Co dělat, jsme-li plni negativních myšlenek

[Pelvan]

Ahoj nope

To máš dobré nope, že máš tolik vnitřních dětí. Jan Zahradník Havelka (JZH) to prý má také tak.
Tady je video o vnitřních dětech:
https://www.youtube.com/watch?v=HjShh6QhCpI
Eva Marvánová v tom videu říká, že máme v sobě dítě z každého svého důležitého věkového období. Nevím přesný počet těch dětí, odhaduji to asi okolo pěti.

U mne je to jinak, nevidím svoje vnitřní dítě ani se nebavím se svým vnitřním rodičem, alespoň o tom nevím.
Mám v sobě jeviště pro hru dítěte s rodičem, ale nikdo na něm nehraje.
Popsal jsem to v mailu JZH asi tak, že můj vnitřní rodič zemřel a moje vnitřní dítě se skrývá.
Neberu to jako nějakou tragédii, jenom je to trochu nuda.
JZH tvrdí, že zenbuddhistická meditace odstřihuje lidi od jejich emocí.
Je fakt, že před mým zenovým obdobím jsem měl emoce spíše negativní a během něho a po něm se mi emoce spíše zklidnily, to je asi to odstřihnutí se od nich v praxi.
Takže mám se svými pozitivními afirmacemi další motivaci navíc.
Byl bych rád, kdyby to moje vnitřní dítě (alespoň jedno) vylezlo z křoví a začalo se se mnou bavit.
Kdy to bude a co mi pak poví, to nevím.

A zdravím

[nop]

....
Mám v sobě jeviště pro hru dítěte s rodičem, ale nikdo na něm nehraje.
Popsal jsem to v mailu JZH asi tak, že můj vnitřní rodič zemřel a moje vnitřní dítě se skrývá.
Neberu to jako nějakou tragédii, jenom je to trochu nuda.....

Co když ještě existuje PŘÍTEL (přátelé) pro hru s nimi?

V jednom příspěvku jsem četl: "... a víš, jak tě miluje tvoje duše?"-

[Pelvan]

Ahoj nope

Možná by šlo zaplnit prázdné jeviště v sobě dialogem sama se sebou.
Byl jsem včera na meditaci u Jana Žlábka:
http://www.usvit.mysteria.cz/meditace/meditace.html
A Jan tam náhodou mluvil o příběhu nějakého zenového poustevnického mnicha.

Tento mnich prováděl každé ráno přibližně následující rituál:
Mnich vyšel ze své jeskyně a oslovil sám sebe: "Mistře!"
Sám sobě si odpověděl: "Tady jsem."
Znovu se oslovil: "Buď bdělý!"
A odpověděl si: "Jsem."

Zdravím

[jaosiva1]

Skromnost zenovych Mistru je povestna....proto byla ta prihoda formulovana takto...jako rozhovor mnicha sama se sebou...
U nas by rada lidi napsala...jak v sanelingu vysokych vibraci dostali od Mistra na nebesich pokyn: bud bdely!
...x...

[Pelvan]

Ahoj jaosivo

Jan ten příběh komentoval tím způsobem, jak je důležité mít dostatečné sebevědomí.
Ten mnich oslovuje sám sebe titulem "Mistře", což od něho vyžaduje, aby se také jako Mistr cítil, jinak by to celé vyznělo falešně.
Jistě i skromnost je důležitá vlastnost, být sám v jeskyni odkázán jen na ty základní potřeby vyžaduje skromnost.
Je to podobné chůzi po kladině, vyvažovat svoji skromnost a svoje sebevědomí do optimálního poměru, který odpovídá okamžité situaci.

Se domnívám a zdravím


PS

Tohle video k našemu tématu jsem objevil na netu:
Nemoci pocházejí z emocí - záznam přednášky v Opočně
https://www.youtube.com/watch?v=I7409uYy9r0

Je zajímavé, jak je ta slovanská řeč moudrá v podobnosti slov zdánlivě nesouvisejících:
nemoc - emoce; Nemoci jsou vlastně tělem projevené negativní emoce.
duch - vzduch; Nedostatečné dýchání má za následek i malátnost duševní či duchovní. Což se zase může projevit i tělesnou nemocí.


PPS
Na podporu urinoterapie uvedu slovinský význam slova "moč", je to síla.
Když jsem byl před lety ve Slovinsku, upoutal mne v jedné hospodě pivní tácek s následujícím sloganem:
"Pivo dá moč."

[jaosiva1]

No vida, jake uplne jine konotace slova mnicha v nas vyvolavaji...
...x...

[Pelvan]

Ahoj

Vrátím se k těm pozitivním afirmacím viz:
http://www.brno-masaze.com/aby-pozitivn ... teria.html
K tomu uvedenému na odkazu přidávám, že i druhá osoba: "Ty..." se může v afirmaci použít.

Již před lety jsem se s pozitivními afirmacemi setkal v knize Louise L. Hay "Miluj svůj život".
Autorka tam doporučuje říkat do zrcadla v koupelně následující větu:
"Ivane, mám tě rád, mám tě opravdu rád."

Po letech jsem se loni k afirmacím vrátil pod dojmem videa Jana Zahradníka Havelky o rituálu přijetí:
https://www.youtube.com/watch?v=CyBBhIpGOH8


Uvedu sem seznam afirmací, inspirovaných či podobných těm vyřčeným v rituálu přijetí:

S láskou a vděčností přijímám všechno. S láskou a vděčností přijímám všechny.

S láskou a vděčností Tě přijímám Honzíku!

S láskou a vděčností přijímám Tebe Ivánku!

Každý ví, jak na člověka působí láska, vlídnost, péče, pochvala a pozornost.
Takový člověk se pak cítí být šťastný, spokojený, veselý a zdravý.

Záleží na mně, jaké myšlenky budu používat.

Vesmíre, s láskou a vděčností přijímám všechno. Vesmíre, s láskou a vděčností přijímám všechny.

Vesmíre, s láskou a vděčností přijímám Honzíka Zahradníka Havelku!

Vesmíre, s láskou a vděčností přijímám Ivánka!

Vesmíre, (Ivánku), s láskou a vděčností přijímám Tebe!

S láskou a vděčností Tě přijímám, Ivane, (Ivánku), takového, jaký jsi!

Ivánku, mám Tě rád, mám Tě opravdu rád.

Vesmíre, s láskou a vděčností přijímám sebe takového, jaký jsem!

Jsi ten, který jsi. Jsem ten, který jsem.

Jsi se sebou spokojený. Jsem se sebou spokojený.

Jsi šťastný. Jsem šťastný.

Čím sis (jsem si) vytvořil tuto situaci?

Jaké ponaučení si máš (mám) z této situace odnést?

„Žádám o pomoc najít svoje správné místo v harmonii Vesmíru.“

„Stávám se přesně takovým, abych co nejlépe zapadal do systému Světa.“

„Chci dosáhnout té míry klidu, která mi pomůže poznat skutečné štěstí a svobodu.“


Zdravím

[Jana]

S láskou a vděčností Tě přijímám, Ivane, (Ivánku), takového, jaký jsi!

Ivánku, mám Tě rád, mám Tě opravdu rád.

Můžu taky?

S láskou a vděčností Tě přijímám, Ivane, (Ivánku), takového, jaký jsi!

Ivánku, mám Tě ráda.

Jejda, Ivánku, jsem ráda, že tady jsi.

[Pelvan]

Ahoj Jano, Janičko



Také Ti děkuji.

V první řadě za existenci tohoto portálu, na kterém tu mohu díky Tobě exhibovat.

V druhé řadě Ti děkuji za uvedení odkazu na knihu Valerije Sinelnikova "Dohoda s nemocí".
viewtopic.php?f=313&t=7272

Jak jsem již uvedl výše, prvním zdrojem mnou používaných pozitivních afirmací byla kniha Louise L. Hay "Miluj svůj život", kterou jsem četl již před cca 20 lety. Druhým zdrojem zde uváděných afirmací je video č. 2 (Rituál přijetí) na youtube profilu Jana Zahradníka Havelky, které jsem viděl poprvé před necelým rokem.

Mým třetím zdrojem inspirace je právě kniha Valerije Sinelnikova "Dohoda s nemocí".

Autor této mnou zmiňované knihy používá při své "metodě ponoření a podvědomého programování" také mnoho pozitivních afirmací, které bych sem do tohoto tématu postupně rád uvedl.


Autor hned na začátku 1. kapitoly píše následující tvrzení:

"Samotné naše očekávání čehokoliv začíná působit na jiné energetické systémy a vytvářet události v souladu s tímto očekáváním. Tedy, ten původní pramen všeho existujícího, právě ta Síla, která tvoří náš osud, je v nás samotných."

Toto tvrzení je formulací jednoho důležitého vesmírného zákona (konkrétně se jedná o zákon: "vnější odráží to vnitřní"), na základě těchto vesmírných zákonů funguje nejen metoda pozitivních afirmací, ale i celý náš život na této planetě.

Vyjmenuji zde vesmírné zákony, které jsou sestavené podle knihy doktora Valerije Sinelnikova "Dohoda s nemocí".

vesmírné zákony:

VNĚJŠÍ ODRÁŽÍ VNITŘNÍ
Vytváříme si svůj svět svými myšlenkami, pocity a emocemi. Tudíž naše tělo, duševní a fyzický stav, vztahy v rodině, s lidmi a okolním světem, práce, finanční situace - to všechno je vnějším odrazem našich myšlenek, pocitů a emocí. „Podle vaší víry se vám staň!" říká se v Bibli. Naše konání nezačíná slovem nebo pohybem, ale začíná již myšlenkou a emocí. Myšlenka je univerzálním druhem energie. Naše myšlenky a city se materializují, tj., vtělují se do reality. Pokud je ve vašem životě nedostatek nebo nějaká nespravedlivost, příčina se skrývá jen ve vás, ne ve vnějším světě nebo v takzvaných vnějších okolnostech.

KAŹDÝ ČLOVĚK ŽIJE VE SVÉM SVĚTĚ, jenž se liší od kteréhokoliv jiného.
"Model REALITY", v kterém žijeme, odpovídá našemu podvědomému programu, jenž je nám vytvářen a který si spoluvytváříme od dětství. Takovým způsobem vnější odráží to vnitřní.
Vesmír ("samotná Realita", Skutečnost, Bůh, Svět) představuje záhadnou sílu, energii, která vlastní nadvědomí, a lidské vědomí (či spíše jeho podvědomí) je pouze částí tohoto Vesmírného, Božského vědomí. Musíme si stále pamatovat, že svět je záhadný a tajemný a člověk by se měl k němu chovat jako k záhadě.

ZÁKON CELISTVOSTI
Jelikož je člověk pouze částí Vesmíru, tak jako jeho část směřuje k tomuto celku.
Člověku je Bohem dán život a uvědomění proto, aby jej obohatil samotným procesem svého života a vnesl svůj unikátní vklad do vesmírného procesu evoluce. Každý člověk podvědomé plní hlavní funkci a hlavní životní cíl - žít v tomto světě a snažit se, aby jeho "model reality" co nejvíce odpovídal "samotné Realitě". Jinými slovy, chce spojit vědomé s podvědomým. Pouze tak dokáže získat celistvost sebe sama a přiblíží se co nejvíce k Bohu ve své podstatě.

STEJNÉ PŘITAHUJE STEJNÉ - ZÁKON ZACHOVÁNÍ ENERGIE
Pokud je naše myšlenka agresivní, vytváříme si nepříjemné události a nemoci. Pokud jsou naše myšlenky tvořivé, naplněné přijetím a láskou, vtělují se do reality, která nám přináší příjemné zážitky.
Myšlenka je univerzální formou energie, která může vlastnit tvůrčí energii stejně jako energii ničivou. Každý ví, jak na člověka působí láska, vlídnost, péče, pochvala a pozornost. Takový člověk se cítí být šťastný, spokojený, veselý a zdravý. Jaké myšlenky budeme používat, to je na nás.

ZÁKON O ODPOVĚDNOSTI
KAŹDÝ Z NÁS MŮŽE NA SEBE VZÍT ODPOVĚDNOST ZA SVŮJ SVĚT.
Zákon o odpovědnosti je klíčovým okamžikem při práci na sobě. S touto myšlenkou mají mnozí lidé problém, jelikož si pletou pojem odpovědnosti s pocitem viny. Vzít na sebe odpovědnost za svůj život znamená naprosto se vzdát obviňování lidí v okolí a sebe sama, osvobození se od lítosti a zármutku, od kritiky, odsuzování a nenávisti. Pokud berete na sebe odpovědnost, začínáte žít naplněným a silným životem. A již nikdo vás nedokáže donutit k trápení, nedotknou se vás žádná uřknutí a uhranutí. Události svého života si sami budete tvořit tak, jak si to budete přát. Budete kolem sebe vytvářet prostor, který pomůže lidem kolem vás, aby se měnili. Proto potřebujete stále používat princip odrážení (vnější odráží vnitřní).
Začněte pozorně sledovat všechno, co se stává ve vašem životě. Různé situace svého života vnímejte jako ponaučení. Například: pokud se ve vašem okolí odehrávají události, které ve vás vyvolávají určité myšlenky, pocity a emoce, nahlédněte do svého nitra - je to ve vašem podvědomí. Jaké pozitivní ponaučení si máte vzít z toho všeho? Všechny životní situace se vytváří anebo jsou přitahovány našimi myšlenkami a podvědomými programy.
Pokud se vám na jiných lidech něco nelíbí, určitě je to ve vašem podvědomí (pokud se vám něco líbí, máte to tam také). Vzdejte se přání změnit okolní svět, lidi, své blízké. Berte je takové, jací jsou. Měňte se sami, tehdy se změní svět. Pokud před něčím utíkáte, skrývá se za tím nějaký strach nebo nějaká bolest, tedy to, čím máte projít a vzít si z toho důležité pozitivní ponaučení. Když člověk bere odpovědnost za svůj život a svůj svět na sebe, získává svobodu volby. Má svobodu volby, jaké myšlenky bude používat. Prozkoumejte své podvědomé programy chování, své myšlenky a emoce. Přehodnoťte celý svůj život znovu, vycházeje z nového pohledu na svět.

ZÁKON POZITIVNÍHO ZÁMĚRU
Celý náš život je neustálým procesem uskutečňování našich podvědomých a vědomých záměrů. Každý člověk má svou unikátní cestu, která je určena podvědomě. Je velice důležité pochopit, že náš podvědomý rozum vždy pro nás uskutečňuje určité pozitivní záměry. Hluboce věřím tomu, že člověk je velice složitou vyváženou bytostí. Proto se u něj nikdy nic neobjevuje bezdůvodně. Co víc, jakékoliv chování člověka (včetně nemoci) má svou pozitivní funkci v určitém kontextu. Proto je důležité objevit příčinu onemocnění - to znamená najít ten skrytý pozitivní záměr, který se podvědomí pokouší uskutečnit prostřednictvím nemoci. Ať děláme ve svém životě cokoliv, ať vytváříme jakékoliv situace, ať máme jakékoliv nemoci, jsou to všechno pouze způsoby uskutečňování našich pozitivních záměrů.
Záměr nemůže být negativní, jelikož negativní zkušenost v přírodě jednoduše neexistuje. Negace je přítomna jen v naší řeči. Můžeme vědět, co nechceme, ale stejně na to musíme pomyslet.
Člověk se nemůže vzdát uskutečnění záměru. To není možné. Proto nemusíš bojovat sám se sebou - je třeba měnit své myšlenky tím měnit své záměry a způsoby chování. A úplně reálně si uvědomovat své záměry, vytvářet nové způsoby jejich uskutečnění. Tohle vědění dělá život silným a uvědomělým.
Všechny lidské problémy (nemoci, stresy) jsou výsledkem rozporu mezi vědomými přáními, způsoby jejich realizace a podvědomými záměry. Jde o to, že náš podvědomý program ví o nás a o našich životně důležitých záměrech podstatně více než naše vědomí. Kromě toho, pamatujte si, že podvědomí je přímo spojené se samotnou Realitou neboli s Bohem. Proto je důležité mu nepřekážet, ale pomáhat mu svými vědomými činy. Ve svém životě je třeba spojit vědomé s podvědomým, a tak získat celistvost.

PODVĚDOMÍ UCHOVÁVÁ INFORMACI O JAKÉKOLIV UDÁLOSTI ODEHRÁVAJÍCÍ SE VE VESMÍRU.
Představte si buňku organizmu. Nemůže vidět celý organizmus. Ale má v sobě informaci o celém organizmu. Je zakódována na genetické úrovni.
Člověk je stejnou buňkou Vesmíru. Ve svém podvědomí má všechnu informaci o minulosti, současnosti, a dokonce budoucnosti Vesmíru. Tento zákon vysvětluje mnohé fenomény, například jasnozřivost a předpovídání. Nebo fenomén čtení myšlenek a jejich předávání na dálku. Věštění také vysvětluje tento zákon. Kterýkoliv člověk si v sobě může rozvinout tyto schopnosti, a dokonce i větší. Je zapotřebí jen čistota úmyslů.

ČÍM VĚTŠÍ ČISTOTU ÚMYSLŮ MÁ ČLOVĚK, TÍM VĚTŠÍ MÁ SCHOPNOSTI, K TÍM VĚTŠÍM VESMÍRNÝM ZNALOSTEM MÁ PŘÍSTUP.
Lze to vyjádřit jednodušeji: čím méně agrese máte ve své duši, ve svém podvědomí, tím příjemnější a zajímavější je váš život a tím lepší zdraví a větší schopnosti budete mít. Změnit sebe znamená v první řadě se zbavit agresivních myšlenek a emocí, jež jsou spojené s pýchou.

Zdravím

[Jana]

♥

[Pelvan]

PS
Posílám sem i jednu starou a oblíbenou pozitivní afirmaci.
Myslím si, že je to hodně osvědčená metoda, když se to už používá tisíce let.

My tři králové jdeme k vám,

štěstí, zdraví vinšujem vám.



Štěstí, zdraví, dlouhá léta,

my jsme k vám přišli z daleka.

[jaosiva1]

Jojo, je tak
Koleda byl tusim staroslovansky buh
A Trojka je velmi ssilne cislo

Obrady s velkym Duchovnim obsahem se meni na zvyky, o jejichz obsahu uz nikdo nevi, a pozdeji vymiraji I ty zvyky...napr letos k nam nikdo na Koledu neprisel...a sebekriticky priznavam, ze ani ja na Koledu nesel...
Zaver: Slovane jsou uz vskutku jen krucek od naprosteho vyhlazeni...
...x...

[Pelvan]

Ahoj jaosivo

Tři králové by mohli ztělesňovat naše vnitřní entity (rodič, dítě, dospělé já).
Stejně tak trojice boží by konečně dávala nějaký smysl (otec, syn a duch boží).
V psychoanalýze mají zase superego, id a ego.
Tyhle polotajné nauky (hádejte jakého etnika) jsou pitomé v tom, že se všechno tutlá a nic se neřekne na plná ústa.

Zdravím

[Pelvan]

Ahoj

Doplňuji pozitivní afirmace, které jsem si vypsal na základě knihy Valerije Sinelnikova "Dohoda s nemocí".

„Chci dosáhnout té míry klidu, která mi pomůže poznat skutečné štěstí a svobodu.

Oceňuji a chválím sebe i ostatní!

Každý člověk je po svém krásný.

Každý žije ve svém světě.

„Mám lidi rád a vážím si jich“.

Jsem se sebou spokojený.

Mám rád sebe takového, jaký jsem.

Moje pozitivní a tvořivé myšlenky mi vytvářejí příjemné prožitky.

Co mám teď dělat?

Prožívám štěstí, klid, harmonii a spokojenost.

Dostává se mi toho podle mých zásluh, tedy podle mé víry a podle mých myšlenek a skutků.

V mém životě panuje harmonie a spokojenost.

Tento svět je velice harmonický a spravedlivý.

Čistému vše čisté.

Přijímám sám sebe, ostatní lidi i svůj osud.

Všímám si na sobě i na lidech okolo sebe toho dobrého, pozitivního a užitečného.

Měním k lepšímu sám sebe!

Uvádím do souladu svá vědomá přání a svoje podvědomé záměry.

Miluji sebe jako část Boha, žiji v míru a harmonii.

Přijímám situace, které se mi stávají.

S láskou a vděčností přijímám sám sebe, přijímají mne i ostatní."

Další afirmace si ještě budu z knihy postupně tahat, tak později doplním.

Valerij Sinelnikov nazývá svoji metodu "metodou ponoření a podvědomého programování". Předpokládám, že to ponoření v názvu metody znamená ponoření do podvědomí. Toto ponoření do podvědomí chápu jako synonymum pro meditační stav.
Tyto pozitivní afirmace si můžeme říkat kdy chceme, ale nejúčinnější jsou, pokud se říkají ve zvláštním meditačním stavu uvolnění mysli i těla. Petr Velechovský tomuto stavu říká, že se jde do alfy nebo že je to v alfě. Souvisí to s mozkovou frekvencí typu alfa, kterou náš mozek kmitá v době usínání a také při meditaci. Pro informaci uvádím, že náš mozek v bdělém stavu vibruje vyšší frekvencí beta a naopak při hlubokém spánku kmitá na ještě nižší frekvenci théta.
V této alfě je tedy používání pozitivních afirmací nejúčinnější, proto také Petr Velechovský celý sled afirmací v tomto stavu s klienty svých akcí přeříkává.
Pro informaci o akcích Petra Velechovského stačí kliknout na jeho stránky:
http://www.modraalfa.cz
Ten poslední víkend v lednu bych tam měl na něm být i já, jako řadový účastník samozřejmě.

Zdravím

PS
Nejvíce jsem si posledních pár dní oblíbil afirmaci:
„Mám lidi rád a vážím si jich“.

[jaosiva1]

Odhlednu-li od toho, ze mantry sou velmi stara technika...pro moderni dobu je uvedl ve znamost....jako afirmace tusim francouzsky lekarnik Cue ci tak nejak a jeho mantra byla:
Den ze dne se mi dari lepe a lepe

Ja si rikam mantry uz od 1990....a v posledni dobe jsem velmi ocenil CASOVY kontext jeho afirmaci

V Pelvanove vyctu je take pouzito slov LEPSI, ci nedokonaveho zpusobu, ktery naznacuje rozvoj

Tedy aby bylo jasneji, misto MAM SE DOBRE...radeji rikam...MAM SE CIM DAL LEPE...a zaplatpambu to i zazivam

Predstavte si cloveka, ktery rika Couovou prupovidku, fakt take pozoruje, ze se skoro ve vsem lepsi....a najednou si zlomi nohu....takova nemila nehoda nikterak nezapada do jeho snahy po neustalem zlepsovani...a take to nahloda jeho duveru v ucinnost sugesci

Co ted?
...x...

[Jana]

To skutečné štěstí pravého Já, které je v nás vědomé v hlubokém spánku beze snů, je za veškerým projevem.

Je možné si způsobit úraz, prožívat bolest, být sám vážně nemocný, mít vážně nemocné dítě, umírajícího příbuzného a přeci to pravé štěstí našeho skutečného Já může být stále vědomé.

Hezky je to popsané tady:

... Cítila jsem podivnou odtažitost od světa kolem sebe a bylo mi naprosto jedno, co se v něm děje. Nikdo a nic mě nezajímalo. …
...Jenomže najednou se kolem začal vzdouvat skutečný život. Bylo to tak krásné: zpěv ptáků po ránu, sluneční paprsky šplhající po zdi nad postelí, zlaté listí na stromě před oknem, tmavě modré podzimní nebe, vzdálený šum probouzejícího se města, troubení aut, uspěchané klapání podpatků na asfaltu, šustot padajícího listí… Panebože, jak úžasný je život! A já jsem to pochopila až teď…

Paradoxně to vědomé štěstí pravého Já, které jako by vyvěralo z prázdnoty mysli, z toho místa, které je vědomé, když mysl spí hlubokým spánkem beze snů, je nakažlivé a naši blízcí, se kterými žijeme, jsou také uvolnění, pohodoví, radostní a šťastní.

[jaosiva1]

Tusim Jani, ze pracujes jako ucitelka
Je mozne, aby zak neudelal ukol, nenaucil se latku, mel spinavy sesit a zadne pomucky....a zazival blaho...dostal jednicku?
Asi to mozne je, kdyz ctu, co popisujes ty, ale kroutim nad tim hlavou
...x...

[Pelvan]

Ahoj Jaosivo

Cítila jsem podivnou odtažitost od světa kolem sebe a bylo mi naprosto jedno, co se v něm děje. Nikdo a nic mě nezajímalo. …
...Jenomže najednou se kolem začal vzdouvat skutečný život. Bylo to tak krásné: zpěv ptáků po ránu, sluneční paprsky šplhající po zdi nad postelí, zlaté listí na stromě před oknem, tmavě modré podzimní nebe, vzdálený šum probouzejícího se města, troubení aut, uspěchané klapání podpatků na asfaltu, šustot padajícího listí… Panebože, jak úžasný je život! A já jsem to pochopila až teď…

To, že je žákovi všechno na světě jedno, neznamená, že to na světě fláká. Může ten svět vnímat pozorně a nezaujatě. Pokud po něm ten svět (ta škola) vyžaduje udělání nějakého úkolu, tak ten úkol udělá a přitom neočekává nějakou jedničku nebo pochvalu. Jenom to dělá, to co je potřeba udělat, bez předpokladů a bez požadavků na nějaké úspěchy nebo pochvaly...

Zdravím

[Pelvan]

Ahoj Jano

Domnívám se, žes tu zmínila mimoděk jednu důležitou podmínku žití bez stresu.
Prostě ten život brát tak, jak přichází a neposuzovat ho a neznámkovat pořád způsobem, jak nás to naučili ve škole a v rodině.
Pokud se tu zabýváme pozitivními afirmacemi, tak základní podmínka úspěchu této metody tkví v tom, že se tím eventuálním úspěchem nemáme zabývat.
Je to hrozně individuální záležitost, někomu TO funguje hned během jednoho dne, někomu TO trvá léta, než se nějaký efekt projeví. A může se stát, že TO prostě někomu na něco nezafunguje vůbec.
Jan Zahradník Havelka ve svých videích zmiňoval dva případy, kdy mu TO nezafungovalo vůbec. Chtěl zachránit svoje manželství a svoje zaměstnání a oboje mu zkrachovalo...
Není to stoprocentní metoda na všechno.
On také vesmír je chytřejší než my a ví lépe než my, co je pro nás dobré a co je lepší odpískat.

A zdravím

[Jana]

Tusim Jani, ze pracujes jako ucitelka
Je mozne, aby zak neudelal ukol, nenaucil se latku, mel spinavy sesit a zadne pomucky....a zazival blaho...dostal jednicku?
Asi to mozne je, kdyz ctu, co popisujes ty, ale kroutim nad tim hlavou
...x...

Jao, pro mě je blaho dítěte důležitější, než dávání jedniček. Ta práce mě tolik baví právě pro to setkávání s radostí dětí.

Mám to štěstí, že při individuálním přístupu v nemocnici mohu vycházet z toho, co dítě potřebuje, jaké jsou jeho možnosti a zájmy, jsem s ním na jedné lodi. Když se něco učíme, tak jsem jeho součástí a neříkám mu: "Jsi blbej, neumíš to, máš to špatně", ale "tohle se ještě nepovedlo, teď už je jasné jak to udělat líp, je možné to zkusit znovu, jestli máš chuť."

Nedávám jiné známky, než jedničky. Testy, které požaduje škola, děláme až teprve, když jsem si jistá, že dítě látku bez problémů zvládá.