Poradna zdarma

Vyšla u nás česky knížka Zen je největší lež všech dob. Je to knížka přeložená z němčiny. Z japonštiny ji do němčiny přeložil jeden německý zenový mnich, který byl mnoho let představeným kláštera Antaiji, kláštera, kde poslední roky života právě strávil Kodo Sawaki, jeden z nejvlivnějších zenových mistrů 20. století. A tak knížka je záznam nejrůznějších myšlenek Kodo Sawakiho. Nejde o celé přednášky, ani o jednotlivé citáty, ale něco mezi.

Proč to ale píšu. Kodo Sawaki - jak je běžné u zenových učitelů - popíral to, co byste od učitele zenu nečekali, že bude popírat. Moje čeština už nebýval co je... No nic, takže např. ačkoliv "zenový mistr" šlapal po satori - popíral, že by satori sám měl a nabádal studenty, aby se nehonili za satori. Nebo popíral platnost zenu. Zen je největší lež všech dob! Něco v tom smyslu ale říká každý zenový mistr - onemocnět nemocí zvanou zen...

Kodo Sawaki říkal - my nejsme žádná zenová škola, my když jíme, tak jsme škola jezení, když vaříme, tak jsme škola vaření, když kýcháme, tak jsme škola kýchání.

Z toho vyplývá, že zenový žák by měl především vypustit z hlavy "celý zen", protože to je pouze chiméra v jeho hlavě. Jde o to Buddhu realizovat v okamžiku, kdy něco děláme. A to realizujeme tak, že to děláme cele, neflákáme se. Když tak žijeme celý den, celý den žijeme probuzeně. Kodo Sawaki říkal - večer usnu jako dřevo, protože jsem se celý den velmi namáhal. Tady vidíme, že pro filozofii uprostřed každodenního života v zenu není moc místo. Ale Sawaki s sebou nosil všude spoustu knih. A celý život rád knihy a filozofii studoval. Paradox jak sviňa!

To je další námět k přemýšlení... proč zenový mistr, který Buddhu vidí v každodenním životě, v nejjednodušších činnostech, nezavrhl knihy a filozofii?

Zloděj křičí chyťte zloděje.

"Podívejte, to je úžasné", praví ryunin, "vždyť on ví, že je tím zlodějem". A tak se s otevřenou pusou nechá tím zlodějem okrást. A tak z něj ten zloděj udělá mistra, aby mohl krást ve větším.

Tak různí týpci jsou mezi námi, no.

Z toho vyplývá, že zenový žák by měl především vypustit z hlavy "celý zen", protože to je pouze chiméra v jeho hlavě. Jde o to Buddhu realizovat v okamžiku, kdy něco děláme. A to realizujeme tak, že to děláme cele, neflákáme se. Když tak žijeme celý den, celý den žijeme probuzeně.

No to je omyl naprosto stejný jako lze najít u Eckharta Tolleho,

von totiž přítomný okamžik je v čase, zatímco Přítomnost je mimo čas,

zvláštní že si toho moc lidí nepovšimne tohoto omylu,

jediné kde jsem na to narazil byl názor Milana Calábka v knize o Tantře od Poltikoviče...

Takovéto cvičení je pouhá nepochopená vopičárna a duplikát stavu osvícení...

Tak hlavně že se vy oslíci neflákáte !!!!

To je další námět k přemýšlení... proč zenový mistr, který Buddhu vidí v každodenním životě, v nejjednodušších činnostech, nezavrhl knihy a filozofii?

No nevím, myslím že to bude nejspíš tím, že je to vopice která umí jen vopičárny....

nejen zen opilců v deliriu a otčenáš vožralů pod stolem a travkou zhulené já

všichni jste potrhlý, jenom já jsem hipík