Moderátor: Pelvan
Návštěvník píše:Jana píše:A bez osobního vztahování je negativita čím?
Negativitu i pozitivitu vnímá osobní já. Iluzorní jedinec.
Když se osobní já rozpustí, zmizí i jeho prosazování a hodnocení něčeho jako pozitivního, stejně jako zmizí i jeho odmítání negativity, kterou předtím zametalo pod koberec v přesvědčení, že tu pak už zbude jen to pozitivní.
Pozitivita i negativita - dva protiklady, neoddělitelně spojené - existují jen pro iluzorní osobní já.
Jana píše:A bez osobního vztahování je negativita čím?
Dávno známý a opakovaně ověřený je fakt, který zná a potvrdí každý psycholog: že 95% ze svého vztahování si kultivovaný a laskavý člověk neuvědomuje, protože to probíhá podvědomě: neobjevuje se to v jeho vědomí, jelikož to automaticky odmítá a zametá se to tak pod koberec.
Díky tomu může být skálopevně přesvědčený, že v něm žádné osobní vztahování není. Na rozdíl od Probuzených, kteří si svoje vyvstávající osobní vztahování plně uvědomují a přijímají je jako pohyby všetvořícího Absolutna - nejen pochopením, přímo každý takový svůj vyvstalý osobní vztah k druhému rozpoznají. Jako např. Nisargadatta, který často na nechápavého žáka rozzuřeně zařval. Byl OPRAVDOVÝ.
Dokud v člověku nevznikne dostatečná motivace tohle pochopit a dál trvá na tom, že v něm žádné osobní vztahování není (přesto, že ostatní na tohle jeho nevědomé počínání opakovaně reagují a nakonec, když vidí, že k žádnému pochopení nedošlo, postupně s ním přestanou komunikovat), bude takový člověk dál od svého podvědomí odpojený.
Jana píše:Díky, takže bez osobního vztahování něco jako negativita neexistuje?
Není ji možné zametat pod koberec?
Návštěvník píše:Jana píše:A bez osobního vztahování je negativita čím?
Pozitivitu i negativitu vnímá osobní já. Iluzorní jedinec.
Když se osobní já rozpustí, zmizí i jeho prosazování a hodnocení něčeho jako pozitivního, stejně jako zmizí i jeho odmítání negativity, kterou předtím zametalo pod koberec v přesvědčení, že tu pak už zbude jen to pozitivní.
Pozitivita i negativita - dva protiklady, neoddělitelně spojené - existují jen pro iluzorní osobní já.
Dávno známý a opakovaně ověřený je fakt, který zná a potvrdí každý psycholog:...
Nisargadatta, který často na nechápavého žáka rozzuřeně zařval. Byl OPRAVDOVÝ.
Jana píše:Psycholog řeší psychický stav individuality, není duchovním, který by vedl k Bytí...
Terapeut MUDr. Pavel Špatenka je tvůrce osobitého pohledu na sebepoznání nejen v procesu léčení duše, ale i v životě člověka vůbec. Ve svém učení se zabývá lidskou psychikou na pomezí duchovní a duševní síly člověka, přičemž plně respektuje složitost a nároky západního člověka 21 století. Své učení nespojuje s žádným náboženstvím ani spirituální tradicí. Vytvořil nové terapeutické přístupy, s jejichž pomocí učí praktickému sebepoznání, jež vede k probuzení duševního a duchovního potenciálu člověka. Jeho snahou je zpřístupnění vnitřního světa lidské duše a duchovních tradic každému, kdo se zajímá o vlastní vývoj a sebepoznání. Hlavní nástroj pro změnu sociálního prostředí vidí v oslovení jednotlivce a ve skutečné vnitřní transformaci, která je zárukou celospolečenských změn.
Pavel Špatenka „Moderního člověka nebolí nedostatečný intelekt a malé vzdělání, ale poznání, že nežije svobodným duševním životem, že nedokáže být sám sebou. Bojí se svých stínů, žije jednostranně a svojí duši potlačuje, namísto toho, aby ji poznával.“
Pavel Špatenka o své práci a svém vztahu k ní říká: „Sebepoznání je cesta po které kráčím. Poznávám a léčím. Tak vědomě vyjadřuji svůj postoj k životu. Vím, že za hranicí lidského vědomí je nevědomá psychická realita, nesoucí všechny kvality, které vědomí moderního člověka postrádá. Není nutné říkat, že poznání a přijetí nevědomé psyché vytváří zásadní obrat v životě člověka a přivádí ho na cestu jeho skutečné, dá se říci metafyzické či duchovní, podstaty. Dosažení tohoto poznání znamená nejvyšší naplnění života, vykoupení z utrpení a vnitřní bolesti. Nic méně, nic více. Poznání nelze dosáhnout exaktní vědou, ani filosofií, či slepou vírou v dogmata. Poznání totiž nepřichází z mysli, nýbrž z duše člověka - je to vědění srdce. Informace, které potřebujeme ke skutečnému životu přicházejí z vnitřní zkušenosti. Poznání je to, co člověku dává jeho duše. Poznání jsou hlubinné zkušenosti, nezaměnitelná pravda.“
http://www.monnada.cz/pavel-spatenka.html
Návštěvník píše:Zametání pod koberec je důsledkem potřeby cítit se bezpečně. V pokročilejším vývojovém stupni...
Jana píše:Psycholog řeší psychický stav individuality, není duchovním, který by vedl k Bytí...
Jedním ze současných Učitelů duchovní cesty k Sebe-poznání je psycholog, MUDr. Pavel Špatenka. Pomáhá integrovat temné stránky lidské psychiky do vědomí. Říká:
"Pokud má člověk v úmyslu vědomě přesáhnout své ego, může díky sebepoznání začít nacházet a kultivovat neustálý pocit sepětí s přítomným Bytím. Tím se stává mnohem citlivější a jeho schopnost vnímat spojení s neprojevenou neviditelnou realitou sílí.
Začít žít v přítomnosti znamená nacházet lásku a moudrost poznání, jež nás vedou nejen k tomu lepšímu v nás, ale i k tomu neprojevenému, co nás přesahuje."
Jana píše:Návštěvník píše:Zametání pod koberec je důsledkem potřeby cítit se bezpečně. V pokročilejším vývojovém stupni...
Tohle všechno se může takhle jevit skrz projekci mysli, včetně představy všech pokročilejších vývojových stupních osobnosti. Ale je možné se k tomu nepoutat...
Návštěvník píše:
Aby to bylo možné, je třeba, aby se objevil opravdový zájem rozpoznávat svoje navyklé automatické zametání všeho nežádoucího pod koberec, ....
Tímto způsobem se dobře potlačí nižší zřetele...
Vnitřní pokoj bhaktova tichého odevzdání překračuje veškeré chápání a jeho hodnota je nevyjádřitelná.
Je to proces, během něhož se vracíme zpět do života a obracíme pozornost směrem do nevědomí. Mapujeme a znovuprožíváme vztahy a systémy, v nichž jsme žili a byli vychováni. Většina zranění a utrpení osobního charakteru, jež v dospělosti prožíváme, má původ v dětství a v situacích, které jsme tu zažili. Ty přebývají v našem nevědomí jako tajné programy a skrytě působí po celý dospělý život.
Jana píše:
Jedním ze současných Učitelů duchovní cesty k Sebe-poznání je psycholog, MUDr. Pavel Špatenka. Pomáhá integrovat temné stránky lidské psychiky do vědomí. Říká:
"Pokud má člověk v úmyslu vědomě přesáhnout své ego, může díky sebepoznání začít nacházet a kultivovat neustálý pocit sepětí s přítomným Bytím. Tím se stává mnohem citlivější a jeho schopnost vnímat spojení s neprojevenou neviditelnou realitou sílí.
Začít žít v přítomnosti znamená nacházet lásku a moudrost poznání, jež nás vedou nejen k tomu lepšímu v nás, ale i k tomu neprojevenému, co nás přesahuje."
Krásné, díky.
Návštěvník píše:Tímto způsobem se dobře potlačí nižší zřetele...
Bhaktijóga není potlačování, ale odevzdávání Bohu:
Vivékananda o tom říká:Vnitřní pokoj bhaktova tichého odevzdání překračuje veškeré chápání a jeho hodnota je nevyjádřitelná.
Když se nějaký nežádoucí nižší zřetel potlačí, zůstává dál aktivní a bude možné ho odevzdat, až se plně uvědomí.
Návštěvník píše:Jana píše:Díky, takže bez osobního vztahování něco jako negativita neexistuje?
Není ji možné zametat pod koberec?
Bez osobního vztahování nevzniká potřeba všechno vidět jako pozitivní.
Zametání pod koberec spouští právě tahle hluboká potřeba duchovního osobního já. Zametání je automatický důsledek jeho nutkání hodnotit a vidět všechno jako pozitivní - jeho odmítání všeho negativního jako podle něj neexistujícího. Podvědomí mu vyhoví a všechno negativní se pak ukládá pryč z dohledu vědomí, třeba i celé desítky let, jako tomu bylo u mě. Aniž by se to negativní v jakékoliv situaci objevilo ve vědomí v podobě myšlenky nebo emoce. Je tu jen naprostá pozitivita...
Jenže dřív nebo později je s tím člověk nakonec konfrontovaný, a je to hodně náročná zkušenost. Dá se to ale brát i jako Milost - všechno to dodatečně, většinou naprosto bez zevních příčin vyvstávající negativní se dá teď čím dál častěji přímo rozpoznávat jako pohyb Všetvořícího Milovaného...
dodo píše:Návštěvník píše:
Aby to bylo možné, je třeba, aby se objevil opravdový zájem rozpoznávat svoje navyklé automatické zametání všeho nežádoucího pod koberec, ....
Potláčanie nižších zreteľov a upravovanie sa na vyššie vnemy a prežívanie, nemožno predsa považovať za zametanie nežiadúceho pod koberec.
Sri Bhagavan:
"Vaši negativní stránku jste vložili pod koberec, kde se ukrývá – a to je podvědomí...
Milujte to, že jste stoka, milujte ty hrozné věci. Vy to nenávidíte. Nenávidíte to, bojíte se toho, nemáte to rádi a tváříte se, že to v sobě nemáte.
Žádná lidská bytost na této planetě nemůže existovat bez negativní stránky. Není to prostě možné. Kdo jsou velcí lidé? Mahatmá Gandhiové, Rámanové, Buddhové. Co je základem jejich cesty? Oni vědí, že mají negativní stránku, ale akceptují ji a milují. Kdežto vy ji nevidíte, nepřijímáte ji, nemilujete ji. Neustále před tím utíkáte, nebo předstíráte, že to v sobě nemáte.
Takže první a nejdůležitější věcí je vyhrabat všechny tyto věci. Odhrnout koberec, přivést to na světlo. Tak je to... Takže toto myslíme, když říkáme, že máte milovat sami sebe."
https://www.youtube.com/watch?time_cont ... V232o7fS8I
Milujte to, že jste stoka, milujte ty hrozné věci. Vy to nenávidíte. Nenávidíte to, bojíte se toho, nemáte to rádi a tváříte se, že to v sobě nemáte.
vostal petr píše:Milujte to, že jste stoka, milujte ty hrozné věci. Vy to nenávidíte. Nenávidíte to, bojíte se toho, nemáte to rádi a tváříte se, že to v sobě nemáte.
Myslím, že není třeba to zrovna milovat, což je vztah,
ale prostě to nahlížet neutrálně a nevytvářet náký vztah,
vztah znamená dualitu, at už něco milujte nebo nenávidíte,
posuzovat to pozitivně je stejně hloupé, jako to posuzovat negativně...
Prostě to stačí akceptovat, tedy to nahlížet bez jakéhokoliv vztahu...
Ramesh Balsekar:
Pro některé z nás je těžké přijmout, že negativita, kterou lidé označují jako zlo, jako ukrutnost, je součástí chodu Celku!
"Ovšem! Jenomže „zlo“ je protiklad spojený s „dobrem“ a obojí je součástí dění v Celku. Když se to plně přijme, otázky skončí.
...
"Myšlenka vyvstane a individuální mysl z ní udělá negativní myšlenku nebo pozitivní myšlenku. Mysl rozhodne „Nechci žádné negativní myšlenky, chci jedině pozitivní myšlenky“, a to je zaujetí ve prospěch něčeho. Pozoruje-li se myšlenka, když vyvstane, tak se přeruší. Nezáleží vůbec na tom, jestli je pozitivní nebo negativní.
Pokud se jakýkoliv mentální obsah, pozitivní či negativní, jen pozoruje, tak se rozplyne a už se do něho nebudete dál zaplétat."
http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf
Proto není špatná rada, aby se začalo milovat, co se doposud nenávidělo.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků