OTÁZKY A ODPOVĚDI

[rosada]

Nic

Já

Sepsáno a podepsáno, co dál

Chybně spočítáno.
Doporučuji inventuru udělat znovu.
JÁ.

Co chybí, mě (tu) nic nechybí.
Ale aspoň už se umíš podepsat - teď ještě vědět, že to tak je

[rosada]

Já vím, bez zkušenosti to nejde.

... Nebo kam co/kdo nejde a kam by mělo jít?

Po zkušenosti to budeš vědět.

To jako po zkušenosti, nahlédnu do tvé mysli a zjistím jakým způsobem používáš slova?
(tedy např. že pouštění znamená pročišťování)

[Petra]

Po zkušenosti to budeš vědět.

To jako po zkušenosti, nahlédnu do tvé mysli a zjistím jakým způsobem používáš slova?

Nech se překvapit.

(tedy např. že pouštění znamená pročišťování)

Puštění pročištuje. Co je na tom k nepochopení?

[rosada]

(tedy např. že pouštění znamená pročišťování)

Puštění pročištuje. Co je na tom k nepochopení?
[/quote]

Je v pořádku, že to to tak bereš. Ale nevím jestli je to tak chápáno obecně.
Ty většinou nepíšeš kdo co a proč pročišťuje.

Já to chápu takto: Když vše pustíte, tak už pak už tu není nic co by mohlo být pročišťováno.
Naopak pokud něco pročišťuju musím to držet.

[Petra]

Já to chápu takto: Když vše pustíte, tak už pak už tu není nic co by mohlo být pročišťováno.
Naopak pokud něco pročišťuju musím to držet.

Podle mne se nedá pustit to, co není pročištěné. Potom se akorát myslí, že i to nepročištěné je puštěné a zatím je to jen potlačené, zatlačené do podvědomí, odkud to zase kdykoliv může vylézt ven.
Taky bych neřekla, že to držíš ty, ale že to drží tebe. Teprve když to pročistíš, tak se tě to pustí, a tak se od toho osvobodíš.

[rosada]

Podle mne se nedá pustit to, co není pročištěné.

No a čistě o to je ten spor, ale jen teoretický, neboť i já jsem to dost pročistila a to některé věci byly potlačené dost dlouho.
Jen nemám ráda kategorické soudy, tj "nedá se to"

Potom se akorát myslí, že i to nepročištěné je puštěné a zatím je to jen potlačené, zatlačené do podvědomí, odkud to zase kdykoliv může vylézt ven.

Ano to se může stát.

Taky bych neřekla, že to držíš ty, ale že to drží tebe. Teprve když to pročistíš, tak se tě to pustí, a tak se od toho osvobodíš.

V tomhle světle to dává smysl.
Jenže když si to usmyslí, tak tě pustí i to nepročištěné (prostě výjimka)

[návštěvník J]

Podle mne se nedá pustit to, co není pročištěné.

No a čistě o to je ten spor, ale jen teoretický, neboť i já jsem to dost pročistila a to některé věci byly potlačené dost dlouho.
Jen nemám ráda kategorické soudy, tj "nedá se to"

Potom se akorát myslí, že i to nepročištěné je puštěné a zatím je to jen potlačené, zatlačené do podvědomí, odkud to zase kdykoliv může vylézt ven.

Ano to se může stát.

Taky bych neřekla, že to držíš ty, ale že to drží tebe. Teprve když to pročistíš, tak se tě to pustí, a tak se od toho osvobodíš.

V tomhle světle to dává smysl.
Jenže když si to usmyslí, tak tě pustí i to nepročištěné (prostě výjimka)

když se to nechá volně plynout a jsi s tím co je a jak v plném uvědomění, nebo-li bdělosti, tak síla tohoto uvědomění čistí samovolně - přirozeně to co je třeba a jak třeba ... a nejsi v rozporu sama se sebou i když tam můžou být tuny potlačených nezpracovaností ...

do toho samozřejmě patří i to, že to navádí do metod nebo k setkání s lidmi, či do situací, které jsou s tímto procesem sladěny

[návštěvník J]

Jenže když si to usmyslí, tak tě pustí i to nepročištěné (prostě výjimka)

jasně, to se může stát a také se to stává ... proto se také říká, když PánBůh dopustí i motyka spustí

nota bene, spousta nezpracovaností jsou na sebe navázány ... (vynechme tu základní a to je ztotožnění s pocitem odděleného, nezávislého a samostatně konajícího jám protože jak odpadne toto ztotožnění, je vymalováno)

takže se dá postupovat tak, že se jde od toho co nejvíce žere a postupně, krok po kroku se odkrývaj další vrstvy co jsou pod tím ... je to sice zdlouhavější, ale velmi zajímavý sebeobjevný proces

dá se i tak, že se vystopuje základní problém a ten když se zpracuje, tedy uvolní, tak automaticky dojde k uvolnění všeho co na to bylo navázáno ... bývá to ale dost pořádný mazec a záhul na psychiku

[Petra]

... a nejsi v rozporu sama se sebou i když tam můžou být tuny potlačených nezpracovaností ...

Tak to považuji za nesmysl. V rozporu sám se sebou jsi právě jen tehdy, když máš potlačené nezpracovanosti. Potom si to akorát můžeš namlouvat, že nejsi v rozporu sám se sebou.

[Petra]

Jenže když si to usmyslí, tak tě pustí i to nepročištěné (prostě výjimka)

Mohla bys uvést konkrétní příklad, co nepročistěného se tě pustilo?

Z mého pohledu to je vždy pročištěné, i když třeba aktem, který si osoba nemusí vůbec či ne plně uvědomit.

[rosada]

... a nejsi v rozporu sama se sebou i když tam můžou být tuny potlačených nezpracovaností ...

Tak to považuji za nesmysl. V rozporu sám se sebou jsi právě jen tehdy, když máš potlačené nezpracovanosti. Potom si to akorát můžeš namlouvat, že nejsi v rozporu sám se sebou.

A ono je to právě naopak, vše je v pořádku stále (i s těmi nezpracovanostmi), stále tu není žádný rozpor a někdo (v podstatě virtuální) si může namlouvat, že tu rozpor je, a ten virtuální pak i v rozporu sám se sebou může být (samosebou jen virtuálně) a ten (virtuální) pak musí čistit a čistit - kdo se dal na vojnu musí bojovat
Jo a místy si ten virtuální tak může namlouvat, že není v rozporu sám se sebou, apod, atd.

[Petra]

... a nejsi v rozporu sama se sebou i když tam můžou být tuny potlačených nezpracovaností ...

Tak to považuji za nesmysl. V rozporu sám se sebou jsi právě jen tehdy, když máš potlačené nezpracovanosti. Potom si to akorát můžeš namlouvat, že nejsi v rozporu sám se sebou.

A ono je to právě naopak, vše je v pořádku stále

Jo, i to se dá namluvit. A nějakou dobu se to dokáže i udržet...

[návštěvník J]

Ros ... máš taky obdobnou zkušenost, že se stává, že se něco například u tebe uvolní a to samé se uvolní u lidí co jsi s nimi blízkém kontaktu a naopak, že někdo s kým jsi v blízkém kontaktu něco zpracuje a u tebe se to automaticky uvolní taky ?

já takovou zkušenost mám a zvláště v dnešní době si toho začínám čím dál více všímat ... možná je to tím, že přece jen vzrůstá uvědomění lidstva, takže ty zdánlivé rozdíly mezi já a tím a ostatním (ostatními) už nejsou tak realisticky vnímatelné

[rosada]

A ono je to právě naopak, vše je v pořádku stále

Jo, i to se dá namluvit. A nějakou dobu se to dokáže i udržet...

Takže podle tebe ve Skutečnosti není stále vše OK?

[rosada]

Ros ... máš taky obdobnou zkušenost, že se stává, že se něco například u tebe uvolní a to samé se uvolní u lidí co jsi s nimi blízkém kontaktu a naopak, že někdo s kým jsi v blízkém kontaktu něco zpracuje a u tebe se to automaticky uvolní taky ?

já takovou zkušenost mám a zvláště v dnešní době si toho začínám čím dál více všímat ... možná je to tím, že přece jen vzrůstá uvědomění lidstva, takže ty zdánlivé rozdíly mezi já a tím a ostatním (ostatními) už nejsou tak realisticky vnímatelné

Nevím , jak s tím uvolňováním. Ale poslední dobou narážím na to, že jako by ve vzduchu visí stejné téma. Asi trochu jako v těch konstelacích. Je tu téma a je jedno jestli já se ptám a někdo odpovídá nebo naopak, jako by se něco mělo probrat a osvětlit. Tady na fóru je to téměř hmatatelné - různá vlákna, různí diskutéři, ale jedno téma. Ale nejen tady... i přátelé, nějaké to video z net, film, kniha otevřená na náhodné stránce.
Nevím jestli to, co popisuji je stejná situace, o které píšeš. já všechno beru dost sebestředně. Takže pokud se něco uvolní, už mi to druzí nemusí zrcadlit. Takže vně jako by se to taky uvolnilo. A vevnitř ... no vevnitř už, jak víme, to vždy bylo a bude OK.

"Duchovnost" do "reality" teď děsně prosakuje. Někdy se až divím, co lze zaslechnout třeba i v reklamě, hesla typu:
"Nemusím, nemusím", "nevaž se, odvaž se"
v jedné reklamě dokonce otevřeně přiznali, že mít hypotéku, je jako upsat se ďáblu.

[návštěvník J]

díky ros za reakci

No není to přesně o tom co jsem psal, ale nevadí

Týká se to i toho, že dneska skutečně duchovnost do reality děsně prosakuje. Máš pravdu v tom, že z hlediska Skutečnosti je to všechno neustále OK, z hlediska jednotlivců to tak nemusí zrovna vypadat, protože individuální centrální nervový systém je zanesen destruktivními prográmky, které spouští automatické projevy, aniž by to bylo uvědomováno. V dnešní době cca 90% duchovních Učitelů pracuje v oblasti psychoterapie. Napomáhají právě s uvolňováním CNS. A jsme opět u čištění …

[návštěvník J]

fakt je, že sám doslova na vlastní kůži, jsem si mohl velmi silně uvědomit, že vázaná energie v destruktivních programech, strhává neustále pozornost k tomu co je potřeba uvolnit a nedává tak možnost Skutečnost přímo nahlédnout ... tím neverbálním způsobem, intelektem je to možné, ale není to pak uskutečněno přímo v životní "realitě" jednotlivce

[návštěvník J]

teda samozřejmě, že se stává, že navzdory zapráskanému podvědomí, dojde k přímému neverbálnímu sebeuvědomění ... často v důsledku utrpení, přesahující osobní míru snesitelnosti (příkladů je spousta Tolle, Isha Judd, Katie Byron ...)

[rosada]

fakt je, že sám doslova na vlastní kůži, jsem si mohl velmi silně uvědomit, že vázaná energie v destruktivních programech, strhává neustále pozornost k tomu co je potřeba uvolnit a nedává tak možnost Skutečnost přímo nahlédnout ... tím neverbálním způsobem, intelektem je to možné, ale není to pak uskutečněno přímo v životní "realitě" jednotlivce

No když je někde pozornost, nemůže být jinde na tož nikde.

Stejně je to zvláštní, už před 20 lety ve mě silně rezonovaly, proslovy o jednotě, i když narazit na ně bylo zřídkavé. A intelekt je všechny vstřebával. Jednou jsem si našla diskuzi, kam jsem psala před víc jak deseti lety. Psala jsem podobně jako píšu teď, i když jsem de facto věděla prd.
Schválně sem dám povídku, kterou jsem napsala před těmi 10 lety.

... uskutečněno přímo v životní "realitě" jednotlivce

To je taky zvláštní, že se něco takového může udát, že přijde ono a-ha a vlastně se nic nezmění, nevíš ani víc ani míň, píšeš pořád stejně, ale se stále vetší radostí.

[návštěvník J]

s tím a-ha ... prostě najednou v mžiku - to doklapne a je tu údiv, najednou je to tak jasný ... o čem furt dokola ti Mudrcové hovoří ...

taky znám dost lidí, co jim to najednou došlo, aniž by před tím cokoliv dělali, četli ... pak následně teprve začali hledat v knihách co se to vlastně stalo, že ?

jo je to fakt celý crazy ... v podstatě nevíme nic, je to naprosto přesahující mysl (intelekt) ...

u mne to byla velmi dlouhá cesta, v podstatě jsem ti prudil všechny kolem už od dětství, taky jsem za to kolikrát dostal na prdel

pak se to nějak všechno zamotalo kolem dospívání a vyvrcholilo to kolem mých 20ti let nastoupení studia staroindických věd v rámci tantrického výcviku pod vedením Roberta Nového ... po několika letech jsem si uvědomil, že mne to paradoxně v čistotě vhledu, zasekalo ... a taky zkušenosti s "duchovňáky" zabývajícími se různými druhy mystiky, magie a ezoterikou mne dost odradily ... na cca 15 let jsem si dal oddech s tím, že žít tak, abych se sám před sebou nemusel stydět bude to nejlepší co můžu dělat

pak se mi zase všechno zhroutilo a dostalo mne to zpátky ke hledání, kde jsem sakra udělal tu chybu?

po 2-3 vypjatých letech, kde už jsem byl v kontaktu s lidmi hlásícími se k Tomášovým mne to navedlo přímo k tradici advaity védanty Maharišiho a zároveň k praxi systematických konstelací a různých katarzně uvolňujících technik ... zvláště konstelace mi daly možnost, jak přímého poznání, tak i pochopení základních mechanismů fungování mysli a systému, jako Celku, vůbec ... a uvolňujícím přímém vlivu to už ani nejde pořádně docenit, co to udělalo se mnou, rodinou, vztahy ...

najednou jsme byl v přímém kontaktu s realizovanými lidmi a to i v osobní přátelské rovině ...

sám to nechápu, jak se to všechno tak přihodilo ... kdyby mi to někdo vykládal, nevěřil bych, že je to vůbec možné