Jestliže existuje čert, tak by to byl právě on, kdo by vnukával lidem tuto myšlenku:
Jana píše: že ten kdo nedodržuje Největší přikázání a miluje bližního víc, než sama sebe, toho vezme čert do pekla.
Na světě je velmi málo lidí, kteří dokážou milovat bližního svého jako sama sebe, natož aby existoval někdo, kdo by měl rád bližního víc než sám sebe. Takoví lidé odevzdají malé "já", stanou se láskou a jsou schopni obětovat pro druhé svůj život - tak jak Ježíš. Duchovní velikáni.
Asi tak:
Lidé - at muži či ženy - kteří se obětují z čistého srdce pro druhé, to sami jako obět nevnímají a dělá je to štastné. Takoví lidé žádné rady nepotřebují.
Lidé, kteří se tzv. "obětují" pro druhé, aby od nich za to získali lásku, úctu a pozornost, jsou sobečtí (sobeckost malého "já"), a tak je opravdu lepší, když si svou sobeckost přiznají a žijí podle toho - t.z. že otevřeně začnou myslet na sebe a jednat tak, jak je to v těch radách, kterou jsou zde uváděné. V podstatě čekají, že se nikdo o ně nebude starat, tak to dělají sami: At se každý stará sám o sebe. Podle toho taky vypadá svět.
V pekle je prý velký hrnec plný jídla a dlouhatánské lžíce, kterými si člověk nedosáhne do pusy. Každý se snaží sám sebe tou lžící nakrmit, a tak jsou všichni hladoví a nespokojení.
V nebi je také hrnec plný jídla a dlouhatánské lžíce. Ale jeden krmí druhého, a tak jsou všichni sytí a spokojení...