vakr píše:Já nikde není, neexistuje.
Jsi si naprosto jistý? Musíš si být naprosto jistý. Říkáš to z pozice, že to víš (špatně), nebo z pozice, že ses podíval a žádné já nenašel (správně)?
Co dál?
Teď je čas trochu se rozkoukat. Pozoruj všechno co se děje, všechny procesy. Sleduj jak to funguje, sleduj myšlenky, emoce, reakce, sleduj běžné činnosti. Účelem je pozorovat nový svět fungující zcela bez já. Přicházej na to, jak vše uvnitř (myšlenky, reakce, pocity, tělo) na sebe navazuje, spolupracuje, funguje a vykonává veškeré potřebné činnosti.
Sleduj ostatní jak o já bojují, jak jej prezentují, jak dělají cokoli aby si tu iluzi udrželi a vylepšili. Všimni si, že i když víš, že já neexistuje, myšlenky na to nereagují a stále hovoří o já, stále přichází stejné myšlenkové pochody, které dřív sloužili pouze pro udržení té iluze. Teď však je při pozornosti toto prohlédnuto a tyto zažité reakce, repetitivní myšlenky, to vše začíná zvolna odpadat. Sleduj pocity, kdy přicházejí, co je spouští.
Věnuj pozornost věcem, jako jsou výčitky z minulosti, pocity neúspěchu, špatné vztahy s bližními, hledej příčinu toho - stále však měj na paměti, že cokoli se stalo se tak stát muselo, neměl jsi na výběr, není kdo by rozhodoval.
Podívej se na dosavadní život vakra, zkoumej, jak se snažil dělat všechno pro tu iluzi já, hledej příčiny v jeho chování i velkých rozhodnutích. Není ale účelem to odsuzovat, naopak oceň vše co se stalo jako nezbytné.
Rozepiš se na otázky:
Co je to já?
Jsi teď probuzený? Kdo je probuzený?
Co se změnilo?