Psychosomatika

Moderátor: Pelvan

Pravidla fóra
Příspěvky, které nebudou k tématu, budou smazány.

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » úte 29. kvě 2018 7:00:35

Ahoj Jano

Děkuji za vypsání části monologu z videa.
Zaujalo mne tam následující Havelkovo tvrzení:

Tahle láska, která prostě vyvěrá, kterou si tam nenaordinuju já, takže třeba moje pokusy milovat lidstvo, nebo v době, když mi už moc nefungovalo manželství, tak milovat ženu a děti..., tam neproudí vůbec nic.


Podle mne by se vztahové lidské emoce k sobě a k ostatním měly ideálně podobat hoře Říp.
Na vrcholu bych měl být já sám (měl bych se mít rád opravdu hodně) a okolo vrcholu jsou moji blízcí (jen o málo méně vřelé by měly být mé emoce k ženě a k dětem a k přátelům a k příbuzným) a dál a níže jsou emoce k mým spolupracovníkům a případným klientům a ještě níže k dalším známým a pak dole k cizím lidem.
Ne, že bych to tak ideálně měl zrovna já, také tam mám v tom svém kopečku prolákliny. Také mám ve svém okolí takové podobné případy, co se mohou přetrhnout pro cizí lidi a na vlastní příbuzné kašlou. To jsou pak pro ty dotyčné příbuzné emoční vysavače jak hrom.
A u JZH mi to připadá (to jeho emoční nastavení k sobě a k ostatním lidem) podobné, jako je vytvarovaná soptící sopka. On je vysoko jako výtrysk lávy, pak je nízko kráter jeho blízkých a pak se vztyčují do výšky okraje kráteru vytvářené z jeho klientů.
Připadá mi, že je JZH děsně osamělý člověk.
Nikdy nemá na videu hosta, moc se nesměje, a když jo, tak jenom tak posmutněle...
Mimo Petra Velechovského nezmiňuje ani nějaké přátele nebo živé vzory či pozitivní inspirátory...
Možná je to jeho rodinná karma, které si není ani vědomý.

Nevím a zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Jana » úte 29. kvě 2018 13:13:26

Na videu Jana Zahradníka Havelky si cením toho, že podává obraz o své vlastní cestě, kam na ní došel a co mu nejvíc pomáhá.

A já si velice přesně uvědomuju, že na rozvoj mých kořenů v nekonečnu, měl nejsilnější a nejkvalitnější vliv nácvik přijetí s láskou a vděčností.

Jestliže jsem schopen přijímat s láskou a vděčností, tak pokaždé, když si uvědomím, že něco přijímám s láskou a vděčností,

tak ty kořeny v nekonečnu jakoby přihnojím.


Tohle platí obecně a je možné si to vyzkoušet. Mantra díkůvzdání je nesmírně silnou a osvobozující záležitostí.

Na druhou stranu je tady asi opravdu něco, o čem píše Miroslav

I malé děti by peklo situovaly dolů, pod zem a Království nebeské vzhůru.

Kořeny jsou organický, rostou pomalu.

Nelze se do nich dostat nějakým kvantovým skokem, nebo nějakým utrápením ega ve smyslu Tomášovským nebo Milarepovským,


I Buddha učí, že srdce se povznese. Osvobozující je vzestup od kořenové čakry směrem ke korunní čakře - vzhůru.

Opačný pohyb stahuje k připoutanosti k hmotě, tělu..

Ty kořeny v nekonečnu se mi aktivují pokaždé, když tu lásku dávám osobně, jako, že chci. Že jsem skutečně vděčnej. Pro mě opravdu startovací zážitky byly s hezkejma holkama. Za to jsem strašně vděčnej. Že ta holka je tak krásná a tak mně blízká a tak přitažlivá a tak ji hrozně chci, tohle mi ty kořeny v nekonečnu rozvibrovalo spolehlivě vždycky. A teprve později jsem se začal učit nějaké rozšířenější pojetí lásky v nekonečnu.


Pak si od toho, koho, jak říká Havelka, má rád, vezme za hodinu něhy na Skype 600 Kč.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6879
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » úte 29. kvě 2018 13:37:49

Ahoj Jano

On ten miroslav je takový trochu tragéd...
Rituál dosažení nedělám, něco mi v tom brání a nevím co.
Rituál přijetí dělám.

A zdravím


PS

Psychosomatika po doktorsku:



Pan doktor Radkin Honzák je velice chytrý a pozitivně naladěný člověk, ale vytěžit z toho jeho povídání něco pro sebe, to mi dělalo potíže. Tohle mne u něho zaujalo:
Úsměv by měl být i okolo očí a dá se toho dosáhnout kousáním do kapesníku. Trochu pana doktora podezírám z toho, že kouše často. Jeho úsměv je velice nakažlivý.

Češi jsou podle Honzáka statisticky 3x častěji u lékaře než lidé v západní Evropě. To ukazuje, jak tu medicínu lidé u nás baští.
A lidé chtějí péči (instinktivně cítí tu vztahovou prázdnotu dnešního světa) a tak ji mají - v tabletkách...
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod miroslav » úte 29. kvě 2018 16:39:29

Tohle je velmi poučný dokument ČT o psychosomatické terapii. Radkin Honzák ho průběžně komentuje

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1092813857-infiltrace/417235100061001-obchod-se-zdravim
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3400
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod miroslav » úte 29. kvě 2018 18:40:41

Pelvan píše:Rituál dosažení nedělám, něco mi v tom brání a nevím co.

To děláš dobře, že to neděláš.
Je to opak rituálu přijetí, tedy toho přijímat to, co přichází, jako to nejlepší pro mne, jako to, co mi "Vesmír" zrovna naordinoval k mému duchovnímu růstu, pochopení, osvobození. Proč si přát a magicky přivolávat něco jiného, SVÉHO? Když ani nevíme, ani nemůžeme vědět, co by bylo nebo nebylo pro nás dobré.
V panu Havelkovi se mísí obě stránky a proto se mi to jeho přijetí zdá u něj bohužel polovičaté. Na 100% je to jen z jeho pohledu. Z celkového pohledu (zvenku) je vidět a cítit, že to není ani 50%. Ale nemusí pršet, stačí, když alespoň kape. :)
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3400
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod nop » úte 29. kvě 2018 19:14:36

miroslav píše:
Pelvan píše:Rituál dosažení nedělám, něco mi v tom brání a nevím co.

To děláš dobře, že to neděláš.
Je to opak rituálu přijetí, tedy toho přijímat to, co přichází, jako to nejlepší pro mne, jako to, co mi "Vesmír" zrovna naordinoval k mému duchovnímu růstu, pochopení, osvobození. Proč si přát a magicky přivolávat něco jiného, SVÉHO? Když ani nevíme, ani nemůžeme vědět, co by bylo nebo nebylo pro nás dobré.
V panu Havelkovi se mísí obě stránky a proto se mi to jeho přijetí zdá u něj bohužel polovičaté. Na 100% je to jen z jeho pohledu. Z celkového pohledu (zvenku) je vidět a cítit, že to není ani 50%. Ale nemusí pršet, stačí, když alespoň kape. :)

Jednou Krišnamurti řekl, že řekne co dělá. A řekl: Nebráním se tomu, co přijde.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 30. kvě 2018 12:39:18

O nemocném musíme vědět víc, než jakou má nemoc, říká Radkin Honzák

Obrázek

Přední český psychiatr, autor a publicista Radkin Honzák se nedávno objevil v dokumentu České televize Obchod se zdravím. Tam spolu s autorkami filmu odhaloval, jakými nás některé „alternativní kliniky“ mohou krmit nesmysly. Psychosomatika, tedy věda, jež pátrá po příčinách nemocí, rozhodně takovým nesmyslem není. Psychické příčiny nemocí jsou totiž doložené a doložitelné. Kdo by o nich měl nakonec vědět víc než právě autor Psychosomatické prvouky.

Zda se určitá nemoc rozběhne, nebo ji překonáme, často záleží právě na tom, jak se cítíme emocionálně, jak zvládáme stres, ale i na tom, jaké máme sociální postavení, potvrzuje Radkin Honzák. I když mu bude příští rok 80, neopouští ho energie a hlavně humor. I přesto, že neví, kam dřív skočit, je pořád pozitivně naladěný. Asi právě proto, že je to nejlepší prevence před nemocemi. No a náladu mu nezkazil ani rozhovor s námi. A i já jsem se velmi dobře bavila.

Co je vlastně psychosomatika a proč je tak důležitá?

Psychosomatický přístup je zaměřen víc na to, jak se pacient cítí, co v životě ho tíží a co může vyvolávat nebo naopak zlepšovat jeho obtíže. Něco kolem čtvrtiny pacientů v ordinaci praktického lékaře nemá „nemoc“ v klasickém slova smyslu, ale řadu obtíží způsobených stresem nebo neuspokojivým emočním stavem. Těm klasická biomedicína nenabízí řešení.

Bude-li mít někdo pátou angínu za rok, je dobré řešit, co je za jeho zhoršeným stavem, a ne jenom sekat antibiotika.

Když mi obrazně řečeno bude „něco ležet v žaludku“, tak to tam ani rentgen, ani fibroskop nenajde. A já budu trpět skutečnými obtížemi, na které mi nepomohou „léky na žaludek a na trávení“, protože příčina leží v řídicí rovině, v emoční nerovnováze, ve stresu. Tady je tedy nutné řešit emoce a stres, nikoliv žaludek. Tomu se pak uleví zdánlivě spontánně, protože byl nějakým způsobem vyřešen tlak řídicích systémů. Pochopitelně, že nebudu hledat tyhle příčiny u angíny, ale bude-li mít někdo už pátou angínu za rok, je dobré pátrat, co je za jeho zhoršeným stavem, a ne jenom sekat antibiotika.

Takže jinými slovy, psychosomatika popisuje, že příčiny nemocí leží v emocionální rovině...

Ano i ne. Psychosomatika dnes představuje přístup, který bere v úvahu nejen faktory biologické a psychologické, ale také sociální a spirituální. Biomedicínský model se nestará o emoce, přičemž aktuálně veselý člověk je biologicky úplně jiný než člověk úzkostný. Také sociální zařazení se odráží v biologické úrovni už u myší nebo u primátů, u člověka tím spíš, že tvoří významnou součást jeho světa.

Psychosomatický přístup zabere více času a navíc vám ho dneska nikdo nezaplatí – pojišťovny s tím nepočítají a pacienti si stále myslí, že zdravotnictví je zadarmo.

Zjednodušeně: psychosomatika se zajímá víc o člověka, zatímco biomedicína více o samotnou nemoc. Hlavní rozdíl je v tom, že biomedicína stále vnímá člověka jako „rozumný stroj“, jak jí to před 350 roky doporučil Descartes. Nebere v úvahu jeho emoční, sociální, tím méně spirituální svět, čímž myslíme třeba smysl jeho života. Navíc přibývá funkčních neboli somatizačních poruch, které postrádají patologicko-anatomický nález, protože jejich podstata leží v řídicích systémech, a s těmi si biomedicínský přístup neví rady vůbec.

Jak se k psychosomatice staví klasičtí lékaři?

Psychosomatika znamená sice obohacení současného pohledu na člověka ve zdraví a nemoci, ale současně také znamená značné zesložitění. Jde o potřebu zvládat nové přístupy, osvojit si nové souvislosti. A to je dost pracné a pro mnoho kolegů v současné časové tísni nevýhodné. On také psychosomatický přístup zabere víc času. A navíc vám ho dneska nikdo nezaplatí – pojišťovny s tím nepočítají a pacienti si stále myslí, že zdravotnictví je zadarmo.

Takový přístup ale nelze uplatnit třeba v ortopedii, nebo ano?

V teoretické rovině nám může psychosomatika ukázat mnoho cest, kudy si organismus pomáhá sám ze svízelné situace, kterou nazýváme nemocí. V praktické rovině bere člověka jako celek, ne pouze jako „nositele nemoci“.

V zásadě tedy i člověk, který si zlomí nohu, to nějak musí emočně zpracovat a také se dostává do jiné sociální situace, konkrétně do role nemocného. Takže ani zohlednění těchto souvislostí neškodí. Ale jsou stavy, kdy si lékař, zase třeba jen už kvůli svému času, bohatě vystačí s biomedicínským přístupem.

Co by měl tedy lékař navíc znát, aby byl jeho psychosomatický přístup úspěšný?

Měl by umět vidět ve správném úhlu faktory biologické i psychosociální a řešit je podle míry jejich závažnosti. Infarkt komplikovaný depresí pacienta logicky ohrožuje víc, než když pacient depresi nemá.

Plno lidí totiž čeká, že je doktor bude „zachraňovat“. Jistěže to v akutních stavech dělá, ale dlouhodobě je potřeba, aby tím nejaktivnějším byl sám postižený člověk.

Rozvod může komplikovat průběh cukrovky, ale ani tady nelze řešit jen příčinu. Pokud budu s pacientem řešit jen rozvod a zapomenu hlídat glykemie, tak i to bude málo. V psychosomatice musím myslet na obojí.

Takže ta metoda může být i nebezpečná?

Všechno může být nebezpečné. Zaměřím-li se v našem řemesle jen na jednu věc, mohu přehlédnout jiné, které jsou podstatné. Proto je tolik problémů s přijetím psychosomatického modelu. Je za tím strach z přehlédnutí nějaké závažné tělesné choroby, pokud se soustředím příliš jen na psychiku.

Takže by se měl lékař stát i terapeutem? Jak přistupujete k pacientům ve své praxi?

Já potřebuji vědět o nemocném člověku mnohem víc, než jakou má nemoc. Potřebuji s ním mít dobrý terapeutický vztah. Potřebuji, aby věděl, že na svém stavu musí pracovat především on sám, protože už otec moderní medicíny Avicenna říkal: „Jsme tady tři: Ty, já a nemoc. Ke komu se přidáš, ten vyhraje.“

Zjistíte ale pak, co přesně pacientovi pomohlo?

Je správné se ptát, s čím vlastně lékař pomáhá. Plno lidí totiž čeká, že je doktor bude „zachraňovat“. Jistěže to v akutních stavech dělá, ale dlouhodobě je potřeba, aby tím nejaktivnějším byl sám postižený člověk. Tím napomáhá svému uzdravování. Stojí za to si přečíst O. Henryho povídku Poslední list, která sice s velkou dávkou sentimentu, ale v zásadě pravdivě popisuje tuhle situaci.

Existují však i lidé, kteří třeba „věří“, ale nalétnou. To je i obsahem dokumentu České televize, který odhaluje podvodné praktiky alternativní medicíny.

Vy jste ve filmu vystoupil jako odborník, který apeluje na zdravý rozum. Proč podle vás lidé věří šarlatánům?


Protože dítě v nás, které tam stále je, věří na kouzla a čáry, jež mají problém vyřešit rychle, bezbolestně, bez naší námahy a odříkání. Lidé věří nesplnitelným slibům nejen v medicíně, ale v ekonomii, v politice, v osobních věcech... A jak to zlepšit? Pěstovat kritické myšlení. A v tom mohou dnes především média hodně pomoct.
https://www.flowee.cz/spirit/4466-o-nem ... -internetu
Návštěvník
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » pát 01. čer 2018 6:29:36

Ahoj

Návštěvník píše:Když mi obrazně řečeno bude „něco ležet v žaludku...“,


Když mi bude něco ležet v žaludku, tak mohu dělat cvičení čchi kung zaměřené na žaludek od Václava Vocáska nebo mohu dělat rituál přijetí podle Jana Zahradníka Havelky.
Co bych měl dělat podle Radkina Honzáka jsem nepochopil, protože on sám nějakou metodu na odbourání stresu ve svých přednáškách neřekl nebo jsem si toho nevšiml. Všiml jsem si jenom jeho doporučení kousat hadr a usmívat se u toho očima.:-) Je to jenom takový zábavný kecálista mi připadá.

Ono je to těžké, když lékař léčí a příroda uzdravuje.
Co je to příroda? Asi je to slunce, voda, vzduch.
Když správný pravdomluvný lékař pošle pacienta na tremp s doporučením, aby byl hodně na sluníčku a aby tam zhluboka dýchal a aby se otužoval studenou vodou (viz. Wim Hof).


Co se pak stane?
Většina pacientů je líných, tak si na lékaře budou stěžovat a přestanou k němu chodit. A ti pilní pacienti ho poslechnou a uzdraví se a přestanou k němu chodit. Takže k tomu pravdomluvnému lékaři nebudou chodit pacienti, budou k němu chodit jenom kontroly a on umře hlady...

Se domnívám a zdravím.
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » stř 06. čer 2018 9:44:57

"Neuvěřitelné zlepšení fyzické pohody vám může přinést
jednoduchá procedura.
Stačí na určitý bod přiložit kousek ledu a stane se zázrak…
Zmizí bolest hlavy, aktivizuje se celý organismus, naplníte se nevídanou
energií a pocitem svěžesti. Tradiční čínská akupunktura nazývá tento bod
Feng-fu.
Feng-fu je zcela unikátním místem na lidském těle. Působením na něj
působíme přímo na lidský mozek, který v tomto jediném místě není
chráněn kostí.
Kryodynamická stimulace bodu Feng-fu je snadná. Stačí přiložit kousek
ledu na místo vyznačené na snímku. Je dobře hmatatelné v malé jamce na
šíji, přibližně 3 cm nad hranicí vlasového porostu. Hlava se tu se šíjí
spojuje.


Vleže na břiše nebo v sedu přiložte na toto místo kostku ledu o rozměrech
cca 2x2x2 cm a držte ji tam 20 minut. V sedící poloze samozřejmě kostku
nějak upevněte – pružnou páskou typu čelenky nebo šálou. Počítejte s tím,
že led bude odtávat.
Nastydnutí nebo rýmy se nemusíte bát. Zajímavé je, že po asi 30-40
sekundách pocitu chladu budete v bodě Feng-fu naopak pociťovat teplo.
Čínská medicína doporučuje provádět proceduru
nejlépe nalačno a opakovat ji každé tři dny.
Proč se má přikládat zrovna led? Způsobí pokles teploty stimulující přítok
krve do mozku. Oblast spojení hlavy se šíjí je místem, kde se nalézají centra
zodpovídající za dechovou činnost a prokrvení organismu.
Stimulováním bodu Feng-fu upevníme své tělo jako celek, zvýšíme celkovou
vitalitu a výrazně posílíme imunitu. Procedura příznivě působí na řadu
negativních stavů, jako jsou bolesti kloubů a zad, pocení dlaní nebo bolesti
zubů.
Dýchací orgány, kardiovaskulární systém, narušená funkce štítné žlázy,
obezita i podváha, vegetativní cévní dystonie, nízký i vysoký tlak, chronický
únavový syndrom, celková malátnost, narušená funkce trávicí soustavy,
pohlavní orgány jsou stimulací bodu Fen-fu ovlivnitelné.
Tato metoda rovněž pomáhá zdolávat stres, deprese,
neurózy a také kocovinu.
V těhotenství není doporučována, stejně jako osobám s epilepsií a
duševními chorobami. Vhodná není ani pro pacienty s kardiostimulátorem.
Feng-fu je jedním z nejzranitelnějších bodů lidského těla, což dobře věděli
například japonští samurajové. Jeho citlivost však zároveň umožňuje
blahodárné působení takových postupů, jakým je jeho kryodynamické
ovlivňování."
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod miroslav » ned 10. čer 2018 12:01:23

Návštěvník píše:O nemocném musíme vědět víc, než jakou má nemoc, říká Radkin Honzák

Protože dítě v nás, které tam stále je, věří na kouzla a čáry, jež mají problém vyřešit rychle, bezbolestně, bez naší námahy a odříkání. Lidé věří nesplnitelným slibům nejen v medicíně, ale v ekonomii, v politice, v osobních věcech... A jak to zlepšit? Pěstovat kritické myšlení. A v tom mohou dnes především média hodně pomoct.
https://www.flowee.cz/spirit/4466-o-nem ... -internetu

Hravé vnitřní dítě v akci :)
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3400
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 10. čer 2018 14:13:01

Návštěvník
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 17. črc 2018 12:29:38

reseek. píše:Ti chytřejší jsou nuceni používat stále mazanější taktiky, jak ostatní zneužívat, aby je okolí neprokouklo. Důsledek? Dost lidí jim na to ze začátku naletí, ale dřív nebo později je prokouknou. Se všemi důsledky.

Freud popsal projekci jako obranný mechanismus ega. Sám Freud říkal, že člověk své vlastní negativní vlastnosti připisuje těm druhým. Na těch druhých snadno vidíme jejich chyby a nedostatky. Sami nad sebou však nadhled nemáme. Zrcadlení pomáhá pojmenovat vlastnosti našeho ega, a to právě prostřednictvím toho druhého.Všimněte si, že lidé rádi mluví o těch druhých. Neuvědomují si však, že mluví jen a pouze o svých stinných stránkách. O vlastnostech, které na sobě nepřijímají, schovávají je před ostatními a nemají je rádi. Tyto vlastnosti na sobě obvykle ani nevidí. Jsou skryty v podvědomí, nechtějí být objeveny. Lidové rčení "podle sebe soudím tebe" nese v sobě veliký kus pravdy.Na druhém člověku nám něco vadí. Nějakou vlastností nám leze na nervy. Buď o tom mluvíme, nebo si to myslíme. O jednom člověku vám každý člověk řekne něco jiného. Každý ho vnímá jinak, podle svých vlastních zrcadel.
Druzí lidé nám naštěstí zrcadlí i naše pozitivní stránky! Když se nám na tom druhém líbí nějaká vlastnost, znamená to, že ji ve skutečnosti v sobě neseme taky. Jen si ji neuvědomujeme či ji nerozvíjíme.
Návštěvník
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 17. črc 2018 12:43:31

Návštěvník
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » úte 17. črc 2018 19:09:33

Ahoj

Přišla mi do rukou kniha s velkým psychosomatickým potenciálem. Je to kniha od Franka J. Kinslowa "Tajemství kvantového života".
Frank v ní popisuje svůj životní příběh a způsob, jak se ze svých problémů nakonec dostal.
Na straně 33 tam Frank radí položit sám sobě následující otázku:
"Odkud přijde (moje) další myšlenka?"
Pomocí této otázky se autor knihy dopracoval ke vnímání svého čistého uvědomění.


Zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 22. črc 2018 10:14:17

Pelvan píše:Zeptejte se Deepaka... Deepak Chopra

...

"Snaž se naslouchat informacím přicházejícím od tvého těla.

Snaž se meditací přivádět do stavu přirozeného přijímání sama sebe, které je vlastní dětem.

Jsi božskou bytostí světla a lásky s fyzickým tělem, které je nástrojem k uvědomění si své skutečné povahy a krásy.

Tvoje tělo se svými jedinečnými charakteristikami je malým odrazem celosti a dokonalosti tvé božské bytosti.

Objevuj rysy svého těla, které miluješ; například je to tvůj úsměv, ruce nebo oči.

Využívej tyto oceňované části těla jako východiska pro rostoucí přijímání a lásku k celému svému tělu.



Pocity těla se řídí stavem a kvalitou tvojí božské duše.



V ideálním případě střídej účinky meditace s činností během dne, abys ukotvil a stabilizoval přínosy tohoto cvičení.

Myšlenky jsou součástí meditace. Můžeš meditovat, i když jsi zaplaven myšlenkami.



Nejjednodušší způsob, jak identifikovat své emoce, je naslouchat svému tělu. S každou emocí se pojí její tělesné prožívání.

Zavři oči a uvědom si, jaký pocit se ve tvém těle pojí s danou emocí. Možná je to prázdný pocit v břiše, tlak v hlavě, nebo pocit dušení na prsou.

Najdi místo, kde něco cítíš, a potom ten pocit popiš a důkladně ho prociť. Snaž se ten pocit uvolnit a vnímej, jak se intenzita pocitu snižuje.

Prostě ber všechny pocity, které cítíš, a uvolňuj je postupně jeden po druhém.

Začni tou emocí, se kterou se pojí převládající tělesný vjem.



"Máme nekonečné množství důvodů ke štěstí. Nic v životě není třeba brát vážně kromě radosti ze života."

Toto pociťované štěstí je jako hvězdná vůně, která k nám přitahuje všechny dobré věci v životě.

Je důležité zůstávat soustředěný na svůj záměr a v pohodě vnímat, jak síly evoluce přichází na způsob, jak naložit s jednotlivou překážkou.

Když se na něco zlobíš, zkus tu zkušenost naplno prožít, abys přišel na to, kým pod vší tou zlobou doopravdy jsi.

Pak uvidíš, jak je zlost zbytečná a vymaníš se z jejího sevření.

Cílem je být vědomě přítomen, být otevřený a milovat ty, se kterými žiji; a milovat to, co právě vyjadřuji - ať už je to radost, nebo smutek, důvěra, nebo opatrnost.



Klíčem je nebrat si osobně cizí zlobu, bez ohledu na to, jak osobně je ona zloba zaměřena na tebe. Cizí zloba je výrazem frustrace toho člověka ze života.

Je důležité vnímat ty negativní pocity cizí osoby, které ta osoba vyjadřuje, tak, jak jsou, a nesoudit je.

Nepředstírej, že tě zloba té osoby nezasahuje. Dýchej a uvědomuj si, co se děje ve tvém těle.



K zásadnímu přerodu dojde, když přerosteš pozitivní a negativní přístup a přejdeš do stavu čirého vědomí.

Pokrok ti někdy může připadat pomalý, ale důležité je, že směřuješ správným směrem.



V obrovské komplexnosti naší povahy je světlo stejně jako stíny. Přijetí naší stinné stránky jako součásti našeho já je osvobozující, protože nás to zbavuje nutnosti posuzovat a popírat tuto naši stránku (což ji ve skutečnosti jenom posiluje).

Takže hledej praktické důvody své podrážděnosti a způsoby, jak se s nimi vypořádat.

A také využij současnou podrážděnost jako spirituální příležitost, jak se zbavit sebeodsuzování...



Přijmout své negativní pocity pouze znamená, že uznáme jejich existenci. Neznamená to, že je budeme povzbuzovat nebo podle nich jednat.

Emocionální zátěž z negativních emocí nevyplývá ani tak z původní odpovědi na ně jako z pozdějšího odsuzování vlastní akce - distancování se od ní a její popírání, až se z ní stane obrovská příšera.

K uzdravení dojde, přijmeme-li původní škodlivou reakci jako součást svých lidských zážitků. Bolest a stín jsou částí našeho celkového příběhu a ten není úplný, když je pomineme. Když dáme dohromady všechny součásti života, které jsme v minulosti pohřbili nebo od sebe odstrčili, můžeme se začít snažit získat znovu klid, sílu a pocit úplnosti.



Pocit zablokování a tíže na prsou může značit strach. Můžeš začít tak, že budeš tuto emoci hluboce prožívat. Zavři oči a fyzicky prociť tlak na prsou.

Zpracovávej pocity za současného hlubokého dýchání společně s pozorností tichého svědka v tobě, který pohlíží na celý proces se soucitem a shovívavostí.

Po nějakém čase může být zřejmé, v čem blok spočívá a jak potřebuješ postupovat dál v jeho překonávání.

Cítíš pak větší otevřenost a lehkost.



Život je neustávající proud zážitků, který se neustále mění. Najdi způsob, jak přijmout a být vděčný za neustálé změny v životě.

Hledej hrdiny, které bys mohl napodobit, kteří si zachovali radost.



Trav více času v přírodě. Vnímej pocity svého těla a fyzické pocity ze svého prostředí. Bav se s přáteli nebo si hraj s dětmi. "


Návštěvník
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod vostal petr » pát 27. črc 2018 22:00:13

Hledej hrdiny, které bys mohl napodobit, kteří si zachovali radost.


Zásadně napodobuji jen sám sebe,

to obvykle hrdinové dělávají,

druhé napodobují jen vopice...
vostal petr
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod vostal petr » sob 28. črc 2018 23:49:33

I když,

někdy i kopie je skoro tak dobrá, jako originál :

vostal petr
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod vostal petr » ned 29. črc 2018 6:31:55

Pro nekulturní vopice voriginál je pak todle :

vostal petr
 

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod miroslav » ned 29. črc 2018 19:02:32

Nebo tohle - (kopie Procol Harum)

Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3400
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Psychosomatika

Nový příspěvekod Pelvan » úte 04. zář 2018 13:37:40

Ahoj


Chci tady něco napsat o intuici a jedním dechem zde propagovat i terapii vnitřního dítěte.
To si podle mne vzájemně neodporuje. Malé dítě přece má svoje instinkty a má také svoji intuici.


Dítě v útlém věku instinktivně (intuitivně) ví, jakou péči od svých rodičů (především od své matky) potřebuje. Pokud je dobře kojené, je většinou spokojené, a pokud je dobře a často chované, je většinou dobře vychované.

Spokojené a dobře vychované děti pak mohou vyrůst ve spokojené a dobře vychované lidi a takoví lidé zase většinou nedostanou depresi a nedívají se pak na tyto stránky.

Děti nespokojené a nevychované intuitivně cítí, že se jim nedostalo zacházení, které ke svému zdárnému vývoji potřebovaly. Mají pak negativní pocity ke svým rodičům a protože si tuto skutečnost vyčítají, mají negativní pocity i vůči sobě samým. Vzniká tak nepřijetí ostatních i sebe samých, které se zarývá až do morku kostí dotyčných lidí.

Cizí autority mohou takovým nejistým mladým lidem nakukat spoustu nesmyslů.

A v důsledku vnitřního zmatku, zvrácených hodnot a sebepodceňování se může vrozená intuice dítěte změnit z nástroje podporujícího jeho zdárný vývoj v nástroj sebedestrukce.

Rituál přijetí Jana Zahradníka Havelky je sice možná všelék. ale není to všelék s okamžitým účinkem.
Začátek jeho procvičování nastartovává v člověku etapu zmatků a pracného a bolestivého navracení se ke svým kořenům. Ta etapa může být dlouhá dny, týdny, měsíce nebo roky, anebo se ty zmatky prostě mohou táhnout donekonečna. Záleží na velikosti odporu daného člověka, na jeho schopnosti se měnit, na jeho píli, na jeho prostředí a záleží i na dalších faktorech, jak se ten proces zmírňování vnitřního odporu bude vyvíjet.


V souvislosti s tím, jak je úspěšný rozvoj přijetí všeho (například v důsledku pravidelného provádění rituálu přijetí), se u člověka může vyvíjet a měnit také charakter jeho intuice.

Při pozitivním vývoji k přijetí sama sebe to bývá posun od intuitivní snahy o sebepoškozování k sebepodporování a také posun od intuitivní blokace činností k iniciování činností.

Takže v situaci, kdy se člověk cítí vnitřně rozpolcený, je asi skutečně lepší s pozitivní podporou nějaké své intuice příliš nepočítat, to ale neznamená, že intuice obecně neexistuje.


Se domnívám a zdravím
Pelvan
 
Příspěvky: 1708
Registrován: úte 27. srp 2013 16:54:14

PředchozíDalší

Zpět na O psychosomatice

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků