho v sebe upevniť. Nemám o tom najmenších pochybností, že to tak skutočne je.
dodo píše:45 Od šiestej hodiny nastala tma po celej zemi až do deviatej hodiny. 46 A o deviatej hodine zvolal Ježiš mocným hlasom: Éli, Éli, lama sabachtani? To je: Bože môj, Bože môj, prečo si ma opustil?
Z toho je hádam dosť jasné, že Ježíš sa Boha nevzdal. Naopak. V smrtnom procese (mystickej smrti) sa ho mocne dovoláva otázkou, prečo ho opustil. Podľa skúsených mystikov, či guruov, v mystickej smrti dochádza k zdaniu u umierajúceho, že ho opúšťa Svetlo. Táto kríza sa rieši mocným vypätím k najvyššej skutočnosti- Bohu, čím je vytvorený predpoklad definitívne ho v sebe upevniť. Nemám o tom najmenších pochybností, že to tak skutočne je.
Takže, Zdenku, nutnosť vzdať sa či dokonca opustiť Boha ako to doporučuješ Jane je scestná teória a je dokladom tvojho nepoznania procesov mystickej smrti a vôbec, mnohých vecí s tým súvisiacich.
Temná noc ducha. Nejstrašnější ze všech zkušeností mystické cesty bývá označována jako temná noc ducha neboli mystická smrt. Radostnou fázi osvícení střídá strastiplná perioda vyprahlosti a (zdánlivé) stagnace. Mystik se ocitá v depresi. Cítí se být osamocený, opuštěný a zavržený Bohem. Hořké vědomí vlastní hříšnosti a nedokonalosti vyvolává v něm tíživou a neutuchající beznaděj.
Mystik nevládne nad svými myšlenkami. Do jeho vědomí se vtírají trapné, nedůstojné, nechtěné a vytěsňované obsahy, zlé a nízké pudy. Sv.Terezie líčí tento stav: ...ďábel nás naplní takovou urážlivostí a nevrlostí, že bych byla schopna každého rozsápat.
Muka, která mystik v tomto stadiu prožívá, zvyšují často ještě další, současně (synchronně) se objevivší vnější nepříznivé okolnosti. Jan od Kříže byl nespravedlivě obviněn a uvězněn. Sv. Terezie - tehdy jsem zapomínala na přijaté milosti, na které jsem si vzpomínala jen jako na vzdálený sen, který jen zvětšoval mé trápení. Rozum se zatemňoval, potýkala jsem se s tisíci pochybnostmi a úzkostmi, takže se mi zdálo, že nedokáži pochopit, co se ve mně odehrálo, a že snad všechno byl jen klam.
https://www.mystika.info/news/etapy-mystiky/
ros píše:Jana píše:ros píše:
Odkud je to viděno?
Ros, odnikud. Je to celé beze zbytku vědomé.
Jani, popiš nám tedy, jakým způsobem to bylo prozkoumáno?
To by mohlo být pro všechny dost inspirativní.
Nicméně ty popisy miluju, je jich na těchhle stránkách snad největší sbírka, jaká kde pohromadě je.
Jana píše:ros píše:
Jani, popiš nám tedy, jakým způsobem to bylo prozkoumáno?
To by mohlo být pro všechny dost inspirativní.
Ach, Helenko, to bys snad mohla nejlíp sama.
Úplně nejlepší popis může dát, ten, kdo právě nalezl,
a nejlíp sám sobě.
Pro nikoho druhého to nemá valný smysl.
Nicméně ty popisy miluju, je jich na těchhle stránkách snad největší sbírka, jaká kde pohromadě je.
Jeden nádherný inspirativní popis, který kdysi bleskově navigoval mou mysl, tady je:
"Se zatajeným dechem v tichu srdce...".
vostalpetr píše:ryu.nin píše:Až někde vyštrachám heslo, tak zabanuju vostála já, už se nám tady množí jak koronavirus a nejde to zastavit...
Tak si zajdi na očkování, já myslel že už ty idioty učitele naočkovali,
i když dle mého mínění měli spíše naočkovat prodavačky v obchodech,
které na rozdíl vod těch přiblblejch učitelů jednak neustále prodávají a neflákaj se doma páč jsou zavřený školy
a na rozdíl vod učitelů za svoji práci berou poloviční plat, páč podobně jako učitelé furt neskučí že mají málo
a nemyslí si vo sobě jak jsou důležitý...
Už jsem ti to říkal že nemám rád učitele ?
ryu.nin píše:vostalpetr píše:ryu.nin píše:Až někde vyštrachám heslo, tak zabanuju vostála já, už se nám tady množí jak koronavirus a nejde to zastavit...
Tak si zajdi na očkování, já myslel že už ty idioty učitele naočkovali,
i když dle mého mínění měli spíše naočkovat prodavačky v obchodech,
které na rozdíl vod těch přiblblejch učitelů jednak neustále prodávají a neflákaj se doma páč jsou zavřený školy
a na rozdíl vod učitelů za svoji práci berou poloviční plat, páč podobně jako učitelé furt neskučí že mají málo
a nemyslí si vo sobě jak jsou důležitý...
Už jsem ti to říkal že nemám rád učitele ?
Jdu na první očko ve čtvrtek. Vezmi to tady zase pár měsíců za mně. Za tebe, za tobě, za mně, pro mně za mně, za tebe... tak asi za mě.
Prostě mi vrtá hlavou, jak to, že není vidět, ten proses popisu.
ros píše:Nešlo mi ani tak o popis, to ho, co je vnímáno, co je žito, protože se to jakýmkoliv popisem stává předmětem, minimálně předmětem toho popisu. A v té chvíli tu může být uvědomění, že celý ten proces popisu je proměnlivým dějem zcela jasně pozorovatelným z pozice neměnného.
Mě šlo spíš o ten akt prozkoumání skutečnosti a případné i opakované verifikace. Jak jsem psala, je to otázka k prozkoumání. Tak mě zajímalo, jak jsi to prozkoumala? Nebo jak to bylo prozkoumáno. Prostě mi vrtá hlavou, jak to, že není vidět, ten proses popisu. A že se u toho nezvědomuje subjekt (zdroj), ale že pozornost zůstává u popisu samotného.
Vezmi to tady zase pár měsíců za mně.
Helenko, nejde to.
Jana píše:ros píše:Nešlo mi ani tak o popis, to ho, co je vnímáno, co je žito, protože se to jakýmkoliv popisem stává předmětem, minimálně předmětem toho popisu. A v té chvíli tu může být uvědomění, že celý ten proces popisu je proměnlivým dějem zcela jasně pozorovatelným z pozice neměnného.
Mě šlo spíš o ten akt prozkoumání skutečnosti a případné i opakované verifikace. Jak jsem psala, je to otázka k prozkoumání. Tak mě zajímalo, jak jsi to prozkoumala? Nebo jak to bylo prozkoumáno. Prostě mi vrtá hlavou, jak to, že není vidět, ten proses popisu. A že se u toho nezvědomuje subjekt (zdroj), ale že pozornost zůstává u popisu samotného.
Helenko, nejde to. Mysl poletující v časoprostoru může vybarvit sama sebe v různých barvách. Sebe i Tebe. Je možné si cokoliv o Tobě, o sobě a o tom všem myslet, ale jakmile se mysl vrátí domů a zmizí v tichu srdce, tak doma nikdo není. Kde nic není, ani smrt nic nebere. Není tady nic, co by dělilo něco na něco a něco. Žádný pozorovatel plus pozorované. Žádný subjekt (zdroj) a něco, co by tím nebylo. Je tady jen Sat-čit-ánanda, která má stejnou chuť jako to všechno, co je. Chuť života, který je Boží.
..., ale jakmile se mysl vrátí domů a zmizí v tichu srdce,
.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků