Josef píše:Ahoj. Rad bych duel, protoze to co ziju uz neni k ziti.
Ahoj Josefe. Copak tě trápí?
Josef píše:Ahoj. Rad bych duel, protoze to co ziju uz neni k ziti.
Josef píše:ahoj Goro.
muj zivot je k posrani. i pres to ze jsem vyzkousel kde co. od oshovek, pres budhismus po balijsky shaking a mezi tim spoustu jineho, tak jsem nenasel zpusob jak OPRAVDU ZIT zivot.
vim o co v advaite jde. muj rozum to vi. chci uvidet!! ukaz mi to prosim tak aby mi to bylo jasne.
Jak říkám, nevím, jestli ti dokážu něco ukázat. Každopádně předem s ničím radši nepočítej. I kdyby se ti to povedlo, bude to ze začátku spíš zklamání. Ber to jako zajímavý experiment o hledání jedné pravdy.
Jestli jsi připraven začít, zkusíme první otázku. Nad otázkami se nesnaž moc přemýšlet, jen se podívej, jak to chodí a popiš to tak podrobně a detailně, jak to jen jde. Pokud nebudeš vědět, nehádej, stačí říct nevím.
1. Ovládáš myšlenky?
Dokážeš předpovědět, co tě napadne za pět minut?
Můžeš mít dvě myšlenky najednou?
Vytváříš myšlenky, nebo tě "nějak napadají samy" a ty je jen registruješ?
Jsi ve skutečnosti ten hlas v hlavě, nebo jej jen posloucháš?
Josef píše:Neovladám. prichazeji necekane. dokazou vytvorit cely film. a me z toho boli v zadech, nebo mam knedlik v krku, nebo mi busi srdce, nebo nemuzu spat ... v posledni dobe si uvedomuju kdyz to prijde. najednou je v me hlave predstava neceho co se nedeje a ani pak nestane. je to jako bych na to koukal v kine a zaroven to prozival. a je to tak opravdovy. a brzy to zase zmizi a pak prijde jina. kdybych je ovladal a mohl si vybrat tak si budu vybirat ty prijemne. na co by mi byly ty po kterych mi neni dobre? dobry je ze kdyz prijdou tak vzdycky zase odejdou. ten pocit opravdovosti je nekdy tak velky, jako by se ta myslenka/predstava opravdu dela.
Dokážeš předpovědět, co tě napadne za pět minut?
Urcite ne. protoze nekdy me napadaji hrozny kraviny. a nekdy jsou fakt hrozny. takovy maly peklo v hlave (ani ne maly). nedokazu ani rict odkud se objevuji ani kdy prijdou. je to mzik a z pohody je peklo. a ja jenom ziram a trpim.
Můžeš mít dvě myšlenky najednou?
nad timhle jsem uz premyslel a trochu to zkoumal. vzdycky je jenom jedna. dokazou se klidne stridat i vhrozne kratkych intervalech. ale najednou je v my hlave jenom jedna.
Vytváříš myšlenky, nebo tě "nějak napadají samy" a ty je jen registruješ?
rekl bych ze nekdy zacnu o necem premyslet cilene. treba o tom co bude zitra v praci. ale ten zacatek. jak a proc se ta myslenka objevi. ten kratickej okamzik na uplnym zacatku jde mimo me. nejak se objevi samy. pisu o tom ale je to takovy zvlastni pocit. jako kdyz se neco v dalce mihne a ja tusim ze to tam bylo a mozna nebylo. takovy maly pohyb na zacatku, kterym to vsechno zacne. a film bezi.
Jsi ve skutečnosti ten hlas v hlavě, nebo jej jen posloucháš?
jsou chvilky kdy to vypada jako bych byl ten hlas ale jsou chvilky kdy to prozivam a zaroven o tom premyslim, nebo spis pozoruju. ale spis premyslim. nebo si uvedomuju ze to prozivam. tak nejak neco mezi. ale stalo se mi i ze jsem zacal mluvit a bylo to jakobych nemluvil ja a ja pak i ziral co ze me lezlo. v dobrem i spatnem. tehdy to bylo pozorovani. jakobych byl ja vypnuty nebo prepnuty na koukani a nekdo jiny mluvil.
Vytváříš myšlenky, nebo tě "nějak napadají samy" a ty je jen registruješ?
rekl bych ze nekdy zacnu o necem premyslet cilene. treba o tom co bude zitra v praci. ale ten zacatek. jak a proc se ta myslenka objevi. ten kratickej okamzik na uplnym zacatku jde mimo me. nejak se objevi samy. pisu o tom ale je to takovy zvlastni pocit. jako kdyz se neco v dalce mihne a ja tusim ze to tam bylo a mozna nebylo. takovy maly pohyb na zacatku, kterym to vsechno zacne. a film bezi.
A není ten malý pohyb na začátku jen další myšlenka? Není ten impuls "teď budu přemýšlet o práci" jen první myšlenka v sérii?
Jsi ve skutečnosti ten hlas v hlavě, nebo jej jen posloucháš?
jsou chvilky kdy to vypada jako bych byl ten hlas ale jsou chvilky kdy to prozivam a zaroven o tom premyslim, nebo spis pozoruju. ale spis premyslim. nebo si uvedomuju ze to prozivam. tak nejak neco mezi. ale stalo se mi i ze jsem zacal mluvit a bylo to jakobych nemluvil ja a ja pak i ziral co ze me lezlo. v dobrem i spatnem. tehdy to bylo pozorovani. jakobych byl ja vypnuty nebo prepnuty na koukani a nekdo jiny mluvil.
To je jen tím, že normálně jsi s myšlenkami ztotožněný a nenapadlo by tě je pozorovat. Když je pak začneš pozorovat, ztotožnění končí. Není to ale tak, že by jednou jsi tím hlasem byl a jindy ne. Jak je to tedy? Jsi ve skutečnosti tím hlasem, nebo jej jen posloucháš?
Josef píše:Ano. Nemuzu byt hlasem i pozorovatelem. existuji jen jednou. priklanim se k pozorovateli. zazitek pozorovani mam. i kdyz je vzacny. castejsi je premysleni o pozorovani. rekl bych ze kdyz se stane ze se deje pozorovani, tak se to deje samo od sebe. bez me vule. nemam na to vliv. a je to prijemne a uvolnujici. kdyz premyslim o pozorovani, tak je tam usili, napeti, stres. je to neprijemne a svazujici.
Jsem ten ktery posloucha. kdyz se oddelim tj. vsimnu si myslenky, tak je tady nejaka myslenka a nekdo kdo ji vidi. dva subjekty. pokud dojde k oddeleni tak jsem vzdy pozorovatel. pokud jsem ztotoznen tak bych rekl, ze jsem hlas. ale to pak tady neni nikdo kdo by rekl ze je ztotoznen a ze je hlas. takze tohle posouzeni delam tehdy kdyz jsem si vedom oddeleni od myslenky. rekl bych ze je to jako usnout a probudit se. neni otazka jestli jsem nebo nejsem myslenka. ale jen jestli jsem si vedom nebo nejsem oddeleni od myslenky. tj. jestli spim nebo jsem probuzeny.
Výborně, abych to shrnul, ačkoli se s myšlenkami většinu času ztotožňuješ, a pak se za ten hlas považuješ, ve skutečnosti myšlenky neovládáš, jen je vnímáš. Pokud již je tu iluze ovládání myšlenek, jsou to jen jiné myšlenky. Je to tak?
Pokud ano, zde je další otázka:
2. Jak je to s pocity? Co strach, smutek, radost, vztek, atd.? Jak vznikají? V návaznosti na co? Jsi ty některým z těch pocitů, nebo je jen vnímáš/cítíš?
3. Jak je to s pohybem? Kdo hýbá tělem, jak to funguje? Pozoruj tělo. Na základě čeho se hýbá?
Kdo se směje? Mluví? Chodí, atd. atd. atd.?
Sleduj to a popisuj jak to funguje.
kdo dela smích, mluveni a chozeni?
Kdo sem píše odpovědi na moje otázky?
Josef píše:pred chvili jsem najednou zvedl ruce. nemuzu si vzpomenout ze by tomu predchazela myslenka "safra ted bych mel zvednout ruce..."
kdyz stojim na prechodu a cekam na zelenou ... je tady myslenka ze chci prejit a dojit na druhou stranu, ale samotne prechazeni se deje samo. neni to soubor myslenek ... presun teziste-zatiz predni cast plosky preveho chodidal-pokrc koleno ... proste se to deje.
ted jsem se skrabal na brade a premyslel o necem jinem. pohyb byl oddeleny od myslenky.
prave jsem si uvedomil ze si podpiram bradu. vubec si nemuzu vzpomenout ze bych delal zvedani ruky pod bradu. najednou jsem si vsiml ze je tu podeprena brada.
muze tu byt myslenka o probihajicim pohybu, ale je to jako kdyz se divam na film a komentuji co vidim.
myslenka muze byt puvodcem pohybu (muze mu predchazet) ale neni ten kdo vykonava pohyb.
snazim se to zachytit nejakou myslenkou, ale vidim jen pohyb samotny. jakoby zadny hybatel nebyl, nebo ho nevidim. ne ... zadneho loutkare nevidim.
snazim se to vymyslet, uvidet. kdo to dela? ale je to jako bych se uprene dival do tmy. do obrovskeho prostoru, kde nic neni. Nevim kdo to dela, nikoho nevidim.
je tady myslenka o delani ktere se bude dit, ale je to komentar k tomu co bude.
je tady myslenka o probihajicim delani cehokoliv, ale je to zase jen jako komentar k tomu co se deje.
je tady myslenka o delani ktere probehlo. ale zase je to komentar.
na minulosti a budoucnosti je krasne videt ze je to komentar k delani. je to komentar neceho co se prave ted nedeje.
v pritomnosti je to horsi, ale je taky videt ze jde o komentar neceho co prave probiha.
myslenka neni ten kdo vykonava delani.
jakoby delani bylo samo konatelem. smích se směje. pláč pláče. vztek se vzteká. delání se deje samo o sobe.
kdo jsem teda ja? k cemu jsem, kdyz vsechno se deje samo osobe? vsechno to konani ma ucel. jaky ucel mam ja?
jsem vubec, nebo si jen myslim ze jsem? jsem jen myslenka o sobe samem?
kdyz odpovim na to kdo sem pise odpovedi, popru tim sam sebe?
je tady nekdo kdo pise odpovedi?
kdo to ma strach z popreni sebe sama?
logicka dedukce ... neni li tady nikdo kdo dela smich a plac, tak tu neni ani nikdo kdo pise odpovedi. psani odpovedi je stejne delani jako smich a plac.
takze... psani odpovedi pise psani odpovedi. psani odpovedi se deje.
je to pes ktery dohnal vlastni ohanku.
Haha, vztek se vzteká - skvěle. Vztek sám o sobě je tím pocitem vzteku. Není nutné další subjekt, který vztek cítí. Vztek sám je tím pocitem/cítěním vzteku. Slovy je to těžké vyjádřit. Dělání se děje samo - ANO. Jak je to s rozhodováním?
4. Teď to bude těžší. Je čas zaměřit pozornost dovnitř. Došli jsme k tomu, že nejsi myšlenky, pocity, ani tělo a reakce. Je čas podívat se co zbylo. Když je pozornost zaměřena dovnitř, na místo, kde vždy bylo já předpokládáno, co je tam? Může pomoct zavřít oči a hledat v té tmě uvnitř. Jak to tam vypadá? Je tam někde já? Popiš to, jak nejlépe umíš.
Josef píše:Normálně bych rekl "rozhodl jsem se" tj. je tady nekdo kdo provadi rozhodovani. ale to same bych rekl o vzteku a presto ... vztek se deje. pak tedy logicky se i rozhodovani musi dit samo o sobe.
rozhoduji se ... tj. neco analyzuji. premyslim o tom. a potom neco provedu. nasleduje delani. rozhodovani se, je opet soubor myslenek. rozhodovani se je jen slovo pro myslenku.
otazka je ... je tady nekdo kdo se rozhoduje? hur se to tady uchopuje. logicky na zaklade toho co jsem vydedukoval drive i rozhodovani se rozhoduje. proste se deje, aniz by tady byl nekdo kdo by to delalal.
takze ... dela nekdo rozhodovani? jsou chvile kdy nedokazu presne rict proc jsem neco udelal. tj. nevim proc jsem se tak rozhodl. presto k rozhodovani doslo.
velmi casto mam pocit ze v dobe rozhodovani je uz vlastne rozhodnuto a ja se jen snazim vse objektivizovat. ospravedlnit ze to udelam. je to vlastne jen premysleni o tom co uz je rozhodnuto.
je tady vubec moment rozhodnuti? nebo se delani vynori a provede delani? otazka rozhodovani je spjata s tim jestli je tady nekdo kdo provadi rozhodovani.
pokud reknu ze rozhodovani probiha samo o sobe tak popru i sebe sama. je to vlastne vtip. ja rozhoduje o tom jestli existuje. vecer jsem byl tak rozhozeny ze jsem nemohl spat. ted uz chapu proc.
je to paradox, ze ktereho mi vari mozek.
jeste lepsi otazka je ... je tady nekdo kdo tohle pise? Existuji?
kdysi davno kdyz jsem prisel na tento svet jsem si nemyslel nic. nevedel jsem ze mam ruce, nohy, hlavu, mozek, ze je einstein, dane. nevedel jsem nic. nevedel jsem ani ze jsem. jen jsem existoval. pak se objevila mama a rekla "ahoj Josefe" a tak to zaclo. zacali na me davat takove ty male zluty nalepky ... Josef, hlava, ruka ... a opakovali to tak dlouho az jsem tomu uveril. takze me ja, ma identifikace je soubor cizich nalepek, myslenek. nic z toho neni meho.
kdyz budu mluvit o tom co vidim ... tma, prazdno, ticho. jakoby dira po necem co tam pred tim bylo. nebo co jsem si myslel ze tam bylo. jako kdyz jdu na pousti za fatamorganou a pak konecne prijdu na misto kde mela byt a ona tam neni. neni tam nic.
citim se zmateny a roztreseny. tady neco melo byt!!
kdo koho vlastne hleda? muze ja najit sebe samo?
je tady nekdo kdo provadi hledani?
je to jako bych se snazil zahlednout v te tme pred sebou sebe sameho.
ne "ja" tam nevidim.
jakobych prisel na misto kde melo byt ja. vsechny ukazatele, znacky i mapy tam ukazovaly. jinde byt nemohlo, protoze jsem si overil, ze vsechny ukazatele jsou spravne. ale neni tam. jinde uz byt nemuze.
citim klid.
ja ... neni ...
"Rozhodování" se děje. Otázka je, kdo rozhoduje. Může to být také tak, že rozhodování je jen vyhodnocení předchozích zkušeností? Viz http://krutapravda.wordpress.com/2011/0 ... ozhodnuti/
ne "ja" tam nevidim.
jakobych prisel na misto kde melo byt ja. vsechny ukazatele, znacky i mapy tam ukazovaly. jinde byt nemohlo, protoze jsem si overil, ze vsechny ukazatele jsou spravne. ale neni tam. jinde uz byt nemuze.
citim klid.
ja ... neni ...
Výborně. Jsi si tím naprosto jistý? Pokud ano, tady jsou poslední otázky:
Existuje tedy já, kdekoli a v jakékoli podobě? Existovalo někdy?
Detailně popiš, co iluze já je a jak vzniká a funguje.
Jaký je pocit to vidět?
Jak bys to popsal někomu, kdo o tom nikdy neslyšel?
Co byl přelomový moment?
Ber to tak, že je tu vědomí, je tu pozornost, nicméně ty nejsi ani jedno z toho.
Josef píše:je to jakobych otevrel zavreny suplik o kterem jsem si cely zivot myslel, ze jsou v nem ponozky. ted koukam na prazdny otevreny suplik. jsem z toho poradne paf a citim smutek ale zaroven zvlastni klid.
koukam na to prazdno v tom supliku a uklidnuje mne to. ani nemuzu rict ze uklidnuje ... je tu klid. jsem nekde kde je klid.
ano jsem si jisty ze suplik je prazdny.
uz neni kde hledat. suplik je jedine misto kde jsem myslel ze ponozky jsou. to vim jiste.
na jednu stranu je to frustrujici. takovou dlouhou dobu jsem hledal neco co neni. trapil se tim. touzil po tom. spousta casu a spousta energie. spusta penez. spousta slz.
na druhou stranu je to uleva. uz nemusim hledat. proto ten klid. usili hledani skoncilo. napada me ze je to spis tak ze usili a hledani je tu dal. jen ten kdo usiloval, hledal, plakal, byl z toho unaveny najednou neni.
ve chvili kdy dojde k uvideni ze subjekt a objekt jsou totozni, zmizi primarni dualita.
proc me Goro porad napada otazka kdo teda jsem, kdyz nejsem ani vedomi ani pozornost?
proc je tady porad touha po ucelnosti?
proc je tu porad nekdo kdo touzi po ucelnosti?
proc mam porad pochybnosti a zaroven jistotu?
jsou to jen tendence?
nebo moje iluze ja, ten nejvetsi iluzionista ze vsech, pripravil tohle cele divadlo, aby zabranil prohlednuti ze neni?
jak mam poznat jak to je?
Co bude dal Goro?
vostalpetr píše:Ahoj Josefe a Goro,
omlouvám se za rušení,
snad to nebude vadit,
jen jsem se chtěl Gora zeptat,
jak probíhá u něj to uvědomování mimo tělo
o němž jsme si povídali před delším časem
jestli to nějak dále pokračuje
když tak klidně můžeš odpověd soukromou zprávou
Díky za odpověd
a mějte se oba hezky
a jiné podobné třeskyplesky....
vostalpetr píše:Děkuji Josefe,
já jsem se sice ptal Gora,
nebot před pár měsíci popisoval stavy rozšiřujícího se vědomí,
a tak mě to zajímalo, co nového...
ale i to co píšeš je velmi dobré,
ale já vám do toho nechci moc vstupovat,
nebot ukecanost je mé druhé já....
vostalpetr píše:Ahoj Josefe a Goro,
omlouvám se za rušení,
snad to nebude vadit,
jen jsem se chtěl Gora zeptat,
jak probíhá u něj to uvědomování mimo tělo
o němž jsme si povídali před delším časem
jestli to nějak dále pokračuje
když tak klidně můžeš odpověd soukromou zprávou
Díky za odpověd
a mějte se oba hezky
a jiné podobné třeskyplesky....
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků